Na 40 států se v Glasgow zavázalo urychlit odklon od uhlík čistým zdrojům

Někteří velcí znečišťovatelé, jako Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy, své podpisy k dohodě odmítly připojit. O jednání ve skotském Glasgow informovala stanice BBC.

Dohodu podpořilo Polsko, Ukrajina, Vietnam nebo Chile, které se řadí mezi velké spotřebitele uhlí. Právě Polsko přitom dosud počítalo s odklonem od uhlí do roku 2049. K dohodě se připojily i desítky organizací, včetně několika velkých bank, které slíbily zastavit financování průmyslu spojeného s těžbou uhlí.

"Konec uhlí je na dohled," uvedl britský ministr pro podnikání Kwasi Kwarteng. "Svět jde správným směrem, je připraven zpečetit osud uhlí a přijmout ekologické a ekonomické výhody budování budoucnosti poháněné čistou energií," dodal Kwarteng.

Naopak britský stínový ministr pro podnikání Ed Miliband dnešní dohodu považuje za nedostatečnou, protože se k ní nepřipojila Čína. Upozornil také, že dohoda se nezmiňuje o ropě a plynu, píše BBC.

Právě uhlí je samo o sobě faktorem, který nejzásadněji přispívá ke klimatickým změnám. V roce 2019 se z něj vyrábělo přibližně 37 procent elektrické energie na světě. Nejvíce uhlí na planetě spotřebuje Čína, která slíbila nestavět uhelné elektrárny v zahraničí, ale pro vlastní území tento závazek odmítla. Austrálie, kde pochází z uhlí rovná polovina elektřiny, otvírá nové doly, píše Le Monde. V Indii stojí na uhlí dokonce 70 procent elektřiny. Indický premiér Naréndra Módí slíbil snížit podíl na 50 procent do roku 2030, což Le Monde popisuje jako odvážný krok.

"Současná situace na energetických trzích není důvodem k pozastavení odchodu z uhlí. Naopak to dokazuje, že je důležité urychlit přechod na čisté energie a dramaticky snížit naši závislost na fosilních palivech," uvedla v Glasgow eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.