Hladomorem v Gaze by nikdo neměl být překvapen, říká odborník OSN, který v roce 2024 varoval svět

Michael Fakhri, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potravu, který v roce 2024 poprvé varoval, že Izrael vede systematickou kampaň masového hladomoru v Gaze, nyní říká, že vlády a korporace nemohou tvrdit, že jsou šokovány tím, co se nyní děje.

„Izrael vytvořil nejefektivnější stroj hladomoru, jaký si lze představit. Sice je vždy šokující vidět, jak lidé hladoví, ale nikdo by tím neměl být překvapen. Všechny informace byly venku už od začátku roku 2024,“ řekl Fakhri pro Guardian.

„Izrael hladoví Gazu. To je genocida. Je to zločin proti lidskosti. Je to válečný zločin. Opakuji to stále dokola, cítím se jako Kassandra,“ řekl Fakhri s odkazem na postavu z řecké mytologie, jejíž varování a předpovědi byly ignorovány.

Po útoku Hamásu 7. října 2023 tehdejší izraelský ministr obrany Joav Gallant vyhlásil „kompletní obléhání“ Gazy a prohlásil, že zastaví dodávky elektřiny, jídla, vody a paliva. Ještě téhož roku, do prosince 2023, Gazané začali trpět katastrofálním hladem, jak vyplývá z údajů OSN a mezinárodních humanitárních organizací.

Nyní je v oblasti široce rozšířený hladomor, podvýživa a nemoci, které vedou k dramatickému nárůstu úmrtí souvisejících s hladem. Mezi dubnem a polovinou července 2025 bylo podle Globální iniciativy pro sledování hladu a hladomoru (IPC), která poskytuje reálná data pro OSN a pomocné organizace, hospitalizováno více než 20 000 dětí s akutní podvýživou.

IPC tento týden varoval, že „nejhorší scénář hladomoru se nyní odehrává“ napříč celou Gázou. Fakhri byl jedním z prvních, kdo varoval před nadcházejícím hladomorem a nutností okamžitého zásahu, aby se zabránilo hladomoru u 2 milionů lidí v Gaze.

V rozhovoru pro Guardian, který byl publikován 28. února 2024, Fakhri řekl: „Nikdy jsme neviděli, že by civilní populace byla donucena hladovět tak rychle a tak moc, to je konsensus mezi odborníky na hladomor... Úmyslné zbavení lidí jídla je jasně válečný zločin. Izrael oznámil svůj záměr zničit palestinský národ, zcela nebo částečně, jen za to, že jsou Palestinci... Tato situace je genocida.“

V následujícím měsíci Mezinárodní soudní dvůr uznal riziko genocidy v Gaze a upozornil na „šíření hladomoru a podvýživy“. ICJ uvedl, že Izrael musí okamžitě přijmout všechny nezbytné a účinné kroky, včetně spolupráce s OSN, aby zajistil neomezený přístup k humanitární pomoci, včetně jídla, vody, přístřeší, paliva a léků.

V květnu 2024 byli izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý ministr obrany Gallant poprvé obviněni Mezinárodním soudním dvorem z úmyslného vyvolání hladomoru, což je válečný zločin.

V červenci 2024 skupina odborníků OSN, včetně Fakhriho, vyhlásila hladomor, poté co byly hlášeny první úmrtí na hladomor v Gaze. Fakhri rovněž publikoval podrobnou zprávu pro OSN o izraelském dlouhodobém kontrolování produkce potravin a zásob pro Palestince, s tím, že 80 % obyvatel Gazy bylo už v roce 2023 závislých na pomoci.

Přesto byla činěna jen malá nebo žádná opatření na zastavení izraelského hladomoru Palestinců, kterého bylo dosaženo systematickým ničením místní potravinové produkce (skleníky, sady, zemědělské pozemky) a blokováním pomoci – což je porušení mezinárodního práva.

„Hladomor je vždy politický, vždy předvídatelný a vždy preventabilní. Ale není sloveso k hladovění. Nepostavíme lidi do hladomoru, my je hladovíme – a to nevyhnutelně vede k hladomoru, pokud nejsou podniknuty politické kroky, aby se tomu zabránilo,“ vysvětlil Fakhri.

„Ale označovat masový hladomor za důsledek poslední blokády je nepochopení, jak hladomor funguje a co se děje v Gaze. Lidé nezahynou náhle, děti neuvadnou tak rychle. To vše je důsledek dlouhodobého záměrného vyčerpání lidí. Izraelský stát používá jídlo jako zbraň od svého vzniku. Může a používá tuto zbraň podle tlaku; vylepšuje ji už 25 let.“

Přestože jsou zveřejňovány hrůzné snímky vychrtlých Palestinců, izraelská vláda a někteří její spojenci i nadále trvají na tom, že hlad je výsledkem logistických problémů, nikoliv státní politiky. Minulý týden Netanjahu řekl: „V Gaze není politika hladomoru. V Gaze není hladomor.“

UNICEF mezi mnoha dalšími humanitárními organizacemi potvrdil, že podvýživa a hladomor vzrostly od března 2025, kdy Izrael jednostranně porušil příměří dohodnuté po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Izrael obnovil úplnou blokádu, přičemž agentury OSN a charitativní organizace na místě uvedly, že pomoc byla vždy nedostatečná na to, aby pokryla potřeby vyhladovělých, nemocných a oslabených obyvatel.

Gaza Humanitarian Foundation (GHF), neprůhledná logistická skupina podporovaná Izraelem a Trumpovou administrativou, zahájila svou činnost v květnu, s ozbrojeným zabezpečením poskytovaným soukromými kontraktory a izraelskou armádou. Byla povolena výměna 400 distribučních center OSN za pouhé čtyři po celé Gaze, jako odpověď na neprokázané tvrzení, že mezinárodní pomoc je Hamásem zneužívána.

Organizace OSN a stovky humanitárních skupin toto rozhodnutí odsoudily jako zneužívání pomoci, které porušuje dlouhodobé humanitární normy. Dne 1. června izraelské vojenské jednotky zabily 32 lidí u míst GHF, a od té doby bylo více než 1300 Palestinců zabito při pokusech o získání jídla.

„Toto používání pomoci není pro humanitární účely, ale k ovládání populací, jejich pohybu, k ponižování a oslabování lidí jako součást vojenské taktiky. GHF je nebezpečná, protože by mohla být novým militarizovaným dystopickým modelem pomoci do budoucna,“ uvedl Fakhri. 

V prohlášení GHF odmítla zprávy o palestinských úmrtích jako „nepravdivé a nadsazené statistiky“ a obvinila OSN, že neudělala dost. „Pokud by OSN a další organizace spolupracovaly s námi, mohli bychom hladomor, zoufalství a násilí ukončit téměř přes noc. Mohli bychom rozšířit distribuci a začít doručovat pomoc přímo komunitám, což GHF nyní testuje,“ uvedl mluvčí.

Úmrtí na hladomor a masakry u distribučních center se přičítají k více než 60 000 Palestincům zabitým izraelskými bombami a tanky. Studie ukazují, že skutečný počet obětí je pravděpodobně mnohem vyšší, ale Izrael nadále odmítá mezinárodní výzkumníky a novináře do Gazy vpustit.

Fakhri a další odborníci OSN opakovaně vyzvali členské státy a korporace, aby podnikly kroky k zastavení bombardování a hladomoru, a to snížením finanční a vojenské pomoci Izraeli a zavedením širokých ekonomických a politických sankcí.

„Vidím silnější politický jazyk, více odsouzení, více navrhovaných plánů, ale navzdory změně rétoriky stále zůstáváme ve fázi nečinnosti. Politici a korporace nemají žádnou výmluvu, opravdu je to hanebné. Skutečnost, že miliony lidí se mobilizují ve stále rostoucím počtu, ukazuje, že každý na světě chápe, že vinu nese mnoho různých zemí, korporací a jednotlivců.“

Fakhri tvrdí, že vzhledem k tomu, že USA neustále vetují rezoluce o příměří v Radě bezpečnosti OSN, je na Generálním shromáždění OSN, aby požádalo o vyslání mírových jednotek, které budou doprovázet humanitární konvoje do Gazy.

„Mají většinu hlasů a co je nejdůležitější, miliony lidí to po nich požadují. Běžní lidé se snaží prorazit nelegální blokádu, aby dodali humanitární pomoc, aby implementovali mezinárodní právo, které jejich vlády selhávají provádět. Proč jinak máme mírové jednotky, než abychom ukončili genocidu a zabránili hladomoru?“ 

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izrael

Aktuálně se děje

před 10 minutami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami

Americký viceprezident JD Vance se chystá na návštěvu Maďarska, která se uskuteční jen několik dní před tamními parlamentními volbami. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí, který získal server Politico, je cesta do Budapešti naplánována na 7. a 8. dubna. Cílem této mise je vyjádřit podporu znovuzvolení premiéra Viktora Orbána. Samotné hlasování v Maďarsku proběhne 12. dubna.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou

Závěr března přinese do Česka výrazné ochlazení a návrat zimního počasí, zejména do východních částí republiky. Podle aktuálních předpovědí nás čekají dny plné srážek, které budou už od středních poloh sněhové. Zatímco v Čechách bude oblačnosti méně, Morava a Slezsko se musí připravit na citelný severní vítr a v horách i na novou sněhovou pokrývku.

včera

Ilustrační foto

Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích

Kalifornská porota vynesla historický rozsudek, který může navždy změnit tvář digitálního světa. Společnosti Meta a YouTube byly shledány vinnými ve všech bodech obžaloby v přelomovém sporu, který je vinil z úmyslného budování závislosti u mladých uživatelů. Podle verdiktu technologičtí giganti postupovali nedbale při návrhu svých platforem, věděli o jejich nebezpečnosti, a přesto uživatele nevarovali, čímž způsobili vážné poškození duševního zdraví žalující strany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.

včera

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

včera

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

včera

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

včera

včera

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

včera

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

včera

včera

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

včera

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

včera

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy