Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů (32 miliard Kč) jako nouzovou pomoc. Země ji může využít k financování výdajů a posílení platební bilance. Dnes to podle agentury Reuters uvedl šéf ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
Ukrajina se po zahájení ruské invaze 24. února obrátila na své spojence a mezinárodní instituce, aby jí pomohli podpořit ekonomiku. Pomoc už obdržela i od Světové banky (SB).
"Jsme nesmírně vděční MMF za jeho rychlou reakci na naši žádost. Těšíme se, že všechny požadované procedury dokončíme co nejdříve," uvedl Ševčenko. "Pro Ukrajinu je to nyní životně důležité, když prochází tak hrozným obdobím," dodal.
Balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů v pondělí pro Ukrajinu schválila Světová banka. Balíček obsahuje doplněk k předchozí půjčce SB ve výši 350 milionů dolarů, zvýšený o zhruba 139 milionů dolarů prostřednictvím záruk z Nizozemska a Švédska. Balíček rovněž zahrnuje granty ve výši 134 milionů dolarů z Británie, Dánska, Lotyšska, Litvy a Islandu a souběžné financování ve výši 100 milionů dolarů z Japonska, dodal Reuters.
Mezinárodní měnový fond (MMF) a SB minulý týden oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů (přes 70 miliard Kč). "Na Ukrajině již kromě lidských ztrát vznikly také značné ekonomické škody. Námořní přístavy a letiště jsou uzavřené a poškozené a řada silnic a mostů je poškozená či zničená. Ačkoli je v této fázi velmi obtížené přesně posoudit finanční potřeby, je již nyní jasné, že Ukrajina čelí značným nákladům na obnovu a rekonstrukci," uvedl MMF v sobotní zprávě o ekonomických dopadech války na Ukrajině.
Fond rovněž varoval, že ruský útok na Ukrajinu má již nyní velmi vážné dopady na světovou ekonomiku a v případě eskalace tohoto konfliktu budou hospodářské důsledky ještě ničivější. Upozornil, že válka na Ukrajině již vedla k růstu cen energie a komodit, včetně obilí, což zvyšuje inflační tlaky.
Američtí zákonodárci se dohodli na miliardách dolarů pro Ukrajinu a Evropu
Američtí zákonodárci se v úterý dohodli na poskytnutí 13,6 miliardy dolarů (314 miliard korun) na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Částka je součástí federálního rozpočtu na letošní rok, který musí Kongres přijmout do konce pracovního týdne, jinak federálním úřadům hrozí výpadek financování. Součástí balíku jsou i peníze pro země, které přijímají nejvíce ukrajinských uprchlíků.
Dohoda na pomocném balíku pro Ukrajinu měla v jinak politicky rozděleném Kongresu širokou podporu zákonodárců obou hlavních politických stran. Demokratický prezident Joe Biden minulý týden požádal Kongres o deset miliard dolarů (231 miliard korun), nicméně shoda mezi zákonodárci byla v této věci tak bezproblémová, že se částka postupně zvyšovala, až nakonec dosáhla současné výše, píše agentura AP.
Peníze určené na pomoc Ukrajině posílí některé programy Pentagonu a amerického ministerstva zahraničí, které jsou zaměřeny na poskytování vojenské pomoci či ochranu proti kyberútokům. Zvýší se rovněž dodávky potravin a podpora spojenců USA z NATO.
Asi čtyři miliardy dolarů (92 miliard korun) jsou určeny na pomoc s největší evropskou uprchlickou krizí od konce druhé světové války vyvolanou ruským útokem. Peníze poputují zčásti Ukrajině a také do okolních zemí, na jejichž území míří velké množství utečenců, píše AP. Těch z Ukrajiny před boji uteklo již přes dva miliony. Česká republika zatím udělila uprchlíkům z Ukrajiny přes 90.000 speciálních víz, reálně jich podle vlády přišlo do země kolem 150.000. Nejvíce lidí na útěku míří do Polska.
Peníze pro Ukrajinu ještě musí schválit obě komory Kongresu, přičemž pomocný balík je součástí federálního rozpočtu v hodnotě kolem 1,5 bilionu dolarů (34,7 bilionu korun). Ten chtějí lídři obou komor projednat do páteční půlnoci. Sněmovna reprezentantů bude podle médií o věci zřejmě hlasovat již dnes, u Senátu je harmonogram ještě nejasný.
Americké federální vládě vypršelo financování loni začátkem října. Kongres od té doby třikrát nouzově prodloužil dosavadní rozpočet, který přijal v roce 2020 tehdejší republikánský prezident Donald Trump v posledních týdnech svého působení v Bílém domě.
Související
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
před 1 hodinou
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
před 2 hodinami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 4 hodinami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 4 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 4 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 4 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 5 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 6 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 6 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 7 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 9 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 10 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 11 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 13 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.
Zdroj: Libor Novák