Hladomorem v Gaze by nikdo neměl být překvapen, říká odborník OSN, který v roce 2024 varoval svět

Michael Fakhri, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potravu, který v roce 2024 poprvé varoval, že Izrael vede systematickou kampaň masového hladomoru v Gaze, nyní říká, že vlády a korporace nemohou tvrdit, že jsou šokovány tím, co se nyní děje.

„Izrael vytvořil nejefektivnější stroj hladomoru, jaký si lze představit. Sice je vždy šokující vidět, jak lidé hladoví, ale nikdo by tím neměl být překvapen. Všechny informace byly venku už od začátku roku 2024,“ řekl Fakhri pro Guardian.

„Izrael hladoví Gazu. To je genocida. Je to zločin proti lidskosti. Je to válečný zločin. Opakuji to stále dokola, cítím se jako Kassandra,“ řekl Fakhri s odkazem na postavu z řecké mytologie, jejíž varování a předpovědi byly ignorovány.

Po útoku Hamásu 7. října 2023 tehdejší izraelský ministr obrany Joav Gallant vyhlásil „kompletní obléhání“ Gazy a prohlásil, že zastaví dodávky elektřiny, jídla, vody a paliva. Ještě téhož roku, do prosince 2023, Gazané začali trpět katastrofálním hladem, jak vyplývá z údajů OSN a mezinárodních humanitárních organizací.

Nyní je v oblasti široce rozšířený hladomor, podvýživa a nemoci, které vedou k dramatickému nárůstu úmrtí souvisejících s hladem. Mezi dubnem a polovinou července 2025 bylo podle Globální iniciativy pro sledování hladu a hladomoru (IPC), která poskytuje reálná data pro OSN a pomocné organizace, hospitalizováno více než 20 000 dětí s akutní podvýživou.

IPC tento týden varoval, že „nejhorší scénář hladomoru se nyní odehrává“ napříč celou Gázou. Fakhri byl jedním z prvních, kdo varoval před nadcházejícím hladomorem a nutností okamžitého zásahu, aby se zabránilo hladomoru u 2 milionů lidí v Gaze.

V rozhovoru pro Guardian, který byl publikován 28. února 2024, Fakhri řekl: „Nikdy jsme neviděli, že by civilní populace byla donucena hladovět tak rychle a tak moc, to je konsensus mezi odborníky na hladomor... Úmyslné zbavení lidí jídla je jasně válečný zločin. Izrael oznámil svůj záměr zničit palestinský národ, zcela nebo částečně, jen za to, že jsou Palestinci... Tato situace je genocida.“

V následujícím měsíci Mezinárodní soudní dvůr uznal riziko genocidy v Gaze a upozornil na „šíření hladomoru a podvýživy“. ICJ uvedl, že Izrael musí okamžitě přijmout všechny nezbytné a účinné kroky, včetně spolupráce s OSN, aby zajistil neomezený přístup k humanitární pomoci, včetně jídla, vody, přístřeší, paliva a léků.

V květnu 2024 byli izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý ministr obrany Gallant poprvé obviněni Mezinárodním soudním dvorem z úmyslného vyvolání hladomoru, což je válečný zločin.

V červenci 2024 skupina odborníků OSN, včetně Fakhriho, vyhlásila hladomor, poté co byly hlášeny první úmrtí na hladomor v Gaze. Fakhri rovněž publikoval podrobnou zprávu pro OSN o izraelském dlouhodobém kontrolování produkce potravin a zásob pro Palestince, s tím, že 80 % obyvatel Gazy bylo už v roce 2023 závislých na pomoci.

Přesto byla činěna jen malá nebo žádná opatření na zastavení izraelského hladomoru Palestinců, kterého bylo dosaženo systematickým ničením místní potravinové produkce (skleníky, sady, zemědělské pozemky) a blokováním pomoci – což je porušení mezinárodního práva.

„Hladomor je vždy politický, vždy předvídatelný a vždy preventabilní. Ale není sloveso k hladovění. Nepostavíme lidi do hladomoru, my je hladovíme – a to nevyhnutelně vede k hladomoru, pokud nejsou podniknuty politické kroky, aby se tomu zabránilo,“ vysvětlil Fakhri.

„Ale označovat masový hladomor za důsledek poslední blokády je nepochopení, jak hladomor funguje a co se děje v Gaze. Lidé nezahynou náhle, děti neuvadnou tak rychle. To vše je důsledek dlouhodobého záměrného vyčerpání lidí. Izraelský stát používá jídlo jako zbraň od svého vzniku. Může a používá tuto zbraň podle tlaku; vylepšuje ji už 25 let.“

Přestože jsou zveřejňovány hrůzné snímky vychrtlých Palestinců, izraelská vláda a někteří její spojenci i nadále trvají na tom, že hlad je výsledkem logistických problémů, nikoliv státní politiky. Minulý týden Netanjahu řekl: „V Gaze není politika hladomoru. V Gaze není hladomor.“

UNICEF mezi mnoha dalšími humanitárními organizacemi potvrdil, že podvýživa a hladomor vzrostly od března 2025, kdy Izrael jednostranně porušil příměří dohodnuté po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Izrael obnovil úplnou blokádu, přičemž agentury OSN a charitativní organizace na místě uvedly, že pomoc byla vždy nedostatečná na to, aby pokryla potřeby vyhladovělých, nemocných a oslabených obyvatel.

Gaza Humanitarian Foundation (GHF), neprůhledná logistická skupina podporovaná Izraelem a Trumpovou administrativou, zahájila svou činnost v květnu, s ozbrojeným zabezpečením poskytovaným soukromými kontraktory a izraelskou armádou. Byla povolena výměna 400 distribučních center OSN za pouhé čtyři po celé Gaze, jako odpověď na neprokázané tvrzení, že mezinárodní pomoc je Hamásem zneužívána.

Organizace OSN a stovky humanitárních skupin toto rozhodnutí odsoudily jako zneužívání pomoci, které porušuje dlouhodobé humanitární normy. Dne 1. června izraelské vojenské jednotky zabily 32 lidí u míst GHF, a od té doby bylo více než 1300 Palestinců zabito při pokusech o získání jídla.

„Toto používání pomoci není pro humanitární účely, ale k ovládání populací, jejich pohybu, k ponižování a oslabování lidí jako součást vojenské taktiky. GHF je nebezpečná, protože by mohla být novým militarizovaným dystopickým modelem pomoci do budoucna,“ uvedl Fakhri. 

V prohlášení GHF odmítla zprávy o palestinských úmrtích jako „nepravdivé a nadsazené statistiky“ a obvinila OSN, že neudělala dost. „Pokud by OSN a další organizace spolupracovaly s námi, mohli bychom hladomor, zoufalství a násilí ukončit téměř přes noc. Mohli bychom rozšířit distribuci a začít doručovat pomoc přímo komunitám, což GHF nyní testuje,“ uvedl mluvčí.

Úmrtí na hladomor a masakry u distribučních center se přičítají k více než 60 000 Palestincům zabitým izraelskými bombami a tanky. Studie ukazují, že skutečný počet obětí je pravděpodobně mnohem vyšší, ale Izrael nadále odmítá mezinárodní výzkumníky a novináře do Gazy vpustit.

Fakhri a další odborníci OSN opakovaně vyzvali členské státy a korporace, aby podnikly kroky k zastavení bombardování a hladomoru, a to snížením finanční a vojenské pomoci Izraeli a zavedením širokých ekonomických a politických sankcí.

„Vidím silnější politický jazyk, více odsouzení, více navrhovaných plánů, ale navzdory změně rétoriky stále zůstáváme ve fázi nečinnosti. Politici a korporace nemají žádnou výmluvu, opravdu je to hanebné. Skutečnost, že miliony lidí se mobilizují ve stále rostoucím počtu, ukazuje, že každý na světě chápe, že vinu nese mnoho různých zemí, korporací a jednotlivců.“

Fakhri tvrdí, že vzhledem k tomu, že USA neustále vetují rezoluce o příměří v Radě bezpečnosti OSN, je na Generálním shromáždění OSN, aby požádalo o vyslání mírových jednotek, které budou doprovázet humanitární konvoje do Gazy.

„Mají většinu hlasů a co je nejdůležitější, miliony lidí to po nich požadují. Běžní lidé se snaží prorazit nelegální blokádu, aby dodali humanitární pomoc, aby implementovali mezinárodní právo, které jejich vlády selhávají provádět. Proč jinak máme mírové jednotky, než abychom ukončili genocidu a zabránili hladomoru?“ 

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izrael

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU

Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.

včera

včera

Evropský parlament

Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.

včera

Modžtaba Chámeneí

V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí

Teherán oficiálně zkritizoval Washington za to, že v uplynulých dvou dnech narušil dohodnutý klid zbraní v provincii Hormozgán. Podle vyjádření íránské diplomacie nesou Spojené státy stoprocentní vinu za veškeré dopady těchto neodůvodněných útoků. Íránská vláda vzkázala, že při ochraně své suverenity nehodlá ustupovat a na napadení adekvátně odpoví.

včera

Ilustrační foto

Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie

Šestnáct stadionů, tři země, jeden šampionát. Fotbalové MS bude od 11. června do 19. července největší fotbalovou show, jakou svět kdy viděl. A arény, ve kterých se odehraje, tomu plně odpovídají. Koho zajímá nejen místo konání nadcházejícího šampionátu, ale chce mít přehled také o kurzech, najde vše na jednom místě u Fortuny.

včera

Feri, Dominik (TOP 09)

Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení

Okresní soud v Teplicích vyhověl žádosti bývalého poslance Dominika Feriho o podmíněné propuštění na svobodu. Někdejší politik TOP 09 si odpykal dvě třetiny z tříletého trestu, který mu justice vyměřila za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění. Rozhodnutí soudu je pravomocné, jelikož si proti němu odsouzený ani státní zástupce nepodali stížnost, a Feri tak opustí brány teplické věznice ještě dnes.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO

Prezident Petr Pavel potvrdil, že má již kompletně vypracovanou kompetenční žalobu pro případ, kdy by se mu kabinet pokusil znemožnit účast na červencovém summitu NATO, který hostí Ankara. Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že tento právní krok nakonec nebude nutné uplatnit. Prezident nyní očekává rozhodnutí vládního zasedání plánovaného na 8. června, které by mělo o složení české delegace definitivně rozhodnout, jak dříve avizoval předseda vlády Andrej Babiš.

včera

Marco Rubio

Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Spojené státy a Írán budou pravděpodobně potřebovat ještě několik dní na to, aby dosáhly dohody o ukončení vzájemného válečného konfliktu. Toto prohlášení výrazně tlumí naděje na rychlé vyřešení vojenského střetu, který začal před třemi měsíci. Rubio novinářům sdělil, že prezident Donald Trump má jednoznačný zájem na uzavření dohody, avšak bude se jednat buď o dohodu dobrou, nebo o žádnou. Vyjednání takového výsledku ovšem podle šéfa americké diplomacie může ještě chvíli trvat.

včera

dron MQ-9 Reaper

Írán pálil po americké stíhačce a sestřelil dron. Za nové nálety hrozí odvetou

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v úterý oznámily, že jejich jednotky protivzdušné obrany zahájily palbu na stíhací letoun v íránském vzdušném prostoru a úspěšně sestřelily americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper. K tomuto prudkému vyostření situace došlo bezprostředně poté, co Teherán pohrozil odvetou za nové americké nálety v oblasti Hormuzského průlivu. Náhlá vojenská eskalace vážně ohrožuje křehké příměří, které mezi Washingtonem a Teheránem panovalo, přičemž obě strany se nyní nacházejí v situaci zvýšeného napětí.

včera

WHO

CNN: Trumpova administrativa zakázala klíčovým lékařským pracovníkům v USA mluvit s WHO

Klíčoví američtí představitelé zodpovědní za vedení výzkumu infekčních onemocnění dostali zákaz mluvit přímo se Světovou zdravotnickou organizací, což je efektivně vyřadilo z globálních diskusí o epidemiích. Podle uniklých dokumentů a svědectví několika zdrojů webu CNN vydala Trumpova administrativa směrnici, která zakazuje pracovníkům Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID) komunikovat s touto mezinárodní organizací. Tento federální úřad přitom po celá desetiletí vedl doktor Anthony Fauci a hrál zásadní roli při vývoji léků pro krizové stavy veřejného zdraví, včetně onemocnění HIV či covidu-19.

včera

Zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci

Rusko pohrozilo zahájením nové vlny systematických úderů na Kyjev, k čemuž přistoupilo jen několik dní poté, co na ukrajinské hlavní město podniklo jeden z největších útoků od začátku války. Ruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním prohlášení specifikovalo, že tyto nové útoky budou cílit na rozhodovací centra a velitelská stanoviště a rovněž na zařízení sloužící k výrobě bezpilotních letounů přímo ve městě. Moskva v této souvislosti vyzvala cizí státní příslušníky a diplomaty, aby opustili Kyjev co nejdříve, a zároveň varovala tamní občany, aby se nezdržovali v blízkosti administrativních a vojenských budov.

včera

Zdravotníci nestíhají. Ebola se šíří rychleji, než jak postupují záchranné práce, přiznává WHO

Světová zdravotnická organizace varovala, že současná epidemie eboly se šíří rychleji, než jak postupují záchranné práce, a sousední státy Demokratické republiky Kongo jsou kvůli této chorobě vystaveny vysokému riziku. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že se operace sice naléhavě rozšiřují, ale nákaza je v tuto chvíli napřed, pročež vyzval okolní země k okamžité akci. Během internetového jednání Africké unie o probíhající epidemii rovněž oznámil, že dosud bylo zaznamenáno 220 podezřelých úmrtí, a dodal, že v úterý odcestuje do Konga společně s Chikwem Ihekweazem, výkonným ředitelem programu pro mimořádné události v oblasti zdraví.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy