Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů (32 miliard Kč) jako nouzovou pomoc. Země ji může využít k financování výdajů a posílení platební bilance. Dnes to podle agentury Reuters uvedl šéf ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
Ukrajina se po zahájení ruské invaze 24. února obrátila na své spojence a mezinárodní instituce, aby jí pomohli podpořit ekonomiku. Pomoc už obdržela i od Světové banky (SB).
"Jsme nesmírně vděční MMF za jeho rychlou reakci na naši žádost. Těšíme se, že všechny požadované procedury dokončíme co nejdříve," uvedl Ševčenko. "Pro Ukrajinu je to nyní životně důležité, když prochází tak hrozným obdobím," dodal.
Balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů v pondělí pro Ukrajinu schválila Světová banka. Balíček obsahuje doplněk k předchozí půjčce SB ve výši 350 milionů dolarů, zvýšený o zhruba 139 milionů dolarů prostřednictvím záruk z Nizozemska a Švédska. Balíček rovněž zahrnuje granty ve výši 134 milionů dolarů z Británie, Dánska, Lotyšska, Litvy a Islandu a souběžné financování ve výši 100 milionů dolarů z Japonska, dodal Reuters.
Mezinárodní měnový fond (MMF) a SB minulý týden oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů (přes 70 miliard Kč). "Na Ukrajině již kromě lidských ztrát vznikly také značné ekonomické škody. Námořní přístavy a letiště jsou uzavřené a poškozené a řada silnic a mostů je poškozená či zničená. Ačkoli je v této fázi velmi obtížené přesně posoudit finanční potřeby, je již nyní jasné, že Ukrajina čelí značným nákladům na obnovu a rekonstrukci," uvedl MMF v sobotní zprávě o ekonomických dopadech války na Ukrajině.
Fond rovněž varoval, že ruský útok na Ukrajinu má již nyní velmi vážné dopady na světovou ekonomiku a v případě eskalace tohoto konfliktu budou hospodářské důsledky ještě ničivější. Upozornil, že válka na Ukrajině již vedla k růstu cen energie a komodit, včetně obilí, což zvyšuje inflační tlaky.
Američtí zákonodárci se dohodli na miliardách dolarů pro Ukrajinu a Evropu
Američtí zákonodárci se v úterý dohodli na poskytnutí 13,6 miliardy dolarů (314 miliard korun) na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Částka je součástí federálního rozpočtu na letošní rok, který musí Kongres přijmout do konce pracovního týdne, jinak federálním úřadům hrozí výpadek financování. Součástí balíku jsou i peníze pro země, které přijímají nejvíce ukrajinských uprchlíků.
Dohoda na pomocném balíku pro Ukrajinu měla v jinak politicky rozděleném Kongresu širokou podporu zákonodárců obou hlavních politických stran. Demokratický prezident Joe Biden minulý týden požádal Kongres o deset miliard dolarů (231 miliard korun), nicméně shoda mezi zákonodárci byla v této věci tak bezproblémová, že se částka postupně zvyšovala, až nakonec dosáhla současné výše, píše agentura AP.
Peníze určené na pomoc Ukrajině posílí některé programy Pentagonu a amerického ministerstva zahraničí, které jsou zaměřeny na poskytování vojenské pomoci či ochranu proti kyberútokům. Zvýší se rovněž dodávky potravin a podpora spojenců USA z NATO.
Asi čtyři miliardy dolarů (92 miliard korun) jsou určeny na pomoc s největší evropskou uprchlickou krizí od konce druhé světové války vyvolanou ruským útokem. Peníze poputují zčásti Ukrajině a také do okolních zemí, na jejichž území míří velké množství utečenců, píše AP. Těch z Ukrajiny před boji uteklo již přes dva miliony. Česká republika zatím udělila uprchlíkům z Ukrajiny přes 90.000 speciálních víz, reálně jich podle vlády přišlo do země kolem 150.000. Nejvíce lidí na útěku míří do Polska.
Peníze pro Ukrajinu ještě musí schválit obě komory Kongresu, přičemž pomocný balík je součástí federálního rozpočtu v hodnotě kolem 1,5 bilionu dolarů (34,7 bilionu korun). Ten chtějí lídři obou komor projednat do páteční půlnoci. Sněmovna reprezentantů bude podle médií o věci zřejmě hlasovat již dnes, u Senátu je harmonogram ještě nejasný.
Americké federální vládě vypršelo financování loni začátkem října. Kongres od té doby třikrát nouzově prodloužil dosavadní rozpočet, který přijal v roce 2020 tehdejší republikánský prezident Donald Trump v posledních týdnech svého působení v Bílém domě.
Související
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
Nová proruská bulharská vláda zastaví veškeré dodávky zbraní na Ukrajinu
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák