Rivalové si plácli. Srbsko a Kosovo hodlají obnovit železniční spojení

Dokument byl podepsán za přítomnosti srbského a kosovského prezidenta Aleksandara Vučiče a Hashima Thaçiho a také amerického zvláštního vyslance pro srbsko-kosovský dialog Richarda Grenella. Ten už pomáhal zprostředkovat dohodu směřující k obnovení přímých letů mezi Bělehradem a Prištinou, jejímuž podpisu 20. ledna v Berlíně byl rovněž s oběma prezidenty přítomen.

Срећан сам што видим данас напредак и много хвала председнику Трампу @POTUS и @RichardGrenell у име Србије, јер осећамо да ћемо од овога имати бољу будућност и да ћемо осигурати мир за наредне деценије.- потписано Писмо о намерама за обнову железничког саобраћаја између БГ и ПР pic.twitter.com/3FtwKWbNMR

Zástupci Srbska a Kosova dnes v Mnichově podepsali také prohlášení, ve kterém potvrdili oboustranné odhodlání dokončit výstavbu dálnice spojující Bělehrad a Prištinu.

"Toto, co bylo podepsáno, je důležité pro svobodu pohybu, pohybu zboží, kapitálu, služeb i lidí," řekl po podpisu dokumentů Vučić. "Všichni cítíme, že nám to přinese lepší budoucnost a že tím zajistíme na příští desetiletí mír," dodal podle Tanjugu srbský prezident. Dal přitom najevo vděčnost Grenellovi i americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za zprostředkování podpisu dohod mířících k obnově dopravního spojení mezi oběma metropolemi.

Vděčnost Grenellovi za zprostředkování vyjádřil i Thaçi. "Po dohodě o obnovení leteckého spojení Bělehrad-Priština je to další krok vpřed. Je to velmi pozitivní vzkaz, že bude více míru, práce a ekonomiky," prohlásil kosovský prezident.

Mezi srbskou a kosovskou metropolí v současnosti funguje pouze autobusové spojení. Cesta přitom trvá asi šest hodin.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Zásah aliance ukončil tažení srbské armády a policie proti ozbrojené vzpouře kosovskoalbánských separatistů, které se zvrhlo v masakry a etnickou čistku.

Mezi státy, které nezávislost Kosova uznaly, je například vedle USA i většina zemí Evropské unie, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují především Rusko a Čína. Kosovo ale neuznalo ani pět unijních zemí - Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.