Hladomorem v Gaze by nikdo neměl být překvapen, říká odborník OSN, který v roce 2024 varoval svět

Michael Fakhri, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potravu, který v roce 2024 poprvé varoval, že Izrael vede systematickou kampaň masového hladomoru v Gaze, nyní říká, že vlády a korporace nemohou tvrdit, že jsou šokovány tím, co se nyní děje.

„Izrael vytvořil nejefektivnější stroj hladomoru, jaký si lze představit. Sice je vždy šokující vidět, jak lidé hladoví, ale nikdo by tím neměl být překvapen. Všechny informace byly venku už od začátku roku 2024,“ řekl Fakhri pro Guardian.

„Izrael hladoví Gazu. To je genocida. Je to zločin proti lidskosti. Je to válečný zločin. Opakuji to stále dokola, cítím se jako Kassandra,“ řekl Fakhri s odkazem na postavu z řecké mytologie, jejíž varování a předpovědi byly ignorovány.

Po útoku Hamásu 7. října 2023 tehdejší izraelský ministr obrany Joav Gallant vyhlásil „kompletní obléhání“ Gazy a prohlásil, že zastaví dodávky elektřiny, jídla, vody a paliva. Ještě téhož roku, do prosince 2023, Gazané začali trpět katastrofálním hladem, jak vyplývá z údajů OSN a mezinárodních humanitárních organizací.

Nyní je v oblasti široce rozšířený hladomor, podvýživa a nemoci, které vedou k dramatickému nárůstu úmrtí souvisejících s hladem. Mezi dubnem a polovinou července 2025 bylo podle Globální iniciativy pro sledování hladu a hladomoru (IPC), která poskytuje reálná data pro OSN a pomocné organizace, hospitalizováno více než 20 000 dětí s akutní podvýživou.

IPC tento týden varoval, že „nejhorší scénář hladomoru se nyní odehrává“ napříč celou Gázou. Fakhri byl jedním z prvních, kdo varoval před nadcházejícím hladomorem a nutností okamžitého zásahu, aby se zabránilo hladomoru u 2 milionů lidí v Gaze.

V rozhovoru pro Guardian, který byl publikován 28. února 2024, Fakhri řekl: „Nikdy jsme neviděli, že by civilní populace byla donucena hladovět tak rychle a tak moc, to je konsensus mezi odborníky na hladomor... Úmyslné zbavení lidí jídla je jasně válečný zločin. Izrael oznámil svůj záměr zničit palestinský národ, zcela nebo částečně, jen za to, že jsou Palestinci... Tato situace je genocida.“

V následujícím měsíci Mezinárodní soudní dvůr uznal riziko genocidy v Gaze a upozornil na „šíření hladomoru a podvýživy“. ICJ uvedl, že Izrael musí okamžitě přijmout všechny nezbytné a účinné kroky, včetně spolupráce s OSN, aby zajistil neomezený přístup k humanitární pomoci, včetně jídla, vody, přístřeší, paliva a léků.

V květnu 2024 byli izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý ministr obrany Gallant poprvé obviněni Mezinárodním soudním dvorem z úmyslného vyvolání hladomoru, což je válečný zločin.

V červenci 2024 skupina odborníků OSN, včetně Fakhriho, vyhlásila hladomor, poté co byly hlášeny první úmrtí na hladomor v Gaze. Fakhri rovněž publikoval podrobnou zprávu pro OSN o izraelském dlouhodobém kontrolování produkce potravin a zásob pro Palestince, s tím, že 80 % obyvatel Gazy bylo už v roce 2023 závislých na pomoci.

Přesto byla činěna jen malá nebo žádná opatření na zastavení izraelského hladomoru Palestinců, kterého bylo dosaženo systematickým ničením místní potravinové produkce (skleníky, sady, zemědělské pozemky) a blokováním pomoci – což je porušení mezinárodního práva.

„Hladomor je vždy politický, vždy předvídatelný a vždy preventabilní. Ale není sloveso k hladovění. Nepostavíme lidi do hladomoru, my je hladovíme – a to nevyhnutelně vede k hladomoru, pokud nejsou podniknuty politické kroky, aby se tomu zabránilo,“ vysvětlil Fakhri.

„Ale označovat masový hladomor za důsledek poslední blokády je nepochopení, jak hladomor funguje a co se děje v Gaze. Lidé nezahynou náhle, děti neuvadnou tak rychle. To vše je důsledek dlouhodobého záměrného vyčerpání lidí. Izraelský stát používá jídlo jako zbraň od svého vzniku. Může a používá tuto zbraň podle tlaku; vylepšuje ji už 25 let.“

Přestože jsou zveřejňovány hrůzné snímky vychrtlých Palestinců, izraelská vláda a někteří její spojenci i nadále trvají na tom, že hlad je výsledkem logistických problémů, nikoliv státní politiky. Minulý týden Netanjahu řekl: „V Gaze není politika hladomoru. V Gaze není hladomor.“

UNICEF mezi mnoha dalšími humanitárními organizacemi potvrdil, že podvýživa a hladomor vzrostly od března 2025, kdy Izrael jednostranně porušil příměří dohodnuté po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Izrael obnovil úplnou blokádu, přičemž agentury OSN a charitativní organizace na místě uvedly, že pomoc byla vždy nedostatečná na to, aby pokryla potřeby vyhladovělých, nemocných a oslabených obyvatel.

Gaza Humanitarian Foundation (GHF), neprůhledná logistická skupina podporovaná Izraelem a Trumpovou administrativou, zahájila svou činnost v květnu, s ozbrojeným zabezpečením poskytovaným soukromými kontraktory a izraelskou armádou. Byla povolena výměna 400 distribučních center OSN za pouhé čtyři po celé Gaze, jako odpověď na neprokázané tvrzení, že mezinárodní pomoc je Hamásem zneužívána.

Organizace OSN a stovky humanitárních skupin toto rozhodnutí odsoudily jako zneužívání pomoci, které porušuje dlouhodobé humanitární normy. Dne 1. června izraelské vojenské jednotky zabily 32 lidí u míst GHF, a od té doby bylo více než 1300 Palestinců zabito při pokusech o získání jídla.

„Toto používání pomoci není pro humanitární účely, ale k ovládání populací, jejich pohybu, k ponižování a oslabování lidí jako součást vojenské taktiky. GHF je nebezpečná, protože by mohla být novým militarizovaným dystopickým modelem pomoci do budoucna,“ uvedl Fakhri. 

V prohlášení GHF odmítla zprávy o palestinských úmrtích jako „nepravdivé a nadsazené statistiky“ a obvinila OSN, že neudělala dost. „Pokud by OSN a další organizace spolupracovaly s námi, mohli bychom hladomor, zoufalství a násilí ukončit téměř přes noc. Mohli bychom rozšířit distribuci a začít doručovat pomoc přímo komunitám, což GHF nyní testuje,“ uvedl mluvčí.

Úmrtí na hladomor a masakry u distribučních center se přičítají k více než 60 000 Palestincům zabitým izraelskými bombami a tanky. Studie ukazují, že skutečný počet obětí je pravděpodobně mnohem vyšší, ale Izrael nadále odmítá mezinárodní výzkumníky a novináře do Gazy vpustit.

Fakhri a další odborníci OSN opakovaně vyzvali členské státy a korporace, aby podnikly kroky k zastavení bombardování a hladomoru, a to snížením finanční a vojenské pomoci Izraeli a zavedením širokých ekonomických a politických sankcí.

„Vidím silnější politický jazyk, více odsouzení, více navrhovaných plánů, ale navzdory změně rétoriky stále zůstáváme ve fázi nečinnosti. Politici a korporace nemají žádnou výmluvu, opravdu je to hanebné. Skutečnost, že miliony lidí se mobilizují ve stále rostoucím počtu, ukazuje, že každý na světě chápe, že vinu nese mnoho různých zemí, korporací a jednotlivců.“

Fakhri tvrdí, že vzhledem k tomu, že USA neustále vetují rezoluce o příměří v Radě bezpečnosti OSN, je na Generálním shromáždění OSN, aby požádalo o vyslání mírových jednotek, které budou doprovázet humanitární konvoje do Gazy.

„Mají většinu hlasů a co je nejdůležitější, miliony lidí to po nich požadují. Běžní lidé se snaží prorazit nelegální blokádu, aby dodali humanitární pomoc, aby implementovali mezinárodní právo, které jejich vlády selhávají provádět. Proč jinak máme mírové jednotky, než abychom ukončili genocidu a zabránili hladomoru?“ 

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izrael

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 54 minutami

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

včera

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

včera

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

včera

včera

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

včera

včera

včera

včera

4. května 2026 21:01

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

4. května 2026 19:36

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy