Velká Británie uvalila sankce na dcery Putina a Lavrova

Británie uvalila sankce na dvě dcery ruského prezidenta Vladimira Putina a na dceru ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Britská diplomacie tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu, oznámila v dnešním prohlášení. Rusko podle Londýna míří k nejhlubší ekonomické recesi od pádu Sovětského svazu a sankce úspěšně snižují Putinovu schopnost financovat válku na Ukrajině.

Podle britské vládní analýzy koordinované britské a mezinárodní sankce zmrazily v posledních týdnech 275 miliard liber (přes osm bilionů korun) z Putinových válečných zdrojů, což představuje 60 procent ruských rezerv v zahraničních měnách.

"Náš bezprecedentní balíček sankcí dopadá na elitu a její rodiny a zároveň degraduje ruskou ekonomiku v takovém rozsahu, jaký Rusko nezažilo od pádu Sovětského svazu. Musíme však udělat více. Prostřednictvím skupiny G7 spolupracujeme s partnery na ukončení využívání ruské energie a dále zasahujeme Putinovu schopnost financovat jeho nezákonnou a neoprávněnou invazi na Ukrajinu," uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Zákaz cestování a zmrazení majetku se nově dotkne Putinových dcer. Jekatěrina Tichonovová (35) a Marija Voroncovová (36) nejsou veřejně příliš známé a dostupné informace o nich tento týden shrnula například stanice BBC či list The Guardian. Obě se narodily z manželství, do nějž Putin v roce 1983 vstoupil s bývalou letuškou aerolinek Aeroflot Ljudmilou. Pár se rozvedl po 30 letech v roce 2013.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února už Británie uvalila sankce na 1200 subjektů. Je mezi nimi 76 oligarchů a 16 bank.

Británie pošle na Ukrajinu další zbraně a vybavení pro armádu

Británie pošle na Ukrajinu další vojenské vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), a to včetně protileteckých a protitankových zbraní. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to dnes řekl premiér Boris Johnson. Šéf britské vlády také odsoudil dnešní ruský útok na nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku. To, že útok mířil na bezbranné uprchlíky, podle něj ukazuje, do jakých hlubin kdysi vyzdvihovaná ruská armáda klesla.

"Evropa, kterou jsme znali ještě před šesti týdny, už neexistuje. Putinova invaze zasáhla samotné základy bezpečnosti na našem kontinentu, ale jeho touha nás rozdělit se evidentně nenaplnila," řekl Johnson. "Naopak, (ruský prezident Vladimir Putin) dokázal Evropu a celé transatlantické společenství sjednotit v podpoře Ukrajiny," dodal.

"Zabíjení civilistů je válečný zločin a ruský prezident nese za tyto zločiny odpovědnost," řekl Scholz.

Britský premiér oznámil, že Londýn pošle na Ukrajinu další dodávku vyspělého vojenského vybavení. Jde například o přenosné protiletecké střely Starstreak, 800 protitankových raket, munici, ale také helmy, neprůstřelné vesty a přístroje pro noční vidění.

Ministr obrany Ben Wallace podle serveru BBC Ukrajině slíbil rovněž obrněná hlídková vozidla Mastiff.

Johnson pochválil Scholze za to, že se jeho vláda snaží zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Kancléř podotkl, že aktuálně není možné, aby se Německo obešlo bez ruských dodávek plynu, v budoucnu však bude chtít dovoz ruského plynu ukončit.

Šéfové německé a britské vlády se také vyjádřili k polsko-francouzskému sporu, v němž mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron označil polského premiéra za krajně pravicového antisemitu poté, co Morawiecki kritizoval Macronovy pravidelné telefonáty s Putinem. Zatímco Scholz Macrona hájil a tvrdil, že se pokouší přispět k možnosti uzavřít příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, Johnson se postavil na opačnou stranu.

"Vyjednávání s Putinem nevypadá nijak slibně. Mám pocit, že se mu nedá důvěřovat. Jsem ohledně jeho ujišťování opravdu hluboce skeptický a nedůvěřivý," řekl britský premiér.

Británie hájí svou politiku vůči ukrajinským běžencům

Britská vláda dnes obhajovala svou politiku přijímání ukrajinských uprchlíků poté, co připustila své "frustrující zpoždění". Do Spojeného království totiž zatím dorazilo jen 12.000 běženců prchajících před válkou na Ukrajině, napsala agentura AP.

Vládní data ukazují, že do země přišlo pouze 1200 uprchlíků v rámci programu, který je propojí s britskými hostiteli, jež jim dobrovolně nabídli své domovy. Zbylých 10.800 běženců se připojilo k rodinným příslušníkům, kteří již žili ve Spojeném království.

Náměstek britské vlády pro uprchlíky Richard Harrington tento týden připustil, že systém víz pro Ukrajince začal "pomalu a byrokraticky".

Ministryně vnitra Priti Patelová přiznala, že pociťuje "frustraci", a uvedla, že pracuje na zefektivnění procesu. Dosavadní pravidla ale obhajovala. "Chceme lidem poskytnout status a jistotu, že mohou přijet do naší země spolu s vřelým přijetím," řekla Patelová BBC. "Musíme zajistit, aby byli chráněni a zabezpečeni i ve Spojeném království," dodala ministryně.

Sousední Irsko, které má jen desetinu obyvatel z 67milionové Británie, již přijalo více než 20.000 ukrajinských uprchlíků.

Ubytování pro ukrajinské uprchlíky v Británii nabídlo kolem 200.000 lidí a skupin. Někteří podle AP tvrdí, že se jim nikdo neozval. Další hlásí pomalý postup při překonávání byrokracie a kontrol, které vláda u dobrovolných hostitelů provádí.

Enver Solomon, ředitel organizace Refugee Council, která pomáhá uprchlíkům, obvinil vládu, že "upřednostnila kontrolu před soucitem". Dodal, že Britové, kteří jsou připraveni uprchlíkům otevřít své domovy, se cítí "rozzlobení a frustrovaní, protože se jejich gesto podpory ztratilo v síti byrokracie a chaosu".

Kabinet premiéra Borise Johnsona čelí kritice opozičních labouristů a dalších organizací na podporu běženců i kvůli tomu, že trvá na vízech pro Ukrajince, která řada evropských zemí zrušila. Vláda tvrdí, že je kontrola těchto dokumentů nezbytná. Uvedla, že ukrajinští uprchlíci do čtvrtka podali přibližně 79.800 žádostí a úřady zatím udělily 40.900 víz.

"Celý proces trvá příliš dlouho. Složitý vízový režim zdržel nebo odradil mnoho lidí od hledání bezpečí ve Velké Británii," uvedl Alex Fraser, který vede odbor pro podporu uprchlíků v britské pobočce Červeného kříže.

Související

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

Více souvisejících

Velká Británie protiruské sankce Vladimír Putin Sergej Lavrov Ukrajina

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 2 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

před 3 hodinami

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

před 4 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

před 7 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

před 9 hodinami

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

včera

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy