MMF schválil nouzovou pomoc Ukrajině, dohodli se i američtí zákonodárci

Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů (32 miliard Kč) jako nouzovou pomoc. Země ji může využít k financování výdajů a posílení platební bilance. Dnes to podle agentury Reuters uvedl šéf ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.

Ukrajina se po zahájení ruské invaze 24. února obrátila na své spojence a mezinárodní instituce, aby jí pomohli podpořit ekonomiku. Pomoc už obdržela i od Světové banky (SB).

"Jsme nesmírně vděční MMF za jeho rychlou reakci na naši žádost. Těšíme se, že všechny požadované procedury dokončíme co nejdříve," uvedl Ševčenko. "Pro Ukrajinu je to nyní životně důležité, když prochází tak hrozným obdobím," dodal.

Balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů v pondělí pro Ukrajinu schválila Světová banka. Balíček obsahuje doplněk k předchozí půjčce SB ve výši 350 milionů dolarů, zvýšený o zhruba 139 milionů dolarů prostřednictvím záruk z Nizozemska a Švédska. Balíček rovněž zahrnuje granty ve výši 134 milionů dolarů z Británie, Dánska, Lotyšska, Litvy a Islandu a souběžné financování ve výši 100 milionů dolarů z Japonska, dodal Reuters.

Mezinárodní měnový fond (MMF) a SB minulý týden oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů (přes 70 miliard Kč). "Na Ukrajině již kromě lidských ztrát vznikly také značné ekonomické škody. Námořní přístavy a letiště jsou uzavřené a poškozené a řada silnic a mostů je poškozená či zničená. Ačkoli je v této fázi velmi obtížené přesně posoudit finanční potřeby, je již nyní jasné, že Ukrajina čelí značným nákladům na obnovu a rekonstrukci," uvedl MMF v sobotní zprávě o ekonomických dopadech války na Ukrajině.

Fond rovněž varoval, že ruský útok na Ukrajinu má již nyní velmi vážné dopady na světovou ekonomiku a v případě eskalace tohoto konfliktu budou hospodářské důsledky ještě ničivější. Upozornil, že válka na Ukrajině již vedla k růstu cen energie a komodit, včetně obilí, což zvyšuje inflační tlaky.

Američtí zákonodárci se dohodli na miliardách dolarů pro Ukrajinu a Evropu

Američtí zákonodárci se v úterý dohodli na poskytnutí 13,6 miliardy dolarů (314 miliard korun) na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Částka je součástí federálního rozpočtu na letošní rok, který musí Kongres přijmout do konce pracovního týdne, jinak federálním úřadům hrozí výpadek financování. Součástí balíku jsou i peníze pro země, které přijímají nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Dohoda na pomocném balíku pro Ukrajinu měla v jinak politicky rozděleném Kongresu širokou podporu zákonodárců obou hlavních politických stran. Demokratický prezident Joe Biden minulý týden požádal Kongres o deset miliard dolarů (231 miliard korun), nicméně shoda mezi zákonodárci byla v této věci tak bezproblémová, že se částka postupně zvyšovala, až nakonec dosáhla současné výše, píše agentura AP.

Peníze určené na pomoc Ukrajině posílí některé programy Pentagonu a amerického ministerstva zahraničí, které jsou zaměřeny na poskytování vojenské pomoci či ochranu proti kyberútokům. Zvýší se rovněž dodávky potravin a podpora spojenců USA z NATO.

Asi čtyři miliardy dolarů (92 miliard korun) jsou určeny na pomoc s největší evropskou uprchlickou krizí od konce druhé světové války vyvolanou ruským útokem. Peníze poputují zčásti Ukrajině a také do okolních zemí, na jejichž území míří velké množství utečenců, píše AP. Těch z Ukrajiny před boji uteklo již přes dva miliony. Česká republika zatím udělila uprchlíkům z Ukrajiny přes 90.000 speciálních víz, reálně jich podle vlády přišlo do země kolem 150.000. Nejvíce lidí na útěku míří do Polska.

Peníze pro Ukrajinu ještě musí schválit obě komory Kongresu, přičemž pomocný balík je součástí federálního rozpočtu v hodnotě kolem 1,5 bilionu dolarů (34,7 bilionu korun). Ten chtějí lídři obou komor projednat do páteční půlnoci. Sněmovna reprezentantů bude podle médií o věci zřejmě hlasovat již dnes, u Senátu je harmonogram ještě nejasný.

Americké federální vládě vypršelo financování loni začátkem října. Kongres od té doby třikrát nouzově prodloužil dosavadní rozpočet, který přijal v roce 2020 tehdejší republikánský prezident Donald Trump v posledních týdnech svého působení v Bílém domě.

Související

Více souvisejících

Ukrajina humanitární pomoc

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

včera

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno včera

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

včera

včera

včera

včera

včera

dárky

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce jsou časem radosti, ale ne všechny dárky, které dostaneme, odpovídají našim představám. Nevhodné velikosti, duplikáty nebo prostě něco, co se nám nehodí – to vše může být důvodem k vrácení nebo výměně dárku. Pokud jste se ocitli v této situaci, nezoufejte. Většina obchodů má pro takové případy řešení.

včera

včera

včera

včera

25. prosince 2024 21:40

RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo

Den po nové štědrovečerní pohádce Tři princezny nasadila Česká televize do vysílání další premiérovou pohádku Čarovné jablko, která vznikla ve spolupráci se sousedy ze Slovenska. Je o souboji dobra se zlem, jak jinak. Jak ale dopadl pomyslný souboj vánočních pohádek? 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy