ROZHOVOR: Teroristické útoky v Rusku z roku 1999 umožnily Putinovi chopit se moci, míní profesor Aslan

Před třiadvaceti lety, poslední srpnový den roku 1999, byl spáchán bombový útok na moskevské nákupní centrum Ochotnyj rjad. Šlo o předzvěst mnohem ničivějších explozí v obytných domech ve třech ruských městech, které usmrtily stovky osob. S odstupem více než dvou desetiletí vše nasvědčuje tomu, že za krveprolitím stála buď přímo ruská Federální služba bezpečnosti (FSB), nebo jí řízené skupiny, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Emil Aslan. Profesor působící na Katedře mezinárodní vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se domnívá, že útoky byly zorganizovány tak, aby pomohly tehdy novopečenému ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi převzít moc v zemi a z pozice silného vůdce si budovat podporu napříč ruskou společností.

K prvnímu výbuchu došlo 31. srpna 1999 v nákupním centru v Moskvě. Ve srovnání s dalšími explozemi měl malou sílu a napáchal menší škody, byť si vyžádal jeden lidský život. Někteří jej proto do série následných útoků na rezidenční budovy neřadí. Je s odstupem 23 let zřejmé, zda zde byla skutečně přímá souvislost s mnohem tragičtějšími zářijovými událostmi?

Ano, je to zřejmé, protože ten první výbuch z 31. srpna 1999 měl podobnost s dalšími útoky v září téhož roku. Nejspíš, s pětadevadesátiprocentní pravděpodobností, to byl první útok, který pak vyústil v další zmíněné útoky.

Bilance pěti výbuchů v Moskvě, Bujnaksku a Volgodonsku byla mimořádně tragická. Zahynulo při nich 307 lidí a více než tisícovka utrpěla zranění. Z čeho pramenil tak vysoký počet obětí a dal se alespoň částečně omezit, vezmeme-li v potaz více než třítýdenní rozmezí těchto explozí?

Nevím, zda se tomu dalo zamezit. Je otázkou, zda ti, kteří stáli za těmito útoky, měli za cíl omezit počet obětí, nebo jim spíš šlo o to, aby počet obětí byl co nejvyšší. Nezapomínejme, že ty útoky se odehrály v obytných domech. Nemýlím-li se, proběhly časně ráno, kdy lidé ještě spali, takže cíl byl jednoznačný – způsobit smrt co nejvíce lidí.

Útoky spolu se snahou islamistických separatistů rozšířit ozbrojené aktivity z Čečenska do Dagestánu vedly k takzvané druhé čečenské válce. Nakolik představovaly pro tehdejší ruské vedení pouze vhodnou příležitost k vojenskému řešení situace v Čečensku, jelikož posílily legitimitu takové operace v očích ruské veřejnosti?

V roce 1999, po první rusko-čečenské válce, chtěl málokdo v Rusku jít do nové války na severním Kavkaze. Společenské nálady byly jednoznačně protiválečné. Ústup z Čečenska, který se odehrál v roce 1996, byl pro Rusko v podstatě dost ponižující. Tudíž bylo třeba, aby ruské společnosti byla zasazena co nejcitelnější rána a zasazena byla právě během útoků v Moskvě, Bujnaksku a Volgodonsku. Spolu s útoky čečensko-dagestánských bojůvek v Dagestánu šlo o legitimní důvod pro novopečeného premiéra Vladimira Putina, aby se ukázal jako silný vůdce a zahájil ofenzivu v Čečensku. Přestože ofenzivu zahájil, v prvních měsících se netvářil, že přijde nějaký masivní útok proti Čečencům. Spíše to bylo prezentováno jako snaha vytvořit nárazový koridor, nárazovou zónu na severu Čečenska, na severu Těreku, aby k podobným útokům nedocházelo. Putin to fázoval. Nejprve to byla omezená operace s cílem vytvořit nárazníkovou zónu, teprve pak se ukázalo, že ruská armáda měla za cíl Čečensko obsadit, což mělo za následek tisíce dalších zmařených životů jak na ruské, tak na čečenské straně.

Oficiální závěr vyšetřování zní, že za útoky z roku 1999 stáli islamisté ze severního Kavkazu. Koluje však mnoho dohadů, spekulací i divokých konspiračních teorií. Nakolik bylo šetření důvěryhodné? Vidíte vy sám v jeho průběhu a závěrech nějaký významný otazník?

Šetření důvěryhodné nebylo. Detaily byly krásně popsány Jurijem Felštinským a Alexandrem Litviněnkem v knize, která v češtině vyšla pod názvem Rusko v plamenech. I dnes si mnozí myslí, že to nebyly divoké konspirační teorie, ale za útoky stála FSB. Je to rukopis FSB, psal jsem o tom i ve své knize z roku 2010 o čečenském konfliktu. Vše nasvědčuje tomu, že za těmi útoky stála buď FSB, nebo nějaké skupiny, které byly FSB dirigované. Mimochodem, ti, kteří byli obviněni, nebyli ani Čečenci, ale Karačajci a příslušníci severokavkazských národů z řad džihádistů, kteří v té době s Čečenci neměli spojitost. Uvědomme si, že násilný čečenský separatismus nebyl propleten se severokavkazskými džihádistickými bojůvkami. S výjimkou čečensko-dagestánských bojůvek působil samostatně a v oblasti severozápadního Kavkazu v té době etablované džihádistické bojůvky ani neexistovaly. Takže s pětadevadesátiprocentní pravděpodobností se dá říci, že za útoky v roce 1999 stála FSB.

Sám jste již zmínil, že krize výrazně posílila podporu tehdejšího ruského ministerského předsedy Vladimira Putina, který v premiérském křesle seděl pouhé tři měsíce. Lze ji považovat za klíčovou událost, která současnému kremelskému vládci otevřela cestu k zisku mocenské hegemonie?

Určitě. To, co se odehrálo v roce 1999, Putinovi pomohlo, aby se prezentoval jako silný vůdce, který je schopen zachránit Rusko před teroristy, džihádisty a tak dále. To byla klíčová událost, která mu umožnila chopit se moci a získat silnou podporu v samotném Rusku z pozice silného vůdce. Myslím, že tak to i bylo zamýšleno ze strany FSB. Připomeňme, že Putin z řad FSB pocházel, byl důstojníkem ruské rozvědky, který měl dobré konexe v politickém establishmentu země. Takže to, co se stalo v roce 1999, bylo zorganizováno tak, aby Putin nejen takříkajíc převzal moc od Borise Jelcina, ale také aby získal silnou podporu napříč ruskou společností, a to se v podstatě povedlo.

Jak jsou dnes po více než dvou desetiletích události z pozdního léta 1999 vnímány v ruské společnosti?

Myslím, že události z roku 1999 zajímají v současné ruské společnosti málokoho. Ti, kteří ty události tenkrát sledovali, například inteligence nebo lidé, kteří vnímali, co se v ruské politice děje, už před lety pochopili, že ony výbuchy byly nejspíš dílem FSB. Poté se odehrála řada kontroverzních událostí typu havárie ponorky Kursk, jejíž posádka byla v zásadě obětována, protože Putin odmítl západní pomoc ve snaze ochránit utajované informace o systémech Kursku. Nebo třeba události v Beslanu v roce 2004, předtím události v divadle na Dubrovce z roku 2002. Podobných velmi zvláštních událostí, za kterými Putin stál nebo o nich rozhodoval, bylo více a stály životy tisíců lidí. Takže si myslím, že spousta lidí chápe rok 1999 jako určitý předvoj toho, co se odehrálo v následujících dvou desetiletích. Ale že by to nějak Rusy trápilo v současné době, to se říci nedá.

Související

Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Putin útočil na Kyjev i při připomínce sovětského podílu na ukončení holokaustu

Ruský prezident Vladimir Putin u příležitosti dnešního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu uvedl, že s nacistickými plány na vyvraždění Židů a dalších národů skoncoval především Sovětský svaz. Rovněž zopakoval své tvrzení, že ruští vojáci, kteří na jeho rozkaz vpadli loni v únoru na Ukrajinu, bojují proti "neonacistům". Kyjev naopak obviňuje ruského vůdce, že vede genocidní válku a že se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů i zločinů proti lidskosti na okupovaných územích.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

V Rusku odsoudili prvního člověka za diskreditaci ruské armády

Ruský soud poprvé odsoudil obžalovaného v jeho nepřítomnosti za takzvanou diskreditaci ruské armády. Trest osmi let odnětí svobody uložil bývalému policejnímu majorovi Olegu Kašincevovi, který na sociálních sítích kritizoval ruskou agresi na Ukrajině a krátce po začátku války odjel z vlasti. Informoval o tom server Važnyje istorii.

