V Bosně zatkli srbského expolicistu, během války v 90. letech vraždil civilisty

Bosenská policie dnes zadržela srbského expolicistu, kterého viní z podílu na vraždách 51 bosňáckých a chorvatských civilistů během války v 90. letech. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na prokuraturu. Dnes padesátiletý Dušan Čulibrk je podezřelý z válečných zločinů proti civilistům.

Policie tvrdí, že se v roce 1992 podílel na zavraždění 44 civilistů, které ilegálně zadržovaly bosenskosrbské jednotky v zajateckém táboře Omarska nedaleko Prijedoru. Čulibrk společně s dalšími podle prokuratury odvezl skupinu zajatců z tábora s vysvětlením, že budou v rámci výměny vězňů propuštěni. V oblasti Lisac je však zastřelili a hodili do masového hrobu. Ostatky obětí byly objeveny, exhumovány a identifikovány v roce 2000.

Bosenská prokuratura dále Čulibrka viní z vraždy sedmi civilistů z Prijedoru během jejich cesty do města Bihač. I jejich těla byla objevena v masovém hrobě. Policie v souvislosti se stejnými zločiny vyšetřuje také muže jménem Milorad Kotur, jenž žije v Srbsku.

V koncentračním táboře v dole Omarska drželi bosenskosrbští nacionalisté od května do srpna 1992 v zoufalých podmínkách více než tři tisíce bosenských Muslimů a Chorvatů. Stovky vězněných zemřely po útrapách spojených s mučením či hladověním. V masových hrobech za války skončily tisíce Bosňáků a Chorvatů z oblasti Prijedoru, tisíce se jich dodnes pohřešují, připomněla agentura Reuters.

Čtvrt století po uzavření daytonské mírové dohody, která ukončila občanskou válku mezi bosenskými Srby, Chorvaty a muslimskými Bosňáky, je v Bosně stále na útěku mnoho válečných zločinců. Konflikt z let 1992 až 1995, v němž zahynulo na 100.000 lidí, poznamenalo vyhánění a vraždění bosňáckého a chorvatského civilního obyvatelstva z území, s nimiž bosenští Srbové počítali pro svůj nezávislý stát. Válečných zločinů se dopouštěli také příslušníci jednotek Bosňáků a bosenských Chorvatů.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Více souvisejících

bosna a hercegovina Srbsko válečné zločiny Dušan Čulibrk Válka v Jugoslávii

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál

Mrazivé počasí během nadcházející noci na většině území odezní, ale pro jeden kraj zůstává v platnosti výstraha před mrazem ve vegetačním období. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy