Velká Británie uvalila sankce na dcery Putina a Lavrova

Británie uvalila sankce na dvě dcery ruského prezidenta Vladimira Putina a na dceru ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Britská diplomacie tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu, oznámila v dnešním prohlášení. Rusko podle Londýna míří k nejhlubší ekonomické recesi od pádu Sovětského svazu a sankce úspěšně snižují Putinovu schopnost financovat válku na Ukrajině.

Podle britské vládní analýzy koordinované britské a mezinárodní sankce zmrazily v posledních týdnech 275 miliard liber (přes osm bilionů korun) z Putinových válečných zdrojů, což představuje 60 procent ruských rezerv v zahraničních měnách.

"Náš bezprecedentní balíček sankcí dopadá na elitu a její rodiny a zároveň degraduje ruskou ekonomiku v takovém rozsahu, jaký Rusko nezažilo od pádu Sovětského svazu. Musíme však udělat více. Prostřednictvím skupiny G7 spolupracujeme s partnery na ukončení využívání ruské energie a dále zasahujeme Putinovu schopnost financovat jeho nezákonnou a neoprávněnou invazi na Ukrajinu," uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Zákaz cestování a zmrazení majetku se nově dotkne Putinových dcer. Jekatěrina Tichonovová (35) a Marija Voroncovová (36) nejsou veřejně příliš známé a dostupné informace o nich tento týden shrnula například stanice BBC či list The Guardian. Obě se narodily z manželství, do nějž Putin v roce 1983 vstoupil s bývalou letuškou aerolinek Aeroflot Ljudmilou. Pár se rozvedl po 30 letech v roce 2013.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února už Británie uvalila sankce na 1200 subjektů. Je mezi nimi 76 oligarchů a 16 bank.

Británie pošle na Ukrajinu další zbraně a vybavení pro armádu

Británie pošle na Ukrajinu další vojenské vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), a to včetně protileteckých a protitankových zbraní. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to dnes řekl premiér Boris Johnson. Šéf britské vlády také odsoudil dnešní ruský útok na nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku. To, že útok mířil na bezbranné uprchlíky, podle něj ukazuje, do jakých hlubin kdysi vyzdvihovaná ruská armáda klesla.

"Evropa, kterou jsme znali ještě před šesti týdny, už neexistuje. Putinova invaze zasáhla samotné základy bezpečnosti na našem kontinentu, ale jeho touha nás rozdělit se evidentně nenaplnila," řekl Johnson. "Naopak, (ruský prezident Vladimir Putin) dokázal Evropu a celé transatlantické společenství sjednotit v podpoře Ukrajiny," dodal.

"Zabíjení civilistů je válečný zločin a ruský prezident nese za tyto zločiny odpovědnost," řekl Scholz.

Britský premiér oznámil, že Londýn pošle na Ukrajinu další dodávku vyspělého vojenského vybavení. Jde například o přenosné protiletecké střely Starstreak, 800 protitankových raket, munici, ale také helmy, neprůstřelné vesty a přístroje pro noční vidění.

Ministr obrany Ben Wallace podle serveru BBC Ukrajině slíbil rovněž obrněná hlídková vozidla Mastiff.

Johnson pochválil Scholze za to, že se jeho vláda snaží zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Kancléř podotkl, že aktuálně není možné, aby se Německo obešlo bez ruských dodávek plynu, v budoucnu však bude chtít dovoz ruského plynu ukončit.

Šéfové německé a britské vlády se také vyjádřili k polsko-francouzskému sporu, v němž mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron označil polského premiéra za krajně pravicového antisemitu poté, co Morawiecki kritizoval Macronovy pravidelné telefonáty s Putinem. Zatímco Scholz Macrona hájil a tvrdil, že se pokouší přispět k možnosti uzavřít příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, Johnson se postavil na opačnou stranu.

"Vyjednávání s Putinem nevypadá nijak slibně. Mám pocit, že se mu nedá důvěřovat. Jsem ohledně jeho ujišťování opravdu hluboce skeptický a nedůvěřivý," řekl britský premiér.

Británie hájí svou politiku vůči ukrajinským běžencům

Britská vláda dnes obhajovala svou politiku přijímání ukrajinských uprchlíků poté, co připustila své "frustrující zpoždění". Do Spojeného království totiž zatím dorazilo jen 12.000 běženců prchajících před válkou na Ukrajině, napsala agentura AP.

Vládní data ukazují, že do země přišlo pouze 1200 uprchlíků v rámci programu, který je propojí s britskými hostiteli, jež jim dobrovolně nabídli své domovy. Zbylých 10.800 běženců se připojilo k rodinným příslušníkům, kteří již žili ve Spojeném království.

Náměstek britské vlády pro uprchlíky Richard Harrington tento týden připustil, že systém víz pro Ukrajince začal "pomalu a byrokraticky".

Ministryně vnitra Priti Patelová přiznala, že pociťuje "frustraci", a uvedla, že pracuje na zefektivnění procesu. Dosavadní pravidla ale obhajovala. "Chceme lidem poskytnout status a jistotu, že mohou přijet do naší země spolu s vřelým přijetím," řekla Patelová BBC. "Musíme zajistit, aby byli chráněni a zabezpečeni i ve Spojeném království," dodala ministryně.

Sousední Irsko, které má jen desetinu obyvatel z 67milionové Británie, již přijalo více než 20.000 ukrajinských uprchlíků.

Ubytování pro ukrajinské uprchlíky v Británii nabídlo kolem 200.000 lidí a skupin. Někteří podle AP tvrdí, že se jim nikdo neozval. Další hlásí pomalý postup při překonávání byrokracie a kontrol, které vláda u dobrovolných hostitelů provádí.

Enver Solomon, ředitel organizace Refugee Council, která pomáhá uprchlíkům, obvinil vládu, že "upřednostnila kontrolu před soucitem". Dodal, že Britové, kteří jsou připraveni uprchlíkům otevřít své domovy, se cítí "rozzlobení a frustrovaní, protože se jejich gesto podpory ztratilo v síti byrokracie a chaosu".

Kabinet premiéra Borise Johnsona čelí kritice opozičních labouristů a dalších organizací na podporu běženců i kvůli tomu, že trvá na vízech pro Ukrajince, která řada evropských zemí zrušila. Vláda tvrdí, že je kontrola těchto dokumentů nezbytná. Uvedla, že ukrajinští uprchlíci do čtvrtka podali přibližně 79.800 žádostí a úřady zatím udělily 40.900 víz.

"Celý proces trvá příliš dlouho. Složitý vízový režim zdržel nebo odradil mnoho lidí od hledání bezpečí ve Velké Británii," uvedl Alex Fraser, který vede odbor pro podporu uprchlíků v britské pobočce Červeného kříže.

Související

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

Více souvisejících

Velká Británie ,  protiruské sankce ,  Vladimír Putin ,  Sergej Lavrov ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Boris Šťastný

Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů

I vrcholní čeští politici reagují na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže, které má vést k návratu ruské hokejové reprezentace na největší světové akce. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) s arbitrážním rozhodnutím zásadně nesouhlasí. Sport podle jeho slov nemá sloužit jako nástroj propagace Ruska.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo

Ruští hokejisté se mají vrátit na vrcholné reprezentační akce, rozhodla Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS). Obavy o bezpečnost účastníků turnajů v případě účasti ruských týmů byly označeny za neopodstatněné. Český hokej nadále nesouhlasí s účastí Rusů. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil

Fotbalisté Sparty neodčinili předešlé zaváhání v rámci ligové fáze Evropské ligy, když doma ztratili s norským Lilleströmem (1:1). Přestože vstup do duelu na hřišti Olympiakosu Pireus byl z pohledu Pražanů nebojácný, postupem času však jako by tato nebojácnost rázem vymizela a podobně jako ve zmiňovaném zápase s norským klubem tak nabídla soupeři prostor na rozhodující úder. Navíc o to těžší to s postupem času pro Spartu tentokrát bylo proto, že hrála pochopitelně venku v řeckém pekle. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Tesco

Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod

Firma Ahold Delhaize v pátek oznámila, že se dohodla na akvizici 100 % podnikání společnosti Tesco v Česku a na Slovensku. Informovala o tom v tiskové zprávě. Transakce nyní podléhá schválení ze strany regulačních orgánů. Firma vnímá akvizici jako významnou příležitost posílit pozici v regionu střední a jihovýchodní Evropy a vstoupit na slovenský trh.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Patrick Stewart

Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart

Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy. 

před 9 hodinami

včera

včera

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný

Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.

včera

Christine Lagarderová

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.

včera

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

včera

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

včera

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

včera

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

včera

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

včera

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy