Před 24 lety vybuchla ponorka Kursk. Záchranná operace ještě dnes tvoří skvrnu na Putinově prezidenství

Před 24 lety došlo v Barentsově moři nedaleko ruského poloostrova Kola na dálném severu k tragédii. V kovové rakvi jaderné ponorky Kursk po explozi zahynulo všech 118 námořníků, někteří z nich zemřeli velmi mučivým způsobem. Laxní reakce Vladimira Putina i ruského námořnictva znehodnotily veškeré snahy o jejich záchranu.

Během cvičení ruského námořnictva pod vodou explodovala jaderná ponorka K-141 Kursk. Celá záchranná akce se setkala s velkou kontroverzí a podle serveru Moscow Times „se stala jednou z největších skvrn na počátcích vlády prezidenta Vladimira Putina“.

Putin, toho času na dovolené v Soči, totiž odmítl pomoc nabídnutou ze strany Francie, Německa, Itálie, Norska, Spojených států a Velké Británie;

Zatímco ruské námořnictvo spustilo pátrání až šest hodin po výbuchu, dalších deset hodin trvalo ponorku vůbec lokalizovat. Ležela na oceánském dně v hloubce 108 metrů. Panuje přesvědčení, že někteří námořníci žili ještě osm hodin po tragédii. Eventuálně jich ale zemřelo všech 118.

Další čtyři dny ruské námořnictvo nedokázalo připevnit potápěčské zvony k únikovému průlezu ponorky. Teprve po pěti dnech Putin svolil k přijetí pomoci od Britů a Norů. O dva dny později právě potápěči z těchto zemí zvládli otevřít oklop v takzvaném únikovém kufru a zjistili, že je celá posádka po smrti.

Následné vyšetřování ukázalo, že za výbuchem stál únik peroxidu vodíku, který se dostal do kontaktu s katalyzátorem. To způsobilo selhání torpéda typu 65-76A. Následoval tak druhý výbuch, který ponorku rozdělil vedví a způsobil její okamžité ztroskotání.

Námořníci zemřeli skutečně hrozivým způsobem. Exploze v ponorce nejprve zažehla požár, následně zničila přepážku mezi prvním a druhým oddílem lodi, poškodila řídící místnost a nakonec usmrtila posádku torpédovny i řídící místnosti.

Do tří minut od výbuchu explodovalo dalších pět až sedm torpédových hlavic. Protrhly velkou díru v trupu a zabila všechny dosud živé, kteří se ještě nestihli schovat. Jaderné reaktory se bezpečně vypnuly.

Podle analytiků se podařilo úspěšně schovat 23 námořníkům, kteří v posledním oddílu ponorky přežili minimálně šest hodin. V určitou chvíli jim ale došel kyslík a pokusili se vyměnit chemickou kyslíkovou kazetu s oxidem draselným. Ta spadla do mořské vody a explodovala.

Následný požár usmrtil dalších několik námořníků a jak rostl, postupně vysál zbývající kyslík a zbytek osob se tak udusil.

Související

Ponorka Kursk

20 let od potopení Kursku: Za zkázou ponorky stojí diletantství Ruska i odmítání pomoci ze Západu

ANALÝZA - Jejich pohrdání lidskými životy, mlžení a lhaní je zarážející i po dvaceti letech. Ruské námořnictvo po havárii jaderné ponorky K-141 Kursk Projektu 949A Antěj, kterou dvě mohutné exploze 12. srpna 2000 potopily na dno Barentsova moře, preferovalo vyšší státní zájmy. Pro velitele bylo prvořadé, aby se svět nedozvěděl, zda na palubě plavidla byly jaderné zbraně, z čehož je západní analytici dodnes podezírají. Proto se záchrana 23 přeživších námořníků zpočátku vůbec neřešila.

Více souvisejících

ponorka Kursk Rusko

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 37 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump: Pokud prohraju volby, bude to vina i Židů

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump dnes prohlásil, že za jeho případnou prohru s demokratickou kandidátkou Kamalou Harrisovou ve volbách budou částečně zodpovědní američtí voliči židovského původu. Informoval o tom server CNN.

před 5 hodinami

Vodu se lidé snažili zastavit pytlem s pískem

Jak v nájmu řešit škody, které napáchaly rozsáhlé deště?

Letošní rozsáhlé deště nezasáhly formou povodně jenom domy, nevyhnuly se ani bytům, z nichž byla část i v nájmu. Jaké byly nejčastější škody v bytech a jak by měli nájemníci správně reagovat, aby získali náhradu vybavení z pojištění majitele, potažmo od své pojišťovny?

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Kdo pomůže zařídit mír na Ukrajině? Seznam zprostředkovatelů není dlouhý, ale existuje

Jméno mediátora mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je stále velkou neznámou. Zatímco země v čele s Indií a Čínou jsou vnímány jako přirození kandidáti, existují i jiné varianty. Summitu se může ujmout tradičně neutrální Švýcarsko nebo některé ze sídelních měst Organizace spojených národů. Úplně vyloučit nelze ani arabské či latinskoamerické země.  

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Manchester City

Komise si posvítí na Manchester City. Velkoklub podezřívá z porušení finančních pravidel

Možná je to začátek konce úspěšného období anglického velkoklubu Manchesteru City pod majiteli ze Spojených arabských emirátů. Ten je totiž podezřelý z porušení hned 115 finančních pravidel, a pokud se po prošetření nezávislé komise některá či dokonce všechna prokážou, hrozí manchesterskému celku nejen odpočet bodů, ale vše může klidně skončit vyloučením z Premier League.

včera

včera

Povodně nutí stát upravit rozpočet. Desítky miliard půjdou na obnovu postižených oblastí

Povodně si vyžádají změny v rozpočtu na rok 2024 i 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že vláda uvolní 30 miliard Kč na obnovu po povodních a dalších 10 miliard pro rok 2025. Prioritou budou malé obce. Vznikne jednotná metodika žádostí o pomoc a bude připravena novela rozpočtu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy