Policie a jiné represivní složky opět zasahují v ulicích běloruských měst proti odpůrcům prezidenta a diktátora Alexandra Lukašenka. Neváhají zatýkat nevinné občany i za pouhou účast na demonstraci, a nezřídka přitom sahají i k fyzickému násilí.
Vzpomínky na poslední zásah a policejní brutalitu jsou stále čerstvé u lidi jako je Pavel Sitenkov nebo Oleg Kulinkovič, kteří se serveru politico.eu svěřili se svými hrůznými zážitky. Podle středečního stanoviska běloruské lidskoprávní organizace Viasna bylo v úterý zatčeno nejméně 50 lidí. Jedná se o opoziční demonstranty a stávkující zaměstnance.
Po menší přestávce se jedná o další vlnu extrémního násilí ze strany běloruských represivních orgánů vůči odpůrcům prezidenta Lukašenka, kteří vyšli do ulic vyjádřit nesouhlas s výsledkem nedávno proběhlých voleb, v nichž opět zvítězil Lukašenko, který v čele země stojí už od roku 1994. Zatčeno už bylo více než 7000 osob, více než sto brutálně bito a nejméně tři zabití.
"Mučení a nelidské zacházení se rozšířilo a je endemické," napsaly Světová organizace proti mučení (World Organisation Against Torture) spolu s běloruskými lidskoprávními iniciativami v dopise zaslaném v pondělí zvláštnímu zpravodaji OSN pro mučení. "Současné stupně brutality a násilí jsou bezprecedentní," dodaly. Přestože druhá vlna policejních zásahů už není tak násilná jako předtím, jsou zde obavy, že Lukašenko vše pro to, aby se udržel u moci.
V nesprávný čas na špatném místě?
Šestadvacetiletého Sitenkova zadrželi 11. srpna v Hrodnu na západě země. Profesionální trenér se tehdy vracel domů, když se stal svědkem brutálního zatýkání taxíkáře.
"Obrněné vozidlo vybavené kulometem a policejní autobus se mu postavily do cesty a zasahující policisté odvedli řidiče do vozu, kde jej začali bít snad na všech možných místech. Snažili se mu vzít klíče, telefon a heslo do telefonu," nechal se slyšet Sitenkov.
O několik minut později se mezi zatčenými vyskytl i on sám. Nekladl odpor a ani se nesnažil o útěk. "Proč bych to dělal, když jsem jenom na cestě domů?," říkal si. "Policisté mě za ruce odvedli na parkoviště, kde už leželo několik lidí tváří k zemi. Zřejmě se jim to zákrok zdál až pro ně příliš snadný, a proto se rozhodli své násilí obrátit i proti mě," uvedl mladík.
"Drželi mě v předklonu za předloktí a poté mě někdo kopl do nohou. Spadl jsem na asfalt a praštil se do hlavy a udeřil se tak, že jsem ve svých očích okamžitě zahlédl hvězdy. Cítil jsem hroznou bolest v hlavě a páteři," dodal.
Sitenkova spolu s ostatními pak odvedli do policejního autobusu. Všichni museli klečet na kolenou a mít skloněnou hlavu. "Pak nám začali klást otázky typu, kdo nás platí, a proč my, revolucionáři, raději nezůstáváme doma. Když někdo odmítl odpovědět, byl zbit. Někdo žertoval, že mu na účet přišlo 50 rublů, za což jej zmlátili," řekl zatčený Bělorus s tím, že jeden z policistů vtipkoval se slovy: "Vidíte, vás platí západ, zatímco nás platíte vy."
O bití a ponižování pak nebyla nouze ani ve vězení, kam byli Sitenkov a ostatní odvezeni. "Ani se neopovažuj pohnout, jinak se zlem potážeš!" vyhrožoval mu jeden z policistů. Během přesunu do cely pak slyšel, jak jsou ostatní vězni mláceni.
"Soudě podle zvuků si troufám hádat, že některé z nich kolikrát i zabili. Zasahující policisté nutili lidi, aby jim odhalili svá hesla do telefonů, kde pak kontrolovali, na které telegramové kanály byli přihlášeni, a vůbec jim prohledávali věci. Když se jim něco nelíbilo, přidali na brutalitě," řekl trenér plavání s tím, že se na něj asi usmálo štěstí, protože si ten den nevzal s sebou mobil. Nakonec po 19 hodinách "vyvázl" jen s pokutou ve výši 45 euro
"Moje policejní eskorta mi řekla, že jsem ve srovnání s ostatními, kteří byli zmláceni tak, že se ani nemohli pohnout, vyvázl docela lehce," řekl Sitenkov. Po vyhledání lékařské pomoci mu ale byly diagnostikovány fraktura v oblasti krku a tři zlomená žebra. V současné době tedy musí nosit límec a jeho sportovní kariéra je v ohrožení. I tak ale nevzdává naději, že agresoři budou jenom postaveni před soud.
Hlasování pro špatného kandidáta?
Třicetiletý Kulinkovič a IT specialista byl zadržen druhou noc po volbách přímo v centru Minsku. "Hlídkující policisté mě vyzvali, abych jim ukázal svůj mobilní telefon, což jsem odmítl, a proto se rozhodli mě zatknout," řekl s tím, že hlasoval pro Svjatlanu Cichanouskou, a že se zúčastnil protestů.
"Ruce nám dali za záda, spoutali je plastovými pouty a donutili nás si kleknout. Po několika hodinách přivedli další nově zadržené a buď je bili nebo jim slovně nadávali," popisoval své zážitky z vyšetřovací vazby v minské policejní služebně. Poté jej spolu s dalšími převezli do vězení v Žodzině asi 57 kilometrů od běloruského hlavního města. "Postavili nás proti zdi a buď nás bili nebo kopali," líčil Kulinkovič své otřesné zážitky.
"V policejním antonu jsme museli ležet tváří na podlaze seřazení od nejmenšího po největšího. Lidé měli strašné bolesti v rukou a nohou. Jeden muž po celou dobu křičel," dodal s tím, že ani samotný převoz se neobešel bez bití.
"Cesta do Žodziny trvala asi čtyři hodiny. Po celou dobu nás nepřestávali mlátit a dokonce se ani nebáli sundat si své kukly a ukázat zatčeným svou tvář," řekl IT specialista. Předtím než jej propustili, musel podepsat doznání, že se zúčastnil nezákonného shromáždění, a že bude-li do roka znovu zatčen, obviní jej z trestného činu. Následně jej odvedli do místnosti se zabavenými věcmi, kde měl pouhých 30 sekund na to, aby našel ty svoje. Jediné, co se mu podařilo najít, byl telefon.
Na začátku minulého týdne podalo více než 600 lidí oficiální stížnost na policejní postup během vyšetřování a dalších 100 se nechalo slyšet, že bylo podrobeno mučení. Informoval běloruský Vyšetřovací výbor (Investigative Comittee) s tím, že se těmito podněty bude zabývat.
Související
Lukašenko: Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou nesmysl, jinak by NATO mělo důvod k útoku
Lukašenko se po 30 letech nezastaví. Bude opět kandidovat na prezidenta
Bělorusko , demonstrace v Bělorusku , Alexandr Lukašenko , Svjatlana Cichanouská , policie , policie Bělorusko
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 55 minutami
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 1 hodinou
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 1 hodinou
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 1 hodinou
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 2 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 2 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 3 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 3 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 4 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 4 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 5 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 5 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 6 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 7 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 7 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 7 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 7 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 8 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.
Zdroj: Libor Novák