Británie uvalila sankce na dvě dcery ruského prezidenta Vladimira Putina a na dceru ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Britská diplomacie tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu, oznámila v dnešním prohlášení. Rusko podle Londýna míří k nejhlubší ekonomické recesi od pádu Sovětského svazu a sankce úspěšně snižují Putinovu schopnost financovat válku na Ukrajině.
Podle britské vládní analýzy koordinované britské a mezinárodní sankce zmrazily v posledních týdnech 275 miliard liber (přes osm bilionů korun) z Putinových válečných zdrojů, což představuje 60 procent ruských rezerv v zahraničních měnách.
"Náš bezprecedentní balíček sankcí dopadá na elitu a její rodiny a zároveň degraduje ruskou ekonomiku v takovém rozsahu, jaký Rusko nezažilo od pádu Sovětského svazu. Musíme však udělat více. Prostřednictvím skupiny G7 spolupracujeme s partnery na ukončení využívání ruské energie a dále zasahujeme Putinovu schopnost financovat jeho nezákonnou a neoprávněnou invazi na Ukrajinu," uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
Zákaz cestování a zmrazení majetku se nově dotkne Putinových dcer. Jekatěrina Tichonovová (35) a Marija Voroncovová (36) nejsou veřejně příliš známé a dostupné informace o nich tento týden shrnula například stanice BBC či list The Guardian. Obě se narodily z manželství, do nějž Putin v roce 1983 vstoupil s bývalou letuškou aerolinek Aeroflot Ljudmilou. Pár se rozvedl po 30 letech v roce 2013.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února už Británie uvalila sankce na 1200 subjektů. Je mezi nimi 76 oligarchů a 16 bank.
Británie pošle na Ukrajinu další zbraně a vybavení pro armádu
Británie pošle na Ukrajinu další vojenské vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), a to včetně protileteckých a protitankových zbraní. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to dnes řekl premiér Boris Johnson. Šéf britské vlády také odsoudil dnešní ruský útok na nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku. To, že útok mířil na bezbranné uprchlíky, podle něj ukazuje, do jakých hlubin kdysi vyzdvihovaná ruská armáda klesla.
"Evropa, kterou jsme znali ještě před šesti týdny, už neexistuje. Putinova invaze zasáhla samotné základy bezpečnosti na našem kontinentu, ale jeho touha nás rozdělit se evidentně nenaplnila," řekl Johnson. "Naopak, (ruský prezident Vladimir Putin) dokázal Evropu a celé transatlantické společenství sjednotit v podpoře Ukrajiny," dodal.
"Zabíjení civilistů je válečný zločin a ruský prezident nese za tyto zločiny odpovědnost," řekl Scholz.
Britský premiér oznámil, že Londýn pošle na Ukrajinu další dodávku vyspělého vojenského vybavení. Jde například o přenosné protiletecké střely Starstreak, 800 protitankových raket, munici, ale také helmy, neprůstřelné vesty a přístroje pro noční vidění.
Ministr obrany Ben Wallace podle serveru BBC Ukrajině slíbil rovněž obrněná hlídková vozidla Mastiff.
Johnson pochválil Scholze za to, že se jeho vláda snaží zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Kancléř podotkl, že aktuálně není možné, aby se Německo obešlo bez ruských dodávek plynu, v budoucnu však bude chtít dovoz ruského plynu ukončit.
Šéfové německé a britské vlády se také vyjádřili k polsko-francouzskému sporu, v němž mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron označil polského premiéra za krajně pravicového antisemitu poté, co Morawiecki kritizoval Macronovy pravidelné telefonáty s Putinem. Zatímco Scholz Macrona hájil a tvrdil, že se pokouší přispět k možnosti uzavřít příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, Johnson se postavil na opačnou stranu.
"Vyjednávání s Putinem nevypadá nijak slibně. Mám pocit, že se mu nedá důvěřovat. Jsem ohledně jeho ujišťování opravdu hluboce skeptický a nedůvěřivý," řekl britský premiér.
Británie hájí svou politiku vůči ukrajinským běžencům
Britská vláda dnes obhajovala svou politiku přijímání ukrajinských uprchlíků poté, co připustila své "frustrující zpoždění". Do Spojeného království totiž zatím dorazilo jen 12.000 běženců prchajících před válkou na Ukrajině, napsala agentura AP.
Vládní data ukazují, že do země přišlo pouze 1200 uprchlíků v rámci programu, který je propojí s britskými hostiteli, jež jim dobrovolně nabídli své domovy. Zbylých 10.800 běženců se připojilo k rodinným příslušníkům, kteří již žili ve Spojeném království.
Náměstek britské vlády pro uprchlíky Richard Harrington tento týden připustil, že systém víz pro Ukrajince začal "pomalu a byrokraticky".
Ministryně vnitra Priti Patelová přiznala, že pociťuje "frustraci", a uvedla, že pracuje na zefektivnění procesu. Dosavadní pravidla ale obhajovala. "Chceme lidem poskytnout status a jistotu, že mohou přijet do naší země spolu s vřelým přijetím," řekla Patelová BBC. "Musíme zajistit, aby byli chráněni a zabezpečeni i ve Spojeném království," dodala ministryně.
Sousední Irsko, které má jen desetinu obyvatel z 67milionové Británie, již přijalo více než 20.000 ukrajinských uprchlíků.
Ubytování pro ukrajinské uprchlíky v Británii nabídlo kolem 200.000 lidí a skupin. Někteří podle AP tvrdí, že se jim nikdo neozval. Další hlásí pomalý postup při překonávání byrokracie a kontrol, které vláda u dobrovolných hostitelů provádí.
Enver Solomon, ředitel organizace Refugee Council, která pomáhá uprchlíkům, obvinil vládu, že "upřednostnila kontrolu před soucitem". Dodal, že Britové, kteří jsou připraveni uprchlíkům otevřít své domovy, se cítí "rozzlobení a frustrovaní, protože se jejich gesto podpory ztratilo v síti byrokracie a chaosu".
Kabinet premiéra Borise Johnsona čelí kritice opozičních labouristů a dalších organizací na podporu běženců i kvůli tomu, že trvá na vízech pro Ukrajince, která řada evropských zemí zrušila. Vláda tvrdí, že je kontrola těchto dokumentů nezbytná. Uvedla, že ukrajinští uprchlíci do čtvrtka podali přibližně 79.800 žádostí a úřady zatím udělily 40.900 víz.
"Celý proces trvá příliš dlouho. Složitý vízový režim zdržel nebo odradil mnoho lidí od hledání bezpečí ve Velké Británii," uvedl Alex Fraser, který vede odbor pro podporu uprchlíků v britské pobočce Červeného kříže.
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
Související
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
Velká Británie , protiruské sankce , Vladimír Putin , Sergej Lavrov , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák