Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Premiér chce své evropské protějšky vyzvat k nasazení vojsk v rámci mírové dohody, přičemž už dříve uvedl, že je „připraven a ochoten“ vyslat britské vojáky na Ukrajinu k zajištění její bezpečnosti. „Musíme zintenzivnit naši kolektivní reakci v Evropě, a tím myslím nejen naši obrannou kapacitu, ale i naši plnou angažovanost v obraně suverenity Ukrajiny,“ zdůraznil podle BBC Starmer.

Napětí mezi Evropou a Spojenými státy vzrostlo poté, co americký ministr obrany Pete Hegseth minulý týden prohlásil, že Evropa bude muset převzít hlavní odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa totiž prosazuje méně intervencionistický přístup k zahraniční politice.

V Paříži Starmer podle britského ministerského předsednictví vyzve evropské lídry k posílení role Evropy v NATO a k dalšímu posílení ukrajinské armády. Také zopakuje, že Spojené království je připraveno podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, a to včetně nasazení britských vojáků.

Podobné výzvy už zazněly i od jiných evropských představitelů. Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová v rozhovoru pro BBC prohlásila, že „abychom předešli válce, musíme více investovat do obrany“.

Starmer v článku pro deník The Telegraph uvedl, že by byl ochoten vyslat britské vojáky na Ukrajinu jako součást mezinárodních mírových sil, které by měly dohlížet na hranici mezi ukrajinským a ruským územím.

Experti však upozorňují, že taková mise by byla mimořádně náročná a vyžadovala by výrazné navýšení vojenských výdajů. Podle Malcolma Chalmerse, zástupce ředitele britského think-tanku RUSI, by taková operace nemohla být pouze symbolickou přítomností, ale musela by obsahovat dobře vyzbrojené jednotky, zálohy a leteckou podporu.

Bývalý velitel NATO generál Adrian Bradshaw uvedl, že síla by musela „odstrašovat agresi“ stejně jako NATO na svém vlastním území. „Toto nemůže být pouze symbolická přítomnost, ale mise, která jasně signalizuje, že jakýkoli další konflikt nebude omezen jen na Ukrajinu,“ řekl Bradshaw.

Podle bývalého velitele britské armády Lorda Dannatta by taková síla vyžadovala asi 100 000 vojáků, přičemž Británie by musela dodat dvě pětiny z nich. „Takový počet prostě nemáme k dispozici,“ uvedl Dannatt.

Británie v současnosti vynakládá na obranu asi 2,3 % HDP a vláda se zavázala tento podíl zvýšit na 2,5 %. Starmer uvedl, že vláda brzy představí plán, jak tohoto cíle dosáhnout. „Moje zpráva pro evropské spojence je jasná – všichni musíme zvýšit naši obranyschopnost i financování,“ zdůraznil.

Summit evropských lídrů v Paříži byl podle pozorovatelů svolán narychlo poté, co Trumpova administrativa zahájila mírová jednání s Ruskem, která mají začít v úterý v Saúdské Arábii. Američtí představitelé sice tvrdí, že Evropa a Ukrajina budou do jednání konzultovány, nebudou se jich však přímo účastnit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev o rozhovorech nebyl informován a že nebude uznávat žádnou dohodu, na jejíž tvorbě se nebude podílet.

Evropští představitelé také vyjádřili obavy nad nedávnými výroky amerického ministra obrany Hegsetha, který označil za „nereálné“ očekávat, že se Ukrajina vrátí k hranicím z roku 2014 – tedy před ruskou anexi Krymu a okupaci částí východní Ukrajiny.

Hegseth také zpochybnil možnost, že by se Ukrajina mohla v blízké budoucnosti stát členem NATO – což je cíl, který Starmer označil za „nevratný proces“.

Bývalý generál Bradshaw varoval, že pokud by Ukrajina nedosáhla plného obnovení své územní integrity, je nezbytné, aby byla mírová dohoda trvalá a bezpečnostní záruky dostatečně silné. „Pokud se Ukrajina nevrátí k plné suverenitě, musíme zajistit, aby byl mír trvalý,“ řekl.

Starmer se na summitu setkává s lídry Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Nizozemska a Dánska, stejně jako s předsedou Evropské rady, předsedkyní Evropské komise a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Polský premiér Donald Tusk už uvedl, že Polsko nevyšle vojáky na Ukrajinu, ale bude pokračovat v poskytování vojenské, finanční a humanitární pomoci.

Profesor Chalmers ze strategického think-tanku RUSI upozornil, že přítomnost vojáků NATO na Ukrajině by byla pro Rusko porážkou, a proto je nepravděpodobné, že by Moskva takový plán akceptovala v rámci mírové dohody.

Nasazení britských vojáků by také muselo schválit britský parlament. Lídr liberálních demokratů Ed Davey uvedl, že je přesvědčen, že by návrh získal podporu napříč politickým spektrem.

Mluvčí Starmera dodal, že parlament by byl konzultován „v patřičném čase“, ale zatím je podle něj předčasné předjímat jednání s ostatními světovými lídry.

Mezitím pokračují boje na Ukrajině. Podle místních úřadů zemřeli při nedělních ruských útocích nejméně tři civilisté a několik oblastí Ukrajiny se potýká s výpadky elektřiny kvůli úderům na energetickou infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na pondělí sestřelilo 90 ukrajinských dronů.