Západ možná nemá mnoho důvodů děkovat Alexandru Lukašenkovi, ale letos v létě mu běloruský prezident udělil mimořádně užitečnou mistrovskou lekci, konkrétně z nepřiznané agrese. V komentáři pro server Politico to tvrdí Elisabeth Brawová, analytička z think tanku American Enterprise Institute.
Co má diktátor v rukávu?
Skrze kroky typu zaplavení Litvy migranty a státní letecké pirátství udržuje Lukašenko zbytek světa v napětí, jaké další "bláznivé triky" má ještě v rukávu, míní analytička. Deklaruje, že Bělorusko naštěstí není bohaté ani silné, tudíž jsou "kousky" tamního vůdce jen užitečnou ukázkou toho, jak se jiné země mohou pokusit poškodit Západ.
"Namísto toho, abychom nás Lukašenko prostě vytáčel, měli bychom mu spíše poděkovat," píše Brawová. Konstatuje, že většina lidí slyšela o snaze předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa postavit zeď na hranici s Mexikem, ale málokdo ví, že podobnou zeď nyní buduje Litva.
Litva na rozdíl od Trumpa takový krok nepředpokládala, jelikož do země běžně azylanti a nelegální migranti nesměřují, upozorňuje autorka komentáře. Nastiňuje, že loni litevští pohraničníci zadrželi na litevsko-běloruské hranici celkem 81 nelegálních migrantů a jejich počty v letech 2017-2019 se výrazněji nelišily, avšak od počátku letošního roku raketově vzrostly a k 1. červenci bylo zachyceno 1.672 lidí pokoušejících se ilegálně vstoupit do země z Běloruska.
Zadržení zpravidla tvrdí, že jsou Iráčané, avšak nemají pasy, uvádí Brawová. Dodává, že počátkem července vyslala do Litvy pomocný personál i evropská pohraniční stráž Frontex, což však mělo minimální dopad, jelikož během nadcházejícího týdne litevsko-běloruskou hranici nelegálně překročilo dalších 779 nelegálních migrantů.
Podle litevských úřadů přivážejí cestovní kanceláře Iráčany do Minsku, odkud směřují na litevskou hranici, poukazuje analytička. Vyzdvihuje přitom, že již krátce poté, co EU v reakci na květnový únos letadla s běloruským opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem zakázala lety z a do běloruského vzdušného prostoru, Lukašenko pohrozil zaplavením Unie migranty a drogami.
"Nebudeme nikoho zadržovat. Koneckonců nejsme jejich cílovou destinací. Směřují do osvícené, vřelé, útulné Evropy," cituje Brawová slova Lukašenka z počátku července na adresu nárůstu počtu migrantů. Doplňuje, že na základě toho nyní dospěla chudá Litva k názoru, že musí postavit hraniční zeď a vynakládat cenné prostředky, aby držela krok s "poblázněným diktátorem" v sousedství.
Předsedové mnoha západních zahraničních parlamentních výborů reagovali na Lukašenkovy kroky zuřivě a mimo jiné padly návrhy na další sankce či zákaz letů podezřelých z transportu migrantů do Minsku, připomíná autorka komentáře. Sama však soudí, že z jistého úhlu pohledu by Západ měl být faktickému běloruskému diktátorovi vděčný.
Lukašenko není poslední, kdo chce oslabit Západ
Upozadíme-li tuto znepokojivou taktiku, Lukašenko řídí zemi, jejíž hospodářství drží nad vodou ruská podpora, jejíž věhlasné zemědělství závisí na neudržitelných dotacích a jejích obyvatelstvo si musí vystačit s ročním HDP pouhých 6.400 dolarů na hlavu, shrnuje Brawová. Domnívá se, že Lukašenko sice může přijít i s novými formami své nepřiznané agrese, ale Litva a její spojenci ji odolají, tudíž je diktátorovo počínání pouze mimořádně užitečnou lekcí pro Západ.
Lukašenkův režim totiž není poslední, kdo se pokusí Západ oslabit podvratnou činností, upozorňuje analytička. Podotýká, že podobně si počíná Rusko a Čína - a v menší míře i Írán a Severní Korea -, a přestože momentálně využívají méně drzé způsoby než Minsk, nelze spoléhat na to, že tomu tak zůstane.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Dosavadní reakce na takové provokace pokulhává," kritizuje Brawová. Obává se, že to pouze utvrzuje zmíněné aktéry v přesvědčení, že jdou správnou cestou. Útoky kriminálních skupin na plynovody a obchodní řetězce, budování umělých ostrovů ve vodách, které si nárokují jiné země, či zadržování cizích občanů na základě pochybných obvinění jsou sice dostatečně znepokojivé, ale nepřátelsky nakloněné země mohou volit i tvrdší postupy, podobně jako Lukašenko, varuje analytička.
Během studené války nemohly například komerční letadla využívat při cestách z Asie do Evropy a severní Ameriky sovětský vzdušný prostor, což je extrémně prodlužovalo, připomíná autorka komentáře. Konstatuje, že dnes Rusko takové přelety ku prospěchu všech umožňuje, ale pokládá otázku, co by se stalo, pokud by Moskva rozhodla jinak. To samé podle Brawové platí o Číně, která by navíc mohla pozastavit vývoz četného zboží, na němž závisí naše každodenní činnosti.
Existuje mnoho způsobů, kterými může země poškodit jiné země, aniž by se uchýlila k válce, zdůrazňuje analytička. To je podle ní "krása" nepřiznané agrese, a tak Lukašenko činí Západu laskavost, když ukazuje, že i někdejší komunista, který se tvrdě drží u moci 27 let, může přemýšlet inovativně. "Můžeme si jen představovat, čeho mohou být schopni jiní," píše autorka komentáře.
Z krátkodobého hlediska by se měli spojenci pokusit Litvě pomoc vypořádat se s pokračujícími záludnostmi Minsku - Frontex ostatně o víkendu oznámil, že zemi poskytne dodatečnou podporu -, konstatuje Brawová. Zároveň apeluje, aby se Litva a její přátelé nezapomněli poučit z této důležité Lukašenkovy cvičné lekce z nepřiznané agrese.
Související
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
Zelenskyj dal Bělorusku ultimátum: Do týdne stáhne z hranic ruské armádní vybavení
Bělorusko , Alexandr Lukašenko , migrace , Litva , Frontex
Aktuálně se děje
před 32 minutami
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 36 minutami
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 1 hodinou
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 1 hodinou
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 2 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 3 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 3 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 4 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 5 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 6 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Zdroj: Libor Novák