Včera, 17. října, se na půdě newyorského Generálního shromáždění OSN volili noví členové Rady pro lidská práva. V tajném hlasování bylo do Rady nově zvoleno 14 nových států. Volba zástupců za některé oblasti byla poměrně napjatá, jelikož se o místa ucházelo více kandidátů. Mezi nové členy Rady pro lidská práva bylo nově zvoleno například Polsko za region východní Evropy, nebo Venezuela coby reprezentant Latinské Ameriky.
Rady pro lidská práva je mezinárodní těleso Organizace spojených národů, jehož členové se během roku setkávají v kancelářích OSN v Ženevě. Rada se skládá ze 47 států, kteří se pravidelně shromažďují za účelem diskuze, propagace a ochrany lidských práv v mezinárodním měřítku. Rada několikrát do roka také hodnotí lidsko-právní zprávy jednotlivých členů OSN. Ve specifických případech může Rada vytvořit vyšetřovací komise či průzkumné mise.
Na místa reprezentantů některých oblastí, toto platí například pro regiony východní Evropy, pacifické Asie nebo Afriku, se přihlásilo více zemí, než kolik bylo dostupných míst v Radě. Celé hlasování tak doprovázela určitá míra soutěživosti.
Například za již zmíněnou oblast námi blízké východní Evropy bylo do Rady pro lidská práva zvoleno Polsko a Arménie. Třetí stát, který se o pozici v Radě ucházel, bylo Moldavsko, to však ve volbě neuspělo.
Obdobná situace nastala i při volbě zástupců oblasti pacifické Asie, zde se o čtyři křesla ucházelo celkem pět států. Křesla v Radě nově obsadí Indonésie, Japonsko, Maršálovy ostrovy a Korejská republika. Zemí, která ve volbě o post zástupce tohoto regionu neuspěla, byl Irák.
Opačná situace, tedy že se určitý počet států ucházel o stejný počet míst, nastal při volbě zástupců afrického regionu, nebo regionu západní Evropy. Pro Afriku byla nově vyčleněna čtyři místa a ta bez soutěžení obsadila Libye, Namibie, Súdán a Mauritánie, obdobně to proběhlo při volbě zástupců západní Evropy. V tomto případě byla dvě křesla zaplněna dvěma účastnícími se kandidáty – a to Německem a Nizozemím.
Nově zvolených 14 států nastoupí do svých mandátů na konci tohoto roku a funkci budou vykonávat po dobu následujících tří let.
Související
Rada bezpečnosti konečně udělala něco správně. Přesto OSN zůstává zoufale nefunkční
RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu
OSN , Polsko , Súdán , New York , Venezuela , lidská práva
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 2 hodinami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 5 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 7 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 11 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák