Před 24 lety vybuchla ponorka Kursk. Záchranná operace ještě dnes tvoří skvrnu na Putinově prezidenství

Před 24 lety došlo v Barentsově moři nedaleko ruského poloostrova Kola na dálném severu k tragédii. V kovové rakvi jaderné ponorky Kursk po explozi zahynulo všech 118 námořníků, někteří z nich zemřeli velmi mučivým způsobem. Laxní reakce Vladimira Putina i ruského námořnictva znehodnotily veškeré snahy o jejich záchranu.

Během cvičení ruského námořnictva pod vodou explodovala jaderná ponorka K-141 Kursk. Celá záchranná akce se setkala s velkou kontroverzí a podle serveru Moscow Times „se stala jednou z největších skvrn na počátcích vlády prezidenta Vladimira Putina“.

Putin, toho času na dovolené v Soči, totiž odmítl pomoc nabídnutou ze strany Francie, Německa, Itálie, Norska, Spojených států a Velké Británie;

Zatímco ruské námořnictvo spustilo pátrání až šest hodin po výbuchu, dalších deset hodin trvalo ponorku vůbec lokalizovat. Ležela na oceánském dně v hloubce 108 metrů. Panuje přesvědčení, že někteří námořníci žili ještě osm hodin po tragédii. Eventuálně jich ale zemřelo všech 118.

Další čtyři dny ruské námořnictvo nedokázalo připevnit potápěčské zvony k únikovému průlezu ponorky. Teprve po pěti dnech Putin svolil k přijetí pomoci od Britů a Norů. O dva dny později právě potápěči z těchto zemí zvládli otevřít oklop v takzvaném únikovém kufru a zjistili, že je celá posádka po smrti.

Následné vyšetřování ukázalo, že za výbuchem stál únik peroxidu vodíku, který se dostal do kontaktu s katalyzátorem. To způsobilo selhání torpéda typu 65-76A. Následoval tak druhý výbuch, který ponorku rozdělil vedví a způsobil její okamžité ztroskotání.

Námořníci zemřeli skutečně hrozivým způsobem. Exploze v ponorce nejprve zažehla požár, následně zničila přepážku mezi prvním a druhým oddílem lodi, poškodila řídící místnost a nakonec usmrtila posádku torpédovny i řídící místnosti.

Do tří minut od výbuchu explodovalo dalších pět až sedm torpédových hlavic. Protrhly velkou díru v trupu a zabila všechny dosud živé, kteří se ještě nestihli schovat. Jaderné reaktory se bezpečně vypnuly.

Podle analytiků se podařilo úspěšně schovat 23 námořníkům, kteří v posledním oddílu ponorky přežili minimálně šest hodin. V určitou chvíli jim ale došel kyslík a pokusili se vyměnit chemickou kyslíkovou kazetu s oxidem draselným. Ta spadla do mořské vody a explodovala.

Následný požár usmrtil dalších několik námořníků a jak rostl, postupně vysál zbývající kyslík a zbytek osob se tak udusil.

Související

Ponorka Kursk

20 let od potopení Kursku: Za zkázou ponorky stojí diletantství Ruska i odmítání pomoci ze Západu

ANALÝZA - Jejich pohrdání lidskými životy, mlžení a lhaní je zarážející i po dvaceti letech. Ruské námořnictvo po havárii jaderné ponorky K-141 Kursk Projektu 949A Antěj, kterou dvě mohutné exploze 12. srpna 2000 potopily na dno Barentsova moře, preferovalo vyšší státní zájmy. Pro velitele bylo prvořadé, aby se svět nedozvěděl, zda na palubě plavidla byly jaderné zbraně, z čehož je západní analytici dodnes podezírají. Proto se záchrana 23 přeživších námořníků zpočátku vůbec neřešila.

Více souvisejících

ponorka Kursk Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy