Fregaty, letadla i drony. NATO spustilo akci Baltic Sentry, má ochránit kabely před Ruskem

NATO intenzivně posiluje své kapacity pro detekci a ochranu podmořských energetických a datových kabelů v Baltském moři. Tato iniciativa přichází v reakci na sérii sabotáží, které zasáhly klíčovou infrastrukturu v oblasti, uvedl server Politico.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v úterý oznámil spuštění programu "Baltic Sentry", jehož cílem je zvýšit bezpečnost regionu za pomoci široké škály prostředků včetně fregat, námořních hlídkových letounů a flotily námořních dronů.

Summit lídrů baltských zemí, který se koná v Helsinkách, je zaměřen právě na zajištění bezpečnosti Baltského moře. Setkání hostí finský prezident Alexander Stubb a estonský premiér Kristen Michal, přičemž účastníky jsou rovněž představitelé Dánska, Německa, Lotyšska, Litvy, Polska, Švédska a vrcholní činitelé Evropské komise.

Debaty se soustředí na reakce na nedávné incidenty spojené se sabotáží kabelů, přičemž obvinění často směřují na Rusko, i když konkrétní důkazy k přímému obvinění zatím chybí.

Mark Rutte zdůraznil, že NATO zvýší dohled v oblasti a propojí národní dohledové systémy členských zemí s cílem vytvořit komplexní detekční systém pro identifikaci hrozeb. Součástí obranných opatření budou také represivní kroky, inspirované reakcí Finska na poškození kabelu během Vánoc.

Finské úřady tehdy zahájily trestní vyšetřování, zavedly zákaz cestování pro členy posádky podezřelého plavidla a provedly inspekci lodi Eagle S. Rutte prohlásil, že kapitáni lodí musí počítat s vážnými následky, pokud jejich plavidla ohrozí infrastrukturu, včetně možnosti zadržení a zabavení lodí.

Kromě posílení dohledu plánuje NATO spolupracovat s poskytovateli klíčové infrastruktury na zlepšení odolnosti kabelů vůči podobným útokům. Navzdory opakovaným incidentům finská ministryně zahraničí Elina Valtonen uvedla, že situace zatím nevyžaduje aktivaci článku 4 NATO, který by spustil formální konzultace mezi spojenci v případě ohrožení bezpečnosti některého členského státu.

V posledních týdnech se v oblasti Baltského moře již zintenzivnila vojenská aktivita. Švédský premiér Ulf Kristersson oznámil, že Stockholm poprvé umístí až tři válečné lodě pod velení NATO. V prosinci NATO oznámilo, že spojenci posílí svou námořní přítomnost v regionu, přičemž finská média uvedla, že aliance by mohla vyslat až 10 válečných lodí na ochranu podmořských kabelů.

Německý kancléř Olaf Scholz v úterý potvrdil, že německé námořnictvo poskytne své lodě pro ochranu infrastruktury, zatímco litevské námořnictvo zintenzivňuje dohled v oblasti. Litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienė na sociální síti X uvedla, že nově získané informace ze Švédska ukazují, jak blízko byla situace k tomu, aby byly poškozeny všechny tři hlavní energetické kabely – NordBalt, Estlink 1 a Estlink 2 – současně.

Ministryně zdůraznila, že mluvila s ministry obrany ze Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Polska a Nizozemska a dospěli k závěru, že je nutné okamžitě zvýšit přítomnost vojenských sil v Baltském moři a aktualizovat mezinárodní i národní legislativu, aby lépe odpovídala hrozbám hybridní války.

Setkání ministrů obrany baltských zemí a Nizozemska, které se koná současně v Haagu, se rovněž zaměřuje na tuto problematiku a ukazuje na rostoucí naléhavost společné akce. NATO a jeho spojenci se tak připravují na čelení hybridním hrozbám, které v posledních letech nabírají na intenzitě a vyžadují koordinovaný a rozhodný přístup.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Válka na Ukrajině jako cenný zdroj? NATO ji hodlá využít

NATO plánuje využít tříletou válku na Ukrajině jako zdroj cenných lekcí pro zlepšení své připravenosti na potenciální konflikt s Ruskem. Nově vznikající NATO-Ukrajinské centrum pro analýzu, výcvik a vzdělávání (JATEC), které bude otevřeno příští měsíc v polském městě Bydhošť, bude zkoumat nejnovější poznatky z moderní války. Centrum se zaměří na oblasti, jako je využití dronů, letecká obrana, umělá inteligence a odolnost civilního obyvatelstva, uvedl server Politico.

Více souvisejících

NATO Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Podněstří, ilustrační fotografie.

Podněstří v krizi: Gazprom a Kreml si protiřečí. Hrozí přímá ruská intervence

Podněstří se od začátku roku nachází v hluboké energetické krizi, která může zásadně ovlivnit jeho budoucnost. Region čelí dvěma scénářům: připojení zpět k Moldavsku nebo přímé ruské intervenci. Analytici varují, že snaha o reintegraci by mohla Moskvu vyprovokovat k agresi. Kreml mezitím z krize obviňuje Moldavsko a Ukrajinu, přestože Gazprom předem avizoval vypnutí plynu z jiných důvodů než kvůli ukončení tranzitní smlouvy.

před 1 hodinou

Škola, ilustrační fotografie.

PŘEHLED: Termíny jarních prázdnin v únoru a březnu 2025

Nerady se děti vracely po Vánocích do školy, ale další volno se jim pomalu blíží. Na konci ledna dostanou den volna za vysvědčení. Hned vzápětí navíc odstartují turnusy jarních prázdnin. Přehled termínů nabízíme pod článkem. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Příměří v Gaze potvrzeno. Izrael schválil dohodu, vláda se však otřásá

Boje v Pásmu Gazy se zítra podle všeho zastaví. Izraelská vláda posvětila dohodu o příměří a propuštění rukojmích s palestinským militantním hnutím Hamás. V platnost má vstoupit v neděli. Dva ministři ale hlasovali proti, přičemž varovali premiéra Benjamina Netanjahua, že jejich strany mohou kabinet opustit. 

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Stephen Edwin King, americký spisovatel hororů, jeden z nejproduktivnějších a čtenářsky nejúspěšnějších autorů současnosti. Řada jeho knih a povídek byla zfilmována. Mezi jeho slavná díla patří knihy Carrie, To, Mrtvá zóna a série Temná věž, ve filmovém zpracování prosluly především na jeho dílech postavené snímky Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle, foto:

Stephen King chce zrušit Oscary: LA hoří, není co oslavovat

Renomovaný autor hororů Stephen King se rozhodl letos nehlasovat v anketě o Oscary a dokonce zastává názor, že by se slavnostní ceremoniál neměl vůbec konat. Na sociální síti Bluesky ve čtvrtek napsal, že současná situace v Los Angeles, kde ničivé požáry pustoší krajinu, není vhodnou dobou pro okázalé oslavy.

včera

TikTok

TikTok má dva dny. Jinak ho USA zakáží

Nejvyšší soud USA v pátek potvrdil zákon nařizující prodej TikToku, což znamená, že pokud nebude dohodnuto řešení, populární aplikace bude zakázána na území Spojených států již za dva dny. Uvedl to server Politico.

včera

Donald Trump

Dánsko kvůli zájmu USA o Grónsko zesměšnilo Trumpa

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen vyzval k uklidnění situace poté, co nově zvolený americký prezident Donald Trump odmítl vyloučit možnost vojenského převzetí Grónska, autonomního území Dánska. Rasmussen v rozhovoru pro dánská média zdůraznil, že nevnímá situaci jako krizi ve vztazích mezi oběma zeměmi, a vyzval k „snížení tepu“ v této otázce.

včera

WhitePress® – mezinárodní spojka marketingové nabídky a poptávky

WhitePress® – mezinárodní spojka marketingové nabídky a poptávky

Inzerenti, majitelé webů, agentury i copywriteři se denně potýkají s tvorbou obsahu. Jedni ho potřebují jako sůl, ale nemají na něj čas, a druzí ho tvoří rádi na profesionální úrovni. WhitePress® je online marketingová platforma, která obě skupiny spojuje dohromady a vytváří tak prostor pro tvorbu kvalitního obsahu a zvyšuje viditelnost značek na trhu.

včera

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Musk může zničit demokracii v Evropě, obává se Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz ostře kritizoval technologického magnáta Elona Muska, přičemž ho označil za hrozbu pro demokratický vývoj Evropy. Na páteční tiskové konferenci v Berlíně Scholz prohlásil, že Muskova blízkost k ultrapravicovým skupinám a politickým hnutím představuje vážné riziko pro demokratické hodnoty, na nichž stojí evropská společnost.

včera

včera

Netanjahu: Hamás může propustit první rukojmí už v neděli

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že propuštění rukojmích držených v pásmu Gazy od útoku Hamásu 7. října 2023 by mohlo začít již v neděli, pokud vláda schválí plán a dohoda bude realizována. Mediátoři z Egypta, Kataru, Spojených států a Izraele se v pátek setkali v Káhiře, aby projednali mechanismy pro zavedení příměří v Gaze.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy