Rada OSN pro lidská práva má 14 nových členů, je mezi nimi i Polsko a Súdán

Včera, 17. října, se na půdě newyorského Generálního shromáždění OSN volili noví členové Rady pro lidská práva. V tajném hlasování bylo do Rady nově zvoleno 14 nových států. Volba zástupců za některé oblasti byla poměrně napjatá, jelikož se o místa ucházelo více kandidátů. Mezi nové členy Rady pro lidská práva bylo nově zvoleno například Polsko za region východní Evropy, nebo Venezuela coby reprezentant Latinské Ameriky.

Rady pro lidská práva je mezinárodní těleso Organizace spojených národů, jehož členové se během roku setkávají v kancelářích OSN v Ženevě. Rada se skládá ze 47 států, kteří se pravidelně shromažďují za účelem diskuze, propagace a ochrany lidských práv v mezinárodním měřítku. Rada několikrát do roka také hodnotí lidsko-právní zprávy jednotlivých členů OSN. Ve specifických případech může Rada vytvořit vyšetřovací komise či průzkumné mise.

Na místa reprezentantů některých oblastí, toto platí například pro regiony východní Evropy, pacifické Asie nebo Afriku, se přihlásilo více zemí, než kolik bylo dostupných míst v Radě. Celé hlasování tak doprovázela určitá míra soutěživosti.

Například za již zmíněnou oblast námi blízké východní Evropy bylo do Rady pro lidská práva zvoleno Polsko a Arménie. Třetí stát, který se o pozici v Radě ucházel, bylo Moldavsko, to však ve volbě neuspělo.

Obdobná situace nastala i při volbě zástupců oblasti pacifické Asie, zde se o čtyři křesla ucházelo celkem pět států. Křesla v Radě nově obsadí Indonésie, Japonsko, Maršálovy ostrovy a Korejská republika. Zemí, která ve volbě o post zástupce tohoto regionu neuspěla, byl Irák.

Opačná situace, tedy že se určitý počet států ucházel o stejný počet míst, nastal při volbě zástupců afrického regionu, nebo regionu západní Evropy. Pro Afriku byla nově vyčleněna čtyři místa a ta bez soutěžení obsadila Libye, Namibie, Súdán a Mauritánie, obdobně to proběhlo při volbě zástupců západní Evropy. V tomto případě byla dvě křesla zaplněna dvěma účastnícími se kandidáty – a to Německem a Nizozemím.

Nově zvolených 14 států nastoupí do svých mandátů na konci tohoto roku a funkci budou vykonávat po dobu následujících tří let.

Související

Více souvisejících

OSN Polsko Súdán New York Venezuela lidská práva

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy