FT: Evropa se mírové dohody mezi Trumpem a Putinem bojí

Evropské státy se dlouhodobě snaží být součástí jakýchkoli mírových rozhovorů, aby zajistily svou vlastní bezpečnost a obranu proti budoucím hrozbám ze strany Moskvy. Trumpovo rozhodnutí však tento postoj narušilo a evropské lídry postavilo do situace, kdy nemají žádný přímý vliv na výsledek jednání.

„Každý z nás mluvil o síle svých zemí a o velkém přínosu, který budeme mít, až jednou začneme spolupracovat,“ uvedl Trump o svém rozhovoru s Putinem. Tento výrok vyvolal pobouření v evropských metropolích, kde je Putin považován za válečného zločince.

Dalším šokem pro evropské vlády bylo Trumpovo oznámení, že prostředníkem jednání by se mohla stát Saúdská Arábie. Brusel tak ztratil jakoukoliv naději, že by mohl ovlivnit průběh rozhovorů a zajistit, že dohoda bude odpovídat i evropským bezpečnostním zájmům.

Evropští diplomaté doufali, že alespoň při dnešních a zítřejších bilaterálních jednáních v Mnichově získají více informací o plánech USA od Trumpova zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kellogga. Tyto naděje však byly zcela zmařeny, když Kellogg nebyl ani zahrnut do čtyřčlenného amerického vyjednávacího týmu.

Evropské obavy jsou dvojího druhu. Prvním je strach, že budou muset financovat poválečnou obnovu Ukrajiny, dodávat zbraně a rozmístit své jednotky jako součást mírové mise, aniž by měli možnost se podílet na samotném procesu vyjednávání. Druhým je riziko, že Trump podepíše dohodu, která nebude reflektovat širší bezpečnostní zájmy Evropy, čímž by dal Putinovi možnost v budoucnu vyvíjet tlak na další země.

Tyto obavy podpořila i prohlášení amerického ministra obrany Peta Hegsetha, který včera uvedl, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, že americké jednotky nebudou nikdy rozmístěny na jejím území a že obnova hranic Ukrajiny do podoby z roku 2014 je „nereálným cílem“.

V reakci na Trumpovo oznámení vydaly Francie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko, Velká Británie, Ukrajina a Evropská unie společné prohlášení, v němž uvedly, že chtějí o dalším postupu jednat se Spojenými státy. „Ukrajina a Evropa musí být součástí jakýchkoli jednání,“ stojí v prohlášení.

Zástupci Evropské komise i NATO však odmítli Trumpův krok přímo komentovat. Mezitím trhy reagovaly na zprávy o možném mírovém řešení růstem evropských akcií a posílením ruského rublu.

Kromě obav o Ukrajinu přinesl včerejší den Evropě i jednu pozitivní zprávu – v Rakousku se rozpadla jednání o vytvoření vlády, v níž by dominovala krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Předseda FPÖ Herbert Kickl oznámil, že vrací mandát k sestavení vlády prezidentovi Alexandru Van der Bellenovi, protože jednání o rozdělení vládních postů nebyla úspěšná.

Svobodná strana jednala o koalici s konzervativní Lidovou stranou (ÖVP) od ledna, poté co se tradiční strany nedokázaly sjednotit proti FPÖ, která v zářijových volbách zvítězila. Klíčovým bodem sporu bylo Kicklovo trvání na tom, aby jeho strana získala kontrolu nad ministerstvem vnitra, což bylo pro konzervativce nepřijatelné z bezpečnostních důvodů.

„Obdrželi jsme četná varování z domova i ze zahraničí, že spolupráce zpravodajských služeb by byla ohrožena, pokud by vnitro ovládala Svobodná strana,“ uvedl předseda ÖVP Christian Stocker.

FPÖ již ministerstvo vnitra vedla v letech 2017–2019, kdy byla součástí vlády Sebastiana Kurze. Během této doby přestaly západní zpravodajské služby s Rakouskem spolupracovat kvůli obavám z možného úniku citlivých informací do Ruska.

Tato vláda následně padla poté, co vyšlo najevo, že představitelé FPÖ se během schůzky na Ibize pokusili získat politické výhody od osoby, kterou považovali za neteř ruského oligarchy blízkého Kremlu.

Proevropsky smýšlející politici si proto nyní mohou oddechnout, že Kickl se nestane rakouským kancléřem – alespoň prozatím. Pokud by se v Rakousku konaly nové volby, FPÖ by mohla ještě posílit, což by mohlo být součástí Kicklovy strategie.

Prezident Van der Bellen nyní vyzval ostatní strany, aby našly kompromis a sestavily vládu, a uvedl, že v následujících dnech rozhodne o dalším postupu.