Srbové odpustí kosovské instituce, pokud budou dále pronásledováni, řekl Vučić

Mezi Srbskem a Kosovem se v posledních týdnech zvýšilo napětí v souvislosti se snahami Prištiny prosadit nová pravidla pro registrační značky srbských automobilů a doklady totožnosti potřebné pro překročení hranic země. Masové demonstrace a barikády na silnicích v Srby obývaném severním Kosovu na přelomu července a srpna přiměly Prištinu odložit začátek vymáhání tohoto opatření na 1. září. Schůzka Vučiče s kosovským premiérem Albinem Kurtim tento týden v Bruselu výsledek nepřinesla.

Srbsko neuznává nezávislost Kosova a stále ho považuje za nedílnou součást svého území. Popírá, že by tam Srbové vyvolávali napětí a konflikty, a obviňuje Prištinu z pošlapávání práv srbské menšiny. Tvrdí také, že kosovská vláda neplní předchozí dohody, když odmítá poskytnout kosovským Srbům určitou míru autonomie. Etničtí Srbové představují pět procent z 1,8 milionu obyvatel Kosova. Jejich populace se soustředí do čtyř okresů na severu Kosova, v nichž má Priština jen omezený vliv. Přes 90 procent obyvatel Kosova tvoří etničtí Albánci.

"Pokud neskončí pronásledování Srbů, politici během příštího měsíce opustí všechny kosovské instituce a do konce září je budou následovat i soudci a policisté," citovala z projevu Vučiče agentura Reuters. "Ochráníme naše lidi před vyháněním a pogromy, pokud tak nebude chtít učinit NATO," dodal podle stanice N1 srbský prezident s tím, že v následujících deseti dnech se bude snažit s kosovskými představiteli nalézt kompromis.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg dříve uvedl, že pokud se napětí bude dále zvyšovat, NATO posílí svou kosovskou misi KFOR. V Kosovu je v ní teď asi 4000 vojáků. V minulých týdnech NATO zvýšilo svou přítomnost v severní části země, což nyní Vučić kritizoval. Úkolem KFOR by podle něj nemělo být odstraňování srbských barikád, ale v první řadě ochrana Srbů před vpádem "band" z území obývaného Albánci.

Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Válka mezi jednotkami srbské armády a kosovskoalbánskými povstalci si vyžádala přibližně 10.000 obětí, z většiny Albánců.