Lukašenko obhájil post prezidenta, volby se konaly v atmosféře strachu

Prezidentské volby v Bělorusku podle odhadů přesvědčivě vyhrál dosavadní autoritářský vládce Alexandr Lukašenko. Podle oficiálního státního průzkumu provedeného mezi voliči získal 79,7 procenta hlasů, informovala státní agentura Belta.

Z takzvaných exit pollů rovněž vyplynulo, že opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská dostala jen 6,8 procenta hlasů.

Hlasování podle opozice doprovázely podvody, režim zakázal účast nezávislých pozorovatelů, zadrženo bylo velké množství novinářů i aktivistů. Cichanouská, 37letá učitelka, se rozhodla kandidovat místo svého manžela, vězněného opozičního blogera Sjarheje Cichanouského.

V zemi dnes přestal fungovat internet a v ulicích Minsku byli rozmístěni vojáci a vojenské automobily.

As you could see, thousands of soldiers, policemen on Minsk streets right now. It's like the military parade: we can see water cannons, tanks, armored vehicles, military jeeps. However, it doesn't mean they will be used today. The primary goal is to frighten pic.twitter.com/xgtVI46775

— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 9, 2020

"Jak můžete vidět, v ulicích Minsku jsou nyní tisíce vojáků a policistů. Vidíme vodní děla, tanky, obrněná vozidla, vojenské džípy. Neznamená to, že budou dnes použity. Cílem tohoto kroku je hlavně zastrašit," okomentoval na twitteru dění v metropoli běloruský novinář Franak Vjačorka. Režim se totiž obává protestů lidí kvůli výsledkům voleb.

Před některými volebními místnostmi v Minsku i na běloruských ambasádách v Moskvě či Kyjevě se během dnešního dne tvořily dlouhé fronty lidí, kteří chtěli hlasovat. "Je neúnosné, že je u moci již tolik let. Měl by pochopit, že už musí odejít," citovala agentura Reuters Jurije Kanifatova, který volil v Moskvě a svůj hlas nedal Lukašenkovi. Na 200 Bělorusů dnes odvolilo i v Praze. Hlasování provázel poklidný protest odpůrců prezidenta Lukašenka, kteří naproti ambasádě vyvěsili transparent odsuzující možné falšování výsledků.

Lukašenko vládne v zemi označované za poslední diktaturu v Evropě tvrdou rukou již 26 let. Voliči mu vyčítají nedodržování lidských i dalších práv, ekonomické problémy země i jeho zlehčující přístup k pandemii nemoci covid-19.

On sám se prezentuje jako jediný garant zajištění stability v zemi. Opozice je podle něj napojená na Rusko a další cizí země a jejím cílem je destabilizovat Bělorusko. "Lukašenko dal již předem jasně najevo, že se chce udržet u moci za každou cenu. Otázkou zůstává, jaká ta cena bude," myslí si politolog Alexandr Klaskovskij.

Související

Alexandr Lukašenko

Lukašenko hází Rusům vidle do verze s ukrajinskou stopou v případu teroru u Moskvy

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl informace, které jsou v rozporu s tvrzeními ruských představitelů v čele s Vladimirem Putinem, podle nichž teroristé z koncertní síně u Moskvy po útoku prchali na Ukrajinu. Lukašenko tvrdí, že pachatelé měli nejprve namířeno do Běloruska, kam by se ale nedostali kvůli zpřísněným bezpečnostním opatřením. 

Více souvisejících

Alexandr Lukašenko volby v Bělorusku Bělorusko Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy