Grafit, titan i lithium. Vzácných kovů má Ukrajina hodně, jaká je ale realita v těžebních dolech?

Elektrická energie, nezbytná pro provoz mohutných těžebních strojů, je v těchto končinách dostupná sotva tři hodiny denně. A přestože se dohoda mezi Washingtonem a Kyjevem zaměřuje na možné využití ukrajinských surovin, podmínky její realizace zůstávají nejasné.

Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že dohoda otevře Spojeným státům snadný přístup k ukrajinským nerostným zdrojům, odborníci i ukrajinské úřady tuto interpretaci zpochybňují, píše CNN.

Válečný stav, nejistota a zničená infrastruktura činí těžbu surovin extrémně náročnou. V Iršansku, kde se těží titan, je to obzvlášť patrné. „Každý den vidíme, jak je ničen ukrajinský energetický systém. Celé regiony jsou pravidelně odpojovány kvůli nouzovým výpadkům,“ říká Dmytro Holik, ředitel těžební divize koncernu Group DF.

Místní pracovníci, převážně muži, se vyhýbají vojenské službě díky tomu, že titanová těžba je považována za strategické odvětví. Přesto je provoz podniku extrémně nestabilní a náklady na produkci vysoké, což vážně podkopává zisky.

Trump ve čtvrtek naznačil, že by američtí pracovníci mohli v budoucnu pomáhat s těžbou surovin na Ukrajině. „Budeme tam mít hodně lidí. Budeme v té zemi pracovat. Nemyslím si, že by měl být jakýkoliv problém,“ prohlásil prezident.

Text rámcové dohody, kterou by měli podepsat americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, obsahuje řadu nejasností. Dokument odkazuje na „polovinu hodnoty relevantních státem vlastněných nerostných zdrojů“, avšak podrobnosti ponechává k dalšímu vyjednávání. Navíc vylučuje zdroje, které jsou již součástí státního rozpočtu Ukrajiny.

Samotné odhady nerostného bohatství Ukrajiny jsou nejednotné. Mnohá data stále vycházejí ze sovětských průzkumů. Nedávná prezentace ukrajinského ministerstva ekologie a přírodních zdrojů uvádí, že země produkuje 7 % světového titanu a má 3 % světových zásob lithia – přesto dosud nebylo zahájeno žádné jeho těžení. Dále tvrdí, že Ukrajina patří mezi pět zemí s největšími zásobami grafitu a disponuje nalezišti vzácných kovů, jako jsou tantal, niob a beryllium.

Podle analýzy amerického geologického úřadu (USGS) byl ještě před ruskou invazí v roce 2022 Ukrajina pátým největším producentem titanové houby a šestým největším producentem grafitu. Avšak letošní zpráva USGS již žádné nové údaje o ukrajinských zásobách grafitu neobsahuje a konstatuje, že některé klíčové provozy, včetně hliníkárny s kapacitou 1,7 milionu tun ročně, byly uzavřeny.

„Mluvit o skutečné hodnotě těchto ložisek je nesmírně složité,“ vysvětluje Natalia Bariatska, geoložka a členka Australského institutu geovědců. „Můžeme odhadovat hodnotu prvků v podzemí, ale je nutné si uvědomit, že jejich těžba, zpracování a prodej vyžadují obrovské investice.“

Otázkou zůstává, jakých podniků by se případná americko-ukrajinská dohoda mohla týkat. Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz nedávno zmínil „ukrajinskou hliníkárnu“, která by podle něj mohla pokrýt veškerou roční spotřebu hliníku ve Spojených státech.

Nejpravděpodobnějším kandidátem je zaporizžská hliníkárna, rozsáhlý průmyslový komplex, který byl uzavřen již před deseti lety. Video z roku 2015 ukazuje, že podnik je v dezolátním stavu, a podle záznamů ukrajinského Státního fondu majetku utrpěl při ruském bombardování další škody.

Zda se Ukrajina skutečně stane těžebním rájem, jak naznačuje Trumpova vize, je tak zatím nejisté. Bez rozsáhlých investic, modernizace infrastruktury a především konce války zůstávají tyto suroviny uvězněny pod povrchem.