Fregaty, letadla i drony. NATO spustilo akci Baltic Sentry, má ochránit kabely před Ruskem

Generální tajemník NATO Mark Rutte v úterý oznámil spuštění programu "Baltic Sentry", jehož cílem je zvýšit bezpečnost regionu za pomoci široké škály prostředků včetně fregat, námořních hlídkových letounů a flotily námořních dronů.

Summit lídrů baltských zemí, který se koná v Helsinkách, je zaměřen právě na zajištění bezpečnosti Baltského moře. Setkání hostí finský prezident Alexander Stubb a estonský premiér Kristen Michal, přičemž účastníky jsou rovněž představitelé Dánska, Německa, Lotyšska, Litvy, Polska, Švédska a vrcholní činitelé Evropské komise.

Debaty se soustředí na reakce na nedávné incidenty spojené se sabotáží kabelů, přičemž obvinění často směřují na Rusko, i když konkrétní důkazy k přímému obvinění zatím chybí.

Mark Rutte zdůraznil, že NATO zvýší dohled v oblasti a propojí národní dohledové systémy členských zemí s cílem vytvořit komplexní detekční systém pro identifikaci hrozeb. Součástí obranných opatření budou také represivní kroky, inspirované reakcí Finska na poškození kabelu během Vánoc.

Finské úřady tehdy zahájily trestní vyšetřování, zavedly zákaz cestování pro členy posádky podezřelého plavidla a provedly inspekci lodi Eagle S. Rutte prohlásil, že kapitáni lodí musí počítat s vážnými následky, pokud jejich plavidla ohrozí infrastrukturu, včetně možnosti zadržení a zabavení lodí.

Kromě posílení dohledu plánuje NATO spolupracovat s poskytovateli klíčové infrastruktury na zlepšení odolnosti kabelů vůči podobným útokům. Navzdory opakovaným incidentům finská ministryně zahraničí Elina Valtonen uvedla, že situace zatím nevyžaduje aktivaci článku 4 NATO, který by spustil formální konzultace mezi spojenci v případě ohrožení bezpečnosti některého členského státu.

V posledních týdnech se v oblasti Baltského moře již zintenzivnila vojenská aktivita. Švédský premiér Ulf Kristersson oznámil, že Stockholm poprvé umístí až tři válečné lodě pod velení NATO. V prosinci NATO oznámilo, že spojenci posílí svou námořní přítomnost v regionu, přičemž finská média uvedla, že aliance by mohla vyslat až 10 válečných lodí na ochranu podmořských kabelů.

Německý kancléř Olaf Scholz v úterý potvrdil, že německé námořnictvo poskytne své lodě pro ochranu infrastruktury, zatímco litevské námořnictvo zintenzivňuje dohled v oblasti. Litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienė na sociální síti X uvedla, že nově získané informace ze Švédska ukazují, jak blízko byla situace k tomu, aby byly poškozeny všechny tři hlavní energetické kabely – NordBalt, Estlink 1 a Estlink 2 – současně.

Ministryně zdůraznila, že mluvila s ministry obrany ze Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Polska a Nizozemska a dospěli k závěru, že je nutné okamžitě zvýšit přítomnost vojenských sil v Baltském moři a aktualizovat mezinárodní i národní legislativu, aby lépe odpovídala hrozbám hybridní války.

Setkání ministrů obrany baltských zemí a Nizozemska, které se koná současně v Haagu, se rovněž zaměřuje na tuto problematiku a ukazuje na rostoucí naléhavost společné akce. NATO a jeho spojenci se tak připravují na čelení hybridním hrozbám, které v posledních letech nabírají na intenzitě a vyžadují koordinovaný a rozhodný přístup.