Evropskou unii čeká ostrá diskuze o financování dodávek zbraní na Ukrajinu

Na prvním letošním zasedání Rady Evropské unie pro zahraniční věci v Bruselu se očekává intenzivní diskuse, zejména v souvislosti s otázkou financování dodávek zbraní na Ukrajinu.

Péter Szijjártó, šéf maďarské diplomacie, na Facebooku prohlásil, že bude tvrdá debata, protože se znovu otevírá otázka závazku poskytovat Ukrajině zbraně na dlouhodobý horizont s předpokládaným ročním financováním ve výši pěti miliard eur.

Szijjártó zdůraznil, že i přes nový rok přetrvává válečná psychóza, a podotkl, že nedávné dny a týdny ukázaly, že válka na Ukrajině nepřináší řešení na bojišti, ale spíše zvyšuje ztráty a ničení.

Šéf maďarské diplomacie vyjádřil naději, že s kolegy budou diskutovat o otázce Blízkého východu a dojdou k poznání, že úspěch protiteroristických operací není pouze v zájmu Izraele, ale měl by být též zájmem celého světa. Szijjártó zdůraznil potřebu zabránit opakování teroristických útoků, jakými byl ten, který postihl Izrael na začátku října.

Maďarsko by přitom mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.

Doporučené články

Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.

Maďarská vláda začala tento návrh napadat z různých důvodů. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán nakonec na prosincovém summitu EU vetoval balík pomoci ve výši 50 miliard eur, který měl být použit k podpoře ukrajinského rozpočtu během následujících čtyř let.

Politico informuje, že maďarská vláda by mohla odvolat své veto, pokud by Rada Evropské unie každoročně přezkoumávala tuto pomoc a schvalovala ji jednomyslně. To by znamenalo, že Ukrajina by obdržela podporu ve formě ročních splátek ve výši 12,5 miliardy eur, a maďarská vláda by měla možnost každý rok vydírat EU prostřednictvím svého veta.

Doporučené články

Politico zdůrazňuje, že to není první takový nápad v případě Maďarska, ale považuje to za významný krok zpět v rétorice Viktora Orbána v posledních týdnech, kdy ostře protestoval proti jakékoli podpoře Ukrajiny z rozpočtu EU.

Maďarský expert na Rusko András Rácz uvedl, že v rámci EU je Orbánovo veto slabé, protože lze najít obejít. Dodal, že by se mohlo uplatnit mezivládní dohoda, což by bylo komplikovanější a dražší, ale realizovatelné. Rácz proto nepovažuje za ohroženou finanční podporu od EU.

V otázce finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, které má Kyjevu poskytnout EU ze svého revidovaného rozpočtu ve formě půjček a grantů, Orbán využil svého práva veta a balíček zablokoval.

Lídři EU by tak v této věci měli jednat na mimořádném zasedání v Bruselu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale existuje šance, že se Orbána podaří přesvědčit, aby přistoupil na balíček finanční pomoci pro Ukrajinu.

Doporučené články

V opačném případě by to podle něj znamenalo i zablokování nových finančních prostředků pro Maďarsko a s ním sousedící země, jakož i peněz určených na ochranu hranic před nelegální migrací - vzhledem k tomu, že jsou také součástí rozpočtu EU na příští čtyři roky.

Orbán kritizoval návrhy Evropské komise na změny v dlouhodobém rozpočtu EU již před začátkem loňského summitu. Další lídři však doufali, že ho přesvědčí o souhlasu kompromisními nabídkami.

Jednání o podpoře Ukrajiny se týkala 50 miliard eur, z nichž 17 miliard měly tvořit nevratné granty a 33 miliard půjčky. Vůči návrhům eurokomise měly kromě Maďarska výhrady takzvané "šetrné" členské státy, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU.


 
 
 
 

Související

Více souvisejících

Maďarsko Péter Szijjártó EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Ilustrační fotografie.

Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný

Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku. 

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu v pátek varovali před jednotlivci, kteří hrozí odvetou vůči soudu nebo jeho zaměstnancům. Takové jednání může podle ICC představovat trestný čin vůči výkonu spravedlnosti, informuje agentura AFP.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky

Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

včera

včera

HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) tvrdí, že ruské jednotky se dopustily mimosoudních poprav ukrajinských vojáků, kteří se vzdávali a chtěli se dostat do zajetí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy