ROZHOVOR: Teroristické útoky v Rusku z roku 1999 umožnily Putinovi chopit se moci, míní profesor Aslan

Před třiadvaceti lety, poslední srpnový den roku 1999, byl spáchán bombový útok na moskevské nákupní centrum Ochotnyj rjad. Šlo o předzvěst mnohem ničivějších explozí v obytných domech ve třech ruských městech, které usmrtily stovky osob. S odstupem více než dvou desetiletí vše nasvědčuje tomu, že za krveprolitím stála buď přímo ruská Federální služba bezpečnosti (FSB), nebo jí řízené skupiny, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Emil Aslan. Profesor působící na Katedře mezinárodní vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se domnívá, že útoky byly zorganizovány tak, aby pomohly tehdy novopečenému ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi převzít moc v zemi a z pozice silného vůdce si budovat podporu napříč ruskou společností.

K prvnímu výbuchu došlo 31. srpna 1999 v nákupním centru v Moskvě. Ve srovnání s dalšími explozemi měl malou sílu a napáchal menší škody, byť si vyžádal jeden lidský život. Někteří jej proto do série následných útoků na rezidenční budovy neřadí. Je s odstupem 23 let zřejmé, zda zde byla skutečně přímá souvislost s mnohem tragičtějšími zářijovými událostmi?

Ano, je to zřejmé, protože ten první výbuch z 31. srpna 1999 měl podobnost s dalšími útoky v září téhož roku. Nejspíš, s pětadevadesátiprocentní pravděpodobností, to byl první útok, který pak vyústil v další zmíněné útoky.

Bilance pěti výbuchů v Moskvě, Bujnaksku a Volgodonsku byla mimořádně tragická. Zahynulo při nich 307 lidí a více než tisícovka utrpěla zranění. Z čeho pramenil tak vysoký počet obětí a dal se alespoň částečně omezit, vezmeme-li v potaz více než třítýdenní rozmezí těchto explozí?

Nevím, zda se tomu dalo zamezit. Je otázkou, zda ti, kteří stáli za těmito útoky, měli za cíl omezit počet obětí, nebo jim spíš šlo o to, aby počet obětí byl co nejvyšší. Nezapomínejme, že ty útoky se odehrály v obytných domech. Nemýlím-li se, proběhly časně ráno, kdy lidé ještě spali, takže cíl byl jednoznačný – způsobit smrt co nejvíce lidí.

Útoky spolu se snahou islamistických separatistů rozšířit ozbrojené aktivity z Čečenska do Dagestánu vedly k takzvané druhé čečenské válce. Nakolik představovaly pro tehdejší ruské vedení pouze vhodnou příležitost k vojenskému řešení situace v Čečensku, jelikož posílily legitimitu takové operace v očích ruské veřejnosti?

V roce 1999, po první rusko-čečenské válce, chtěl málokdo v Rusku jít do nové války na severním Kavkaze. Společenské nálady byly jednoznačně protiválečné. Ústup z Čečenska, který se odehrál v roce 1996, byl pro Rusko v podstatě dost ponižující. Tudíž bylo třeba, aby ruské společnosti byla zasazena co nejcitelnější rána a zasazena byla právě během útoků v Moskvě, Bujnaksku a Volgodonsku. Spolu s útoky čečensko-dagestánských bojůvek v Dagestánu šlo o legitimní důvod pro novopečeného premiéra Vladimira Putina, aby se ukázal jako silný vůdce a zahájil ofenzivu v Čečensku. Přestože ofenzivu zahájil, v prvních měsících se netvářil, že přijde nějaký masivní útok proti Čečencům. Spíše to bylo prezentováno jako snaha vytvořit nárazový koridor, nárazovou zónu na severu Čečenska, na severu Těreku, aby k podobným útokům nedocházelo. Putin to fázoval. Nejprve to byla omezená operace s cílem vytvořit nárazníkovou zónu, teprve pak se ukázalo, že ruská armáda měla za cíl Čečensko obsadit, což mělo za následek tisíce dalších zmařených životů jak na ruské, tak na čečenské straně.

Oficiální závěr vyšetřování zní, že za útoky z roku 1999 stáli islamisté ze severního Kavkazu. Koluje však mnoho dohadů, spekulací i divokých konspiračních teorií. Nakolik bylo šetření důvěryhodné? Vidíte vy sám v jeho průběhu a závěrech nějaký významný otazník?

Šetření důvěryhodné nebylo. Detaily byly krásně popsány Jurijem Felštinským a Alexandrem Litviněnkem v knize, která v češtině vyšla pod názvem Rusko v plamenech. I dnes si mnozí myslí, že to nebyly divoké konspirační teorie, ale za útoky stála FSB. Je to rukopis FSB, psal jsem o tom i ve své knize z roku 2010 o čečenském konfliktu. Vše nasvědčuje tomu, že za těmi útoky stála buď FSB, nebo nějaké skupiny, které byly FSB dirigované. Mimochodem, ti, kteří byli obviněni, nebyli ani Čečenci, ale Karačajci a příslušníci severokavkazských národů z řad džihádistů, kteří v té době s Čečenci neměli spojitost. Uvědomme si, že násilný čečenský separatismus nebyl propleten se severokavkazskými džihádistickými bojůvkami. S výjimkou čečensko-dagestánských bojůvek působil samostatně a v oblasti severozápadního Kavkazu v té době etablované džihádistické bojůvky ani neexistovaly. Takže s pětadevadesátiprocentní pravděpodobností se dá říci, že za útoky v roce 1999 stála FSB.

Sám jste již zmínil, že krize výrazně posílila podporu tehdejšího ruského ministerského předsedy Vladimira Putina, který v premiérském křesle seděl pouhé tři měsíce. Lze ji považovat za klíčovou událost, která současnému kremelskému vládci otevřela cestu k zisku mocenské hegemonie?

Určitě. To, co se odehrálo v roce 1999, Putinovi pomohlo, aby se prezentoval jako silný vůdce, který je schopen zachránit Rusko před teroristy, džihádisty a tak dále. To byla klíčová událost, která mu umožnila chopit se moci a získat silnou podporu v samotném Rusku z pozice silného vůdce. Myslím, že tak to i bylo zamýšleno ze strany FSB. Připomeňme, že Putin z řad FSB pocházel, byl důstojníkem ruské rozvědky, který měl dobré konexe v politickém establishmentu země. Takže to, co se stalo v roce 1999, bylo zorganizováno tak, aby Putin nejen takříkajíc převzal moc od Borise Jelcina, ale také aby získal silnou podporu napříč ruskou společností, a to se v podstatě povedlo.

Jak jsou dnes po více než dvou desetiletích události z pozdního léta 1999 vnímány v ruské společnosti?

Myslím, že události z roku 1999 zajímají v současné ruské společnosti málokoho. Ti, kteří ty události tenkrát sledovali, například inteligence nebo lidé, kteří vnímali, co se v ruské politice děje, už před lety pochopili, že ony výbuchy byly nejspíš dílem FSB. Poté se odehrála řada kontroverzních událostí typu havárie ponorky Kursk, jejíž posádka byla v zásadě obětována, protože Putin odmítl západní pomoc ve snaze ochránit utajované informace o systémech Kursku. Nebo třeba události v Beslanu v roce 2004, předtím události v divadle na Dubrovce z roku 2002. Podobných velmi zvláštních událostí, za kterými Putin stál nebo o nich rozhodoval, bylo více a stály životy tisíců lidí. Takže si myslím, že spousta lidí chápe rok 1999 jako určitý předvoj toho, co se odehrálo v následujících dvou desetiletích. Ale že by to nějak Rusy trápilo v současné době, to se říci nedá.

Související

Ilustrační foto

Rusko zakázalo přístup k desítkám médií z EU

Ruské ministerstvo zahraničních věcí v úterý oznámilo, že zakáže přístup k vysílacím zdrojům desítek médií z Evropské unie. Toto rozhodnutí je odvetou za zákaz Unie vůči třem ruským médiím, uvedla agentura Reuters.

Více souvisejících

Rusko čečensko Terorismus FSB (ruská kontrarozvědka) Emil Aslan (politolog) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Lex Ukrajina prošel. Sněmovna prodloužila ochranu pro ukrajinské uprchlíky

Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu, která prodlužuje dočasnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky před ruskou agresí. Těm, kteří se rozhodnou zůstat v Česku a nepotřebují tuto ochranu, bude nově nabídnuta možnost speciálního dlouhodobého pobytu. Sedmou změnu zákona, známou jako lex Ukrajina, nyní posoudí výbory pro bezpečnost a sociální politiku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

sport

EURO 2024: Modričovo odčinění neproměněné penalty přišlo vniveč, Španělé s přehledem postoupili

Chorvatský veterán Luka Modrič nechtěl, aby duel s Itálií byl jeho dost zřejmě posledním reprezentačním zápasem v kariéře. A dělal to pro to maximum. V zápase téměř o všechno pro Chorvatsko mohl skórovat ve druhé půli už z penalty, ale další pokutový kop na tomto Euru Chorvaté neproměnili. Nakonec to nevadilo, jelikož za necelou minutu se míč dostal před italskou branku znovu, tam si ho našel právě Modrič a nekompromisně zavěsil. Zbytek zápasu strávil už na lavičce a samou nervozitou tlačil časomíru ke konci duelu. Jenže v poslední osmé minutě nastavení se přeci jen Italům vyrovnat zásluhou Zaccagniho střely a výrazně tak zkomplikoval Chorvatů naděje na postup do osmifinále. To Španělé potvrdili, že hrají na Euru zatím nejlepší fotbal a po výhře 1:0 nad Albánií se můžou těšit z postupu z prvního místa skupiny B s devíti body na kontě. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusko zakázalo přístup k desítkám médií z EU

Ruské ministerstvo zahraničních věcí v úterý oznámilo, že zakáže přístup k vysílacím zdrojům desítek médií z Evropské unie. Toto rozhodnutí je odvetou za zákaz Unie vůči třem ruským médiím, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Energetika

Evropská rada chce posílit pomoc Ukrajině. Elektrárny navrhují lepší řešení, než posílání peněz

Lídři Evropské unie vyzvou ke zvýšení vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Obávají se zvyšující se intenzity ruských útoků proti elektrárnám, kvůli kterým žijí miliony Ukrajinců po tmě. Šéf největší ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo vyzývá, ať evropské země neposílají humanitární pomoc, ale „aby přišly na Ukrajinu, vydělaly peníze a zvýšily výrobní kapacitu“. 

včera

včera

včera

Bolton, John

Jak zajistit mír v Asii? Vyzbrojte Jižní Koreu jadernými zbraněmi, navrhuje Bolton

Bývalý poradce USA pro národní bezpečnost John Bolton v úterý v Soulu prohlásil, že opětovné umístění amerických taktických jaderných zbraní do Jižní Koreje by mohlo posílit její schopnost odstrašování vůči severokorejským hrozbám, zvláště v době, kdy se prohlubují vztahy mezi Severní Koreou a Ruskem, uvedla agentura Jonhap. 

včera

Metro C nepojede v úvodu prázdnin v celé délce trasy. Bude výluka

Pražskou hromadnou dopravu čeká na úvod letních prázdnin v jedné oblasti zatěžkávací zkouška. Na jednom z úseků linky metra C bude totiž po dobu pěti dní přerušen provoz. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy