Svět odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině, reagoval Johnson nebo Scholz

Ruský prezident Vladimir Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce, uvedl dnes na twitteru britský premiér Boris Johnson. Nedostatečná reakce Západu by podle něj měla závažné důsledky. Německý kancléř Olaf Scholz označil ruské kroky za hrubé porušení mezinárodního práva a vyzval Moskvu, aby okamžitě zastavila svoje vojenské operace.

Francie slíbila, že bude dál poskytovat Ukrajině ekonomickou a finanční podporu a vojenské vybavení. Ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau.

Podle německého kancléře Scholze je dnešek "strašným dnem pro Ukrajinu a temným dnem pro Evropu". "Jsme solidární s Ukrajinou a jejími obyvateli," dodal v prohlášení. Kancléř se dnes chystá jednat s partnery ve skupině vyspělých zemí G7, NATO a EU o dalších krocích.

"Rusko útokem na Ukrajinu porušilo základní pravidla mezinárodního pořádku. Světové společenství Rusku tento den hanby nezapomene," uvedla v prohlášení německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ukrajině vyjádřila plnou solidaritu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským "zopakoval podporu Ukrajině, její svrchovanosti a územní integritě", uvedl Elysejský palác. "Ocenil rovněž chladnokrevný postoj ukrajinského prezidenta za současné situace," dodal. Podpora, kterou může Evropská unie poskytnout Ukrajině, bude podle Macrona předmětem dnešního mimořádného summitu EU v Bruselu.

"Prezident Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce," napsal na twitteru britský premiér Boris Johnson. "Spojené království a jeho spojenci rázně odpoví," dodal s tím, že s ukrajinským prezidentem již hovořil o dalších krocích. Později v rozhovoru s německým kancléřem Scholzem uvedl, že "nečinnost nebo nedostatečná reakce" ze strany Západu by měla nepředstavitelné důsledky, uvedla mluvčí jeho kanceláře.

"Ostře odsuzujeme neoprávněný útok Ruska na Ukrajinu," napsala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "V těchto temných časech se naše myšlenky obracejí k Ukrajině a nevinným ženám, mužům a dětem, kteří čelí tomuto nevyprovokovanému útoku a bojí se o své životy. Doženeme Kreml k odpovědnosti," dodala.

Útok na Ukrajinu kritizovala i Kanada. "Kanada rezolutně odsuzuje ruský útok na Ukrajinu a vyzývá Rusko, aby okamžitě ukončilo všechny nepřátelské a provokativní akce proti Ukrajině a stáhlo své vojenské síly z jejího území," řekl kanadský premiér Justin Trudeau. Zdůraznil přitom, že pro Rusko to bude mít vážné následky. Vládní zdroje agentury Reuters později uvedly, že Ottawa evakuuje své diplomatické zaměstnance z Ukrajiny do Polska.

Odsuzující reakce přišla i z Finska a Norska, které mají s Ruskem společnou hranici. "Navzdory předchozím varováním bylo dnešní ráno pro nás pro všechny šokující. Hluboce soucítíme s ukrajinským lidem," prohlásil finský prezident Sauli Niinistö. Zároveň ale vyloučil, že by Finsko na situaci reagovalo bezprostřední žádostí o členství v Severoatlantické alianci.

Finská premiérka Sanna Marinová řekla, že Finsko je připraveno přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Podle Marinové je možné, že do Evropské unie se bude snažit utéci z Ukrajiny velké množství lidí.

"Evropa se ocitla ve velmi ponuré situaci a Rusko za to nese plnou zodpovědnost," uvedl v dnešním prohlášení norský premiér Jonas Gahr Störe.

Norsko se nejdříve stejně jako Švédsko rozhodlo přesunout velvyslanectví z ukrajinské metropole Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny. Později oznámilo evakuaci všech zaměstnanců do Polska. Ambasádu v Kyjevě uzavřelo i Dánsko, které slíbilo přispět 200 vojáky a dvěma stíhacími letouny pro síly NATO v Estonsku. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová prohlásila, že zadala ministrovi obrany Peteru Hultqvistovi, aby prověřil další možnosti posílení Ukrajiny vzdorující ruské invazi.

Podle polského prezidenta Dudy je Ukrajina obětí brutálního ruského útoku

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Duda Ukrajině slíbil, že ji její západní spojenci nenechají bez podpory. Polské ministerstvo zahraničí pak vyzvalo Poláky k okamžitému odjezdu z Ukrajiny. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že svět bude ode dneška jiný.

"Spolupracujeme s našimi spojenci z NATO a Evropské unie, společně odpovíme na brutální ruskou agresi a nenecháme Ukrajinu bez podpory," napsal dnes Duda na twitteru.

Polské ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny Poláky, kteří jsou nyní na Ukrajině, k okamžitému návratu. Mají se zaregistrovat do elektronického systému ministerstva a sledovat informace. Systém umožňuje úřadu kontaktovat všechny zaregistrované a poskytnout případnou pomoc. Vládní mluvčí sdělil, že polská diplomatická mise na Ukrajině zůstane otevřená "tak dlouho, jak to bude možné".

Nad obcí Medyka se dopoledne rozezněly sirény. Tamním hraničním přechodem do Polska odcházejí lidé z Ukrajiny.

Náměstek polského ministra zahraničí Pawel Szefernaker řekl, že "v příštích hodinách se začnou otevírat přijímací centra pro uprchlíky". V první fázi jich bude u hranice osm a budou poskytovat jídlo, zdravotní pomoc a informace.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Evropská unie by měla přijmout "nejtvrdší možné sankce proti Rusku". Dodal, že podpora Ukrajiny musí být "skutečná". Dnes večer se v Bruselu koná mimořádný summit sedmadvacítky.

Dnes ráno se kvůli ruskému útoku na Ukrajinu sešel polský vládní výbor pro národní bezpečnost a obranu. V jeho čele stojí vicepremiér a předseda nejsilnější polské politické strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.

Šéf slovenské vlády na facebooku uvedl, že "Rusko zaútočilo na slabšího, jehož jediným proviněním je to, že chtěl žít mírumilovně podle svých představ jako jiné svrchované národy". Jménem slovenského kabinetu jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho spolupracovníků se "vší rozhodností" odsoudil. Dodal, že absolutní prioritou je nastolení míru. "Dnes však víme, že je možné ho dosáhnout jen tím, že demokratické státy budou mít vůči diktaturám a despotům vojenskou převahu a jejich odvetné kroky za agresi budou mít silnou odstrašující sílu," napsal Heger.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na svém facebookovém profilu napsal, že "válka je ten nejhorší scénář a že úkolem je nyní jako vždy zajistit bezpečnost maďarského lidu". Maďarský premiér Viktor Orbán patří mezi největší stoupence Vladimira Putina v Evropské unii, šéf Kremlu ho naposledy přijal začátkem tohoto měsíce.

Maďarsko chce vyslat k hranici s Ukrajinou vojáky z bezpečnostních a humanitárních důvodů, ale dnes ráno podle agentury Reuters je zatím vidět nebylo. Maďarský ministr obrany Tibor Benkö ve středu řekl, že se Maďarsko musí připravit přijmout v případě potřeby tisíce uprchlíků.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes nad ránem SEČ oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Ve středu ho lídři východoukrajinské separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky požádali, aby jim pomohl odvrátit "agresi ze strany ukrajinské armády". Z různých částí Ukrajiny jsou hlášeny výbuchy, dělostřelecká palba i použití další vojenské techniky.

Čaputová ostře odsuzuje protiprávní ruskou agresi

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odsoudila protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině a dala najevo "plnou podporu a solidaritu ukrajinskému lidu i vedení země". Čaputová to uvedla na sociální síti v reakci na zahájenou vojenskou operaci Ruska na Ukrajině. Ruský útok odsoudili i další přední politici Slovenska.

I strongly & resolutely condemn #Russia’s unprovoked & ruthless attack on our neighbour #Ukraine. I express solidarity with Ukrainians & @ZelenskyyUa. This pointless act of war puts millions of innocent lives in danger. An aggressor is an aggressor even if it blames the victim.

— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) February 24, 2022

"Ostře odsuzuji protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině. Ukrajinskému lidu, jakož i vedení země a prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému vyjadřuji plnou podporu a solidaritu," napsala Čaputová. Dodala, že naděje těch, kteří si mysleli, že Rusko se uspokojí s vojenskou okupací částí Doněcké a Luhanské oblasti, se ukázala být iluzí.

Útok Ruska na Ukrajinu odsoudili i další vrcholní politici Slovenska. Premiér Eduard Heger krok Moskvy označil za barbarský čin a hrubé porušení mezinárodního práva. Podle něj znovu ožil ruský imperialismus v jeho agresivní podobě. Předseda slovenského parlamentu Boris Kollár v prohlášení uvedl, že postup Ruska je nepřijatelný a neomluvitelný.

Související

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

Boris Johnson ,  Olaf Scholz ,  válka na Ukrajině ,  Ursula von der Leyenová ,  Andrzej Duda ,  Zuzana Čaputová

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

Hodina od konce voleb: První data ukazují na účast pod 50 procenty

Český statistický úřad zveřejnil první průběhová data z právě probíhajícího sčítání hlasů. Hodinu po uzavření volebních místností, tedy v 15:00, evidovali statistici zpracované výsledky u komunálních voleb ze 466 okrsků, což představovalo 8,68 procenta ze všech okrsků s dosavadní volební účastí na úrovni 48,89 procenta.

před 17 minutami

před 34 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby: Sčítání hlasů je v plném proudu, první výsledky zveřejněny

První oficiální výsledky letošních komunálních voleb byly Českým statistickým úřadem zveřejněny již ve 14:30, tedy pouhých třicet minut po uzavření volebních místností. Data dorazila celkem ze tří menších obcí, čímž se celé zpracování posunulo o jednu minutu rychleji ve srovnání s minulými obecními volbami před čtyřmi lety.

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 1 hodinou

Volby, ilustrační foto

Online Komunální volby 2026: Začalo sčítání hlasů, někde potrvá do noci

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

Kolik stojí komunální volby? Náklady šplhají k jedné miliardě

Náklady na letošní páteční a sobotní volby do zastupitelstev obcí a jedné třetiny Senátu přesáhnou hranici jedné miliardy korun. Podle údajů ministerstva financí je v českém státním rozpočtu na organizaci a zajištění celého volebního procesu vyčleněna celková částka dosahující 1,063 miliardy korun, přičemž samotné komunální volby ukrojí z této sumy 951 milionů korun.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák

Byl to jednoznačně nejnevydařenější zápas z celého rekordně dlouhého reprezentačního srazu. Přestože i předešlé tři zápasy s Chorvatskem (1:2), Anglií (0:2) a Španělskem (1:3) skončily prohrou, byly v nich k vidění pozitivní momenty ukazující, jakým směrem se chce reprezentace pod novým španělským koučem Santim Deniou prezentovat. Bohužel to samé se ale říct o závěrečném zápase v rámci tohoto reprezentačního okna na přelomu září a října nedá. 

včera

včera

včera

včera

včera

Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy