Hamás propustil další rukojmí

Podle egyptské státní tiskové agentury byly ženy propuštěny na přechodu Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Mezinárodní výbor Červeného kříže potvrdil, že tuto dvojici vyvezl z Pásma Gazy jako neutrální prostředník.

Mluvčí Hamásu Abú Ubajdá uvedl, že rozhodli se ženy propustit z humanitárních a zdravotních důvodů, přestože jejich propuštění bylo minulý pátek zamítnuto nepřítelem. Propuštění zajatek bylo uskutečněno za prostřednictví Kataru a Egypta. Egyptská tisková agentura dodala, že egyptské úsilí o propuštění dvou žen z Pásma Gazy bylo úspěšné.

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua potvrdila, že propuštěné ženy jsou 79letá Nurit Cooperová a 85letá Jocheved Lifšicová. Poděkovala Egyptu a Červenému kříži za jejich roli v propuštění. Obě ženy byly uneseny z kibucu Nir Oz a jejich manželé zůstávají nadále v Pásmu Gazy. Seniorky byly podle Netanjahuovy kanceláře předány izraelským vojákům a jsou nyní na cestě do izraelské nemocnice, kde se opět setkají se svými rodinami.

V pátek Hamás ze zajetí propustil dvě Američanky Judith Raananovou a dceru Natalii. 

Pozemní operace v pásmu Gazy bude zrušena, pokud Hamás propustí všechny rukojmí a implicitně se vzdá. Uvedl to Jonathan Conricus, mezinárodní mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) v rozhovoru pro australské rádio ABC.

"Pokud by Hamás vyšel ze svých úkrytů, které skrývá pod izraelskými civilisty, což je to, co nyní dělají, vrátil naše rukojmí – všech 212 – a bezpodmínečně se vzdal, pak by válka konec. Pokud to neudělají, pravděpodobně budeme muset jít dovnitř a udělat to." řekl.

Conricus neodpověděl, proč byla pozemní invaze odložena, přestože se o ní mnoho dní mluvilo, místo toho uvedl, že izraelské jednotky "zlikvidují Hamas." Dodal, že lidé "by se měli postavit na jednu stranu...podle toho, jakou máte morálku."

"Pokud chcete být na straně teroristů nebo na straně Izraele, je to vaše volba," řekl mluvčí IDF. Odpověděl také na otázky týkající se hrozné humanitární situace v Gaze a poznamenal, že nevěří, že by Izrael měl být nucen poskytovat jídlo nepříteli, který "vystřeluje rakety na naše občany a snaží se je zabít."

Izraelská armáda u dříve uvedla, že neplánuje po zničení palestinského militantního hnutí Hamás kontrolovat "život v pásmu Gazy". Uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant. 

Izrael podle Galanta očekává, že válka s Hamásem bude mít tři fáze. V první zaútočí izraelská armáda na militanty Hamásu v Gaze nálety a pozemními manévry, poté porazí ohniska odporu a nakonec přestane být "odpovědná za život v pásmu Gazy", přiblížil ministr. 

Galant v projevu k pěším jednotkám shromážděným u hranic s Pásmem Gazy naznačil, že brzy by mohli vidět palestinské území "zevnitř". Toto prohlášení nasvědčuje možnosti blížící se pozemní invaze. 

"Nyní vidíte Gazu zdálky, brzy ji uvidíte zevnitř. Příkaz přijde," řekl bez dalších podrobností. O pozemním zásahu se přitom spekuluje již několik dní, pravděpodobně ale byla kvůli návštěvám zahraničních státníků odložena.

Jak už server EuroZprávy.cz informoval, bývalý šéf americké CIA David Petraeus tvrdí, že nelze porazit povstalce za krátkou dobu a boje se mohou protáhnout až na deset let. Plánovanou akci Izraelců přirovnával k bitvě o somálskou metropoli z roku 1993, lidem věrně známou ze snímku Černý jestřáb sestřelen. 

Vojenská pozemní ofenzíva izraelských obranných sil v pásmu Gazy by trvala roky a zahrnovala by strašlivé boje. Řekl to bývalý šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus pro server Politico. "Pokračování bombardovací kampaně IDF pozemní invazí by se mohlo velmi rychle stát Mogadišem na steroidech," popsal.

Připomněl tak incident z roku 1993, publiku věrně známý například ze snímku Černý jestřáb sestřelen (z angl. Black Hawk Down). Před třiceti lety v Mogadišu několik desítek amerických vojáků čelilo bezprecedentní přesile nejen z řad militantů, ale i obyčejných vyzbrojených obyvatel. Pozemní zásah Izraelců v Pásmu Gazy tak podle Petraeuse může vypadat úplně stejně.

Bývalý šéf CIA má zkušenosti i z armádního velení, proto se dle svých slov snaží poskytnout IDF rady. "Pokud bude Hamás v obraně stejně kreativní jako při tom strašlivém, barbarské, nevýslovném útoku, pak uvidíte sebevražedné atentátníky, uvidíte improvizovaná výbušná zařízení, budou tam léčky, nástražné nálože a městské prostředí opět nemůže být náročnější," vysvětlil s tím, že IDF by se měl připravit na dlouhou válku. 

Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 5000. Dalších 15 200 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 6400, zraněno je nejméně 18 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. 

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".   

Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."