Svět čelí hrozbě, kterou nevidí. Milion škodlivých programů za tři dny je jen začátek

Kasperskij, který je ředitelem stejnojmenné firmy vyrábějící antivirové softwary, varuje, že pokud jednotlivé národní vlády nepřijmou patřičná opatření, hrozí doslova kobercové kybernetické nálety na informační systémy státních správ. Jinými slovy naše závislost na počítačích z nás dělá mnohem snazší oběti různých útoků. Jsme daleko zranitelnější než kdy dříve. Lidé dnes neválčí pomocí zbraní, nýbrž hybridně, kombinují tedy konvenční a nekonvenční nástroje. 

"Máme svým způsobem štěstí, že ke kybernetickým útokům na systémy státních správ, které jsou v tristním stavu, nedošlo už dávno. Až se to stane, budou důsledky velmi drastické. Jediné řešení shledávám v posílení diplomatické spolupráce mezi jednotlivými státy. Jiná možnost, zdá se, není," připomněl Kasperskij na Pařížském mírovém fóru. 

Kasperskij je jednou z desítek světových osobností, které se připojily k Pařížské výzvě za důvěru a bezpečnost v kyberprostoru z roku 2018. Jedná se o právně nezávazný dokument, který si klade za cíl bojovat s kybernetickými útoky a začlenit boj proti nim i do mezinárodního práva. Jejím iniciátorem je francouzský prezident Emmanuel Macron. Za rok své existence jej podpořilo 74 zemí a 607 firem. Zapojit se nicméně odmítly světové velmoci USA, Čína a Rusko.

"Nejedná se pouze o případy zahraničního vměšován se do voleb. Na světě je mnoho organizovaných zločineckých skupin, které se tímto způsobem snaží narušit fungující státní správu," varoval Jevgenij Kasperskij. USA v roce 2017 v reakci na spekulaci o možné ruské intervenci v prezidentských volbách zakázaly všem vládním resortům používat softwary od Kasperského firmy kvůli potenciálním bezpečnostním rizikům.

Paradoxní proto je, že právě on chce proti tomuto fenoménu bojovat. Obává se nicméně, že vícestranná dohoda nebude efektivní, a že by se proto měla posílit spolupráce mezi těmi nejsilnějšími, tedy Moskvou, Washingtonem a Pekingem. "V praxi se teď nejčastěji setkáváme s nárůstem počtu nových malwarů. Dennodenně shromažďujeme 300-400 tisíc škodlivých souborů. To činí milion za pouhé tři dny. Dalo by se tedy říct, že neustále čelíme novým výzvám," řekl Kasperskij během otevírání Transparency Center ve Švýcarsku.

Podle odhadů by se do počítačové kriminality mohlo zapojit půl milionu ldí z celého světa. Šlo by jak o samostatné hackery, tak i armády profesionálů najímané světovými velmocemi. Rusko není jedinou zemí, která je podezřelá z vměšování se do voleb. Státní duma po komunálních volbách, v nichž Putinova vládní strana Jednotné Rusko ztratila v Moskvě několik zastupitelských mandátů, vytvořila speciální komisi zabývající se možnou americkou a německou intervencí. Kasperskij nicméně sám otevřeně přiznal, že kybernetická válka je zejména ruskou specialitou.

Pokud jde o ty ostatní, tak se zpravidla jedná o Číňany, ale i o španělsky, řecky, portugalsky, turecky a anglicky mluvící země. Terčem jejich útoků bývají informační systémy nejen státních úřadů, nýbrž i nemocnic. "Ani vědomí, že hackují nemocnici, je nezastaví. Na rozdíl od Rusů jsou ti ostatní však amatéři," přiznal Kasperskij.

Co se týče mezinárodní spolupráce v oblasti kyberbezpečnosti, tak ta je podle Kasperského špatná. Jinak tomu bylo v kauze Carbanak z roku 2015. Hackerská skupina, která stále za odcizením miliardy eur, byla mimochodem aktivní i v Česku. Do vyšetřování se tehdy zapojily jak Europol, tak i Ruská kybernetická policie a FBI. Celá akce tehdy sklidila své ovoce. I z tohoto důvodu vnímá Kasperskij Pařížskou výzvu jako první krok ke zlepšení.