NÁZOR: Bělorusko je slabé a Lukašenko vymýšlí bláznivé triky, Západ se ale musí poučit

Západ možná nemá mnoho důvodů děkovat Alexandru Lukašenkovi, ale letos v létě mu běloruský prezident udělil mimořádně užitečnou mistrovskou lekci, konkrétně z nepřiznané agrese. V komentáři pro server Politico to tvrdí Elisabeth Brawová, analytička z think tanku American Enterprise Institute.

Co má diktátor v rukávu?

Skrze kroky typu zaplavení Litvy migranty a státní letecké pirátství udržuje Lukašenko zbytek světa v napětí, jaké další "bláznivé triky" má ještě v rukávu, míní analytička. Deklaruje, že Bělorusko naštěstí není bohaté ani silné, tudíž jsou "kousky" tamního vůdce jen užitečnou ukázkou toho, jak se jiné země mohou pokusit poškodit Západ.

"Namísto toho, abychom nás Lukašenko prostě vytáčel, měli bychom mu spíše poděkovat," píše Brawová. Konstatuje, že většina lidí slyšela o snaze předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa postavit zeď na hranici s Mexikem, ale málokdo ví, že podobnou zeď nyní buduje Litva.

Litva na rozdíl od Trumpa takový krok nepředpokládala, jelikož do země běžně azylanti a nelegální migranti nesměřují, upozorňuje autorka komentáře. Nastiňuje, že loni litevští pohraničníci zadrželi na litevsko-běloruské hranici celkem 81 nelegálních migrantů a jejich počty v letech 2017-2019 se výrazněji nelišily, avšak od počátku letošního roku raketově vzrostly a k 1. červenci bylo zachyceno 1.672 lidí pokoušejících se ilegálně vstoupit do země z Běloruska.

Zadržení zpravidla tvrdí, že jsou Iráčané, avšak nemají pasy, uvádí Brawová. Dodává, že počátkem července vyslala do Litvy pomocný personál i evropská pohraniční stráž Frontex, což však mělo minimální dopad, jelikož během nadcházejícího týdne litevsko-běloruskou hranici nelegálně překročilo dalších 779 nelegálních migrantů.  

Podle litevských úřadů přivážejí cestovní kanceláře Iráčany do Minsku, odkud směřují na litevskou hranici, poukazuje analytička. Vyzdvihuje přitom, že již krátce poté, co EU v reakci na květnový únos letadla s běloruským opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem zakázala lety z a do běloruského vzdušného prostoru, Lukašenko pohrozil zaplavením Unie migranty a drogami.

"Nebudeme nikoho zadržovat. Koneckonců nejsme jejich cílovou destinací. Směřují do osvícené, vřelé, útulné Evropy," cituje Brawová slova Lukašenka z počátku července na adresu nárůstu počtu migrantů. Doplňuje, že na základě toho nyní dospěla chudá Litva k názoru, že musí postavit hraniční zeď a vynakládat cenné prostředky, aby držela krok s "poblázněným diktátorem" v sousedství.  

Předsedové mnoha západních zahraničních parlamentních výborů reagovali na Lukašenkovy kroky zuřivě a mimo jiné padly návrhy na další sankce či zákaz letů podezřelých z transportu migrantů do Minsku, připomíná autorka komentáře. Sama však soudí, že z jistého úhlu pohledu by Západ měl být faktickému běloruskému diktátorovi vděčný.

Lukašenko není poslední, kdo chce oslabit Západ

Upozadíme-li tuto znepokojivou taktiku, Lukašenko řídí zemi, jejíž hospodářství drží nad vodou ruská podpora, jejíž věhlasné zemědělství závisí na neudržitelných dotacích a jejích obyvatelstvo si musí vystačit s ročním HDP pouhých 6.400 dolarů na hlavu, shrnuje Brawová. Domnívá se, že Lukašenko sice může přijít i s novými formami své nepřiznané agrese, ale Litva a její spojenci ji odolají, tudíž je diktátorovo počínání pouze mimořádně užitečnou lekcí pro Západ.

Lukašenkův režim totiž není poslední, kdo se pokusí Západ oslabit podvratnou činností, upozorňuje analytička. Podotýká, že podobně si počíná Rusko a Čína - a v menší míře i Írán a Severní Korea -, a přestože momentálně využívají méně drzé způsoby než Minsk, nelze spoléhat na to, že tomu tak zůstane.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Dosavadní reakce na takové provokace pokulhává," kritizuje Brawová. Obává se, že to pouze utvrzuje zmíněné aktéry v přesvědčení, že jdou správnou cestou. Útoky kriminálních skupin na plynovody a obchodní řetězce, budování umělých ostrovů ve vodách, které si nárokují jiné země, či zadržování cizích občanů na základě pochybných obvinění jsou sice dostatečně znepokojivé, ale nepřátelsky nakloněné země mohou volit i tvrdší postupy, podobně jako Lukašenko, varuje analytička.

Během studené války nemohly například komerční letadla využívat při cestách z Asie do Evropy a severní Ameriky sovětský vzdušný prostor, což je extrémně prodlužovalo, připomíná autorka komentáře. Konstatuje, že dnes Rusko takové přelety ku prospěchu všech umožňuje, ale pokládá otázku, co by se stalo, pokud by Moskva rozhodla jinak. To samé podle Brawové platí o Číně, která by navíc mohla pozastavit vývoz četného zboží, na němž závisí naše každodenní činnosti.

Existuje mnoho způsobů, kterými může země poškodit jiné země, aniž by se uchýlila k válce, zdůrazňuje analytička. To je podle ní "krása" nepřiznané agrese, a tak Lukašenko činí Západu laskavost, když ukazuje, že i někdejší komunista, který se tvrdě drží u moci 27 let, může přemýšlet inovativně. "Můžeme si jen představovat, čeho mohou být schopni jiní," píše autorka komentáře.

Z krátkodobého hlediska by se měli spojenci pokusit Litvě pomoc vypořádat se s pokračujícími záludnostmi Minsku - Frontex ostatně o víkendu oznámil, že zemi poskytne dodatečnou podporu -, konstatuje Brawová. Zároveň apeluje, aby se Litva a její přátelé nezapomněli poučit z této důležité Lukašenkovy cvičné lekce z nepřiznané agrese.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Vilnius, Litva

Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska

Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko migrace Litva Frontex

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 1 hodinou

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 2 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 4 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství

Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.

včera

Nepokoje v Mexiku

Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko

Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.

včera

Velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí

Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí poté, co tamní bezpečnostní složky v neděli potvrdily zabití Nemesia Oseguery Cervantese, známého pod přezdívkou „El Mencho“. Tento devětapadesátiletý boss stál v čele kartelu Jalisco nová generace (CJNG), který je v současnosti považován za nejmocnější a nejbrutálnější kriminální organizaci v zemi. Operace, která proběhla ve státě Jalisco, okamžitě vyvolala chaos v podobě hořících barikád, přestřelek a blokád dálnic v nejméně osmi mexických státech.

včera

Donald Trump

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Zatímco Írán připravuje protinávrh v rámci jednání o svém jaderném programu, americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů. Tato prohlášení doprovází masivní posilování amerických námořních sil na Blízkém východě, což podle The Guardian vyvolává obavy z bezprostředně hrozícího válečného konfliktu.

včera

Igor Červený byl jmenován ministrem životního prostředí. (23.2.2026) Prohlédněte si galerii

Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Ministr kultury Klempíř ráno v Praze havaroval

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v pondělí ráno boural v Praze. Při nehodě se vůz se členem vlády srazil s jiným vozidlem. Klempíř, který jel do budovy ministerstva, se podle stranických kolegů po havárii necítil nejlépe. Nakonec se rozhodl podrobit se vyšetřením v nemocnici. 

včera

Rusko, ilustrační foto

„Drtí nás ceny potravin i účty za energie.“ Rusové stále více pociťují dopady války proti Ukrajině

Město Jelec, ležící asi 350 kilometrů jižně od Moskvy, vypadá v zimě na první pohled jako z ruské pohádky. Nad zamrzlou řekou se tyčí zlaté kopce pravoslavných chrámů a na ledu posedávají rybáři. Tento idylický obraz však rychle mizí při pohledu na všudypřítomné náborové billboardy. Ty slibují každému, kdo se upíše k boji na Ukrajině, jednorázovou částku v přepočtu kolem 450 tisíc korun. Vedle plakátu s vojákem mířícím samopalem stojí heslo: „Jsme tam, kde musíme být.“

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko poslalo na Ukrajinu dva dny před výročím stovky raket a dronů

Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.

včera

Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku, nejde mu jen o Ukrajinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC vyjádřil pevné přesvědčení, že Vladimir Putin již fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle jeho slov se ruský vůdce nespokojí pouze s Ukrajinou, ale usiluje o vnucení jiného způsobu života celému světu a změnu hodnot, které si lidé sami zvolili. Jedinou možnou odpovědí na tuto hrozbu je podle Zelenského vyvinutí intenzivního vojenského a ekonomického tlaku, který by Moskvu donutil k ústupu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy