Svět odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině, reagoval Johnson nebo Scholz

Ruský prezident Vladimir Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce, uvedl dnes na twitteru britský premiér Boris Johnson. Nedostatečná reakce Západu by podle něj měla závažné důsledky. Německý kancléř Olaf Scholz označil ruské kroky za hrubé porušení mezinárodního práva a vyzval Moskvu, aby okamžitě zastavila svoje vojenské operace.

Francie slíbila, že bude dál poskytovat Ukrajině ekonomickou a finanční podporu a vojenské vybavení. Ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau.

Podle německého kancléře Scholze je dnešek "strašným dnem pro Ukrajinu a temným dnem pro Evropu". "Jsme solidární s Ukrajinou a jejími obyvateli," dodal v prohlášení. Kancléř se dnes chystá jednat s partnery ve skupině vyspělých zemí G7, NATO a EU o dalších krocích.

"Rusko útokem na Ukrajinu porušilo základní pravidla mezinárodního pořádku. Světové společenství Rusku tento den hanby nezapomene," uvedla v prohlášení německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ukrajině vyjádřila plnou solidaritu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským "zopakoval podporu Ukrajině, její svrchovanosti a územní integritě", uvedl Elysejský palác. "Ocenil rovněž chladnokrevný postoj ukrajinského prezidenta za současné situace," dodal. Podpora, kterou může Evropská unie poskytnout Ukrajině, bude podle Macrona předmětem dnešního mimořádného summitu EU v Bruselu.

"Prezident Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce," napsal na twitteru britský premiér Boris Johnson. "Spojené království a jeho spojenci rázně odpoví," dodal s tím, že s ukrajinským prezidentem již hovořil o dalších krocích. Později v rozhovoru s německým kancléřem Scholzem uvedl, že "nečinnost nebo nedostatečná reakce" ze strany Západu by měla nepředstavitelné důsledky, uvedla mluvčí jeho kanceláře.

"Ostře odsuzujeme neoprávněný útok Ruska na Ukrajinu," napsala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "V těchto temných časech se naše myšlenky obracejí k Ukrajině a nevinným ženám, mužům a dětem, kteří čelí tomuto nevyprovokovanému útoku a bojí se o své životy. Doženeme Kreml k odpovědnosti," dodala.

Útok na Ukrajinu kritizovala i Kanada. "Kanada rezolutně odsuzuje ruský útok na Ukrajinu a vyzývá Rusko, aby okamžitě ukončilo všechny nepřátelské a provokativní akce proti Ukrajině a stáhlo své vojenské síly z jejího území," řekl kanadský premiér Justin Trudeau. Zdůraznil přitom, že pro Rusko to bude mít vážné následky. Vládní zdroje agentury Reuters později uvedly, že Ottawa evakuuje své diplomatické zaměstnance z Ukrajiny do Polska.

Odsuzující reakce přišla i z Finska a Norska, které mají s Ruskem společnou hranici. "Navzdory předchozím varováním bylo dnešní ráno pro nás pro všechny šokující. Hluboce soucítíme s ukrajinským lidem," prohlásil finský prezident Sauli Niinistö. Zároveň ale vyloučil, že by Finsko na situaci reagovalo bezprostřední žádostí o členství v Severoatlantické alianci.

Finská premiérka Sanna Marinová řekla, že Finsko je připraveno přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Podle Marinové je možné, že do Evropské unie se bude snažit utéci z Ukrajiny velké množství lidí.

"Evropa se ocitla ve velmi ponuré situaci a Rusko za to nese plnou zodpovědnost," uvedl v dnešním prohlášení norský premiér Jonas Gahr Störe.

Norsko se nejdříve stejně jako Švédsko rozhodlo přesunout velvyslanectví z ukrajinské metropole Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny. Později oznámilo evakuaci všech zaměstnanců do Polska. Ambasádu v Kyjevě uzavřelo i Dánsko, které slíbilo přispět 200 vojáky a dvěma stíhacími letouny pro síly NATO v Estonsku. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová prohlásila, že zadala ministrovi obrany Peteru Hultqvistovi, aby prověřil další možnosti posílení Ukrajiny vzdorující ruské invazi.

Podle polského prezidenta Dudy je Ukrajina obětí brutálního ruského útoku

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Duda Ukrajině slíbil, že ji její západní spojenci nenechají bez podpory. Polské ministerstvo zahraničí pak vyzvalo Poláky k okamžitému odjezdu z Ukrajiny. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že svět bude ode dneška jiný.

"Spolupracujeme s našimi spojenci z NATO a Evropské unie, společně odpovíme na brutální ruskou agresi a nenecháme Ukrajinu bez podpory," napsal dnes Duda na twitteru.

Polské ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny Poláky, kteří jsou nyní na Ukrajině, k okamžitému návratu. Mají se zaregistrovat do elektronického systému ministerstva a sledovat informace. Systém umožňuje úřadu kontaktovat všechny zaregistrované a poskytnout případnou pomoc. Vládní mluvčí sdělil, že polská diplomatická mise na Ukrajině zůstane otevřená "tak dlouho, jak to bude možné".

Nad obcí Medyka se dopoledne rozezněly sirény. Tamním hraničním přechodem do Polska odcházejí lidé z Ukrajiny.

Náměstek polského ministra zahraničí Pawel Szefernaker řekl, že "v příštích hodinách se začnou otevírat přijímací centra pro uprchlíky". V první fázi jich bude u hranice osm a budou poskytovat jídlo, zdravotní pomoc a informace.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Evropská unie by měla přijmout "nejtvrdší možné sankce proti Rusku". Dodal, že podpora Ukrajiny musí být "skutečná". Dnes večer se v Bruselu koná mimořádný summit sedmadvacítky.

Dnes ráno se kvůli ruskému útoku na Ukrajinu sešel polský vládní výbor pro národní bezpečnost a obranu. V jeho čele stojí vicepremiér a předseda nejsilnější polské politické strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.

Šéf slovenské vlády na facebooku uvedl, že "Rusko zaútočilo na slabšího, jehož jediným proviněním je to, že chtěl žít mírumilovně podle svých představ jako jiné svrchované národy". Jménem slovenského kabinetu jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho spolupracovníků se "vší rozhodností" odsoudil. Dodal, že absolutní prioritou je nastolení míru. "Dnes však víme, že je možné ho dosáhnout jen tím, že demokratické státy budou mít vůči diktaturám a despotům vojenskou převahu a jejich odvetné kroky za agresi budou mít silnou odstrašující sílu," napsal Heger.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na svém facebookovém profilu napsal, že "válka je ten nejhorší scénář a že úkolem je nyní jako vždy zajistit bezpečnost maďarského lidu". Maďarský premiér Viktor Orbán patří mezi největší stoupence Vladimira Putina v Evropské unii, šéf Kremlu ho naposledy přijal začátkem tohoto měsíce.

Maďarsko chce vyslat k hranici s Ukrajinou vojáky z bezpečnostních a humanitárních důvodů, ale dnes ráno podle agentury Reuters je zatím vidět nebylo. Maďarský ministr obrany Tibor Benkö ve středu řekl, že se Maďarsko musí připravit přijmout v případě potřeby tisíce uprchlíků.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes nad ránem SEČ oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Ve středu ho lídři východoukrajinské separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky požádali, aby jim pomohl odvrátit "agresi ze strany ukrajinské armády". Z různých částí Ukrajiny jsou hlášeny výbuchy, dělostřelecká palba i použití další vojenské techniky.

Čaputová ostře odsuzuje protiprávní ruskou agresi

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odsoudila protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině a dala najevo "plnou podporu a solidaritu ukrajinskému lidu i vedení země". Čaputová to uvedla na sociální síti v reakci na zahájenou vojenskou operaci Ruska na Ukrajině. Ruský útok odsoudili i další přední politici Slovenska.

I strongly & resolutely condemn #Russia’s unprovoked & ruthless attack on our neighbour #Ukraine. I express solidarity with Ukrainians & @ZelenskyyUa. This pointless act of war puts millions of innocent lives in danger. An aggressor is an aggressor even if it blames the victim.

— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) February 24, 2022

"Ostře odsuzuji protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině. Ukrajinskému lidu, jakož i vedení země a prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému vyjadřuji plnou podporu a solidaritu," napsala Čaputová. Dodala, že naděje těch, kteří si mysleli, že Rusko se uspokojí s vojenskou okupací částí Doněcké a Luhanské oblasti, se ukázala být iluzí.

Útok Ruska na Ukrajinu odsoudili i další vrcholní politici Slovenska. Premiér Eduard Heger krok Moskvy označil za barbarský čin a hrubé porušení mezinárodního práva. Podle něj znovu ožil ruský imperialismus v jeho agresivní podobě. Předseda slovenského parlamentu Boris Kollár v prohlášení uvedl, že postup Ruska je nepřijatelný a neomluvitelný.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Olaf Scholz válka na Ukrajině Ursula von der Leyenová Andrzej Duda Zuzana Čaputová

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 4 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 5 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 5 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 7 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak

Exekutivní příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně očkování nevyvolává změny v oficiálních zdravotnických doporučeních Spojených států, podle odborníků však mezi veřejností rozšiřuje nejistotu, zmatek a obavy. Dekret se snaží obnovit rozsáhlé změny v očkovacím kalendáři, které dříve prosazoval ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. a které následně pozastavil federální soudce. Jelikož exekutivní příkazy slouží pouze jako vodítko pro úřady a nemění legislativu ani doporučení odborných vládních agentur, oficiální pokyny Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zůstávají beze změny.

včera

Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem

Premiér Andrej Babiš se rozhodl opětovně otevřít téma dlouhotrvajícího sucha v České republice a oznámil záměr obnovit Národní koalici boje proti suchu. Reaguje tak na pokračující vlny veder a tropických teplot, které doprovází jedna z nejsilnějších vln sucha za poslední desetiletí. K řešení situace si přizval bývalého ministra životního prostředí a současného hejtmana Ústeckého kraje Richarda Brabce, který se doposud věnoval především svému regionu a otázkám klimatu se vyhýbal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy