V Karabachu se dál bojuje, Lavrov nabídl rozmístění pozorovatelů

Tento ruský pokus zprostředkovat klid zbraní ale podle agentury AP neuspěl kvůli nekompromisním postojům obou stran, které se opět vzájemně obvinily z nových útoků.

Ve snaze prosadit příměří nabídl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov rozmístění ruských pozorovatelů na frontové linii. "Pokládali bychom za naprosto správné, kdyby tam byli naši vojenští pozorovatelé, ale konečné slovo budou mít strany (konfliktu). Samozřejmě předpokládáme, že jak v Jerevanu, tak v Baku zohlední naše spojenecké vztahy," řekl Lavrov v ruském rozhlase.

Zdůraznil, že "neprodleně" by se měli sejít vojáci, aby dohodli mechanismus příměří, který "ještě nikdo nezačal posuzovat", přestože jde o "klíč k trvalému příměří". Lavrov v interview podle agentury Reuters také vyjádřil nesouhlas se stanoviskem Turecka, které několikrát opakovalo Baku, tedy že konflikt lze vyřešit vojensky.

Arménský premiér Nikol Pašinjan připustil, že během 18 dnů bojů byly arménské síly v Karabachu přinuceny částečně k ústupu. "Nepřítel změnil taktiku, diverzními přepady se snažil vyvolat chaos v našem týlu," řekl v poselství k národu. Současně podle agentury Interfax ujistil, že nyní je situace již plně pod kontrolou.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev dnes obvinil Arménii, že se pokouší napadat ázerbájdžánské plynovody a ropovody. "Pokud se Arménie pokusí je ovládnout, mohu říci, že výsledek bude pro ně strašný," řekl tureckým novinářům.

Ministerstvo obrany neuznávané karabašské republiky dnes ráno ohlásilo, že ázerbájdžánské síly obnovily ostřelování z raketometů a děl. "Podnikáme opatření k potlačení aktivity nepřítele," uvedlo ministerstvo podle agentury Interfax. 

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že během noci ázerbájdžánské síly na řadě úseků fronty odrazily útočící arménské jednotky a na území Arménie, v pohraniční oblasti, přesným náletem zničily "legitimní vojenské cíle" v podobě několika taktických raket, údajně připravených k odpálení.

Arménské ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že arménští vojáci až dosud z arménského území neodpálili "ani jedinou raketu na Ázerbájdžán", ale teď si vyhrazují plné právo zasadit údery jakýmkoliv vojenským objektům v Ázerbájdžánu.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.

K potyčkám mezi znepřátelenými stranami dochází často, ale současné boje, které vypukly 27. září, jsou označovány za nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994 a vyžádaly si již stovky mrtvých.