Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to dnes oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nepotrvá déle než rok. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců svůj postoj přehodnotilo. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.
"Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem této aliance," prohlásila Anderssonová, podle níž jde o historickou změnu v bezpečnostní politice Švédska. Země, která by vně aliance byla podle premiérky ve velmi zranitelné pozici, přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu. Učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla Anderssonová.
"Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO," poznamenala šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po dnešní diskusi zákonodárců. V ní se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí, dodala. "Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO," vyjádřila své přesvědčení.
Chystaný vstup Švédska do aliance, která by se i s Finskem měla rozrůst na 32 členů, překreslí geopolitickou mapu severní Evropy. Švédští sociální demokraté se do letoška proti vstupu do NATO stavěli po celou dobu jeho existence, tedy 73 let. Agentura AP k tomu poznamenala, že Švédsko nebylo více než 200 let součástí žádné vojenské aliance. Jeho vstup do NATO proto podle médií pravděpodobně znepokojí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Rusko před následky rozšiřování aliance opakovaně varovalo. Putin ale dnes řekl, že s Finskem ani Švédskem nemá problém a ani jejich vstup do NATO by Moskva nevnímala sám o sobě jako bezprostřední hrozbu. Rusko by ale muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, uvedl. Stockholm opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu aliance.
Jasná podpora rozhodnutí Stockholmu přichází ze Západu. Za Francii ji tlumočil prezident Emmanuel Macron, za Dánsko a Norsko šéfové jejich vlád. Elysejský palác v prohlášení uvedl, že Francie bude bránit Finsko i Švédsko před jakoukoli hrozbou nebo útokem. Dánsko, Norsko a také Island dnes daly najevo připravenost Švédsku i Finsku pomoci všemi prostředky, pokud by tyto země byly napadeny. Podle Británie by se měly obě země připojit k NATO co nejdříve. "Jejich členství posílí kolektivní bezpečnost Evropy," uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
"Rozhodnutí Švédska požádat o členství v Severoatlantické alianci vítám a podobně jako v případě Finska ho naše vláda určitě podpoří," napsal dnes na twitteru i český premiér Petr Fiala.
Velmi skepticky na možný vstup dvojice severských zemí do aliance reagovalo Turecko, které má jako všechny ostatní členské země právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO. Ankara chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Turecko považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka. Diplomaté ze Švédska i Finska brzy do Turecka zamíří, aby o problematice jednali.
Související
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
Švédsko sníží věk trestní odpovědnosti na 13 let. Následuje širší evropský trend
Švédsko , Magdalena Anderssonová , NATO
Aktuálně se děje
před 35 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák