NÁZOR: Bělorusko je slabé a Lukašenko vymýšlí bláznivé triky, Západ se ale musí poučit

Západ možná nemá mnoho důvodů děkovat Alexandru Lukašenkovi, ale letos v létě mu běloruský prezident udělil mimořádně užitečnou mistrovskou lekci, konkrétně z nepřiznané agrese. V komentáři pro server Politico to tvrdí Elisabeth Brawová, analytička z think tanku American Enterprise Institute.

Co má diktátor v rukávu?

Skrze kroky typu zaplavení Litvy migranty a státní letecké pirátství udržuje Lukašenko zbytek světa v napětí, jaké další "bláznivé triky" má ještě v rukávu, míní analytička. Deklaruje, že Bělorusko naštěstí není bohaté ani silné, tudíž jsou "kousky" tamního vůdce jen užitečnou ukázkou toho, jak se jiné země mohou pokusit poškodit Západ.

"Namísto toho, abychom nás Lukašenko prostě vytáčel, měli bychom mu spíše poděkovat," píše Brawová. Konstatuje, že většina lidí slyšela o snaze předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa postavit zeď na hranici s Mexikem, ale málokdo ví, že podobnou zeď nyní buduje Litva.

Litva na rozdíl od Trumpa takový krok nepředpokládala, jelikož do země běžně azylanti a nelegální migranti nesměřují, upozorňuje autorka komentáře. Nastiňuje, že loni litevští pohraničníci zadrželi na litevsko-běloruské hranici celkem 81 nelegálních migrantů a jejich počty v letech 2017-2019 se výrazněji nelišily, avšak od počátku letošního roku raketově vzrostly a k 1. červenci bylo zachyceno 1.672 lidí pokoušejících se ilegálně vstoupit do země z Běloruska.

Zadržení zpravidla tvrdí, že jsou Iráčané, avšak nemají pasy, uvádí Brawová. Dodává, že počátkem července vyslala do Litvy pomocný personál i evropská pohraniční stráž Frontex, což však mělo minimální dopad, jelikož během nadcházejícího týdne litevsko-běloruskou hranici nelegálně překročilo dalších 779 nelegálních migrantů.  

Podle litevských úřadů přivážejí cestovní kanceláře Iráčany do Minsku, odkud směřují na litevskou hranici, poukazuje analytička. Vyzdvihuje přitom, že již krátce poté, co EU v reakci na květnový únos letadla s běloruským opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem zakázala lety z a do běloruského vzdušného prostoru, Lukašenko pohrozil zaplavením Unie migranty a drogami.

"Nebudeme nikoho zadržovat. Koneckonců nejsme jejich cílovou destinací. Směřují do osvícené, vřelé, útulné Evropy," cituje Brawová slova Lukašenka z počátku července na adresu nárůstu počtu migrantů. Doplňuje, že na základě toho nyní dospěla chudá Litva k názoru, že musí postavit hraniční zeď a vynakládat cenné prostředky, aby držela krok s "poblázněným diktátorem" v sousedství.  

Předsedové mnoha západních zahraničních parlamentních výborů reagovali na Lukašenkovy kroky zuřivě a mimo jiné padly návrhy na další sankce či zákaz letů podezřelých z transportu migrantů do Minsku, připomíná autorka komentáře. Sama však soudí, že z jistého úhlu pohledu by Západ měl být faktickému běloruskému diktátorovi vděčný.

Lukašenko není poslední, kdo chce oslabit Západ

Upozadíme-li tuto znepokojivou taktiku, Lukašenko řídí zemi, jejíž hospodářství drží nad vodou ruská podpora, jejíž věhlasné zemědělství závisí na neudržitelných dotacích a jejích obyvatelstvo si musí vystačit s ročním HDP pouhých 6.400 dolarů na hlavu, shrnuje Brawová. Domnívá se, že Lukašenko sice může přijít i s novými formami své nepřiznané agrese, ale Litva a její spojenci ji odolají, tudíž je diktátorovo počínání pouze mimořádně užitečnou lekcí pro Západ.

Lukašenkův režim totiž není poslední, kdo se pokusí Západ oslabit podvratnou činností, upozorňuje analytička. Podotýká, že podobně si počíná Rusko a Čína - a v menší míře i Írán a Severní Korea -, a přestože momentálně využívají méně drzé způsoby než Minsk, nelze spoléhat na to, že tomu tak zůstane.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Dosavadní reakce na takové provokace pokulhává," kritizuje Brawová. Obává se, že to pouze utvrzuje zmíněné aktéry v přesvědčení, že jdou správnou cestou. Útoky kriminálních skupin na plynovody a obchodní řetězce, budování umělých ostrovů ve vodách, které si nárokují jiné země, či zadržování cizích občanů na základě pochybných obvinění jsou sice dostatečně znepokojivé, ale nepřátelsky nakloněné země mohou volit i tvrdší postupy, podobně jako Lukašenko, varuje analytička.

Během studené války nemohly například komerční letadla využívat při cestách z Asie do Evropy a severní Ameriky sovětský vzdušný prostor, což je extrémně prodlužovalo, připomíná autorka komentáře. Konstatuje, že dnes Rusko takové přelety ku prospěchu všech umožňuje, ale pokládá otázku, co by se stalo, pokud by Moskva rozhodla jinak. To samé podle Brawové platí o Číně, která by navíc mohla pozastavit vývoz četného zboží, na němž závisí naše každodenní činnosti.

Existuje mnoho způsobů, kterými může země poškodit jiné země, aniž by se uchýlila k válce, zdůrazňuje analytička. To je podle ní "krása" nepřiznané agrese, a tak Lukašenko činí Západu laskavost, když ukazuje, že i někdejší komunista, který se tvrdě drží u moci 27 let, může přemýšlet inovativně. "Můžeme si jen představovat, čeho mohou být schopni jiní," píše autorka komentáře.

Z krátkodobého hlediska by se měli spojenci pokusit Litvě pomoc vypořádat se s pokračujícími záludnostmi Minsku - Frontex ostatně o víkendu oznámil, že zemi poskytne dodatečnou podporu -, konstatuje Brawová. Zároveň apeluje, aby se Litva a její přátelé nezapomněli poučit z této důležité Lukašenkovy cvičné lekce z nepřiznané agrese.

Související

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko migrace Litva Frontex

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 1 hodinou

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 6 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy