Hladomorem v Gaze by nikdo neměl být překvapen, říká odborník OSN, který v roce 2024 varoval svět

Michael Fakhri, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potravu, který v roce 2024 poprvé varoval, že Izrael vede systematickou kampaň masového hladomoru v Gaze, nyní říká, že vlády a korporace nemohou tvrdit, že jsou šokovány tím, co se nyní děje.

„Izrael vytvořil nejefektivnější stroj hladomoru, jaký si lze představit. Sice je vždy šokující vidět, jak lidé hladoví, ale nikdo by tím neměl být překvapen. Všechny informace byly venku už od začátku roku 2024,“ řekl Fakhri pro Guardian.

„Izrael hladoví Gazu. To je genocida. Je to zločin proti lidskosti. Je to válečný zločin. Opakuji to stále dokola, cítím se jako Kassandra,“ řekl Fakhri s odkazem na postavu z řecké mytologie, jejíž varování a předpovědi byly ignorovány.

Po útoku Hamásu 7. října 2023 tehdejší izraelský ministr obrany Joav Gallant vyhlásil „kompletní obléhání“ Gazy a prohlásil, že zastaví dodávky elektřiny, jídla, vody a paliva. Ještě téhož roku, do prosince 2023, Gazané začali trpět katastrofálním hladem, jak vyplývá z údajů OSN a mezinárodních humanitárních organizací.

Nyní je v oblasti široce rozšířený hladomor, podvýživa a nemoci, které vedou k dramatickému nárůstu úmrtí souvisejících s hladem. Mezi dubnem a polovinou července 2025 bylo podle Globální iniciativy pro sledování hladu a hladomoru (IPC), která poskytuje reálná data pro OSN a pomocné organizace, hospitalizováno více než 20 000 dětí s akutní podvýživou.

IPC tento týden varoval, že „nejhorší scénář hladomoru se nyní odehrává“ napříč celou Gázou. Fakhri byl jedním z prvních, kdo varoval před nadcházejícím hladomorem a nutností okamžitého zásahu, aby se zabránilo hladomoru u 2 milionů lidí v Gaze.

V rozhovoru pro Guardian, který byl publikován 28. února 2024, Fakhri řekl: „Nikdy jsme neviděli, že by civilní populace byla donucena hladovět tak rychle a tak moc, to je konsensus mezi odborníky na hladomor... Úmyslné zbavení lidí jídla je jasně válečný zločin. Izrael oznámil svůj záměr zničit palestinský národ, zcela nebo částečně, jen za to, že jsou Palestinci... Tato situace je genocida.“

V následujícím měsíci Mezinárodní soudní dvůr uznal riziko genocidy v Gaze a upozornil na „šíření hladomoru a podvýživy“. ICJ uvedl, že Izrael musí okamžitě přijmout všechny nezbytné a účinné kroky, včetně spolupráce s OSN, aby zajistil neomezený přístup k humanitární pomoci, včetně jídla, vody, přístřeší, paliva a léků.

V květnu 2024 byli izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý ministr obrany Gallant poprvé obviněni Mezinárodním soudním dvorem z úmyslného vyvolání hladomoru, což je válečný zločin.

V červenci 2024 skupina odborníků OSN, včetně Fakhriho, vyhlásila hladomor, poté co byly hlášeny první úmrtí na hladomor v Gaze. Fakhri rovněž publikoval podrobnou zprávu pro OSN o izraelském dlouhodobém kontrolování produkce potravin a zásob pro Palestince, s tím, že 80 % obyvatel Gazy bylo už v roce 2023 závislých na pomoci.

Přesto byla činěna jen malá nebo žádná opatření na zastavení izraelského hladomoru Palestinců, kterého bylo dosaženo systematickým ničením místní potravinové produkce (skleníky, sady, zemědělské pozemky) a blokováním pomoci – což je porušení mezinárodního práva.

„Hladomor je vždy politický, vždy předvídatelný a vždy preventabilní. Ale není sloveso k hladovění. Nepostavíme lidi do hladomoru, my je hladovíme – a to nevyhnutelně vede k hladomoru, pokud nejsou podniknuty politické kroky, aby se tomu zabránilo,“ vysvětlil Fakhri.

„Ale označovat masový hladomor za důsledek poslední blokády je nepochopení, jak hladomor funguje a co se děje v Gaze. Lidé nezahynou náhle, děti neuvadnou tak rychle. To vše je důsledek dlouhodobého záměrného vyčerpání lidí. Izraelský stát používá jídlo jako zbraň od svého vzniku. Může a používá tuto zbraň podle tlaku; vylepšuje ji už 25 let.“

Přestože jsou zveřejňovány hrůzné snímky vychrtlých Palestinců, izraelská vláda a někteří její spojenci i nadále trvají na tom, že hlad je výsledkem logistických problémů, nikoliv státní politiky. Minulý týden Netanjahu řekl: „V Gaze není politika hladomoru. V Gaze není hladomor.“

UNICEF mezi mnoha dalšími humanitárními organizacemi potvrdil, že podvýživa a hladomor vzrostly od března 2025, kdy Izrael jednostranně porušil příměří dohodnuté po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Izrael obnovil úplnou blokádu, přičemž agentury OSN a charitativní organizace na místě uvedly, že pomoc byla vždy nedostatečná na to, aby pokryla potřeby vyhladovělých, nemocných a oslabených obyvatel.

Gaza Humanitarian Foundation (GHF), neprůhledná logistická skupina podporovaná Izraelem a Trumpovou administrativou, zahájila svou činnost v květnu, s ozbrojeným zabezpečením poskytovaným soukromými kontraktory a izraelskou armádou. Byla povolena výměna 400 distribučních center OSN za pouhé čtyři po celé Gaze, jako odpověď na neprokázané tvrzení, že mezinárodní pomoc je Hamásem zneužívána.

Organizace OSN a stovky humanitárních skupin toto rozhodnutí odsoudily jako zneužívání pomoci, které porušuje dlouhodobé humanitární normy. Dne 1. června izraelské vojenské jednotky zabily 32 lidí u míst GHF, a od té doby bylo více než 1300 Palestinců zabito při pokusech o získání jídla.

„Toto používání pomoci není pro humanitární účely, ale k ovládání populací, jejich pohybu, k ponižování a oslabování lidí jako součást vojenské taktiky. GHF je nebezpečná, protože by mohla být novým militarizovaným dystopickým modelem pomoci do budoucna,“ uvedl Fakhri. 

V prohlášení GHF odmítla zprávy o palestinských úmrtích jako „nepravdivé a nadsazené statistiky“ a obvinila OSN, že neudělala dost. „Pokud by OSN a další organizace spolupracovaly s námi, mohli bychom hladomor, zoufalství a násilí ukončit téměř přes noc. Mohli bychom rozšířit distribuci a začít doručovat pomoc přímo komunitám, což GHF nyní testuje,“ uvedl mluvčí.

Úmrtí na hladomor a masakry u distribučních center se přičítají k více než 60 000 Palestincům zabitým izraelskými bombami a tanky. Studie ukazují, že skutečný počet obětí je pravděpodobně mnohem vyšší, ale Izrael nadále odmítá mezinárodní výzkumníky a novináře do Gazy vpustit.

Fakhri a další odborníci OSN opakovaně vyzvali členské státy a korporace, aby podnikly kroky k zastavení bombardování a hladomoru, a to snížením finanční a vojenské pomoci Izraeli a zavedením širokých ekonomických a politických sankcí.

„Vidím silnější politický jazyk, více odsouzení, více navrhovaných plánů, ale navzdory změně rétoriky stále zůstáváme ve fázi nečinnosti. Politici a korporace nemají žádnou výmluvu, opravdu je to hanebné. Skutečnost, že miliony lidí se mobilizují ve stále rostoucím počtu, ukazuje, že každý na světě chápe, že vinu nese mnoho různých zemí, korporací a jednotlivců.“

Fakhri tvrdí, že vzhledem k tomu, že USA neustále vetují rezoluce o příměří v Radě bezpečnosti OSN, je na Generálním shromáždění OSN, aby požádalo o vyslání mírových jednotek, které budou doprovázet humanitární konvoje do Gazy.

„Mají většinu hlasů a co je nejdůležitější, miliony lidí to po nich požadují. Běžní lidé se snaží prorazit nelegální blokádu, aby dodali humanitární pomoc, aby implementovali mezinárodní právo, které jejich vlády selhávají provádět. Proč jinak máme mírové jednotky, než abychom ukončili genocidu a zabránili hladomoru?“ 

Související

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izrael

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy