Norský soud začal řešit žádost o podmíněné propuštění teroristy Breivika

Norský soud se dnes dopoledne začal zabývat žádostí o podmíněné propuštění teroristy Anderse Behringa Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí. Pravicový extremista, který si odpykává jednadvacetiletý trest vězení, tvrdí, že po deseti letech strávených za mřížemi už nepředstavuje nebezpečí pro společnost. Breivik se hned při příchodu před soud uvedl nacistickým pozdravem, informovala agentura Reuters.

Podle norských zákonů měl 42letý Brevik možnost požádat o podmínečné propuštění po odpykání prvních deseti let trestu. Je nepravděpodobné, že by soud Breivika propustil. Přestože si za masakr převážně mladých sociálních demokratů odpykává 21 let ve vězení, trest lze v jeho případě prodlužovat až na doživotí.

Breivik do soudní síně vstoupil s oholenou hlavou, strništěm na tváři a v tmavém obleku, na jehož klopě měl připnutý vzkaz o nadřazenosti bílé rasy. Držel také ceduli s nápisem: "Zastavte genocidu proti našim bílým národům".

Před soudem se uvedl nejprve gestem bílých nacionalistů a poté nacistickým pozdravem. Podle agentury AP se představil jako vůdce norského neonacistického hnutí, což naznačuje, že slyšení využije spíše jako příležitost projevit své názory o nadřazenosti bělochů než jako vážnou snahu o předčasné propuštění.

Breivik dnes před soudem prohlašoval, že je rozdíl mezi radikálním a neradikálním bílým nacionalistou a že on násilnou formu z hlavy vyhnal spácháním útoků. "Dnes se silně distancuji od násilí a teroru," řekl. "Tím vám dávám své čestné slovo, že toto je navždy za mnou," citovala odsouzeného AP.

Příbuzní obětí a pozůstalí se obávali, že soudní slyšení zneužije k šíření svých krajně pravicových názorů. Terorista nikdy neprojevil žádnou lítost nad svými činy.

Breivik na konci července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. O rok později ho soud za terorismus poslal na 21 let do vězení, což je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit.

Když během soudního procesu v roce 2012 vstupoval do soudní síně, denně používal nacistický pozdrav a truchlícím rodičům opakoval, že si přál, aby zabil více lidí. Ve vězení se pokoušel založit fašistickou stranu a poštou oslovoval pravicové extremisty v Evropě a ve Spojených státech. Vězeňská správa mnoho těchto dopisů zabavila v obavě, že Breivik bude inspirovat další osoby k násilným útokům.

Soud jedná do čtvrtka v tělocvičně věznice Skien - 100 kilometrů jihozápadně od Osla - kde si Breivik odpykává svůj trest. Rozhodnutí se očekává ještě tento měsíc.

Související

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

Více souvisejících

norsko Anders Breivik

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlou čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním. Přestože tato ofenziva nedokázala vynutit okamžité příměří, způsobila obrovské a citelné škody v ruské vojenské i civilní logistice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy