Evropská unie se stále neshodla na nových sankcích proti Rusku

Evropský blok od začátku května jedná o nové sérii sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, která má zejména zacelit mezery v dosud přijatých postizích a znemožnit jejich obcházení. EU chce zamezit vývozu vojensky využitelných technologií a dalšího citlivého zboží do Ruska přes třetí země. Unii vadí i to, že Rusko dostává do Evropy své suroviny s pomocí dalších států, a tím získává peníze na financování války. Unijní státy však dosud nejsou zajedno v tom, zda pohrozit sankcemi přímo zemím umožňujícím toto obcházení sankcí, nebo spíše firmám, které se na něm podílejí.

Velvyslanci se dnes pokoušeli tyto rozdíly překlenout, řada států má však nadále námitky kvůli možným diplomatickým sporům při postižení třetích zemí. K zastáncům ráznějšího přístupu vůči mimounijním státům patří Polsko či pobaltské země, opatrnější postoj prosazuje zejména Německo. Maďarsko či Řecko zase již dříve vyjádřily nesouhlas s tím, že se jejich firmy objevily na ukrajinském seznamu sponzorů války. Ten sice se sankčním balíčkem přímo nesouvisí, stal se však předmětem vyjednávání diplomatů.

Evropská sedmadvacítka se snaží koordinovat přijímání protiruských sankcí se Spojenými státy a Británií. Zatímco Washington a Londýn oznámily schválení nové sady postihů minulý týden před summitem skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, unie podle diplomatů patrně vzhledem k řadě přetrvávajících neshod tento týden potřebné jednoty nedosáhne. Velvyslanci se pravděpodobně kvůli sankcím opět sejdou až příští týden.