NÁZOR - Turecko a Řecko - dva spojenci z NATO - spolu vedou spor ve východním Středomoří, poukazuje Cihan Dizdaroğlu v komentáři pro server The Conversation. Politolog působící na Univerzitě v Coventry tvrdí, že napětí eskaluje z důvodu provokací na obou stranách.
Poslední řeckou akcí bylo čtyřdenní námořní cvičení u Kréty, zatímco Turecko prodloužilo své seismické průzkumné operace a do sporných vod u ostrova poslalo výzkumnou loď, nastiňuje odborník. Zdůrazňuje, že tyto kroky přispívají k eskalaci, což dokazuje nedávná kolize z 12. srpna, kdy v oblasti kolidovalo řecké a turecké vojenské plavidlo.
Řecké vojenské zdroje uvádějí, že řecká loď Limnos se dotkla zádě tureckého plavidla Kemal Reis, které plnilo roli eskorty zmíněné výzkumné lodě, uvádí politolog. Připomíná, že Turecko s Řeckem vedou spory v Egejském moři od poloviny 70. let, ale obě země se vyhýbají akcím, které by mohly přerůst v otevřený konflikt.
"Dokázaly zklidnit mnoho eskalací diplomacií a dialogem. Klíčovou roli při udržování stability hrálo zajisté i americké prostřednictví," píše akademik. Dodává, že zařazení východní Středomoří do sporu věci ovšem dále komplikuje a obě strany jím zjevně otevírají Pandořinu skříňku.
Navenek jde o rozdílný pohled obou zemí na vymezení vod v regionu a tamních energetických nalezišť, avšak situaci dále zamotává zapojení EU a zemí jako Izrael, Francie, Spojené arabské emiráty, Egypt a Kypr, upozorňuje Dizdaroğlu. Podotýká, že zhoršování vztahu Turecka s EU a uvedenými zeměmi vytváří cestu k novému spojenectví těchto států proti Ankaře.
Co je v sázce?
Objev energetických nalezišť mezi pobřežím Izraele, Kypru a Egypta zvýšil význam východního Středomoří, konstatuje politolog. Vysvětluje, že především nalezení masivního plynového pole u Egypta v roce 2015 přiblížilo možnost exportu těchto energií do Evropy, a proto spory o územní vody v oblasti začaly vyostřovat politickou situaci.
S ohledem na tyto energetické zdroje vznikají v regionu nová spojenectví a původní dohoda mezi Řeckem, Kyprem, Itálií a Izraelem o stavbě plynovodu se změnila v širší projekt se zapojením Egypta, Jordánska a Palestiny, připomíná odborník. Připomíná, že stranou zůstaly Turecko, Libanon a Sýrie.
"Asertivní zahraničněpolitické volby Turecka v průběhu let poškodily jeho vztahy jak s Egyptem, tak s Izraelem," pokračuje Dizdaroğlu. Dodává, že regionální izolaci Ankary prohlubují i její napjaté vztahy se Západem.
Země regionu dlouhou dobu zaujímaly k řecko-tureckému sporu vyvážený postoj, ale Spojené státy nedávno uvolnily více než třicet let trvající zbrojní embargo na Kypr a posílily vojenskou spolupráci s Řeckem, čímž vyslaly Turecku silný vzkaz, ke komu se přiklánějí, upozorňuje autor komentáře. Poukazuje, že ve snaze prolomit svou regionální izolaci a zabránit stavbě plynovodu vedoucího zdroje z oblasti do Evropy přes Kypr a Krétu podepsalo Turecko naopak dohodu o vymezení námořní hranice s libyjskou vládou podporovanou OSN.
Tato dohoda mimo jiné Turecku umožnila zahájit v červenci výzkumné aktivity ve sporných vodách mezi Kyprem a Krétou, uvádí politolog. Nastiňuje, že do té doby muselo Turecko soustředit tuto činnost do sporných oblastí okolo Kypru, se kterým rovněž vede spor o vymezení podmořských energetických zdrojů.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Po apelech Německa a Španělska sice Turecko své aktivity u Kréty ukončilo, ale napětí znovu vzrostlo poté, co Řecko podepsalo dohodu o výsadní ekonomické zóně s Egyptem, poukazuje odborník. Doplňuje, že Ankara požaduje její zneplatnění, což platí i o postoji Athén ke zmíněné turecko-libyjské smlouvě.
Zahraniční politika coby vnitropolitický nástroj
Uvedeným způsobem se do dlouhodobého sporu mezi Řeckem a Tureckem zapojuje mnoho dalších zemí, jejichž podpora obě strany vede k riskantnějším krokům, nikoliv ke zdrženlivosti, varuje politolog. Vyzdvihuje, že klíčovým prvkem, který zajišťoval klid, byly Spojené státy, které se ale nyní zjevně přiklonily na řeckou stranu, a tak nepůjde spor snadno urovnat.
"Bylo by naivní očekávat racionalitu v řeckých i tureckých politických rozhodnutích s ohledem na jejich dlouhodobou rivalitu," obává se Dizdaroğlu. Dodává, že v obou zemích již delší dobu panuje shoda na tom, jak problém řešit - vojenské problémy mají posílit domácí podporu vládnoucích politiků, protože napětí poskytuje nástroj k aktivizaci vlasteneckých nálad.
Turecko i Řecko se tak uchylují k maximalistickým požadavkům, kterými odvádějí pozornost od jiných problémů, například kondice svých ekonomik či pandemie, konstatuje expert. Připomíná, že obě země zažily mnoho incidentů, které je přivedly na pokraj války, především v Egejském moři, ale napětí se nakonec vždy podařilo zmírnit skrze dialog a prostředníky.
Pro spory ve východním Středomoří ovšem žádný mechanismus dialogu neexistuje, což je v konflikty zmítaném regionu velmi důležité, zdůrazňuje politolog. Podotýká, že navzdory německým výzvám k takovému dialogu Turecko ani Řecko zatím nevykazují ochotu k ústupkům a návratu k pragmatismu.
Související
Zákaz telefonů ve školách: Nizozemí není první. Průkopníci si opatření pochvalují
Čeští hasiči jsou v Řecku, nahradí vyčerpané zahraniční kolegy. Athény oslovily ČR jako první
Řecko , Turecko , plyn , Turecká armáda , armáda Řecko
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 51 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 1 hodinou
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 1 hodinou
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 1 hodinou
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 2 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 2 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 3 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 4 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.
Zdroj: Libor Novák