ROZHOVOR: Teroristické útoky v Rusku z roku 1999 umožnily Putinovi chopit se moci, míní profesor Aslan

Před třiadvaceti lety, poslední srpnový den roku 1999, byl spáchán bombový útok na moskevské nákupní centrum Ochotnyj rjad. Šlo o předzvěst mnohem ničivějších explozí v obytných domech ve třech ruských městech, které usmrtily stovky osob. S odstupem více než dvou desetiletí vše nasvědčuje tomu, že za krveprolitím stála buď přímo ruská Federální služba bezpečnosti (FSB), nebo jí řízené skupiny, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Emil Aslan. Profesor působící na Katedře mezinárodní vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se domnívá, že útoky byly zorganizovány tak, aby pomohly tehdy novopečenému ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi převzít moc v zemi a z pozice silného vůdce si budovat podporu napříč ruskou společností.

K prvnímu výbuchu došlo 31. srpna 1999 v nákupním centru v Moskvě. Ve srovnání s dalšími explozemi měl malou sílu a napáchal menší škody, byť si vyžádal jeden lidský život. Někteří jej proto do série následných útoků na rezidenční budovy neřadí. Je s odstupem 23 let zřejmé, zda zde byla skutečně přímá souvislost s mnohem tragičtějšími zářijovými událostmi?

Ano, je to zřejmé, protože ten první výbuch z 31. srpna 1999 měl podobnost s dalšími útoky v září téhož roku. Nejspíš, s pětadevadesátiprocentní pravděpodobností, to byl první útok, který pak vyústil v další zmíněné útoky.

Bilance pěti výbuchů v Moskvě, Bujnaksku a Volgodonsku byla mimořádně tragická. Zahynulo při nich 307 lidí a více než tisícovka utrpěla zranění. Z čeho pramenil tak vysoký počet obětí a dal se alespoň částečně omezit, vezmeme-li v potaz více než třítýdenní rozmezí těchto explozí?

Nevím, zda se tomu dalo zamezit. Je otázkou, zda ti, kteří stáli za těmito útoky, měli za cíl omezit počet obětí, nebo jim spíš šlo o to, aby počet obětí byl co nejvyšší. Nezapomínejme, že ty útoky se odehrály v obytných domech. Nemýlím-li se, proběhly časně ráno, kdy lidé ještě spali, takže cíl byl jednoznačný – způsobit smrt co nejvíce lidí.

Útoky spolu se snahou islamistických separatistů rozšířit ozbrojené aktivity z Čečenska do Dagestánu vedly k takzvané druhé čečenské válce. Nakolik představovaly pro tehdejší ruské vedení pouze vhodnou příležitost k vojenskému řešení situace v Čečensku, jelikož posílily legitimitu takové operace v očích ruské veřejnosti?

V roce 1999, po první rusko-čečenské válce, chtěl málokdo v Rusku jít do nové války na severním Kavkaze. Společenské nálady byly jednoznačně protiválečné. Ústup z Čečenska, který se odehrál v roce 1996, byl pro Rusko v podstatě dost ponižující. Tudíž bylo třeba, aby ruské společnosti byla zasazena co nejcitelnější rána a zasazena byla právě během útoků v Moskvě, Bujnaksku a Volgodonsku. Spolu s útoky čečensko-dagestánských bojůvek v Dagestánu šlo o legitimní důvod pro novopečeného premiéra Vladimira Putina, aby se ukázal jako silný vůdce a zahájil ofenzivu v Čečensku. Přestože ofenzivu zahájil, v prvních měsících se netvářil, že přijde nějaký masivní útok proti Čečencům. Spíše to bylo prezentováno jako snaha vytvořit nárazový koridor, nárazovou zónu na severu Čečenska, na severu Těreku, aby k podobným útokům nedocházelo. Putin to fázoval. Nejprve to byla omezená operace s cílem vytvořit nárazníkovou zónu, teprve pak se ukázalo, že ruská armáda měla za cíl Čečensko obsadit, což mělo za následek tisíce dalších zmařených životů jak na ruské, tak na čečenské straně.

Oficiální závěr vyšetřování zní, že za útoky z roku 1999 stáli islamisté ze severního Kavkazu. Koluje však mnoho dohadů, spekulací i divokých konspiračních teorií. Nakolik bylo šetření důvěryhodné? Vidíte vy sám v jeho průběhu a závěrech nějaký významný otazník?

Šetření důvěryhodné nebylo. Detaily byly krásně popsány Jurijem Felštinským a Alexandrem Litviněnkem v knize, která v češtině vyšla pod názvem Rusko v plamenech. I dnes si mnozí myslí, že to nebyly divoké konspirační teorie, ale za útoky stála FSB. Je to rukopis FSB, psal jsem o tom i ve své knize z roku 2010 o čečenském konfliktu. Vše nasvědčuje tomu, že za těmi útoky stála buď FSB, nebo nějaké skupiny, které byly FSB dirigované. Mimochodem, ti, kteří byli obviněni, nebyli ani Čečenci, ale Karačajci a příslušníci severokavkazských národů z řad džihádistů, kteří v té době s Čečenci neměli spojitost. Uvědomme si, že násilný čečenský separatismus nebyl propleten se severokavkazskými džihádistickými bojůvkami. S výjimkou čečensko-dagestánských bojůvek působil samostatně a v oblasti severozápadního Kavkazu v té době etablované džihádistické bojůvky ani neexistovaly. Takže s pětadevadesátiprocentní pravděpodobností se dá říci, že za útoky v roce 1999 stála FSB.

Sám jste již zmínil, že krize výrazně posílila podporu tehdejšího ruského ministerského předsedy Vladimira Putina, který v premiérském křesle seděl pouhé tři měsíce. Lze ji považovat za klíčovou událost, která současnému kremelskému vládci otevřela cestu k zisku mocenské hegemonie?

Určitě. To, co se odehrálo v roce 1999, Putinovi pomohlo, aby se prezentoval jako silný vůdce, který je schopen zachránit Rusko před teroristy, džihádisty a tak dále. To byla klíčová událost, která mu umožnila chopit se moci a získat silnou podporu v samotném Rusku z pozice silného vůdce. Myslím, že tak to i bylo zamýšleno ze strany FSB. Připomeňme, že Putin z řad FSB pocházel, byl důstojníkem ruské rozvědky, který měl dobré konexe v politickém establishmentu země. Takže to, co se stalo v roce 1999, bylo zorganizováno tak, aby Putin nejen takříkajíc převzal moc od Borise Jelcina, ale také aby získal silnou podporu napříč ruskou společností, a to se v podstatě povedlo.

Jak jsou dnes po více než dvou desetiletích události z pozdního léta 1999 vnímány v ruské společnosti?

Myslím, že události z roku 1999 zajímají v současné ruské společnosti málokoho. Ti, kteří ty události tenkrát sledovali, například inteligence nebo lidé, kteří vnímali, co se v ruské politice děje, už před lety pochopili, že ony výbuchy byly nejspíš dílem FSB. Poté se odehrála řada kontroverzních událostí typu havárie ponorky Kursk, jejíž posádka byla v zásadě obětována, protože Putin odmítl západní pomoc ve snaze ochránit utajované informace o systémech Kursku. Nebo třeba události v Beslanu v roce 2004, předtím události v divadle na Dubrovce z roku 2002. Podobných velmi zvláštních událostí, za kterými Putin stál nebo o nich rozhodoval, bylo více a stály životy tisíců lidí. Takže si myslím, že spousta lidí chápe rok 1999 jako určitý předvoj toho, co se odehrálo v následujících dvou desetiletích. Ale že by to nějak Rusy trápilo v současné době, to se říci nedá.

Související

Více souvisejících

Rusko čečensko Terorismus FSB (ruská kontrarozvědka) Emil Aslan (politolog) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Texas zasáhly ničivé povodně. Prohlédněte si galerii

Obětí povodní v Texasu je přes sto. Naděje na nalezení přeživších začíná být mizivá

Bleskové povodně, které zasáhly oblast řeky Guadalupe v Texasu, si vyžádaly přes sto obětí, desítky lidí zůstávají pohřešovány. Mezi mrtvými je i 27 dívek a členů personálu z tábora Camp Mystic. Záchranné práce pokračují, i když šance na nalezení přeživších s každou hodinou klesá. Stát Texas mobilizuje všechny dostupné síly, do pomoci se zapojují i záchranáři z jiných států. Počasí zůstává nevyzpytatelné a hrozí další srážky.

před 59 minutami

Pomník mistra Jana Husa během vánočních trhů.

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie

Šestého červencového dne roku 1915, o pětistém výročí upálení mistra Jana Husa, byl na pražském Staroměstském náměstí odhalen jeho pomník. Jeho vybudování se pojilo s vyostřenými spory mezi příznivci a odpůrci tohoto počinu, odhalení díla nedoprovázely okázalé slavnosti. Střety a emoce se s pomníkem váží po celou dobu jeho existence. A před 35 lety u něj došlo dokonce k tragédii.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Pozemní síly IDF operují na severu pásma Gazy.

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky

V předvečer očekávaného příměří v pásmu Gazy, o němž jednají představitelé Izraele a Spojených států v Bílém domě, nadále přicházejí zprávy o devastujících ztrátách civilistů a infrastruktury. Podle OSN a palestinských úřadů zahynulo až 80 tisíc lidí, především žen a dětí. Humanitární organizace varují před kolapsem základních služeb a nárůstem migrace, zatímco diplomatická jednání čelí odporu a hluboké nedůvěře.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jeffrey Epstein

Sliby chyby. Epsteinův seznam neexistuje, tvrdí americká justice

Ministerstvo spravedlnosti USA popřelo existenci tzv. Epsteinova seznamu a podkopalo sliby generální prokurátorky Pam Bondiové o zveřejnění kompromitujících dokumentů. Podle resortu žádný usvědčující seznam ani důkazy o vydírání prominentních osob neexistují. Tvrzení přichází navzdory rostoucímu tlaku veřejnosti, politiků i Trumpových příznivců, kteří Bondiovou a FBI viní ze záměrného zdržování kauzy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Juraj Cintula

Na Slovensku začíná ostře sledovaný soud s atentátníkem na Fica

Muž, který vloni spáchal neúspěšný atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD), se dnes poprvé postaví před soud. Důchodce Juraj C. je obžalován ze zvlášť závažného zločinu teroristického útoku. Hrozí mu až doživotí. Případ řeší Specializovaný trestní soud. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval

Je to 20 let, co se datum 7. července smutně a nesmazatelně zapsalo do britských dějin. Král Karel III. u příležitosti výročí teroristických útoků v Londýně odsoudil tyto nesmyslné akty zla a vyzval lidi, aby se společně postavili těm, kteří se je snaží rozdělovat. Informovala o tom BBC. V hlavním městě království se dnes uskuteční řada vzpomínkových akcí. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump udělal z USA obchodního vyvrhele. Řešením je vyloučení z WTO

Americký prezident Donald Trump vkročil do mezinárodní politiky, zejména v oblasti obchodu, velmi agresivním způsobem a zásadně narušil dosavadní fungování globálního systému. Profesorka Kristen Hopewellová z Univerzity Britské Kolumbie nastínila možné řešení, jak Spojené státy přimět k dodržování mezinárodních pravidel – jejich vyloučení ze Světové obchodní organizace (WTO).

včera

včera

Patrik Schick

Brankář Kovář je blízko odchodu do PSV Eindhoven. Schick bude v Leverkusenu pokračovat

Vypadá to, že až odstartuje nadcházející sezóna německé Bundesligy, z českých legionářů zbyde v Leverkusenu už jen útočník Patrik Schick. Jak totiž informuje německý časopis Kicker, o služby dalšího českého reprezentanta, brankáře Matěje Kováře, projevil zájem nizozemský PSV Eindhoven. Přestože oficiálně ještě není nic potvrzené, v zákulisí se už mluví o tom, že se na přestupu již obě strany dohodly. Nyní pětadvacetiletý gólman absolvuje zdravotní prohlídku, aby pak mohl podepsat smlouvu.

včera

Agresivní včely napadly lidi ve Francii. Důchodci se zastavilo srdce

Neobvyklý zásah mají za sebou francouzští záchranáři. Trojice osob museli ošetřit a přepravit do nemocnice poté, co hejno včel v neděli napadlo skupinu desítek lidí. U jednoho člověka došlo k zástavě srdce. Informoval o tom web Euronews

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy