V ukrajinském Iršansku se nad zamrzlou krajinou rozprostírá část zrezivělého mechanického ramene těžebního zařízení. Rozlehlé povrchové doly s barvami připomínajícími měsíční povrch jsou dějištěm snahy o těžbu titanu – suroviny, která je klíčová pro nadějné, ale značně nejasné dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o využití nerostného bohatství.
Elektrická energie, nezbytná pro provoz mohutných těžebních strojů, je v těchto končinách dostupná sotva tři hodiny denně. A přestože se dohoda mezi Washingtonem a Kyjevem zaměřuje na možné využití ukrajinských surovin, podmínky její realizace zůstávají nejasné.
Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že dohoda otevře Spojeným státům snadný přístup k ukrajinským nerostným zdrojům, odborníci i ukrajinské úřady tuto interpretaci zpochybňují, píše CNN.
Válečný stav, nejistota a zničená infrastruktura činí těžbu surovin extrémně náročnou. V Iršansku, kde se těží titan, je to obzvlášť patrné. „Každý den vidíme, jak je ničen ukrajinský energetický systém. Celé regiony jsou pravidelně odpojovány kvůli nouzovým výpadkům,“ říká Dmytro Holik, ředitel těžební divize koncernu Group DF.
Místní pracovníci, převážně muži, se vyhýbají vojenské službě díky tomu, že titanová těžba je považována za strategické odvětví. Přesto je provoz podniku extrémně nestabilní a náklady na produkci vysoké, což vážně podkopává zisky.
Trump ve čtvrtek naznačil, že by američtí pracovníci mohli v budoucnu pomáhat s těžbou surovin na Ukrajině. „Budeme tam mít hodně lidí. Budeme v té zemi pracovat. Nemyslím si, že by měl být jakýkoliv problém,“ prohlásil prezident.
Text rámcové dohody, kterou by měli podepsat americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, obsahuje řadu nejasností. Dokument odkazuje na „polovinu hodnoty relevantních státem vlastněných nerostných zdrojů“, avšak podrobnosti ponechává k dalšímu vyjednávání. Navíc vylučuje zdroje, které jsou již součástí státního rozpočtu Ukrajiny.
Samotné odhady nerostného bohatství Ukrajiny jsou nejednotné. Mnohá data stále vycházejí ze sovětských průzkumů. Nedávná prezentace ukrajinského ministerstva ekologie a přírodních zdrojů uvádí, že země produkuje 7 % světového titanu a má 3 % světových zásob lithia – přesto dosud nebylo zahájeno žádné jeho těžení. Dále tvrdí, že Ukrajina patří mezi pět zemí s největšími zásobami grafitu a disponuje nalezišti vzácných kovů, jako jsou tantal, niob a beryllium.
Podle analýzy amerického geologického úřadu (USGS) byl ještě před ruskou invazí v roce 2022 Ukrajina pátým největším producentem titanové houby a šestým největším producentem grafitu. Avšak letošní zpráva USGS již žádné nové údaje o ukrajinských zásobách grafitu neobsahuje a konstatuje, že některé klíčové provozy, včetně hliníkárny s kapacitou 1,7 milionu tun ročně, byly uzavřeny.
„Mluvit o skutečné hodnotě těchto ložisek je nesmírně složité,“ vysvětluje Natalia Bariatska, geoložka a členka Australského institutu geovědců. „Můžeme odhadovat hodnotu prvků v podzemí, ale je nutné si uvědomit, že jejich těžba, zpracování a prodej vyžadují obrovské investice.“
Otázkou zůstává, jakých podniků by se případná americko-ukrajinská dohoda mohla týkat. Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz nedávno zmínil „ukrajinskou hliníkárnu“, která by podle něj mohla pokrýt veškerou roční spotřebu hliníku ve Spojených státech.
Nejpravděpodobnějším kandidátem je zaporizžská hliníkárna, rozsáhlý průmyslový komplex, který byl uzavřen již před deseti lety. Video z roku 2015 ukazuje, že podnik je v dezolátním stavu, a podle záznamů ukrajinského Státního fondu majetku utrpěl při ruském bombardování další škody.
Zda se Ukrajina skutečně stane těžebním rájem, jak naznačuje Trumpova vize, je tak zatím nejisté. Bez rozsáhlých investic, modernizace infrastruktury a především konce války zůstávají tyto suroviny uvězněny pod povrchem.
Související

Trump přiznal: Jsem naštvaný na Putina. Musí udělat dobrou věc

Ukrajina nemusí přijmout nerostnou dohodu, naznačil Zelenskyj
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Chladné počasí dorazilo. Může napadnout až 15 centimetrů sněhu
včera

Příští zatmění Slunce bude velkolepé. Experti prozradili, kdy bude
včera

Trenérské změny v extralize. Po konci sezóny se loučí s trenéry v Liberci a Litvínově
včera

Zemřel všestranný herec Jiří Havel
včera

Trump přiznal: Jsem naštvaný na Putina. Musí udělat dobrou věc
včera

Slintavka a kulhavka se blíží k Česku. Výborný slíbil přísnější kontroly
včera

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA
včera

Zemřel slavný americký herec Richard Chamberlain. Bylo mu 90 let
včera

Tragédie v českém fotbale. Náhle zemřel brazilský hráč Leandro Lima
včera

Evropa by zvládla čelit Rusku i bez Američanů, naznačuje analýza
včera

Jak přežít krizi? Praktický manuál pro Čechy, kteří postrádají oficiální příručku od státu
včera

Volby se blíží a podpora ANO se nepatrně snižuje. Spolu si polepšilo
včera

Hasiči pokračují v zásahu po výbuchu v Poličce. Nasadili těžkou techniku
včera

Nové návrhy příměří v Gaze. Hamás je ochoten souhlasit, Netanjahu vyjednává
včera

Slovenskem otřásá smrt prokurátora. Našli ho zastřeleného
včera

Záhadná nemoc v Rusku. Pacienti mají vysokou horečku a kašlou krev
včera

Páteční zemětřesení v Asii nepřežilo nejméně 1600 lidí. Stovky osob se nadále pohřešují
včera

Aprílové počasí po víkendu. Meteorologové prozradili, co máme čekat
29. března 2025 21:58

Přechod na letní čas zpozdí víkendové noční vlaky, upozorňují ČD
29. března 2025 21:19
Český hokej se rozloučil s legendou. Extraligová kluziště definitivně opouští Milan Gulaš
Po 828 zápasech, které odehrál v české extralize s bilancí 691 kanadských bodů za 317 gólů a 374 asistencí, se rozhodl českobudějovický kapitán Milan Gulaš ve svých 39 letech uzavřít bohatou hráčskou kariéru. Začal ji už v roce 2003, přesto nevyhrál ani jeden extraligový titul. I tak se stal zásluhou svých výkonů jedinečnou legendou.
Zdroj: David Holub