Británie uvalila sankce na dvě dcery ruského prezidenta Vladimira Putina a na dceru ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Britská diplomacie tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu, oznámila v dnešním prohlášení. Rusko podle Londýna míří k nejhlubší ekonomické recesi od pádu Sovětského svazu a sankce úspěšně snižují Putinovu schopnost financovat válku na Ukrajině.
Podle britské vládní analýzy koordinované britské a mezinárodní sankce zmrazily v posledních týdnech 275 miliard liber (přes osm bilionů korun) z Putinových válečných zdrojů, což představuje 60 procent ruských rezerv v zahraničních měnách.
"Náš bezprecedentní balíček sankcí dopadá na elitu a její rodiny a zároveň degraduje ruskou ekonomiku v takovém rozsahu, jaký Rusko nezažilo od pádu Sovětského svazu. Musíme však udělat více. Prostřednictvím skupiny G7 spolupracujeme s partnery na ukončení využívání ruské energie a dále zasahujeme Putinovu schopnost financovat jeho nezákonnou a neoprávněnou invazi na Ukrajinu," uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
Zákaz cestování a zmrazení majetku se nově dotkne Putinových dcer. Jekatěrina Tichonovová (35) a Marija Voroncovová (36) nejsou veřejně příliš známé a dostupné informace o nich tento týden shrnula například stanice BBC či list The Guardian. Obě se narodily z manželství, do nějž Putin v roce 1983 vstoupil s bývalou letuškou aerolinek Aeroflot Ljudmilou. Pár se rozvedl po 30 letech v roce 2013.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února už Británie uvalila sankce na 1200 subjektů. Je mezi nimi 76 oligarchů a 16 bank.
Británie pošle na Ukrajinu další zbraně a vybavení pro armádu
Británie pošle na Ukrajinu další vojenské vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), a to včetně protileteckých a protitankových zbraní. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to dnes řekl premiér Boris Johnson. Šéf britské vlády také odsoudil dnešní ruský útok na nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku. To, že útok mířil na bezbranné uprchlíky, podle něj ukazuje, do jakých hlubin kdysi vyzdvihovaná ruská armáda klesla.
"Evropa, kterou jsme znali ještě před šesti týdny, už neexistuje. Putinova invaze zasáhla samotné základy bezpečnosti na našem kontinentu, ale jeho touha nás rozdělit se evidentně nenaplnila," řekl Johnson. "Naopak, (ruský prezident Vladimir Putin) dokázal Evropu a celé transatlantické společenství sjednotit v podpoře Ukrajiny," dodal.
"Zabíjení civilistů je válečný zločin a ruský prezident nese za tyto zločiny odpovědnost," řekl Scholz.
Britský premiér oznámil, že Londýn pošle na Ukrajinu další dodávku vyspělého vojenského vybavení. Jde například o přenosné protiletecké střely Starstreak, 800 protitankových raket, munici, ale také helmy, neprůstřelné vesty a přístroje pro noční vidění.
Ministr obrany Ben Wallace podle serveru BBC Ukrajině slíbil rovněž obrněná hlídková vozidla Mastiff.
Johnson pochválil Scholze za to, že se jeho vláda snaží zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Kancléř podotkl, že aktuálně není možné, aby se Německo obešlo bez ruských dodávek plynu, v budoucnu však bude chtít dovoz ruského plynu ukončit.
Šéfové německé a britské vlády se také vyjádřili k polsko-francouzskému sporu, v němž mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron označil polského premiéra za krajně pravicového antisemitu poté, co Morawiecki kritizoval Macronovy pravidelné telefonáty s Putinem. Zatímco Scholz Macrona hájil a tvrdil, že se pokouší přispět k možnosti uzavřít příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, Johnson se postavil na opačnou stranu.
"Vyjednávání s Putinem nevypadá nijak slibně. Mám pocit, že se mu nedá důvěřovat. Jsem ohledně jeho ujišťování opravdu hluboce skeptický a nedůvěřivý," řekl britský premiér.
Británie hájí svou politiku vůči ukrajinským běžencům
Britská vláda dnes obhajovala svou politiku přijímání ukrajinských uprchlíků poté, co připustila své "frustrující zpoždění". Do Spojeného království totiž zatím dorazilo jen 12.000 běženců prchajících před válkou na Ukrajině, napsala agentura AP.
Vládní data ukazují, že do země přišlo pouze 1200 uprchlíků v rámci programu, který je propojí s britskými hostiteli, jež jim dobrovolně nabídli své domovy. Zbylých 10.800 běženců se připojilo k rodinným příslušníkům, kteří již žili ve Spojeném království.
Náměstek britské vlády pro uprchlíky Richard Harrington tento týden připustil, že systém víz pro Ukrajince začal "pomalu a byrokraticky".
Ministryně vnitra Priti Patelová přiznala, že pociťuje "frustraci", a uvedla, že pracuje na zefektivnění procesu. Dosavadní pravidla ale obhajovala. "Chceme lidem poskytnout status a jistotu, že mohou přijet do naší země spolu s vřelým přijetím," řekla Patelová BBC. "Musíme zajistit, aby byli chráněni a zabezpečeni i ve Spojeném království," dodala ministryně.
Sousední Irsko, které má jen desetinu obyvatel z 67milionové Británie, již přijalo více než 20.000 ukrajinských uprchlíků.
Ubytování pro ukrajinské uprchlíky v Británii nabídlo kolem 200.000 lidí a skupin. Někteří podle AP tvrdí, že se jim nikdo neozval. Další hlásí pomalý postup při překonávání byrokracie a kontrol, které vláda u dobrovolných hostitelů provádí.
Enver Solomon, ředitel organizace Refugee Council, která pomáhá uprchlíkům, obvinil vládu, že "upřednostnila kontrolu před soucitem". Dodal, že Britové, kteří jsou připraveni uprchlíkům otevřít své domovy, se cítí "rozzlobení a frustrovaní, protože se jejich gesto podpory ztratilo v síti byrokracie a chaosu".
Kabinet premiéra Borise Johnsona čelí kritice opozičních labouristů a dalších organizací na podporu běženců i kvůli tomu, že trvá na vízech pro Ukrajince, která řada evropských zemí zrušila. Vláda tvrdí, že je kontrola těchto dokumentů nezbytná. Uvedla, že ukrajinští uprchlíci do čtvrtka podali přibližně 79.800 žádostí a úřady zatím udělily 40.900 víz.
"Celý proces trvá příliš dlouho. Složitý vízový režim zdržel nebo odradil mnoho lidí od hledání bezpečí ve Velké Británii," uvedl Alex Fraser, který vede odbor pro podporu uprchlíků v britské pobočce Červeného kříže.
Související
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
Přelomový krok britského krále. Karel III. jako první odhalil daňové přiznání
Velká Británie , protiruské sankce , Vladimír Putin , Sergej Lavrov , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
před 1 hodinou
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
před 2 hodinami
V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD
před 2 hodinami
Teherán chystá rozsáhlé obřady za Chameneího, konat se budou i mimo Írán. Proč až po čtvrt roce, ptají se kritici
před 3 hodinami
Středeční počasí: Českem otřesou další bouřky, mohou být i velmi silné
před 3 hodinami
Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel
před 4 hodinami
Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva
před 4 hodinami
Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy
před 5 hodinami
Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém
před 6 hodinami
Pražské metro ovlivní velká prázdninová výluka. Sedm dní budou jezdit autobusy
před 8 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
Monackým knížectvím, které je dlouhodobě považováno za jednu z nejbezpečnějších oblastí na světě, otřásl bezprecedentní bombový útok. V pondělí krátce před devátou hodinou večerní explodoval ve vestibulu luxusního rezidenčního domu balíček s výbušninou, který tam zanechal neznámý pachatel.
Zdroj: Libor Novák