Svět odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině, reagoval Johnson nebo Scholz

Ruský prezident Vladimir Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce, uvedl dnes na twitteru britský premiér Boris Johnson. Nedostatečná reakce Západu by podle něj měla závažné důsledky. Německý kancléř Olaf Scholz označil ruské kroky za hrubé porušení mezinárodního práva a vyzval Moskvu, aby okamžitě zastavila svoje vojenské operace.

Francie slíbila, že bude dál poskytovat Ukrajině ekonomickou a finanční podporu a vojenské vybavení. Ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau.

Podle německého kancléře Scholze je dnešek "strašným dnem pro Ukrajinu a temným dnem pro Evropu". "Jsme solidární s Ukrajinou a jejími obyvateli," dodal v prohlášení. Kancléř se dnes chystá jednat s partnery ve skupině vyspělých zemí G7, NATO a EU o dalších krocích.

"Rusko útokem na Ukrajinu porušilo základní pravidla mezinárodního pořádku. Světové společenství Rusku tento den hanby nezapomene," uvedla v prohlášení německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ukrajině vyjádřila plnou solidaritu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským "zopakoval podporu Ukrajině, její svrchovanosti a územní integritě", uvedl Elysejský palác. "Ocenil rovněž chladnokrevný postoj ukrajinského prezidenta za současné situace," dodal. Podpora, kterou může Evropská unie poskytnout Ukrajině, bude podle Macrona předmětem dnešního mimořádného summitu EU v Bruselu.

"Prezident Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce," napsal na twitteru britský premiér Boris Johnson. "Spojené království a jeho spojenci rázně odpoví," dodal s tím, že s ukrajinským prezidentem již hovořil o dalších krocích. Později v rozhovoru s německým kancléřem Scholzem uvedl, že "nečinnost nebo nedostatečná reakce" ze strany Západu by měla nepředstavitelné důsledky, uvedla mluvčí jeho kanceláře.

"Ostře odsuzujeme neoprávněný útok Ruska na Ukrajinu," napsala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "V těchto temných časech se naše myšlenky obracejí k Ukrajině a nevinným ženám, mužům a dětem, kteří čelí tomuto nevyprovokovanému útoku a bojí se o své životy. Doženeme Kreml k odpovědnosti," dodala.

Útok na Ukrajinu kritizovala i Kanada. "Kanada rezolutně odsuzuje ruský útok na Ukrajinu a vyzývá Rusko, aby okamžitě ukončilo všechny nepřátelské a provokativní akce proti Ukrajině a stáhlo své vojenské síly z jejího území," řekl kanadský premiér Justin Trudeau. Zdůraznil přitom, že pro Rusko to bude mít vážné následky. Vládní zdroje agentury Reuters později uvedly, že Ottawa evakuuje své diplomatické zaměstnance z Ukrajiny do Polska.

Odsuzující reakce přišla i z Finska a Norska, které mají s Ruskem společnou hranici. "Navzdory předchozím varováním bylo dnešní ráno pro nás pro všechny šokující. Hluboce soucítíme s ukrajinským lidem," prohlásil finský prezident Sauli Niinistö. Zároveň ale vyloučil, že by Finsko na situaci reagovalo bezprostřední žádostí o členství v Severoatlantické alianci.

Finská premiérka Sanna Marinová řekla, že Finsko je připraveno přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Podle Marinové je možné, že do Evropské unie se bude snažit utéci z Ukrajiny velké množství lidí.

"Evropa se ocitla ve velmi ponuré situaci a Rusko za to nese plnou zodpovědnost," uvedl v dnešním prohlášení norský premiér Jonas Gahr Störe.

Norsko se nejdříve stejně jako Švédsko rozhodlo přesunout velvyslanectví z ukrajinské metropole Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny. Později oznámilo evakuaci všech zaměstnanců do Polska. Ambasádu v Kyjevě uzavřelo i Dánsko, které slíbilo přispět 200 vojáky a dvěma stíhacími letouny pro síly NATO v Estonsku. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová prohlásila, že zadala ministrovi obrany Peteru Hultqvistovi, aby prověřil další možnosti posílení Ukrajiny vzdorující ruské invazi.

Podle polského prezidenta Dudy je Ukrajina obětí brutálního ruského útoku

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Duda Ukrajině slíbil, že ji její západní spojenci nenechají bez podpory. Polské ministerstvo zahraničí pak vyzvalo Poláky k okamžitému odjezdu z Ukrajiny. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že svět bude ode dneška jiný.

"Spolupracujeme s našimi spojenci z NATO a Evropské unie, společně odpovíme na brutální ruskou agresi a nenecháme Ukrajinu bez podpory," napsal dnes Duda na twitteru.

Polské ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny Poláky, kteří jsou nyní na Ukrajině, k okamžitému návratu. Mají se zaregistrovat do elektronického systému ministerstva a sledovat informace. Systém umožňuje úřadu kontaktovat všechny zaregistrované a poskytnout případnou pomoc. Vládní mluvčí sdělil, že polská diplomatická mise na Ukrajině zůstane otevřená "tak dlouho, jak to bude možné".

Nad obcí Medyka se dopoledne rozezněly sirény. Tamním hraničním přechodem do Polska odcházejí lidé z Ukrajiny.

Náměstek polského ministra zahraničí Pawel Szefernaker řekl, že "v příštích hodinách se začnou otevírat přijímací centra pro uprchlíky". V první fázi jich bude u hranice osm a budou poskytovat jídlo, zdravotní pomoc a informace.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Evropská unie by měla přijmout "nejtvrdší možné sankce proti Rusku". Dodal, že podpora Ukrajiny musí být "skutečná". Dnes večer se v Bruselu koná mimořádný summit sedmadvacítky.

Dnes ráno se kvůli ruskému útoku na Ukrajinu sešel polský vládní výbor pro národní bezpečnost a obranu. V jeho čele stojí vicepremiér a předseda nejsilnější polské politické strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.

Šéf slovenské vlády na facebooku uvedl, že "Rusko zaútočilo na slabšího, jehož jediným proviněním je to, že chtěl žít mírumilovně podle svých představ jako jiné svrchované národy". Jménem slovenského kabinetu jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho spolupracovníků se "vší rozhodností" odsoudil. Dodal, že absolutní prioritou je nastolení míru. "Dnes však víme, že je možné ho dosáhnout jen tím, že demokratické státy budou mít vůči diktaturám a despotům vojenskou převahu a jejich odvetné kroky za agresi budou mít silnou odstrašující sílu," napsal Heger.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na svém facebookovém profilu napsal, že "válka je ten nejhorší scénář a že úkolem je nyní jako vždy zajistit bezpečnost maďarského lidu". Maďarský premiér Viktor Orbán patří mezi největší stoupence Vladimira Putina v Evropské unii, šéf Kremlu ho naposledy přijal začátkem tohoto měsíce.

Maďarsko chce vyslat k hranici s Ukrajinou vojáky z bezpečnostních a humanitárních důvodů, ale dnes ráno podle agentury Reuters je zatím vidět nebylo. Maďarský ministr obrany Tibor Benkö ve středu řekl, že se Maďarsko musí připravit přijmout v případě potřeby tisíce uprchlíků.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes nad ránem SEČ oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Ve středu ho lídři východoukrajinské separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky požádali, aby jim pomohl odvrátit "agresi ze strany ukrajinské armády". Z různých částí Ukrajiny jsou hlášeny výbuchy, dělostřelecká palba i použití další vojenské techniky.

Čaputová ostře odsuzuje protiprávní ruskou agresi

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odsoudila protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině a dala najevo "plnou podporu a solidaritu ukrajinskému lidu i vedení země". Čaputová to uvedla na sociální síti v reakci na zahájenou vojenskou operaci Ruska na Ukrajině. Ruský útok odsoudili i další přední politici Slovenska.

I strongly & resolutely condemn #Russia’s unprovoked & ruthless attack on our neighbour #Ukraine. I express solidarity with Ukrainians & @ZelenskyyUa. This pointless act of war puts millions of innocent lives in danger. An aggressor is an aggressor even if it blames the victim.

— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) February 24, 2022

"Ostře odsuzuji protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině. Ukrajinskému lidu, jakož i vedení země a prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému vyjadřuji plnou podporu a solidaritu," napsala Čaputová. Dodala, že naděje těch, kteří si mysleli, že Rusko se uspokojí s vojenskou okupací částí Doněcké a Luhanské oblasti, se ukázala být iluzí.

Útok Ruska na Ukrajinu odsoudili i další vrcholní politici Slovenska. Premiér Eduard Heger krok Moskvy označil za barbarský čin a hrubé porušení mezinárodního práva. Podle něj znovu ožil ruský imperialismus v jeho agresivní podobě. Předseda slovenského parlamentu Boris Kollár v prohlášení uvedl, že postup Ruska je nepřijatelný a neomluvitelný.

Související

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

Boris Johnson Olaf Scholz válka na Ukrajině Ursula von der Leyenová Andrzej Duda Zuzana Čaputová

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

před 3 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

včera

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

včera

Ilustrační foto

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle

Jihokorejský prezident I Dže-mjong odmítl výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyslání vojenských jednotek na Blízký východ na podporu amerických operací v Íránu. Během tiskové konference novinářům sdělil, že Soul nepodnikne žádné kroky, které by zemi zatáhly do válečného konfliktu. Výslovně zdůraznil, že Jižní Korea k tomuto účelu nenasadí svoje armádní složky v žádné podobě. Toto jednoznačné prohlášení tak ukončilo dohady o přímém zapojení jihokorejské armády do bojových akcí.

včera

Marija Zacharovová

Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

včera

Andrej Babiš

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters. 

včera

Ilustrační foto

Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.

včera

Robert Fico se poprvé od atentátu zúčastnil jednání vlády.

Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.

včera

Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla

Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu před Evropským parlamentem vřele přivítal návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na vytvoření nového statusu přidruženého členství pro Kanadu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy