Mlácení, znásilňování, mučení. Právník popsal drsné praktiky ruské policie

Stále těžší boj

Vyšetřování odhalilo, že kazaňská policie postupovala podobně brutálně v mnoha dalších případech, upozorňuje právník. Dodává, že incident vyvolal rozhořčené protesty, propuštěno bylo 9 policistů a nakonec došlo ke zrušení celého policejního oddělení, ale naneštěstí nešlo o ojedinělý a už vůbec ne poslední případ policejního násilí v Rusku.

"Případy jako tento mi připomínají hlavní důvod, proč jsem se stal právníkem a proč jsem založil Agoru, asociaci lidskoprávních obhájců v Rusku specializujících se na případy státního násilí," píše Čikov. Uvádí, že prvního odsouzení policisty za násilí dosáhala Agora v roce 2004 a od té doby se zabývala více než 200 případy, kdy existovalo podezření, že policisté, dozorci, vojáci či příslušníci bezpečnostních složek se dopustili mučení, vraždy, vydírání nebo znásilnění.     

Každá potrestaná nespravedlnost je důvodem k oslavě, ale boj je stále těžší a v sázce je neustále více, tvrdí aktivista. Nepovažuje proto za překvapivé, že se Kreml chopil příležitosti a snaží se odvést pozornost od situace v Rusku podporou rozhořčení nad policejním násilím ve Spojených státech, kde tragická smrt George Floyda rozpoutala rozsáhlé protesty.

Ruští činitelé podle Čikova aktivně usměrňují veřejné nálady v zemi v otázce násilí páchaného americkou policií. Aktivista odkazuje na sarkastické prohlášení Dmitrije Peskova, mluvčího prezidenta Vladimira Putina, který vyjádřil "znepokojení" nad porušováním lidských práv ve Spojených státech, přičemž sám Putin označil protesty za "chaos a nepokoje".   

V ruských státních médiích běží prakticky nonstop záběry násilí z demonstrací ve Spojených státech, tvrdí právník. Domnívá se, že cílem je ukázat Spojené státy jako chaotickou a nefunkční zemi a souběžně poskytnout záminku pro další omezení demonstrací v Rusku.

"Oficiální média tvrdí, že domácí protesty jsou podporovány vnějšími a vnitřními nepřáteli, aby destabilizovaly režim - běžně se naznačuje, že toto ospravedlňuje jejich budoucí potlačení," pokračuje Čikov. Dodává, že Putin sice nedávno zvítězil ve státem zorchestrovaném hlasování o ústavních změnách, které mu potenciálně umožňují vládnout do roku 2036, ale ruský stát se veřejných protestů evidentně hluboce obává.

Rozsáhlé protesty ve velkých městech, které následovaly po parlamentních volbách v Rusku v roce 2011 znamenaly velkou výzvu pro Putinovu vládu, konstatuje aktivista. Připomíná, že v následujících letech byly zatčeny tisíce demonstrantů na základě vyfabulovaných obvinění a normou se stal násilný postup policie proti takovým akcím.

Policejní svévole

Ruská policie se nedávno uchýlila k extrémnímu násilí za bílého dne, a to i v přítomnosti mnoha kamer, což ukazuje její pocit beztrestnosti, upozorňuje právník. Připomíná, že 1. června příslušník národní gardy v Jekatěrinburgu zastřelil sedmadvacetiletého muže podezřelého z krádeže tapet v obchodě s domácími potřebami a lidé, kteří následně proti takovému postupu protestovali, byli pozatýkáni.

Stejně tak jistý novinář, který sledoval hlasování o ústavních změnách, tvrdí, že mu policisté v jedné z volebních místností zlomili ruku, poukazuje Čikov. Odkazuje také na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který v únoru nařídil Rusku zaplatit kompenzaci v hodnotě milionu dolarů (zhruba 23 milionů korun, pozn. redaktora) 29 obětem policejní brutality.

"Verdikt popisuje jak příslušníci mlátili své oběti obušky, píchali jim jedly pod nehty a dávali elektrické šoky," pokračuje právník. Označuje jej za vítané vítězství, které však kalí pokračující snaha ruského státu ignorovat působnost soudu a jeho rozhodnutí.  

Pro mnoho Rusů je západní justice klíčovým modelem, ale v hlasování o ústavních změnách voliči schválili také nadřazení ruské ústavy nad mezinárodními závazky země, což otevírá cestu k odmítání citlivých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a OSN, nastiňuje Čikov. Dodává, že přesto mnoho obyvatel Ruska tleská hrdinství amerických demonstrantů z hnutí Black Lives Matter, kteří požadují zásadní změny v policejní kultuře.

Část Rusů také doufá, že politický prostor ve Spojených státech se nesmrskne podobně jako v Rusku, deklaruje aktivista. Tvrdí, že v Rusku nemá jedinec svá práva, nedobere se spravedlnosti a policie může mučit či zatknout kohokoliv dle uvážení, protože existuje jen malá naděje na zásah soudní moci a veřejných činitelů, kteří až na malé výjimky drží Putinovu linii.

Pokud těžce ozbrojené bezpečnostní složky použijí slzný plyn a gumové projektily proti demonstrantům před Bílým domem, Američané zažívají krátkou ukázku každodenní reality, které čelí ruští aktivisté, konstatuje Čikov. Podotýká, že na rozdíl od nich ale mohou doufat, že voliči v listopadu ukončí vládu prezidenta Donalda Trumpa a nastane méně polarizující éra.    

"V Rusku takové štěstí nemáme," zdůrazňuje právník. Poukazuje, že Floydova tragická smrt dala ve Spojených státech nový život boji za rasovou spravedlnost a rovnost, zatímco v Rusku bude státní moc i v následujících letech k právům a životům občanů přistupovat pohrdavě.