Více souvisejících

Rusko čečensko Terorismus FSB (ruská kontrarozvědka) Emil Aslan (politolog) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

Mike Pence

Pence přebírá plnou odpovědnost za tajné dokumenty, jež se u něj našly

Bývalý americký viceprezident Mike Pence dnes prohlásil, že přebírá "plnou odpovědnost" poté, co byly v jeho domě v Indianě nalezeny tajné dokumenty. Informovala o tom agentura AP. Tajné dokumenty, které přitom každá administrativa po skončení funkčního období musí odevzdat Národnímu archivu, se dříve našly také u bývalého prezidenta Donalda Trumpa a současné hlavy státu a zároveň bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Uprchlíci z Ukrajiny v Česku, ilustrační fotografie.

Vláda od dubna upravuje podporu ukrajinských uprchlíků

Úpravu parametrů podpory ukrajinských uprchlíků, o kterém diskutovali ministři od prosince, dnes schválila vláda. Ministři hlasovali na dálku, sdělil ČTK Jakub Tomek z tiskového odboru Strakovy akademie. Do řádného středečního jednání vlády se nepodařilo vypořádat všechny rozpory, proto vláda přistoupila k jednání per rollam tak, aby stihla novelu schválit včas bez potřeby legislativní nouze, uvedl.

včera

Věra Jourová

Jourová se v Estonsku zasazovala za Rádio Svobodné Rusko

Místopředsedkyně Evropské unie Věra Jourová dnes vyzvala ke spuštění projektu Rádio Svobodné Rusko, ve kterém by nezávislí ruští novináři mohli pracovat bez kremelské cenzury. "Jsem přesvědčena, že máme morální povinnost podporovat demokratické ideály v Rusku. Nikoliv zbraněmi, ale slovy," řekla Jourová v projevu v sídle estonské diplomacie v Tallinnu.

Aktualizováno včera

Mateusz Morawiecki

Morawiecki potvrdil ochotu Polska dát Ukrajině až 60 modernizovaných tanků

Varšava je připravena poslat Ukrajině kromě 14 tanků německé výroby Leopard 2 rovněž 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy. V rozhovoru s kanadskou stanicí CTV News to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Tanky PT-91 Twardy jsou v podstatě modernizované stroje sovětské konstrukce T-72. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na twitteru Polsku za příslib desítek tanků poděkoval.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Ukrajina si kvůli Orbánovi předvolá maďarského velvyslance

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance k "otevřenému rozhovoru" kvůli nejnovějším výrokům premiéra Viktora Orbána, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na mluvčího resortu. Orbán podle něj přirovnal Ukrajinu k Afghánistánu a označil ji za "zemi nikoho".

včera

Petr Pavel a jeho žena Eva Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: "Generál je náš!" Pavel odvolil mezi svými v Černoučku

Úvodní den druhého kola prezidentské volby odevzdali svůj hlas oba kandidáti. Petr Pavel odvolil v Černoučku v blízkosti hory Říp, kde má trvalé bydliště. Pokud se zítra stane vítězem, na pět let ho vymění za Pražský hrad. Nahradil by tam Miloše Zemana, který zvítězil v předchozích dvou přímých volbách hlavy státu.

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) vyznamenává své vojáky

Na Donbasu je podle Zelenského napjatá situace

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil v pravidelném večerním projevu situaci na frontě za krajně napjatou, zejména v Doněcké oblasti na východě země, kde ruské síly stupňují své útoky. Rusové podle prezidenta nejen útočí na ukrajinské obranné pozice, ale také ničí všechna města a obce okolo.

včera

Lidé volí v prezidentských volbách.

Výsledky voleb: Kde a jak sledovat zítřejší sčítání hlasů?

Dnes a zítra si lidé vyberou v druhém dějství letošní prezidentské volby čtvrtou hlavu státu v historii samostatné České republiky. Zpravodajství můžete sledovat na našem webu EuroZprávy.cz, včetně sobotního sčítání výsledků. První budou k dispozici po 14. hodině, kdy se uzavřou volební místnosti.

Aktualizováno včera

Vít Rakušan

Rakušan očekává od prezidentských voleb bitvu do posledního hlasu

Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan dnes v Kolíně odevzdal svůj hlas ve druhém kole prezidentských voleb občanskému kandidátovi, jeho jméno stejně jako v prvním kole nezveřejnil. Ve dvojici kandidátů pro druhé kolo je občanským kandidátem bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel. Jeho protikandidát a předseda hnutí ANO Andrej Babiš podal kandidaturu s podpisy 56 poslanců ANO. Občanský kandidát má podle Rakušana větší potenciál společnost spojit. 

včera

Miloš Vystrčil

Důležitý bude nejen vítěz voleb, ale i náskok, s jakým vyhraje, míní Vystrčil

Na uklidnění společnosti rozjitřené kampaní před prezidentskými volbami bude mít vliv nejen to, kdo volby vyhraje, ale také s jak rozhodným náskokem, řekl dnes ČTK předseda Senátu Miloš Vystrčil při hlasování v Telči na Jihlavsku. Počítá s vysokou volební účastí. Volební místnosti se otevřely dnes ve 14:00, lidé vybírají mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem (ANO).

včera

Ivan Bartoš volí v prezidentských volbách.

Bartoš take kritizuje Babiše, ve strašení podle něj příliš daleko

Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který dnes krátce před 17:00 odvolil v budově základní školy v Sázavské ulici v Praze, novinářům nepřímo potvrdil, že dal hlas Petru Pavlovi. Rozhodoval se snadno, dodal. "Představa, že bych volil Andreje Babiše, snad ani nikoho historicky nemohla napadnout," řekl. Babiš podle něj v kampani například se strašením zašel příliš daleko.

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

WHO registrovala v minulém týdnu téměř 40 tisíc úmrtí souvisejících s covidem

Téměř 40.000 mrtvých v souvislosti s covidem-19 registrovala v minulém týdnu Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než polovina z nich připadla na Čínu. Na zasedání krizového výboru WHO, který posuzuje, jestli pandemie stále představuje globální stav nouze, to dnes podle agentury Reuters uvedl šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.

včera

Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Putin útočil na Kyjev i při připomínce sovětského podílu na ukončení holokaustu

Ruský prezident Vladimir Putin u příležitosti dnešního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu uvedl, že s nacistickými plány na vyvraždění Židů a dalších národů skoncoval především Sovětský svaz. Rovněž zopakoval své tvrzení, že ruští vojáci, kteří na jeho rozkaz vpadli loni v únoru na Ukrajinu, bojují proti "neonacistům". Kyjev naopak obviňuje ruského vůdce, že vede genocidní válku a že se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů i zločinů proti lidskosti na okupovaných územích.

včera

včera

Pavel Fischer

Fischer po prvním kole podpořil Pavla, v druhém ho volil. Počítá se každý hlas, zdůraznil

Senátor a neúspěšný prezidentský kandidát z prvního kola Pavel Fischer (Nezávislý) dnes podle očekávání hlasoval pro bývalého vysokého armádního představitele Petra Pavla. ČTK po volbě v pražských Pitkovicích řekl, že kampaň před druhým kolem volby prezidenta byla plná emocí a někdy za hranou, na čemž podle něj nese vinu zejména předseda ANO Andrej Babiš. Fischer také vyzval občany, aby šli k volbám. V prvním kole skončil Fischer na čtvrtém místě se ziskem 6,75 procenta hlasů.

včera

Jurečka prohlásil, že Babišova prezidentská kampaň byla za hranou

Prezidentská kampaň za poslední dva týdny byla podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) již za hranou. Poukázal přitom na silná vyjádření, která v kampani využil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho tým. Jurečka to dnes ČTK řekl v Rokytnici na Přerovsku, kde s manželkou odevzdal hlas v prezidentských volbách. Uvedl, že volil Petra Pavla s tím, že je to pro něj kandidát, který bude důstojně vykonávat úřad prezidenta České republiky.

Zdroj: ČTK

Další zprávy