MMF schválil nouzovou pomoc Ukrajině, dohodli se i američtí zákonodárci

Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů (32 miliard Kč) jako nouzovou pomoc. Země ji může využít k financování výdajů a posílení platební bilance. Dnes to podle agentury Reuters uvedl šéf ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.

Ukrajina se po zahájení ruské invaze 24. února obrátila na své spojence a mezinárodní instituce, aby jí pomohli podpořit ekonomiku. Pomoc už obdržela i od Světové banky (SB).

"Jsme nesmírně vděční MMF za jeho rychlou reakci na naši žádost. Těšíme se, že všechny požadované procedury dokončíme co nejdříve," uvedl Ševčenko. "Pro Ukrajinu je to nyní životně důležité, když prochází tak hrozným obdobím," dodal.

Balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů v pondělí pro Ukrajinu schválila Světová banka. Balíček obsahuje doplněk k předchozí půjčce SB ve výši 350 milionů dolarů, zvýšený o zhruba 139 milionů dolarů prostřednictvím záruk z Nizozemska a Švédska. Balíček rovněž zahrnuje granty ve výši 134 milionů dolarů z Británie, Dánska, Lotyšska, Litvy a Islandu a souběžné financování ve výši 100 milionů dolarů z Japonska, dodal Reuters.

Mezinárodní měnový fond (MMF) a SB minulý týden oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů (přes 70 miliard Kč). "Na Ukrajině již kromě lidských ztrát vznikly také značné ekonomické škody. Námořní přístavy a letiště jsou uzavřené a poškozené a řada silnic a mostů je poškozená či zničená. Ačkoli je v této fázi velmi obtížené přesně posoudit finanční potřeby, je již nyní jasné, že Ukrajina čelí značným nákladům na obnovu a rekonstrukci," uvedl MMF v sobotní zprávě o ekonomických dopadech války na Ukrajině.

Fond rovněž varoval, že ruský útok na Ukrajinu má již nyní velmi vážné dopady na světovou ekonomiku a v případě eskalace tohoto konfliktu budou hospodářské důsledky ještě ničivější. Upozornil, že válka na Ukrajině již vedla k růstu cen energie a komodit, včetně obilí, což zvyšuje inflační tlaky.

Američtí zákonodárci se dohodli na miliardách dolarů pro Ukrajinu a Evropu

Američtí zákonodárci se v úterý dohodli na poskytnutí 13,6 miliardy dolarů (314 miliard korun) na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Částka je součástí federálního rozpočtu na letošní rok, který musí Kongres přijmout do konce pracovního týdne, jinak federálním úřadům hrozí výpadek financování. Součástí balíku jsou i peníze pro země, které přijímají nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Dohoda na pomocném balíku pro Ukrajinu měla v jinak politicky rozděleném Kongresu širokou podporu zákonodárců obou hlavních politických stran. Demokratický prezident Joe Biden minulý týden požádal Kongres o deset miliard dolarů (231 miliard korun), nicméně shoda mezi zákonodárci byla v této věci tak bezproblémová, že se částka postupně zvyšovala, až nakonec dosáhla současné výše, píše agentura AP.

Peníze určené na pomoc Ukrajině posílí některé programy Pentagonu a amerického ministerstva zahraničí, které jsou zaměřeny na poskytování vojenské pomoci či ochranu proti kyberútokům. Zvýší se rovněž dodávky potravin a podpora spojenců USA z NATO.

Asi čtyři miliardy dolarů (92 miliard korun) jsou určeny na pomoc s největší evropskou uprchlickou krizí od konce druhé světové války vyvolanou ruským útokem. Peníze poputují zčásti Ukrajině a také do okolních zemí, na jejichž území míří velké množství utečenců, píše AP. Těch z Ukrajiny před boji uteklo již přes dva miliony. Česká republika zatím udělila uprchlíkům z Ukrajiny přes 90.000 speciálních víz, reálně jich podle vlády přišlo do země kolem 150.000. Nejvíce lidí na útěku míří do Polska.

Peníze pro Ukrajinu ještě musí schválit obě komory Kongresu, přičemž pomocný balík je součástí federálního rozpočtu v hodnotě kolem 1,5 bilionu dolarů (34,7 bilionu korun). Ten chtějí lídři obou komor projednat do páteční půlnoci. Sněmovna reprezentantů bude podle médií o věci zřejmě hlasovat již dnes, u Senátu je harmonogram ještě nejasný.

Americké federální vládě vypršelo financování loni začátkem října. Kongres od té doby třikrát nouzově prodloužil dosavadní rozpočet, který přijal v roce 2020 tehdejší republikánský prezident Donald Trump v posledních týdnech svého působení v Bílém domě.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Axios: Trumpova dohoda s Putinem je reakcí na to, že Kyjev nezastavil útoky na rafinérie

Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.

Více souvisejících

Ukrajina ,  humanitární pomoc

Aktuálně se děje

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

včera

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

včera

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

včera

včera

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

včera

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy