Ve Středomoří se otevírá Pandořina skříňka, varuje politolog

NÁZOR - Turecko a Řecko - dva spojenci z NATO - spolu vedou spor ve východním Středomoří, poukazuje Cihan Dizdaroğlu v komentáři pro server The Conversation. Politolog působící na Univerzitě v Coventry tvrdí, že napětí eskaluje z důvodu provokací na obou stranách.

Poslední řeckou akcí bylo čtyřdenní námořní cvičení u Kréty, zatímco Turecko prodloužilo své seismické průzkumné operace a do sporných vod u ostrova poslalo výzkumnou loď, nastiňuje odborník. Zdůrazňuje, že tyto kroky přispívají k eskalaci, což dokazuje nedávná kolize z 12. srpna, kdy v oblasti kolidovalo řecké a turecké vojenské plavidlo.

Řecké vojenské zdroje uvádějí, že řecká loď Limnos se dotkla zádě tureckého plavidla Kemal Reis, které plnilo roli eskorty zmíněné výzkumné lodě, uvádí politolog. Připomíná, že Turecko s Řeckem vedou spory v Egejském moři od poloviny 70. let, ale obě země se vyhýbají akcím, které by mohly přerůst v otevřený konflikt.  

"Dokázaly zklidnit mnoho eskalací diplomacií a dialogem. Klíčovou roli při udržování stability hrálo zajisté i americké prostřednictví," píše akademik. Dodává, že zařazení východní Středomoří do sporu věci ovšem dále komplikuje a obě strany jím zjevně otevírají Pandořinu skříňku.

Navenek jde o rozdílný pohled obou zemí na vymezení vod v regionu a tamních energetických nalezišť, avšak situaci dále zamotává zapojení EU a zemí jako Izrael, Francie, Spojené arabské emiráty, Egypt a Kypr, upozorňuje Dizdaroğlu. Podotýká, že zhoršování vztahu Turecka s EU a uvedenými zeměmi vytváří cestu k novému spojenectví těchto států proti Ankaře.

Co je v sázce?

Objev energetických nalezišť mezi pobřežím Izraele, Kypru a Egypta zvýšil význam východního Středomoří, konstatuje politolog. Vysvětluje, že především nalezení masivního plynového pole u Egypta v roce 2015 přiblížilo možnost exportu těchto energií do Evropy, a proto spory o územní vody v oblasti začaly vyostřovat politickou situaci.

S ohledem na tyto energetické zdroje vznikají v regionu nová spojenectví a původní dohoda mezi Řeckem, Kyprem, Itálií a Izraelem o stavbě plynovodu se změnila v širší projekt se zapojením Egypta, Jordánska a Palestiny, připomíná odborník. Připomíná, že stranou zůstaly Turecko, Libanon a Sýrie.

"Asertivní zahraničněpolitické volby Turecka v průběhu let poškodily jeho vztahy jak s Egyptem, tak s Izraelem," pokračuje Dizdaroğlu. Dodává, že regionální izolaci Ankary prohlubují i její napjaté vztahy se Západem.

Země regionu dlouhou dobu zaujímaly k řecko-tureckému sporu vyvážený postoj, ale Spojené státy nedávno uvolnily více než třicet let trvající zbrojní embargo na Kypr a posílily vojenskou spolupráci s Řeckem, čímž vyslaly Turecku silný vzkaz, ke komu se přiklánějí, upozorňuje autor komentáře. Poukazuje, že ve snaze prolomit svou regionální izolaci a zabránit stavbě plynovodu vedoucího zdroje z oblasti do Evropy přes Kypr a Krétu podepsalo Turecko naopak dohodu o vymezení námořní hranice s libyjskou vládou podporovanou OSN.

Tato dohoda mimo jiné Turecku umožnila zahájit v červenci výzkumné aktivity ve sporných vodách mezi Kyprem a Krétou, uvádí politolog. Nastiňuje, že do té doby muselo Turecko soustředit tuto činnost do sporných oblastí okolo Kypru, se kterým rovněž vede spor o vymezení podmořských energetických zdrojů.      

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Po apelech Německa a Španělska sice Turecko své aktivity u Kréty ukončilo, ale napětí znovu vzrostlo poté, co Řecko podepsalo dohodu o výsadní ekonomické zóně s Egyptem, poukazuje odborník. Doplňuje, že Ankara požaduje její zneplatnění, což platí i o postoji Athén ke zmíněné turecko-libyjské smlouvě.

Zahraniční politika coby vnitropolitický nástroj

Uvedeným způsobem se do dlouhodobého sporu mezi Řeckem a Tureckem zapojuje mnoho dalších zemí, jejichž podpora obě strany vede k riskantnějším krokům, nikoliv ke zdrženlivosti, varuje politolog. Vyzdvihuje, že klíčovým prvkem, který zajišťoval klid, byly Spojené státy, které se ale nyní zjevně přiklonily na řeckou stranu, a tak nepůjde spor snadno urovnat.

"Bylo by naivní očekávat racionalitu v řeckých i tureckých politických rozhodnutích s ohledem na jejich dlouhodobou rivalitu," obává se Dizdaroğlu. Dodává, že v obou zemích již delší dobu panuje shoda na tom, jak problém řešit - vojenské problémy mají posílit domácí podporu vládnoucích politiků, protože napětí poskytuje nástroj k aktivizaci vlasteneckých nálad.

Turecko i Řecko se tak uchylují k maximalistickým požadavkům, kterými odvádějí pozornost od jiných problémů, například kondice svých ekonomik či pandemie, konstatuje expert. Připomíná, že obě země zažily mnoho incidentů, které je přivedly na pokraj války, především v Egejském moři, ale napětí se nakonec vždy podařilo zmírnit skrze dialog a prostředníky.

Pro spory ve východním Středomoří ovšem žádný mechanismus dialogu neexistuje, což je v konflikty zmítaném regionu velmi důležité, zdůrazňuje politolog. Podotýká, že navzdory německým výzvám k takovému dialogu Turecko ani Řecko zatím nevykazují ochotu k ústupkům a návratu k pragmatismu.

Související

Více souvisejících

Řecko Turecko plyn Turecká armáda armáda Řecko

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 51 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy