NÁZOR: Bělorusko je slabé a Lukašenko vymýšlí bláznivé triky, Západ se ale musí poučit

Západ možná nemá mnoho důvodů děkovat Alexandru Lukašenkovi, ale letos v létě mu běloruský prezident udělil mimořádně užitečnou mistrovskou lekci, konkrétně z nepřiznané agrese. V komentáři pro server Politico to tvrdí Elisabeth Brawová, analytička z think tanku American Enterprise Institute.

Co má diktátor v rukávu?

Skrze kroky typu zaplavení Litvy migranty a státní letecké pirátství udržuje Lukašenko zbytek světa v napětí, jaké další "bláznivé triky" má ještě v rukávu, míní analytička. Deklaruje, že Bělorusko naštěstí není bohaté ani silné, tudíž jsou "kousky" tamního vůdce jen užitečnou ukázkou toho, jak se jiné země mohou pokusit poškodit Západ.

"Namísto toho, abychom nás Lukašenko prostě vytáčel, měli bychom mu spíše poděkovat," píše Brawová. Konstatuje, že většina lidí slyšela o snaze předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa postavit zeď na hranici s Mexikem, ale málokdo ví, že podobnou zeď nyní buduje Litva.

Litva na rozdíl od Trumpa takový krok nepředpokládala, jelikož do země běžně azylanti a nelegální migranti nesměřují, upozorňuje autorka komentáře. Nastiňuje, že loni litevští pohraničníci zadrželi na litevsko-běloruské hranici celkem 81 nelegálních migrantů a jejich počty v letech 2017-2019 se výrazněji nelišily, avšak od počátku letošního roku raketově vzrostly a k 1. červenci bylo zachyceno 1.672 lidí pokoušejících se ilegálně vstoupit do země z Běloruska.

Zadržení zpravidla tvrdí, že jsou Iráčané, avšak nemají pasy, uvádí Brawová. Dodává, že počátkem července vyslala do Litvy pomocný personál i evropská pohraniční stráž Frontex, což však mělo minimální dopad, jelikož během nadcházejícího týdne litevsko-běloruskou hranici nelegálně překročilo dalších 779 nelegálních migrantů.  

Podle litevských úřadů přivážejí cestovní kanceláře Iráčany do Minsku, odkud směřují na litevskou hranici, poukazuje analytička. Vyzdvihuje přitom, že již krátce poté, co EU v reakci na květnový únos letadla s běloruským opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem zakázala lety z a do běloruského vzdušného prostoru, Lukašenko pohrozil zaplavením Unie migranty a drogami.

"Nebudeme nikoho zadržovat. Koneckonců nejsme jejich cílovou destinací. Směřují do osvícené, vřelé, útulné Evropy," cituje Brawová slova Lukašenka z počátku července na adresu nárůstu počtu migrantů. Doplňuje, že na základě toho nyní dospěla chudá Litva k názoru, že musí postavit hraniční zeď a vynakládat cenné prostředky, aby držela krok s "poblázněným diktátorem" v sousedství.  

Předsedové mnoha západních zahraničních parlamentních výborů reagovali na Lukašenkovy kroky zuřivě a mimo jiné padly návrhy na další sankce či zákaz letů podezřelých z transportu migrantů do Minsku, připomíná autorka komentáře. Sama však soudí, že z jistého úhlu pohledu by Západ měl být faktickému běloruskému diktátorovi vděčný.

Lukašenko není poslední, kdo chce oslabit Západ

Upozadíme-li tuto znepokojivou taktiku, Lukašenko řídí zemi, jejíž hospodářství drží nad vodou ruská podpora, jejíž věhlasné zemědělství závisí na neudržitelných dotacích a jejích obyvatelstvo si musí vystačit s ročním HDP pouhých 6.400 dolarů na hlavu, shrnuje Brawová. Domnívá se, že Lukašenko sice může přijít i s novými formami své nepřiznané agrese, ale Litva a její spojenci ji odolají, tudíž je diktátorovo počínání pouze mimořádně užitečnou lekcí pro Západ.

Lukašenkův režim totiž není poslední, kdo se pokusí Západ oslabit podvratnou činností, upozorňuje analytička. Podotýká, že podobně si počíná Rusko a Čína - a v menší míře i Írán a Severní Korea -, a přestože momentálně využívají méně drzé způsoby než Minsk, nelze spoléhat na to, že tomu tak zůstane.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Dosavadní reakce na takové provokace pokulhává," kritizuje Brawová. Obává se, že to pouze utvrzuje zmíněné aktéry v přesvědčení, že jdou správnou cestou. Útoky kriminálních skupin na plynovody a obchodní řetězce, budování umělých ostrovů ve vodách, které si nárokují jiné země, či zadržování cizích občanů na základě pochybných obvinění jsou sice dostatečně znepokojivé, ale nepřátelsky nakloněné země mohou volit i tvrdší postupy, podobně jako Lukašenko, varuje analytička.

Během studené války nemohly například komerční letadla využívat při cestách z Asie do Evropy a severní Ameriky sovětský vzdušný prostor, což je extrémně prodlužovalo, připomíná autorka komentáře. Konstatuje, že dnes Rusko takové přelety ku prospěchu všech umožňuje, ale pokládá otázku, co by se stalo, pokud by Moskva rozhodla jinak. To samé podle Brawové platí o Číně, která by navíc mohla pozastavit vývoz četného zboží, na němž závisí naše každodenní činnosti.

Existuje mnoho způsobů, kterými může země poškodit jiné země, aniž by se uchýlila k válce, zdůrazňuje analytička. To je podle ní "krása" nepřiznané agrese, a tak Lukašenko činí Západu laskavost, když ukazuje, že i někdejší komunista, který se tvrdě drží u moci 27 let, může přemýšlet inovativně. "Můžeme si jen představovat, čeho mohou být schopni jiní," píše autorka komentáře.

Z krátkodobého hlediska by se měli spojenci pokusit Litvě pomoc vypořádat se s pokračujícími záludnostmi Minsku - Frontex ostatně o víkendu oznámil, že zemi poskytne dodatečnou podporu -, konstatuje Brawová. Zároveň apeluje, aby se Litva a její přátelé nezapomněli poučit z této důležité Lukašenkovy cvičné lekce z nepřiznané agrese.

Související

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 
Alexandr Lukašenko

Kim Čong-un a Alexandr Lukašenko podepsali v Pchjongjangu smlouvu o přátelství

Severokorejský vůdce Kim Čong-un a běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsali ve čtvrtek v Pchjongjangu smlouvu o „přátelství a spolupráci“. Stalo se tak během historicky první návštěvy běloruského státníka v Severní Koreji, která byla provázena okázalými ceremoniemi, dělostřeleckými salvami a přehlídkou pochodujících vojáků na náměstí Kim Ir-sena před jásajícími davy.

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko migrace Litva Frontex

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 6 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

včera

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

včera

Pavel: Incident v Rumunsku je nepřípustný. Svět nesmí skončit jen u slovního odsouzení

Zásah obytného domu v rumunském městě Galați ruským bezpilotním letounem vyvolal ostrou vlnu reakcí mezi předními českými politiky. Prezident Petr Pavel označil tuto událost za naprosto nepřípustnou a zdůraznil, že světové společenství nesmí skončit pouze u slovního odsouzení. Hlava státu na sociální síti X vyjádřila plnou podporu výzvě rumunského prezidenta Nicušora Dana k ráznému mezinárodnímu postupu. Podle Pavla je nutné dát Moskvě jasně najevo, že podobné útoky nebudou tolerovány.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy