Hladomorem v Gaze by nikdo neměl být překvapen, říká odborník OSN, který v roce 2024 varoval svět

Michael Fakhri, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potravu, který v roce 2024 poprvé varoval, že Izrael vede systematickou kampaň masového hladomoru v Gaze, nyní říká, že vlády a korporace nemohou tvrdit, že jsou šokovány tím, co se nyní děje.

„Izrael vytvořil nejefektivnější stroj hladomoru, jaký si lze představit. Sice je vždy šokující vidět, jak lidé hladoví, ale nikdo by tím neměl být překvapen. Všechny informace byly venku už od začátku roku 2024,“ řekl Fakhri pro Guardian.

„Izrael hladoví Gazu. To je genocida. Je to zločin proti lidskosti. Je to válečný zločin. Opakuji to stále dokola, cítím se jako Kassandra,“ řekl Fakhri s odkazem na postavu z řecké mytologie, jejíž varování a předpovědi byly ignorovány.

Po útoku Hamásu 7. října 2023 tehdejší izraelský ministr obrany Joav Gallant vyhlásil „kompletní obléhání“ Gazy a prohlásil, že zastaví dodávky elektřiny, jídla, vody a paliva. Ještě téhož roku, do prosince 2023, Gazané začali trpět katastrofálním hladem, jak vyplývá z údajů OSN a mezinárodních humanitárních organizací.

Nyní je v oblasti široce rozšířený hladomor, podvýživa a nemoci, které vedou k dramatickému nárůstu úmrtí souvisejících s hladem. Mezi dubnem a polovinou července 2025 bylo podle Globální iniciativy pro sledování hladu a hladomoru (IPC), která poskytuje reálná data pro OSN a pomocné organizace, hospitalizováno více než 20 000 dětí s akutní podvýživou.

IPC tento týden varoval, že „nejhorší scénář hladomoru se nyní odehrává“ napříč celou Gázou. Fakhri byl jedním z prvních, kdo varoval před nadcházejícím hladomorem a nutností okamžitého zásahu, aby se zabránilo hladomoru u 2 milionů lidí v Gaze.

V rozhovoru pro Guardian, který byl publikován 28. února 2024, Fakhri řekl: „Nikdy jsme neviděli, že by civilní populace byla donucena hladovět tak rychle a tak moc, to je konsensus mezi odborníky na hladomor... Úmyslné zbavení lidí jídla je jasně válečný zločin. Izrael oznámil svůj záměr zničit palestinský národ, zcela nebo částečně, jen za to, že jsou Palestinci... Tato situace je genocida.“

V následujícím měsíci Mezinárodní soudní dvůr uznal riziko genocidy v Gaze a upozornil na „šíření hladomoru a podvýživy“. ICJ uvedl, že Izrael musí okamžitě přijmout všechny nezbytné a účinné kroky, včetně spolupráce s OSN, aby zajistil neomezený přístup k humanitární pomoci, včetně jídla, vody, přístřeší, paliva a léků.

V květnu 2024 byli izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý ministr obrany Gallant poprvé obviněni Mezinárodním soudním dvorem z úmyslného vyvolání hladomoru, což je válečný zločin.

V červenci 2024 skupina odborníků OSN, včetně Fakhriho, vyhlásila hladomor, poté co byly hlášeny první úmrtí na hladomor v Gaze. Fakhri rovněž publikoval podrobnou zprávu pro OSN o izraelském dlouhodobém kontrolování produkce potravin a zásob pro Palestince, s tím, že 80 % obyvatel Gazy bylo už v roce 2023 závislých na pomoci.

Přesto byla činěna jen malá nebo žádná opatření na zastavení izraelského hladomoru Palestinců, kterého bylo dosaženo systematickým ničením místní potravinové produkce (skleníky, sady, zemědělské pozemky) a blokováním pomoci – což je porušení mezinárodního práva.

„Hladomor je vždy politický, vždy předvídatelný a vždy preventabilní. Ale není sloveso k hladovění. Nepostavíme lidi do hladomoru, my je hladovíme – a to nevyhnutelně vede k hladomoru, pokud nejsou podniknuty politické kroky, aby se tomu zabránilo,“ vysvětlil Fakhri.

„Ale označovat masový hladomor za důsledek poslední blokády je nepochopení, jak hladomor funguje a co se děje v Gaze. Lidé nezahynou náhle, děti neuvadnou tak rychle. To vše je důsledek dlouhodobého záměrného vyčerpání lidí. Izraelský stát používá jídlo jako zbraň od svého vzniku. Může a používá tuto zbraň podle tlaku; vylepšuje ji už 25 let.“

Přestože jsou zveřejňovány hrůzné snímky vychrtlých Palestinců, izraelská vláda a někteří její spojenci i nadále trvají na tom, že hlad je výsledkem logistických problémů, nikoliv státní politiky. Minulý týden Netanjahu řekl: „V Gaze není politika hladomoru. V Gaze není hladomor.“

UNICEF mezi mnoha dalšími humanitárními organizacemi potvrdil, že podvýživa a hladomor vzrostly od března 2025, kdy Izrael jednostranně porušil příměří dohodnuté po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Izrael obnovil úplnou blokádu, přičemž agentury OSN a charitativní organizace na místě uvedly, že pomoc byla vždy nedostatečná na to, aby pokryla potřeby vyhladovělých, nemocných a oslabených obyvatel.

Gaza Humanitarian Foundation (GHF), neprůhledná logistická skupina podporovaná Izraelem a Trumpovou administrativou, zahájila svou činnost v květnu, s ozbrojeným zabezpečením poskytovaným soukromými kontraktory a izraelskou armádou. Byla povolena výměna 400 distribučních center OSN za pouhé čtyři po celé Gaze, jako odpověď na neprokázané tvrzení, že mezinárodní pomoc je Hamásem zneužívána.

Organizace OSN a stovky humanitárních skupin toto rozhodnutí odsoudily jako zneužívání pomoci, které porušuje dlouhodobé humanitární normy. Dne 1. června izraelské vojenské jednotky zabily 32 lidí u míst GHF, a od té doby bylo více než 1300 Palestinců zabito při pokusech o získání jídla.

„Toto používání pomoci není pro humanitární účely, ale k ovládání populací, jejich pohybu, k ponižování a oslabování lidí jako součást vojenské taktiky. GHF je nebezpečná, protože by mohla být novým militarizovaným dystopickým modelem pomoci do budoucna,“ uvedl Fakhri. 

V prohlášení GHF odmítla zprávy o palestinských úmrtích jako „nepravdivé a nadsazené statistiky“ a obvinila OSN, že neudělala dost. „Pokud by OSN a další organizace spolupracovaly s námi, mohli bychom hladomor, zoufalství a násilí ukončit téměř přes noc. Mohli bychom rozšířit distribuci a začít doručovat pomoc přímo komunitám, což GHF nyní testuje,“ uvedl mluvčí.

Úmrtí na hladomor a masakry u distribučních center se přičítají k více než 60 000 Palestincům zabitým izraelskými bombami a tanky. Studie ukazují, že skutečný počet obětí je pravděpodobně mnohem vyšší, ale Izrael nadále odmítá mezinárodní výzkumníky a novináře do Gazy vpustit.

Fakhri a další odborníci OSN opakovaně vyzvali členské státy a korporace, aby podnikly kroky k zastavení bombardování a hladomoru, a to snížením finanční a vojenské pomoci Izraeli a zavedením širokých ekonomických a politických sankcí.

„Vidím silnější politický jazyk, více odsouzení, více navrhovaných plánů, ale navzdory změně rétoriky stále zůstáváme ve fázi nečinnosti. Politici a korporace nemají žádnou výmluvu, opravdu je to hanebné. Skutečnost, že miliony lidí se mobilizují ve stále rostoucím počtu, ukazuje, že každý na světě chápe, že vinu nese mnoho různých zemí, korporací a jednotlivců.“

Fakhri tvrdí, že vzhledem k tomu, že USA neustále vetují rezoluce o příměří v Radě bezpečnosti OSN, je na Generálním shromáždění OSN, aby požádalo o vyslání mírových jednotek, které budou doprovázet humanitární konvoje do Gazy.

„Mají většinu hlasů a co je nejdůležitější, miliony lidí to po nich požadují. Běžní lidé se snaží prorazit nelegální blokádu, aby dodali humanitární pomoc, aby implementovali mezinárodní právo, které jejich vlády selhávají provádět. Proč jinak máme mírové jednotky, než abychom ukončili genocidu a zabránili hladomoru?“ 

Související

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

Více souvisejících

Pásmo Gazy ,  Izrael

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 5 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 5 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy