Ve Středomoří se otevírá Pandořina skříňka, varuje politolog

NÁZOR - Turecko a Řecko - dva spojenci z NATO - spolu vedou spor ve východním Středomoří, poukazuje Cihan Dizdaroğlu v komentáři pro server The Conversation. Politolog působící na Univerzitě v Coventry tvrdí, že napětí eskaluje z důvodu provokací na obou stranách.

Poslední řeckou akcí bylo čtyřdenní námořní cvičení u Kréty, zatímco Turecko prodloužilo své seismické průzkumné operace a do sporných vod u ostrova poslalo výzkumnou loď, nastiňuje odborník. Zdůrazňuje, že tyto kroky přispívají k eskalaci, což dokazuje nedávná kolize z 12. srpna, kdy v oblasti kolidovalo řecké a turecké vojenské plavidlo.

Řecké vojenské zdroje uvádějí, že řecká loď Limnos se dotkla zádě tureckého plavidla Kemal Reis, které plnilo roli eskorty zmíněné výzkumné lodě, uvádí politolog. Připomíná, že Turecko s Řeckem vedou spory v Egejském moři od poloviny 70. let, ale obě země se vyhýbají akcím, které by mohly přerůst v otevřený konflikt.  

"Dokázaly zklidnit mnoho eskalací diplomacií a dialogem. Klíčovou roli při udržování stability hrálo zajisté i americké prostřednictví," píše akademik. Dodává, že zařazení východní Středomoří do sporu věci ovšem dále komplikuje a obě strany jím zjevně otevírají Pandořinu skříňku.

Navenek jde o rozdílný pohled obou zemí na vymezení vod v regionu a tamních energetických nalezišť, avšak situaci dále zamotává zapojení EU a zemí jako Izrael, Francie, Spojené arabské emiráty, Egypt a Kypr, upozorňuje Dizdaroğlu. Podotýká, že zhoršování vztahu Turecka s EU a uvedenými zeměmi vytváří cestu k novému spojenectví těchto států proti Ankaře.

Co je v sázce?

Objev energetických nalezišť mezi pobřežím Izraele, Kypru a Egypta zvýšil význam východního Středomoří, konstatuje politolog. Vysvětluje, že především nalezení masivního plynového pole u Egypta v roce 2015 přiblížilo možnost exportu těchto energií do Evropy, a proto spory o územní vody v oblasti začaly vyostřovat politickou situaci.

S ohledem na tyto energetické zdroje vznikají v regionu nová spojenectví a původní dohoda mezi Řeckem, Kyprem, Itálií a Izraelem o stavbě plynovodu se změnila v širší projekt se zapojením Egypta, Jordánska a Palestiny, připomíná odborník. Připomíná, že stranou zůstaly Turecko, Libanon a Sýrie.

"Asertivní zahraničněpolitické volby Turecka v průběhu let poškodily jeho vztahy jak s Egyptem, tak s Izraelem," pokračuje Dizdaroğlu. Dodává, že regionální izolaci Ankary prohlubují i její napjaté vztahy se Západem.

Země regionu dlouhou dobu zaujímaly k řecko-tureckému sporu vyvážený postoj, ale Spojené státy nedávno uvolnily více než třicet let trvající zbrojní embargo na Kypr a posílily vojenskou spolupráci s Řeckem, čímž vyslaly Turecku silný vzkaz, ke komu se přiklánějí, upozorňuje autor komentáře. Poukazuje, že ve snaze prolomit svou regionální izolaci a zabránit stavbě plynovodu vedoucího zdroje z oblasti do Evropy přes Kypr a Krétu podepsalo Turecko naopak dohodu o vymezení námořní hranice s libyjskou vládou podporovanou OSN.

Tato dohoda mimo jiné Turecku umožnila zahájit v červenci výzkumné aktivity ve sporných vodách mezi Kyprem a Krétou, uvádí politolog. Nastiňuje, že do té doby muselo Turecko soustředit tuto činnost do sporných oblastí okolo Kypru, se kterým rovněž vede spor o vymezení podmořských energetických zdrojů.      

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Po apelech Německa a Španělska sice Turecko své aktivity u Kréty ukončilo, ale napětí znovu vzrostlo poté, co Řecko podepsalo dohodu o výsadní ekonomické zóně s Egyptem, poukazuje odborník. Doplňuje, že Ankara požaduje její zneplatnění, což platí i o postoji Athén ke zmíněné turecko-libyjské smlouvě.

Zahraniční politika coby vnitropolitický nástroj

Uvedeným způsobem se do dlouhodobého sporu mezi Řeckem a Tureckem zapojuje mnoho dalších zemí, jejichž podpora obě strany vede k riskantnějším krokům, nikoliv ke zdrženlivosti, varuje politolog. Vyzdvihuje, že klíčovým prvkem, který zajišťoval klid, byly Spojené státy, které se ale nyní zjevně přiklonily na řeckou stranu, a tak nepůjde spor snadno urovnat.

"Bylo by naivní očekávat racionalitu v řeckých i tureckých politických rozhodnutích s ohledem na jejich dlouhodobou rivalitu," obává se Dizdaroğlu. Dodává, že v obou zemích již delší dobu panuje shoda na tom, jak problém řešit - vojenské problémy mají posílit domácí podporu vládnoucích politiků, protože napětí poskytuje nástroj k aktivizaci vlasteneckých nálad.

Turecko i Řecko se tak uchylují k maximalistickým požadavkům, kterými odvádějí pozornost od jiných problémů, například kondice svých ekonomik či pandemie, konstatuje expert. Připomíná, že obě země zažily mnoho incidentů, které je přivedly na pokraj války, především v Egejském moři, ale napětí se nakonec vždy podařilo zmírnit skrze dialog a prostředníky.

Pro spory ve východním Středomoří ovšem žádný mechanismus dialogu neexistuje, což je v konflikty zmítaném regionu velmi důležité, zdůrazňuje politolog. Podotýká, že navzdory německým výzvám k takovému dialogu Turecko ani Řecko zatím nevykazují ochotu k ústupkům a návratu k pragmatismu.

Související

Více souvisejících

Řecko Turecko plyn Turecká armáda armáda Řecko

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 5 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy