Nešlo jen o výbuch torpéda. Kursk poslal ke dnu hlubší problém, tvrdí historik

NÁZOR - Tragédie ponorky Kursk zůstává i po dvaceti letech jednou z nejtemnějších kapitol v dějinách ruského námořnictva. V komentáři pro server National Interest to tvrdí vojenský historik a publicista Mark Episkopos z think tanku Center for National Interest.

Jedna z nejlepších ruských ponorek

Raketová ponorka s jaderným pohonem Kursk byla jednou z posledních postavených v rámci Projektu 949A Antěj, v kódu NATO označovaném jako třída Oscar II, nastiňuje Episkopos. Konstatuje, že šlo vrchol pozdní konstrukce sovětských jaderných ponorek, jejichž účelem byl boj s americkými skupinami letadlových lodí.

Plánovány byly dvě desítky těchto plavidel, ale před koncem studené války se jich podařilo postavit pouze třináct, uvádí historik. Dodává, že Kursk byl zařazen do Severního loďstva v roce 1994, tedy v době, kdy docházelo k tvrdým škrtům v rozpočtu ruského námořnictva a chronický nedostatek údržby po zhroucení Sovětského svazu uvrhl mnoho ruských ponorek do havarijního stavu.

"Kursk byl široce považován za jednu z nejlepších ponorek Severního loďstva, obsluhován schopnou posádkou," pokračuje autor komentáře. Připomíná, že 12. srpna 2000 se Kursk připojil k desítkám dalších ruských plavidel v rámci největšího námořního cvičení po pádu Sovětského svazu.

Ponorka dostala povolení vypálit několik cvičných torpéd na raketový křižník třídy Kirov, Pjotr Veliký, rekapituluje Episkopos. Vysvětluje, že po značném zpoždění se v rozmezí dvou minut ozvaly dvě podvodní exploze a ke zděšení všech účastníků cvičení se Kursk po těchto explozích potopil.

Výbuch zničil přední část trupu a mnoho oddílů ponorky, shrnuje historik. Poukazuje, že po zdlouhavé fázi interních zmatků a byrokratické řevnivosti dospělo vládní vyšetřování k závěru, že na palubě explodovalo jedno z torpéd typu 65-76A, a to kvůli úniku peroxidu vodíku.

Exploze způsobila požár, který se rychle šířil plavidlem, zamořil několik oddílů toxickými zplodinami a následně vyvolal výbuch mnoha dalších torpéd, parafrázuje Episkopos závěry šetření. Dodává, že výbuchy údajně přežilo třiadvacet námořníků, ale i ti nakonec zahynuli kvůli nepříliš včasné záchranné akci.

Bolestivý budíček

Incident si tak vyžádal životy celé posádky Kursku, 118 lidí, uvádí autor komentáře. Poukazuje, že následná šetření zjistila mnoho případů přečinů a porušení předpisů, včetně nefunkční záchranné bóje, vynechaných kontrolních prohlídek i údajného nesprávného zacházení s citlivým palubním vybavením.

"(Ruská) vláda nakonec jako zdroj úniku určila vadný svár na torpédu," pokračuje Episkopos. Odkazuje na pozdější zjištění, že cvičné torpédo bylo ve špatném stavu a jako takové se na palubě Kursku vůbec nemělo nacházet.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Vadný svár sice mohl být bezprostřední příčinou exploze, ale není příliš pochyb o tom, že katastrofa Kursku byla čistě výsledkem systematické neschopnosti, všudypřítomné nedbalosti a nepřijatelného odbývání údržby v desetiletí po zhroucení Sovětského svazu, tvrdí historik. Zdůrazňuje, že katastrofu dokončila "zpackaná" reakce Moskvy.

Kreml v kritických dnech po katastrofě vydával protichůdná a fakticky sporná stanoviska, zdráhal se zveřejnit počet obětí, nekomunikoval patřičně s jejich rodinami a nevysvětlitelně oddaloval konečný souhlas s přijetím britské a norské pomoci při záchranné operaci k vraku, připomíná Episkopos. Upozorňuje, že debata o tom, co bylo důvodem, pokračuje, ale někteří zmiňují možnost, že Kreml zpočátku nedostal od armády přesné informace o rozsahu poškození ponorky a počtu obětí.    

"Katastrofa Kursku nebyla pouze lekcí pro Moskvu z krizového managementu, ale také bolestným budíčkem ohledně neutěšeného stavu mnoha ruských vojenských plavidel," vyzdvihuje historik. Připomíná, že po roce 2010 tak ruské ministerstvo obrany vytýčilo rozsáhlý modernizační a přezbrojovací program, který má námořnictvu vdechnout nový život.

Související

Ponorka Kursk

20 let od potopení Kursku: Za zkázou ponorky stojí diletantství Ruska i odmítání pomoci ze Západu

ANALÝZA - Jejich pohrdání lidskými životy, mlžení a lhaní je zarážející i po dvaceti letech. Ruské námořnictvo po havárii jaderné ponorky K-141 Kursk Projektu 949A Antěj, kterou dvě mohutné exploze 12. srpna 2000 potopily na dno Barentsova moře, preferovalo vyšší státní zájmy. Pro velitele bylo prvořadé, aby se svět nedozvěděl, zda na palubě plavidla byly jaderné zbraně, z čehož je západní analytici dodnes podezírají. Proto se záchrana 23 přeživších námořníků zpočátku vůbec neřešila.

Více souvisejících

ponorka Kursk Ruská armáda Rusko Ponorky

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Donald Trump

Hnutí MAGA bije na poplach. Bojí se, že Trump zatáhne USA do války

Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem ukončení „věčných válek“, čelí těžké zkoušce. Čtvrteční noční útok Izraele na íránská jaderná zařízení ho staví do pozice, která může zásadně ovlivnit směr jeho prezidentského mandátu i jednotu jeho věrné základny.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

před 6 hodinami

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fereydoun Abbasi

Náčelník generálního štábu, šéf Revolučních gard i elitní vědci. Kdo jsou Íránci zabití při útoku Izraele?

Bezprecedentní izraelský útok na Írán v noci na pátek má nejen vojenský, ale i zásadní vědecký dopad. Podle íránské státem spojené tiskové agentury Tasním při náletech zahynulo šest předních íránských jaderných vědců. Mezi oběťmi jsou Fereydoun Abbasi, bývalý šéf Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, renomovaný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.

před 8 hodinami

Izrael v noci zaútočil na Írán

Mimořádná zpráva Izrael zaútočil na Írán, zabil vysoké armádní představitele

V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.

před 9 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

včera

včera

včera

Policie odhalila nebezpečného člověka. Začalo to sérií požárů, muž je podezřelý i z vraždy

Smrt jednoho člověka a zdravotní potíže dalšího má podle policistů na svědomí padesátiletý muž z Olomoucka, který je podezřelý z vraždy, několikanásobného pokusu o vraždu, založení série požárů, týrání zvířat a nelegálního držení zbraní a střeliva. O závažném případu ve středu informovala policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy