Před 24 lety vybuchla ponorka Kursk. Záchranná operace ještě dnes tvoří skvrnu na Putinově prezidenství

Před 24 lety došlo v Barentsově moři nedaleko ruského poloostrova Kola na dálném severu k tragédii. V kovové rakvi jaderné ponorky Kursk po explozi zahynulo všech 118 námořníků, někteří z nich zemřeli velmi mučivým způsobem. Laxní reakce Vladimira Putina i ruského námořnictva znehodnotily veškeré snahy o jejich záchranu.

Během cvičení ruského námořnictva pod vodou explodovala jaderná ponorka K-141 Kursk. Celá záchranná akce se setkala s velkou kontroverzí a podle serveru Moscow Times „se stala jednou z největších skvrn na počátcích vlády prezidenta Vladimira Putina“.

Putin, toho času na dovolené v Soči, totiž odmítl pomoc nabídnutou ze strany Francie, Německa, Itálie, Norska, Spojených států a Velké Británie;

Zatímco ruské námořnictvo spustilo pátrání až šest hodin po výbuchu, dalších deset hodin trvalo ponorku vůbec lokalizovat. Ležela na oceánském dně v hloubce 108 metrů. Panuje přesvědčení, že někteří námořníci žili ještě osm hodin po tragédii. Eventuálně jich ale zemřelo všech 118.

Další čtyři dny ruské námořnictvo nedokázalo připevnit potápěčské zvony k únikovému průlezu ponorky. Teprve po pěti dnech Putin svolil k přijetí pomoci od Britů a Norů. O dva dny později právě potápěči z těchto zemí zvládli otevřít oklop v takzvaném únikovém kufru a zjistili, že je celá posádka po smrti.

Následné vyšetřování ukázalo, že za výbuchem stál únik peroxidu vodíku, který se dostal do kontaktu s katalyzátorem. To způsobilo selhání torpéda typu 65-76A. Následoval tak druhý výbuch, který ponorku rozdělil vedví a způsobil její okamžité ztroskotání.

Námořníci zemřeli skutečně hrozivým způsobem. Exploze v ponorce nejprve zažehla požár, následně zničila přepážku mezi prvním a druhým oddílem lodi, poškodila řídící místnost a nakonec usmrtila posádku torpédovny i řídící místnosti.

Do tří minut od výbuchu explodovalo dalších pět až sedm torpédových hlavic. Protrhly velkou díru v trupu a zabila všechny dosud živé, kteří se ještě nestihli schovat. Jaderné reaktory se bezpečně vypnuly.

Podle analytiků se podařilo úspěšně schovat 23 námořníkům, kteří v posledním oddílu ponorky přežili minimálně šest hodin. V určitou chvíli jim ale došel kyslík a pokusili se vyměnit chemickou kyslíkovou kazetu s oxidem draselným. Ta spadla do mořské vody a explodovala.

Následný požár usmrtil dalších několik námořníků a jak rostl, postupně vysál zbývající kyslík a zbytek osob se tak udusil.

Související

Ponorka Kursk

20 let od potopení Kursku: Za zkázou ponorky stojí diletantství Ruska i odmítání pomoci ze Západu

ANALÝZA - Jejich pohrdání lidskými životy, mlžení a lhaní je zarážející i po dvaceti letech. Ruské námořnictvo po havárii jaderné ponorky K-141 Kursk Projektu 949A Antěj, kterou dvě mohutné exploze 12. srpna 2000 potopily na dno Barentsova moře, preferovalo vyšší státní zájmy. Pro velitele bylo prvořadé, aby se svět nedozvěděl, zda na palubě plavidla byly jaderné zbraně, z čehož je západní analytici dodnes podezírají. Proto se záchrana 23 přeživších námořníků zpočátku vůbec neřešila.

Více souvisejících

ponorka Kursk Rusko

Aktuálně se děje

před 35 minutami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy