Před třiadvaceti lety, poslední srpnový den roku 1999, byl spáchán bombový útok na moskevské nákupní centrum Ochotnyj rjad. Šlo o předzvěst mnohem ničivějších explozí v obytných domech ve třech ruských městech, které usmrtily stovky osob. S odstupem více než dvou desetiletí vše nasvědčuje tomu, že za krveprolitím stála buď přímo ruská Federální služba bezpečnosti (FSB), nebo jí řízené skupiny, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Emil Aslan. Profesor působící na Katedře mezinárodní vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se domnívá, že útoky byly zorganizovány tak, aby pomohly tehdy novopečenému ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi převzít moc v zemi a z pozice silného vůdce si budovat podporu napříč ruskou společností.
K prvnímu výbuchu došlo 31. srpna 1999 v nákupním centru v Moskvě. Ve srovnání s dalšími explozemi měl malou sílu a napáchal menší škody, byť si vyžádal jeden lidský život. Někteří jej proto do série následných útoků na rezidenční budovy neřadí. Je s odstupem 23 let zřejmé, zda zde byla skutečně přímá souvislost s mnohem tragičtějšími zářijovými událostmi?
Ano, je to zřejmé, protože ten první výbuch z 31. srpna 1999 měl podobnost s dalšími útoky v září téhož roku. Nejspíš, s pětadevadesátiprocentní pravděpodobností, to byl první útok, který pak vyústil v další zmíněné útoky.
Bilance pěti výbuchů v Moskvě, Bujnaksku a Volgodonsku byla mimořádně tragická. Zahynulo při nich 307 lidí a více než tisícovka utrpěla zranění. Z čeho pramenil tak vysoký počet obětí a dal se alespoň částečně omezit, vezmeme-li v potaz více než třítýdenní rozmezí těchto explozí?
Nevím, zda se tomu dalo zamezit. Je otázkou, zda ti, kteří stáli za těmito útoky, měli za cíl omezit počet obětí, nebo jim spíš šlo o to, aby počet obětí byl co nejvyšší. Nezapomínejme, že ty útoky se odehrály v obytných domech. Nemýlím-li se, proběhly časně ráno, kdy lidé ještě spali, takže cíl byl jednoznačný – způsobit smrt co nejvíce lidí.
Útoky spolu se snahou islamistických separatistů rozšířit ozbrojené aktivity z Čečenska do Dagestánu vedly k takzvané druhé čečenské válce. Nakolik představovaly pro tehdejší ruské vedení pouze vhodnou příležitost k vojenskému řešení situace v Čečensku, jelikož posílily legitimitu takové operace v očích ruské veřejnosti?
V roce 1999, po první rusko-čečenské válce, chtěl málokdo v Rusku jít do nové války na severním Kavkaze. Společenské nálady byly jednoznačně protiválečné. Ústup z Čečenska, který se odehrál v roce 1996, byl pro Rusko v podstatě dost ponižující. Tudíž bylo třeba, aby ruské společnosti byla zasazena co nejcitelnější rána a zasazena byla právě během útoků v Moskvě, Bujnaksku a Volgodonsku. Spolu s útoky čečensko-dagestánských bojůvek v Dagestánu šlo o legitimní důvod pro novopečeného premiéra Vladimira Putina, aby se ukázal jako silný vůdce a zahájil ofenzivu v Čečensku. Přestože ofenzivu zahájil, v prvních měsících se netvářil, že přijde nějaký masivní útok proti Čečencům. Spíše to bylo prezentováno jako snaha vytvořit nárazový koridor, nárazovou zónu na severu Čečenska, na severu Těreku, aby k podobným útokům nedocházelo. Putin to fázoval. Nejprve to byla omezená operace s cílem vytvořit nárazníkovou zónu, teprve pak se ukázalo, že ruská armáda měla za cíl Čečensko obsadit, což mělo za následek tisíce dalších zmařených životů jak na ruské, tak na čečenské straně.
Oficiální závěr vyšetřování zní, že za útoky z roku 1999 stáli islamisté ze severního Kavkazu. Koluje však mnoho dohadů, spekulací i divokých konspiračních teorií. Nakolik bylo šetření důvěryhodné? Vidíte vy sám v jeho průběhu a závěrech nějaký významný otazník?
Šetření důvěryhodné nebylo. Detaily byly krásně popsány Jurijem Felštinským a Alexandrem Litviněnkem v knize, která v češtině vyšla pod názvem Rusko v plamenech. I dnes si mnozí myslí, že to nebyly divoké konspirační teorie, ale za útoky stála FSB. Je to rukopis FSB, psal jsem o tom i ve své knize z roku 2010 o čečenském konfliktu. Vše nasvědčuje tomu, že za těmi útoky stála buď FSB, nebo nějaké skupiny, které byly FSB dirigované. Mimochodem, ti, kteří byli obviněni, nebyli ani Čečenci, ale Karačajci a příslušníci severokavkazských národů z řad džihádistů, kteří v té době s Čečenci neměli spojitost. Uvědomme si, že násilný čečenský separatismus nebyl propleten se severokavkazskými džihádistickými bojůvkami. S výjimkou čečensko-dagestánských bojůvek působil samostatně a v oblasti severozápadního Kavkazu v té době etablované džihádistické bojůvky ani neexistovaly. Takže s pětadevadesátiprocentní pravděpodobností se dá říci, že za útoky v roce 1999 stála FSB.
Sám jste již zmínil, že krize výrazně posílila podporu tehdejšího ruského ministerského předsedy Vladimira Putina, který v premiérském křesle seděl pouhé tři měsíce. Lze ji považovat za klíčovou událost, která současnému kremelskému vládci otevřela cestu k zisku mocenské hegemonie?
Určitě. To, co se odehrálo v roce 1999, Putinovi pomohlo, aby se prezentoval jako silný vůdce, který je schopen zachránit Rusko před teroristy, džihádisty a tak dále. To byla klíčová událost, která mu umožnila chopit se moci a získat silnou podporu v samotném Rusku z pozice silného vůdce. Myslím, že tak to i bylo zamýšleno ze strany FSB. Připomeňme, že Putin z řad FSB pocházel, byl důstojníkem ruské rozvědky, který měl dobré konexe v politickém establishmentu země. Takže to, co se stalo v roce 1999, bylo zorganizováno tak, aby Putin nejen takříkajíc převzal moc od Borise Jelcina, ale také aby získal silnou podporu napříč ruskou společností, a to se v podstatě povedlo.
Jak jsou dnes po více než dvou desetiletích události z pozdního léta 1999 vnímány v ruské společnosti?
Myslím, že události z roku 1999 zajímají v současné ruské společnosti málokoho. Ti, kteří ty události tenkrát sledovali, například inteligence nebo lidé, kteří vnímali, co se v ruské politice děje, už před lety pochopili, že ony výbuchy byly nejspíš dílem FSB. Poté se odehrála řada kontroverzních událostí typu havárie ponorky Kursk, jejíž posádka byla v zásadě obětována, protože Putin odmítl západní pomoc ve snaze ochránit utajované informace o systémech Kursku. Nebo třeba události v Beslanu v roce 2004, předtím události v divadle na Dubrovce z roku 2002. Podobných velmi zvláštních událostí, za kterými Putin stál nebo o nich rozhodoval, bylo více a stály životy tisíců lidí. Takže si myslím, že spousta lidí chápe rok 1999 jako určitý předvoj toho, co se odehrálo v následujících dvou desetiletích. Ale že by to nějak Rusy trápilo v současné době, to se říci nedá.
Související

Putin útočil na Kyjev i při připomínce sovětského podílu na ukončení holokaustu

V Rusku odsoudili prvního člověka za diskreditaci ruské armády
Rusko , čečensko , Terorismus , FSB (ruská kontrarozvědka) , Emil Aslan (politolog) , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Spojenci Kyjevu přislíbili celkem 321 tanků, řekl ukrajinský velvyslanec
Aktualizováno před 1 hodinou

Útok v Jeruzalémě: Sedm mrtvých po střelbě, útočník je mrtev
před 1 hodinou

Volební místnosti: První den prezidentského finále skončil, provázel ho zvýšený zájem voličů
včera

Pence přebírá plnou odpovědnost za tajné dokumenty, jež se u něj našly
Aktualizováno včera

Sledovali jsme ONLINE: Češi začali rozhodovat o prezidentovi. Pavel i Babiš odvolili už v pátek
Aktualizováno včera

Vláda od dubna upravuje podporu ukrajinských uprchlíků
včera

Jourová se v Estonsku zasazovala za Rádio Svobodné Rusko
Aktualizováno včera

Morawiecki potvrdil ochotu Polska dát Ukrajině až 60 modernizovaných tanků
včera

Ukrajina si kvůli Orbánovi předvolá maďarského velvyslance
včera

OBRAZEM: "Generál je náš!" Pavel odvolil mezi svými v Černoučku
včera

Na Donbasu je podle Zelenského napjatá situace
včera

Výsledky voleb: Kde a jak sledovat zítřejší sčítání hlasů?
Aktualizováno včera

Rakušan očekává od prezidentských voleb bitvu do posledního hlasu
včera

Důležitý bude nejen vítěz voleb, ale i náskok, s jakým vyhraje, míní Vystrčil
včera

Bartoš take kritizuje Babiše, ve strašení podle něj příliš daleko
včera

WHO registrovala v minulém týdnu téměř 40 tisíc úmrtí souvisejících s covidem
včera

Putin útočil na Kyjev i při připomínce sovětského podílu na ukončení holokaustu
včera

Klaus cítil rozpaky, přesto volil. Prezident má podle něj k funkci přistupovat s respektem
včera

Fischer po prvním kole podpořil Pavla, v druhém ho volil. Počítá se každý hlas, zdůraznil
včera
Jurečka prohlásil, že Babišova prezidentská kampaň byla za hranou
Prezidentská kampaň za poslední dva týdny byla podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) již za hranou. Poukázal přitom na silná vyjádření, která v kampani využil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho tým. Jurečka to dnes ČTK řekl v Rokytnici na Přerovsku, kde s manželkou odevzdal hlas v prezidentských volbách. Uvedl, že volil Petra Pavla s tím, že je to pro něj kandidát, který bude důstojně vykonávat úřad prezidenta České republiky.
Zdroj: ČTK