MMF schválil nouzovou pomoc Ukrajině, dohodli se i američtí zákonodárci

Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů (32 miliard Kč) jako nouzovou pomoc. Země ji může využít k financování výdajů a posílení platební bilance. Dnes to podle agentury Reuters uvedl šéf ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.

Ukrajina se po zahájení ruské invaze 24. února obrátila na své spojence a mezinárodní instituce, aby jí pomohli podpořit ekonomiku. Pomoc už obdržela i od Světové banky (SB).

"Jsme nesmírně vděční MMF za jeho rychlou reakci na naši žádost. Těšíme se, že všechny požadované procedury dokončíme co nejdříve," uvedl Ševčenko. "Pro Ukrajinu je to nyní životně důležité, když prochází tak hrozným obdobím," dodal.

Balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů v pondělí pro Ukrajinu schválila Světová banka. Balíček obsahuje doplněk k předchozí půjčce SB ve výši 350 milionů dolarů, zvýšený o zhruba 139 milionů dolarů prostřednictvím záruk z Nizozemska a Švédska. Balíček rovněž zahrnuje granty ve výši 134 milionů dolarů z Británie, Dánska, Lotyšska, Litvy a Islandu a souběžné financování ve výši 100 milionů dolarů z Japonska, dodal Reuters.

Mezinárodní měnový fond (MMF) a SB minulý týden oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů (přes 70 miliard Kč). "Na Ukrajině již kromě lidských ztrát vznikly také značné ekonomické škody. Námořní přístavy a letiště jsou uzavřené a poškozené a řada silnic a mostů je poškozená či zničená. Ačkoli je v této fázi velmi obtížené přesně posoudit finanční potřeby, je již nyní jasné, že Ukrajina čelí značným nákladům na obnovu a rekonstrukci," uvedl MMF v sobotní zprávě o ekonomických dopadech války na Ukrajině.

Fond rovněž varoval, že ruský útok na Ukrajinu má již nyní velmi vážné dopady na světovou ekonomiku a v případě eskalace tohoto konfliktu budou hospodářské důsledky ještě ničivější. Upozornil, že válka na Ukrajině již vedla k růstu cen energie a komodit, včetně obilí, což zvyšuje inflační tlaky.

Američtí zákonodárci se dohodli na miliardách dolarů pro Ukrajinu a Evropu

Američtí zákonodárci se v úterý dohodli na poskytnutí 13,6 miliardy dolarů (314 miliard korun) na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Částka je součástí federálního rozpočtu na letošní rok, který musí Kongres přijmout do konce pracovního týdne, jinak federálním úřadům hrozí výpadek financování. Součástí balíku jsou i peníze pro země, které přijímají nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Dohoda na pomocném balíku pro Ukrajinu měla v jinak politicky rozděleném Kongresu širokou podporu zákonodárců obou hlavních politických stran. Demokratický prezident Joe Biden minulý týden požádal Kongres o deset miliard dolarů (231 miliard korun), nicméně shoda mezi zákonodárci byla v této věci tak bezproblémová, že se částka postupně zvyšovala, až nakonec dosáhla současné výše, píše agentura AP.

Peníze určené na pomoc Ukrajině posílí některé programy Pentagonu a amerického ministerstva zahraničí, které jsou zaměřeny na poskytování vojenské pomoci či ochranu proti kyberútokům. Zvýší se rovněž dodávky potravin a podpora spojenců USA z NATO.

Asi čtyři miliardy dolarů (92 miliard korun) jsou určeny na pomoc s největší evropskou uprchlickou krizí od konce druhé světové války vyvolanou ruským útokem. Peníze poputují zčásti Ukrajině a také do okolních zemí, na jejichž území míří velké množství utečenců, píše AP. Těch z Ukrajiny před boji uteklo již přes dva miliony. Česká republika zatím udělila uprchlíkům z Ukrajiny přes 90.000 speciálních víz, reálně jich podle vlády přišlo do země kolem 150.000. Nejvíce lidí na útěku míří do Polska.

Peníze pro Ukrajinu ještě musí schválit obě komory Kongresu, přičemž pomocný balík je součástí federálního rozpočtu v hodnotě kolem 1,5 bilionu dolarů (34,7 bilionu korun). Ten chtějí lídři obou komor projednat do páteční půlnoci. Sněmovna reprezentantů bude podle médií o věci zřejmě hlasovat již dnes, u Senátu je harmonogram ještě nejasný.

Americké federální vládě vypršelo financování loni začátkem října. Kongres od té doby třikrát nouzově prodloužil dosavadní rozpočet, který přijal v roce 2020 tehdejší republikánský prezident Donald Trump v posledních týdnech svého působení v Bílém domě.

Související

Více souvisejících

Ukrajina humanitární pomoc

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Chemické zbraně

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Huascarán

Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru

Před 55 lety, na jaře roku 1970, se z Československa vydala do Peru výprava horolezců, z nichž někteří patřili k těm nejlepším na světě. Celá expedice byla však velmi nešťastná a plná tragédií. Ukončilo ji obrovské neštěstí posledního květnového dne. Nikdo z účastníků se domů už nevrátil.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

Petr Fousek

Český fotbal si zvolil nového šéfa. Fouska po čtyřech letech nahrazuje Trunda

Právě s ním se moc nepočítalo, platil za outsidera. Nakonec ale celkem překvapivě v rámci čtvrteční volby 27. řádné valné hromady Fotbalové asociace ČR (FAČR) zvítězil a to ve druhém kole, které bylo už jen formalitou a kde získal od delegátů v součtu obou komor 158 hlasů (104 za Čechy a 54 za Moravu). Řeč je o dosavadním majiteli fotbalové Mladé Boleslavi Davidu Trundovi, jenž tak po čtyřech letech nahrazuje jednoho ze svých vyzyvatelů Petra Fouska. Novými místopředsedy se pak stali Tomáš Pešír za Čechy a Zdeněk Grygera za Moravu.

včera

Donald Trump

Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů

Nejvyšší soud Spojených států v pátek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může dočasně zrušit legální status více než 500 000 migrantů žijících v zemi. Verdikt ruší předchozí rozhodnutí federálního soudce, které bránilo ukončení tzv. humanitárního "parole" programu – imigrační politiky zavedené bývalým prezidentem Joem Bidenem.

včera

včera

Eva Decroix (použito se svolením Evy Decroix)

Novou ministryní spravedlnosti by mohla být Decroix. Babiš chce pád celé vlády

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ostře zaútočil na premiéra Petra Fialu kvůli rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka, která souvisí s podezřelým prodejem bitcoinů. Podle Babiše se nejedná o obyčejnou aféru, ale o závažný skandál s možným trestněprávním přesahem. Na sociální síti X obvinil vládu z praní peněz pocházejících z drog.

včera

včera

Pavel Blažek

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že po dohodě s premiérem Petrem Fialou podává demisi. Důvodem je kontroverzní přijetí daru v podobě bitcoinů v hodnotě 956,8 milionu korun, které ministerstvu věnoval bývalý trestanec Tomáš Jiřikovský. Blažek trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil, ale nechce nadále poškozovat pověst vlády.

včera

včera

Vlny / tsunami

Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál

Podle výzkumu provedeného University of Plymouth došlo během posledních dvaceti let k ztmavnutí více než jedné pětiny světového oceánu. Tento jev, který zahraniční odborníci nazývají „ocean darkening“ a nastává tehdy, když se kvůli změnám v horní vrstvě vody sníží hloubka, do které je schopno proniknout sluneční světlo.

včera

Sebevražda - ilustrační foto

Sebevraždy ve světě: Jak si stojí Česko v porovnání s USA a Japonskem

Ročně si vezme svůj vlastní život podle údajů Světové zdravotnické organizace přes 800 000 osob, což představuje přibližně 2 190 případů denně. Sebevražda je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi mladými lidmi ve věku 15 až 29 let a vykazuje nejvyšší míry výskytu u seniorů nad 69 let.

včera

včera

včera

Oneplay

Past na zákazníky? Oneplay nelze jednoduše zrušit, varuje dTest

Společnost O2 Czech Republic se dostala pod palbu kritiky poté, co bez aktivního souhlasu svých zákazníků převedla uživatele stávající služby O2 TV na novou streamovací platformu Oneplay, vytvořenou ve spolupráci s Voyo. Mnozí spotřebitelé se proti tomuto kroku ohradili, zejména kvůli výraznému navýšení ceny a složitému postupu při pokusu o výpověď smlouvy, uvedl dTest.

včera

Hledá se Nemo

Čtvrt století poté: Hledá se Nemo a příběh generace, která může všechno změnit

Uplynulo neuvěřitelných dvaadvacet let od okamžiku, kdy studio Pixar uvedlo na svět kultovní animovaný snímek Hledá se Nemo. Tento film zasáhl srdce několika generací diváků – rodičů i jejich dětí. Pro ty z nás, kteří se narodili kolem roku 2000, toto výročí představuje nejen vzpomínku na dětství, ale i jemné připomenutí toho, že už nejsme tak docela mladí.

včera

EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout

Evropská komise plánuje navrhnout nový klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Cíl by měl být nejen ambiciózní, ale i realistický z hlediska politických možností. Jak uvedla místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico, klíčové bude najít cestu, jak tohoto cíle dosáhnout bez ohrožení jednoty Evropské unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy