Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů (32 miliard Kč) jako nouzovou pomoc. Země ji může využít k financování výdajů a posílení platební bilance. Dnes to podle agentury Reuters uvedl šéf ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
Ukrajina se po zahájení ruské invaze 24. února obrátila na své spojence a mezinárodní instituce, aby jí pomohli podpořit ekonomiku. Pomoc už obdržela i od Světové banky (SB).
"Jsme nesmírně vděční MMF za jeho rychlou reakci na naši žádost. Těšíme se, že všechny požadované procedury dokončíme co nejdříve," uvedl Ševčenko. "Pro Ukrajinu je to nyní životně důležité, když prochází tak hrozným obdobím," dodal.
Balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů v pondělí pro Ukrajinu schválila Světová banka. Balíček obsahuje doplněk k předchozí půjčce SB ve výši 350 milionů dolarů, zvýšený o zhruba 139 milionů dolarů prostřednictvím záruk z Nizozemska a Švédska. Balíček rovněž zahrnuje granty ve výši 134 milionů dolarů z Británie, Dánska, Lotyšska, Litvy a Islandu a souběžné financování ve výši 100 milionů dolarů z Japonska, dodal Reuters.
Mezinárodní měnový fond (MMF) a SB minulý týden oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů (přes 70 miliard Kč). "Na Ukrajině již kromě lidských ztrát vznikly také značné ekonomické škody. Námořní přístavy a letiště jsou uzavřené a poškozené a řada silnic a mostů je poškozená či zničená. Ačkoli je v této fázi velmi obtížené přesně posoudit finanční potřeby, je již nyní jasné, že Ukrajina čelí značným nákladům na obnovu a rekonstrukci," uvedl MMF v sobotní zprávě o ekonomických dopadech války na Ukrajině.
Fond rovněž varoval, že ruský útok na Ukrajinu má již nyní velmi vážné dopady na světovou ekonomiku a v případě eskalace tohoto konfliktu budou hospodářské důsledky ještě ničivější. Upozornil, že válka na Ukrajině již vedla k růstu cen energie a komodit, včetně obilí, což zvyšuje inflační tlaky.
Američtí zákonodárci se dohodli na miliardách dolarů pro Ukrajinu a Evropu
Američtí zákonodárci se v úterý dohodli na poskytnutí 13,6 miliardy dolarů (314 miliard korun) na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Částka je součástí federálního rozpočtu na letošní rok, který musí Kongres přijmout do konce pracovního týdne, jinak federálním úřadům hrozí výpadek financování. Součástí balíku jsou i peníze pro země, které přijímají nejvíce ukrajinských uprchlíků.
Dohoda na pomocném balíku pro Ukrajinu měla v jinak politicky rozděleném Kongresu širokou podporu zákonodárců obou hlavních politických stran. Demokratický prezident Joe Biden minulý týden požádal Kongres o deset miliard dolarů (231 miliard korun), nicméně shoda mezi zákonodárci byla v této věci tak bezproblémová, že se částka postupně zvyšovala, až nakonec dosáhla současné výše, píše agentura AP.
Peníze určené na pomoc Ukrajině posílí některé programy Pentagonu a amerického ministerstva zahraničí, které jsou zaměřeny na poskytování vojenské pomoci či ochranu proti kyberútokům. Zvýší se rovněž dodávky potravin a podpora spojenců USA z NATO.
Asi čtyři miliardy dolarů (92 miliard korun) jsou určeny na pomoc s největší evropskou uprchlickou krizí od konce druhé světové války vyvolanou ruským útokem. Peníze poputují zčásti Ukrajině a také do okolních zemí, na jejichž území míří velké množství utečenců, píše AP. Těch z Ukrajiny před boji uteklo již přes dva miliony. Česká republika zatím udělila uprchlíkům z Ukrajiny přes 90.000 speciálních víz, reálně jich podle vlády přišlo do země kolem 150.000. Nejvíce lidí na útěku míří do Polska.
Peníze pro Ukrajinu ještě musí schválit obě komory Kongresu, přičemž pomocný balík je součástí federálního rozpočtu v hodnotě kolem 1,5 bilionu dolarů (34,7 bilionu korun). Ten chtějí lídři obou komor projednat do páteční půlnoci. Sněmovna reprezentantů bude podle médií o věci zřejmě hlasovat již dnes, u Senátu je harmonogram ještě nejasný.
Americké federální vládě vypršelo financování loni začátkem října. Kongres od té doby třikrát nouzově prodloužil dosavadní rozpočet, který přijal v roce 2020 tehdejší republikánský prezident Donald Trump v posledních týdnech svého působení v Bílém domě.
Související

Trump nás konečně začíná chápat, pochvaluje si Kreml. Ukrajině zajistíme bezpečnostní záruky, reaguje EU

Putinovi dává ještě dva týdny na rozmyšlenou. Trump naznačil, co bude pak
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé
před 2 hodinami

Bouřlivé počasí hrozí po několik dní, upozornili meteorologové
před 2 hodinami

Zemřela Loretta Switová, představitelka Šťabajzny v seriálu M.A.S.H.
před 4 hodinami

Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru
před 5 hodinami

Tragický požár na pražském Chodově. Jeden člověk nepřežil
před 7 hodinami

Letní počasí už klepe na dveře. Příští týden teploty téměř dosáhnou tropů
včera

Český fotbal si zvolil nového šéfa. Fouska po čtyřech letech nahrazuje Trunda
včera

Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů
včera

Kanadu spalují rozsáhlé lesní požáry. Probíhá největší evakuace, jakou místní pamatují
včera

Novou ministryní spravedlnosti by mohla být Decroix. Babiš chce pád celé vlády
včera

Ukrajina se mírových rozhovorů s Ruskem v Istanbulu zúčastní, ale pod jednou podmínkou
včera

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje
včera

Může Afrika zaútočit na USA? Sahel se mění v ohnisko globálního teroru, varuje generál
včera

Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál
včera

Sebevraždy ve světě: Jak si stojí Česko v porovnání s USA a Japonskem
včera

Trump nás konečně začíná chápat, pochvaluje si Kreml. Ukrajině zajistíme bezpečnostní záruky, reaguje EU
včera

Jak zvládá extrémní počasí nejžhavější město Evropy? Připravuje na další spalující léto i příliv turistů
včera

Past na zákazníky? Oneplay nelze jednoduše zrušit, varuje dTest
včera

Čtvrt století poté: Hledá se Nemo a příběh generace, která může všechno změnit
včera
EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout
Evropská komise plánuje navrhnout nový klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Cíl by měl být nejen ambiciózní, ale i realistický z hlediska politických možností. Jak uvedla místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico, klíčové bude najít cestu, jak tohoto cíle dosáhnout bez ohrožení jednoty Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák