WHO doporučuje otevření hranic jen po splnění přísných kritérií

Pokud se některé evropské země rozhodnou v létě otevřít své hranice pro turisty, měly by tak činit postupně a splnit přitom řadu přísných kritérií. Na dotaz ČTK to na dnešní on-line tiskové konferenci řekl šéf regionální pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Jedním z hlavních kritérií je podle něj mít epidemii covid-19 pod kontrolou. Kluge na konferenci rovněž vyzval k větším investicím do zařízení, která pečují o seniory.

Český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch minulý týden uvedl, že čeští turisté by v letní sezóně mohli do vybraných zemí s nízkým rizikem koronavirové nákazy. Česko o tom podle něj jedná s Chorvatskem a Slovenskem. Rakouský kancléř Sebastian Kurz v úterý oznámil, že jeho vláda vyjednává o otevření hranic pro turisty s Německem a Českem. Obě země jsou totiž podle Kurze stejně úspěšné v boji s koronavirem jako Rakousko.

Šéfa evropské pobočky WHO Kluge dnes prohlásil, že nyní je příliš brzy na to, aby bylo možné říci, co léto přinese. Jakékoli uvolňování opatření na hranicích by ale mělo být postupné.

Země, které se rozhodnout otevřít turistům ze sousedních států, by podle Klugeho měly splnit řadu přísných kritérií. Měly by mít důkazy, že epidemie je pod kontrolou, měly by mít volnou kapacitu v nemocnicích, aby zvládly případný nárůst počtu nakažených, či velmi dobře informovat občany. Zajištěné by měly být také hygienické podmínky a dodržování odstupu mezi lidmi. Důležité je rovněž to, aby takové země byly schopné vypořádat se s případy nákazy u lidí přijíždějících z ciziny. "Skutečně tu není místo pro přílišné sebeuspokojení," zdůraznil představitel WHO.

Přílišné uspokojení z dosažených pokroků je podle Klugeho už nyní "naším nejhorším nepřítelem". "Nesmíme sami sobě dovolit, abychom věřili, že jsme v bezpečí," zdůraznil. Jakékoli zmírnění opatření přijatých v boji s koronavirem je podle něj nutné dobře promyslet. Už nyní je totiž podle šéfa evropské pobočky WHO jasné, že Evropu čeká druhá vlna epidemie. Důležité ale je, aby se státy v období mezi vlnami připravovaly "na nejhorší scénáře".

Kluge zdůraznil, že téměř 50 procent všech případů onemocnění covid-19 připadá na evropský region, do kterého WHO počítá i Turecko, Rusko a středoasijské státy. Podle něj se situace sice začíná zlepšovat ve Španělsku, alarmující je ale nárůst počtu případů ve východní části regionu: v Rusku, Turecku, na Ukrajině, v Uzbekistánu či Bělorusku.

Až polovina všech lidí v Evropě, jejichž úmrtí je spojované s koronavirem, zemřelo podle šéfa pobočky WHO v domech s pečovatelskou službou či v domovech důchodců. "To je nepředstavitelná lidská tragédie," řekl. Zároveň zdůraznil, že mnoho klientů těchto sociálních zařízení má velkou šanci na uzdravení z covid-19, pokud dostanou dobrou péči. "Naší povinností je nenechat nikoho na holičkách," řekl.

"Napříč evropských regionem ale byla dlouhodobá péče notoricky zanedbávána," zdůraznil Kluge. Do budoucna by se podle něj země měly soustředit na investice do těchto zařízení, jejichž zaměstnanci jsou nyní přepracovaní a finančně podhodnocení.

Související

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

Více souvisejících

WHO (Světová zdravotnická organizace) hranice Česká republika Rakousko Sebastian Kurz Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy