Francouzi během nepřítomnosti Macrona v zemi pokračují v protestech

Francouzi dnes už po jedenácté od poloviny ledna vyšli do ulic, aby vyjádřili nesouhlas s vládní důchodovou reformou. Formou stávky se k protestu připojila asi desetina učitelů, kvůli stávkám nejela asi čtvrtina rychlovlaků TGV, městská doprava byla narušena jen mírně, napsal deník Le Figaro. Podle agentury AFP už stávkujícím dochází dech a jejich počty klesají. 

V ulicích různých měst dnes bylo přes půl milionu lidí, uvedly úřady, ještě před 14 dny jich ale bylo více než milion. Odboráři ovšem tvrdí, že dnes ve Francii protestovaly zhruba dva miliony demonstrantů.

V Lyonu skupinka maskovaných aktivistů zničila semafory a zapálila v nich elektrické obvody. Útočili také na policisty, kteří na jinak poměrně klidný průvod dohlíželi. "Hnutí nedochází dech, ale zcela se mění jeho charakter," řekl deníku Le Figaro jeden z policistů. Část demonstrantů byla zadržena.

Demonstranti hlásící se k dopravním odborům v Paříži krátce pronikli do historické budovy Centorial, v níž sídlí mimo jiné americká investiční společnost BlackRock, píše Le Monde. Reportér deníku Le Parisien psal o dýmu a plamenech, dav podle něj hromadně zpíval "anti, anti, antikapitalismus" a hesla proti prezidentu Emmanuelu Macronovi. Hlavní protestní průvod se v Paříži dal do pohybu okolo 14:00.

Průvod vyšel od Invalidovny směrem k náměstí l'Italie kolem pivnice La Rotonde, kde Macron v roce 2017 oslavoval svůj postup do druhého kola prezidentských voleb. Skupinka demonstrantů začala házet lahve, dlažební kostky i petardy na policisty stojící opodál. Poté, co hodili dýmovnici na červenou markýzu restaurace, vypukl požár, který zanedlouho zlikvidovali hasiči.

Macron je tento týden na pracovní cestě v Číně, podle Le Monde ale dění ve vlasti pečlivě sleduje. Odmítl tvrzení odborů, že Francie zažívá "krizi demokracie" a vzkázal, aby vedení odborů pečlivě vážilo svá slova. Premiérka Élisabeth Borneová se dnes setkala s představiteli odborů, ale kompromis ohledně dalšího postupu nenašli.

Po celé Francii bylo na dnešek ohlášeno 370 akcí, na pořádek dohlíželo 11.500 policistů a strážníků, z toho 4200 v Paříži. Podle předběžné bilance, kterou dnes na twitteru zveřejnil ministr vnitra Gérald Darmanin, dnes bylo zatčeno 111 lidí a zranění při střetech s demonstranty utrpělo 154 policistů.

Policisté očekávali účast 600.000 až 800.000 lidí, z toho asi desetinu v Paříži. Podle ministerstva vnitra dnes ve Francii demonstrovalo přibližně 570.000 lidí, z toho 57.000 v Paříži, což je velký pokles oproti posledním stávkám. Před 14 dny, tedy 23. března, bylo podle oficiálních údajů v ulicích francouzských měst 1,09 milionu demonstrantů, podle pořádajících odborů 3,5 milionu lidí. Odborový svaz CGT uvedl, že protestních akcí se dnes v Paříži zúčastnilo přibližně 400.000 lidí, v celé zemi to podle něj byly téměř dva miliony.

Další den stávek odbory ohlásily na 13. dubna, tedy den předtím, než se k Macronově důchodové reformě vyjádří francouzská Ústavní rada, která rozhodne o jejím osudu. O posouzení reformy radu na konci legislativního procesu požádala jak vláda, tak opozice. Přikloní-li se Ústavní rada na stranu vlády, bude to znamenat definitivní zelenou pro zavedení nepopulární reformy.

Penzijní reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie Policie Francie

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy