Svět odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině, reagoval Johnson nebo Scholz

Ruský prezident Vladimir Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce, uvedl dnes na twitteru britský premiér Boris Johnson. Nedostatečná reakce Západu by podle něj měla závažné důsledky. Německý kancléř Olaf Scholz označil ruské kroky za hrubé porušení mezinárodního práva a vyzval Moskvu, aby okamžitě zastavila svoje vojenské operace.

Francie slíbila, že bude dál poskytovat Ukrajině ekonomickou a finanční podporu a vojenské vybavení. Ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau.

Podle německého kancléře Scholze je dnešek "strašným dnem pro Ukrajinu a temným dnem pro Evropu". "Jsme solidární s Ukrajinou a jejími obyvateli," dodal v prohlášení. Kancléř se dnes chystá jednat s partnery ve skupině vyspělých zemí G7, NATO a EU o dalších krocích.

"Rusko útokem na Ukrajinu porušilo základní pravidla mezinárodního pořádku. Světové společenství Rusku tento den hanby nezapomene," uvedla v prohlášení německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ukrajině vyjádřila plnou solidaritu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským "zopakoval podporu Ukrajině, její svrchovanosti a územní integritě", uvedl Elysejský palác. "Ocenil rovněž chladnokrevný postoj ukrajinského prezidenta za současné situace," dodal. Podpora, kterou může Evropská unie poskytnout Ukrajině, bude podle Macrona předmětem dnešního mimořádného summitu EU v Bruselu.

"Prezident Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce," napsal na twitteru britský premiér Boris Johnson. "Spojené království a jeho spojenci rázně odpoví," dodal s tím, že s ukrajinským prezidentem již hovořil o dalších krocích. Později v rozhovoru s německým kancléřem Scholzem uvedl, že "nečinnost nebo nedostatečná reakce" ze strany Západu by měla nepředstavitelné důsledky, uvedla mluvčí jeho kanceláře.

"Ostře odsuzujeme neoprávněný útok Ruska na Ukrajinu," napsala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "V těchto temných časech se naše myšlenky obracejí k Ukrajině a nevinným ženám, mužům a dětem, kteří čelí tomuto nevyprovokovanému útoku a bojí se o své životy. Doženeme Kreml k odpovědnosti," dodala.

Útok na Ukrajinu kritizovala i Kanada. "Kanada rezolutně odsuzuje ruský útok na Ukrajinu a vyzývá Rusko, aby okamžitě ukončilo všechny nepřátelské a provokativní akce proti Ukrajině a stáhlo své vojenské síly z jejího území," řekl kanadský premiér Justin Trudeau. Zdůraznil přitom, že pro Rusko to bude mít vážné následky. Vládní zdroje agentury Reuters později uvedly, že Ottawa evakuuje své diplomatické zaměstnance z Ukrajiny do Polska.

Odsuzující reakce přišla i z Finska a Norska, které mají s Ruskem společnou hranici. "Navzdory předchozím varováním bylo dnešní ráno pro nás pro všechny šokující. Hluboce soucítíme s ukrajinským lidem," prohlásil finský prezident Sauli Niinistö. Zároveň ale vyloučil, že by Finsko na situaci reagovalo bezprostřední žádostí o členství v Severoatlantické alianci.

Finská premiérka Sanna Marinová řekla, že Finsko je připraveno přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Podle Marinové je možné, že do Evropské unie se bude snažit utéci z Ukrajiny velké množství lidí.

"Evropa se ocitla ve velmi ponuré situaci a Rusko za to nese plnou zodpovědnost," uvedl v dnešním prohlášení norský premiér Jonas Gahr Störe.

Norsko se nejdříve stejně jako Švédsko rozhodlo přesunout velvyslanectví z ukrajinské metropole Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny. Později oznámilo evakuaci všech zaměstnanců do Polska. Ambasádu v Kyjevě uzavřelo i Dánsko, které slíbilo přispět 200 vojáky a dvěma stíhacími letouny pro síly NATO v Estonsku. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová prohlásila, že zadala ministrovi obrany Peteru Hultqvistovi, aby prověřil další možnosti posílení Ukrajiny vzdorující ruské invazi.

Podle polského prezidenta Dudy je Ukrajina obětí brutálního ruského útoku

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Duda Ukrajině slíbil, že ji její západní spojenci nenechají bez podpory. Polské ministerstvo zahraničí pak vyzvalo Poláky k okamžitému odjezdu z Ukrajiny. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že svět bude ode dneška jiný.

"Spolupracujeme s našimi spojenci z NATO a Evropské unie, společně odpovíme na brutální ruskou agresi a nenecháme Ukrajinu bez podpory," napsal dnes Duda na twitteru.

Polské ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny Poláky, kteří jsou nyní na Ukrajině, k okamžitému návratu. Mají se zaregistrovat do elektronického systému ministerstva a sledovat informace. Systém umožňuje úřadu kontaktovat všechny zaregistrované a poskytnout případnou pomoc. Vládní mluvčí sdělil, že polská diplomatická mise na Ukrajině zůstane otevřená "tak dlouho, jak to bude možné".

Nad obcí Medyka se dopoledne rozezněly sirény. Tamním hraničním přechodem do Polska odcházejí lidé z Ukrajiny.

Náměstek polského ministra zahraničí Pawel Szefernaker řekl, že "v příštích hodinách se začnou otevírat přijímací centra pro uprchlíky". V první fázi jich bude u hranice osm a budou poskytovat jídlo, zdravotní pomoc a informace.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Evropská unie by měla přijmout "nejtvrdší možné sankce proti Rusku". Dodal, že podpora Ukrajiny musí být "skutečná". Dnes večer se v Bruselu koná mimořádný summit sedmadvacítky.

Dnes ráno se kvůli ruskému útoku na Ukrajinu sešel polský vládní výbor pro národní bezpečnost a obranu. V jeho čele stojí vicepremiér a předseda nejsilnější polské politické strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.

Šéf slovenské vlády na facebooku uvedl, že "Rusko zaútočilo na slabšího, jehož jediným proviněním je to, že chtěl žít mírumilovně podle svých představ jako jiné svrchované národy". Jménem slovenského kabinetu jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho spolupracovníků se "vší rozhodností" odsoudil. Dodal, že absolutní prioritou je nastolení míru. "Dnes však víme, že je možné ho dosáhnout jen tím, že demokratické státy budou mít vůči diktaturám a despotům vojenskou převahu a jejich odvetné kroky za agresi budou mít silnou odstrašující sílu," napsal Heger.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na svém facebookovém profilu napsal, že "válka je ten nejhorší scénář a že úkolem je nyní jako vždy zajistit bezpečnost maďarského lidu". Maďarský premiér Viktor Orbán patří mezi největší stoupence Vladimira Putina v Evropské unii, šéf Kremlu ho naposledy přijal začátkem tohoto měsíce.

Maďarsko chce vyslat k hranici s Ukrajinou vojáky z bezpečnostních a humanitárních důvodů, ale dnes ráno podle agentury Reuters je zatím vidět nebylo. Maďarský ministr obrany Tibor Benkö ve středu řekl, že se Maďarsko musí připravit přijmout v případě potřeby tisíce uprchlíků.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes nad ránem SEČ oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Ve středu ho lídři východoukrajinské separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky požádali, aby jim pomohl odvrátit "agresi ze strany ukrajinské armády". Z různých částí Ukrajiny jsou hlášeny výbuchy, dělostřelecká palba i použití další vojenské techniky.

Čaputová ostře odsuzuje protiprávní ruskou agresi

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odsoudila protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině a dala najevo "plnou podporu a solidaritu ukrajinskému lidu i vedení země". Čaputová to uvedla na sociální síti v reakci na zahájenou vojenskou operaci Ruska na Ukrajině. Ruský útok odsoudili i další přední politici Slovenska.

I strongly & resolutely condemn #Russia’s unprovoked & ruthless attack on our neighbour #Ukraine. I express solidarity with Ukrainians & @ZelenskyyUa. This pointless act of war puts millions of innocent lives in danger. An aggressor is an aggressor even if it blames the victim.

— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) February 24, 2022

"Ostře odsuzuji protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině. Ukrajinskému lidu, jakož i vedení země a prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému vyjadřuji plnou podporu a solidaritu," napsala Čaputová. Dodala, že naděje těch, kteří si mysleli, že Rusko se uspokojí s vojenskou okupací částí Doněcké a Luhanské oblasti, se ukázala být iluzí.

Útok Ruska na Ukrajinu odsoudili i další vrcholní politici Slovenska. Premiér Eduard Heger krok Moskvy označil za barbarský čin a hrubé porušení mezinárodního práva. Podle něj znovu ožil ruský imperialismus v jeho agresivní podobě. Předseda slovenského parlamentu Boris Kollár v prohlášení uvedl, že postup Ruska je nepřijatelný a neomluvitelný.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Olaf Scholz válka na Ukrajině Ursula von der Leyenová Andrzej Duda Zuzana Čaputová

Aktuálně se děje

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.

včera

Poslanecká sněmovna

Vládní poslanci vlepili políček spravedlnosti. Sněmovna nevydala Babiše ani Okamuru ke stíhání

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek rozhodla, že nevydá premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru z SPD k trestnímu stíhání. Dolní komora tak vyhověla doporučení mandátového a imunitního výboru, který navrhl obě žádosti policie zamítnout. Pro zachování imunity obou vrcholných politiků hlasovalo 104 přítomných vládních poslanců, čímž koalice tvořená subjekty ANO, SPD a Motoristé sobě využila svou pohodlnou většinu 108 hlasů.

včera

Nicholas Merrick

Babišova vláda má problém. Trumpův muž tvrdě zkritizoval Česko, stane se jednou z nejhorších zemí v NATO

Americký velvyslanec Nicholas Merrick vystoupil na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ s neobvykle přímočarým projevem, ve kterém podrobil kritice současný přístup České republiky k financování vlastní obrany. V úvodu sice ocenil vysokou úroveň vzájemných vztahů a podporu, kterou Praha projevuje Washingtonu, zároveň však zdůraznil, že v dnešní nebezpečné době nelze bezpečnost považovat za automatickou a vyžaduje konkrétní investice.

včera

Těžba ropy

Ceny ropy na světových trzích dál prudce rostou. Zklidnění situace zatím nehrozí

Ceny ropy na světových trzích pokračují v prudkém růstu, protože eskalující konflikt mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé nevykazuje žádné známky zklidnění. Brent si připsal více než 3 % a obchoduje se nad 84 dolary za barel, zatímco americká lehká ropa WTI vzrostla o 4,5 % na 78 dolarů. Jedná se již o pátou seanci růstu v řadě, přičemž trhy reagují na vážné narušení dodávek i dopravy.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Íránské drony zaútočily v Ázerbájdžánu. Alijev slibuje odvetu, uvedl armádu do stavu nejvyšší pohotovosti

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev ve čtvrtek svolal mimořádné bezpečnostní zasedání v reakci na nedávný útok bezpilotních letounů v oblasti Nachičevanu. Během svého projevu zdůraznil, že země nebude tolerovat žádné formy agrese a jakákoli nepřátelská síla pocítí plnou moc ázerbájdžánské „železné pěsti“. Tento incident vyvolal v Baku vlnu rozhořčení a vedl k okamžitému zpřísnění vojenských opatření na hranicích.

včera

Poslanecká sněmovna

ANO Babiše a Okamuru ke stíhání nevydá. Porušuje vlastní kodex, tepe koalici opozice

Jednání Poslanecké sněmovny o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání se proměnilo v ostrou debatu o základech právního státu a morálce politiků. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan ve svém vystoupení varoval před nebezpečím populismu, jehož skutečným obsahem je podle něj pokrytectví. Uvedl, že populisté těží z hrané lidovosti, ale ve chvíli, kdy se jich týká spravedlnost, neváhají využít imunitu, kterou běžní občané k dispozici nemají. Babišovi vzkázal, že jeho odmítavý postoj k vydání je pouze projevem nervozity, slabosti a strachu.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO údery na Írán podporuje, prohlásil Rutte. Aktivaci článku 5 ale nezvažuje

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že sestřelení balistické rakety směřující na Turecko není bezprostředním důvodem k aktivaci článku 5 o vzájemné obraně. Rutte zdůraznil, že o tomto kroku v rámci Aliance nikdo nediskutuje. Podle jeho slov je nejdůležitější skutečností, že protivníci mohli v uplynulých hodinách vidět sílu a vysokou bdělost NATO, která se od sobotního vypuknutí krize ještě znásobila.

včera

Izraelská armáda

Válka mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách. Konflikt otevírá dveře čtvrté straně

Válečný konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách a zdá se, že se otevírá nová, pozemní fronta. Intenzivní vlny náletů v posledních hodinách zasáhly desítky vojenských pozic, pohraničních stanovišť a policejních základen podél severní hranice Íránu s Irákem. Podle analytiků jde o systematickou přípravu na mobilizaci kurdských bojovníků, kteří by mohli do Íránu vniknout z iráckého území pod leteckým krytím Spojených států.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Brutální metoda zachraňující životy. Před sestřelením amerických F-15 se piloti katapultovali, hrozí jim doživotní problémy

Během pondělních ranních hodin byly nad Kuvajtem v rámci operace Epic Fury sestřeleny tři americké stíhačky F-15E, pravděpodobně v důsledku nešťastné palby do vlastních řad. Všech šest členů posádek se dokázalo úspěšně katapultovat a jejich stav je stabilizovaný. Termín „úspěšně“ je však v letectví relativní, protože proces opuštění poškozeného stroje v bojové rychlosti vystavuje lidské tělo extrémním silám, které balancují na hraně přežití.

včera

Ropa

Proč válka v Íránu tlačí ceny ropy nahoru? Nehraje se o nedostatek, ale očekávání

Eskalující konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem dosáhl kritického bodu, který se neprojevuje pouze na bitevním poli, ale drasticky zasahuje do tepen světového obchodu. Středem pozornosti se stal Hormuzský průliv, jedna z nejdůležitějších námořních cest pro přepravu ropy a plynu na světě. Tento úzký koridor, spojující přístavy v Perském zálivu s otevřeným oceánem, nyní čelí zásadnímu narušení, což vyvolává krizi globálních dodavatelských řetězců v přímém přenosu.

včera

Poslanecká sněmovna

„Přestaňte fňukat.“ Opozice před hlasování o vydání tepe Babiše

Do sněmovní debaty o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury se zapojili také zástupci Pirátů. Předseda strany Zdeněk Hřib ve svém vystoupení ostře kritizoval přístup premiéra Babiše a vyzval ho, aby přestal fňukat a přestal se schovávat za poslaneckou imunitu, kterou označil za „papalášskou“. Podle Hřiba by premiér měl přestat s rozkladem právního státu a čelit spravedlnosti jako každý jiný občan.

včera

Poslanecká sněmovna

Nebojím se vás, ale vy se bojte mě, řekl Babiš. Požádal poslance, aby ho nevydávali ke stíhání

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se rozhoduje o osudu dvou klíčových postav současné vlády, byla zahájena za velké pozornosti médií i veřejnosti. Premiér Andrej Babiš i předseda dolní komory Tomio Okamura jsou přítomni v sále a odhodláni čelit žádostem o své vydání k trestnímu stíhání. Atmosféra v jednacím sále odráží hluboký příkop mezi vládní koalicí a opozicí, který se v průběhu dopoledne jen prohluboval.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna začala rozhodovat o vydání Babiše a Okamury ke stíhání

Poslanecká sněmovna se vrací k tématu, které se za poslední roky stalo v české politice téměř tradicí. Poslanci mají na programu již čtvrté rozhodování o tom, zda zbavit imunity a vydat k trestnímu stíhání současného premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Tato záležitost se táhne už od jeho vstupu do vysoké politiky v roce 2013 a úzce souvisí s kauzou Čapí hnízdo, kterou policie prošetřuje devět let.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety

Izraelská armáda a íránské síly pokračují v provádění vzájemných úderů v době, kdy ozbrojený konflikt na Blízkém východě dospěl do svého šestého dne. Izrael v rámci svých operací zasáhl cíle v Libanonu i přímo v Íránu, přičemž potvrdil zničení odpalovacího zařízení balistických raket v íránském městě Qom. Podle prohlášení izraelských obranných sil (IDF) bylo toto zařízení připraveno k okamžitému útoku na Izrael, přičemž další údery směřovaly na systém protivzdušné obrany v Isfahánu a výbuchy byly hlášeny také z Teheránu.

včera

4. března 2026 21:58

4. března 2026 21:05

4. března 2026 20:09

Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla

Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy