Papež František navštíví Thajsko a Japonsko, sejde se s oběťmi jaderných katastrof

Papež František odletí v úterý večer na návštěvu Thajska a Japonska, kde chce podpořit celosvětové jaderné odzbrojení a povzbudit katolické menšiny, které v každé z těchto asijských zemí představují méně než jedno procento populace. V Japonsku kromě Tokia zavítá i do měst Hirošima a Nagasaki, která se na konci druhé světové války stala terčem jaderných útoků.

Pro Thajsko, kde bude papež pobývat od 20. do 23. listopadu, to bude první papežská návštěva po 35 letech. Naposledy byl v této zemi v roce 1984 papež Jan Pavel II. V převážně buddhistickém Thajsku se podle agentury Reuters ke katolické víře hlásí asi 389.000 lidí z 69milionové populace. Ve čtvrtek se František setká s nejvyšším představitelem thajských buddhistů, který je ve svých 91 letech téměř o deset roků starší než papež, a také s králem Mahá Vatčirálongkónem a s premiérem Prajutchem Čan-Očou.

Papežovým tématem v Thajsku by měl být mimo jiné problém sexuální turistiky a obchodování s lidmi. Ve čtvrtek bude papež sloužit mši na sportovním stadionu v Bangkoku a v pátek mši pro mladé v místní katedrále. Papežovou tlumočnicí ze španělštiny do thajštiny bude během návštěvy jeho vzdálená sestřenice, která do země přišla v roce 1966 jako misionářka. Argentinská jeptiška Ana Rosa Sivoriová, která žije v severothajském městě Udontchání, má s papežem společného pradědečka.

Také v Japonsku byl naposledy papež Jan Pavel II., a sice v roce 1981. Papež František se do Japonska přesune v sobotu a věnovat se bude především tématu jaderných zbraní, k jejichž globálnímu zákazu vyzývá opakovaně. Loni při své cestě do Chile papež František vyjádřil obavy, že svět stojí na pokraji jaderné války. Novinářům tehdy na tiskové konferenci ukázal fotku z Nagasaki, na které je zachycen chlapec, jak nese na zádech svého mrtvého mladšího bratra.

Japonsko je jedinou zemí světa, která se stala terčem jaderného útoku, když Spojené státy svrhly na konci druhé světové války atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. V Hirošimě 6. srpna 1945 na následky výbuchu zemřelo asi 140.000 lidí. Nagasaki potkal stejný osud 9. srpna, výbuch si celkem vyžádal více než 80.000 životů. O šest dnů později Japonsko kapitulovalo a ukončilo tím druhou světovou válku.

Hirošimu a Nagasaki má papež v plánu navštívit v neděli. Pomodlí se tam za oběti atomových bomb a pravděpodobně se také sejde s přeživšími. Na programu návštěvy Japonska má papež i schůzku s lidmi zasaženými havárií jaderné elektrárny Fukušima, kterou 11. března 2011 poškodilo zemětřesení a následná vlna cunami. Úřady tehdy uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny a evakuovaly 160.000 lidí.

V pondělí se papež v Tokiu setká s premiérem Šinzóem Abem a také s císařem Naruhitem. Na stadionu v metropoli by měl odsloužit mši. Ve 127milionovém Japonsku je katolíků 536.000; hlavními náboženstvími v zemi jsou buddhismus a šintoismus. Zajímavostí je, že papež se chtěl do Japonska vydat v mládí jako misionář, nakonec se tohoto záměru ale musel vzdát kvůli plicní operaci.

Související

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

Více souvisejících

Papež František Vatikán Thajsko Japonsko Církev Jaderné zbraně Naruhito Šinzó Abe král Mahá Vatčirálongkón (Thajsko)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy