Před 24 lety došlo v Barentsově moři nedaleko ruského poloostrova Kola na dálném severu k tragédii. V kovové rakvi jaderné ponorky Kursk po explozi zahynulo všech 118 námořníků, někteří z nich zemřeli velmi mučivým způsobem. Laxní reakce Vladimira Putina i ruského námořnictva znehodnotily veškeré snahy o jejich záchranu.
Během cvičení ruského námořnictva pod vodou explodovala jaderná ponorka K-141 Kursk. Celá záchranná akce se setkala s velkou kontroverzí a podle serveru Moscow Times „se stala jednou z největších skvrn na počátcích vlády prezidenta Vladimira Putina“.
Putin, toho času na dovolené v Soči, totiž odmítl pomoc nabídnutou ze strany Francie, Německa, Itálie, Norska, Spojených států a Velké Británie;
Zatímco ruské námořnictvo spustilo pátrání až šest hodin po výbuchu, dalších deset hodin trvalo ponorku vůbec lokalizovat. Ležela na oceánském dně v hloubce 108 metrů. Panuje přesvědčení, že někteří námořníci žili ještě osm hodin po tragédii. Eventuálně jich ale zemřelo všech 118.
Další čtyři dny ruské námořnictvo nedokázalo připevnit potápěčské zvony k únikovému průlezu ponorky. Teprve po pěti dnech Putin svolil k přijetí pomoci od Britů a Norů. O dva dny později právě potápěči z těchto zemí zvládli otevřít oklop v takzvaném únikovém kufru a zjistili, že je celá posádka po smrti.
Následné vyšetřování ukázalo, že za výbuchem stál únik peroxidu vodíku, který se dostal do kontaktu s katalyzátorem. To způsobilo selhání torpéda typu 65-76A. Následoval tak druhý výbuch, který ponorku rozdělil vedví a způsobil její okamžité ztroskotání.
Námořníci zemřeli skutečně hrozivým způsobem. Exploze v ponorce nejprve zažehla požár, následně zničila přepážku mezi prvním a druhým oddílem lodi, poškodila řídící místnost a nakonec usmrtila posádku torpédovny i řídící místnosti.
Do tří minut od výbuchu explodovalo dalších pět až sedm torpédových hlavic. Protrhly velkou díru v trupu a zabila všechny dosud živé, kteří se ještě nestihli schovat. Jaderné reaktory se bezpečně vypnuly.
Podle analytiků se podařilo úspěšně schovat 23 námořníkům, kteří v posledním oddílu ponorky přežili minimálně šest hodin. V určitou chvíli jim ale došel kyslík a pokusili se vyměnit chemickou kyslíkovou kazetu s oxidem draselným. Ta spadla do mořské vody a explodovala.
Následný požár usmrtil dalších několik námořníků a jak rostl, postupně vysál zbývající kyslík a zbytek osob se tak udusil.
Související
Nešlo jen o výbuch torpéda. Kursk poslal ke dnu hlubší problém, tvrdí historik
20 let od potopení Kursku: Za zkázou ponorky stojí diletantství Ruska i odmítání pomoci ze Západu
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 2 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 3 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 4 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 5 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 6 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 7 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 8 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 9 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 11 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.
Zdroj: Libor Novák