Boj s koronavirem je záminkou k potlačování lidských práv, tvrdí analytičky

NÁZOR - Ruské úřady minulé úterý zakázaly až do 10. dubna shromáždění více než 5 tisíc lidí s argumentem, že jde o nezbytné opatření k omezení šíření nemoci covid-19, poukazují Allie Funková a Isabel Linzerová v komentáři pro server Washington Post. Analytičky z neziskové organizace Freedom House podotýkají, že takové opatření může být ve zdravotní krizi skutečně zásadní, ale oznámeno bylo v ten samý den, kdy ruský prezident Vladimir Putin podpořil opatření, které mu umožní zůstat v úřadu až do roku 2036.

Deník Shopaholičky

Cenzura, sledování, umlčení oponentů

V případě ruské metropole, kde opozice dříve zmobilizovala desítky tisíc lidí navzdory snaze vlády shromáždění potlačit, je na uvedené rozhodnutí úřadů za situace, kdy bylo v celém Rusku evidováno jen 20 osob nakažených, nutno nahlížet kriticky, uvádějí analytičky. Dodávají, že Rusko není osamocené a úřady po celém světě využívají nový koronavirus jako záminku k potlačení lidských práv z politických důvodů.

"Ačkoliv některá omezení jsou nepochybně nezbytná k řešení pandemie, existuje skutečné riziko, že tato krize může spustit trvalý celosvětový ústup od základních svobod a ten již začal," píšou Linzerová a Funková. Jako příklad uvádějí skutečnost, že pandemie sice vytváří ideální podmínky pro šíření dezinformací, ale mnoho vlád využilo tuto příležitost k ospravedlnění tvrdé cenzury a spolu s opravdu závadným obsahem dusí nezávislé zdroje informací.  

Írán, který je předním potlačovatelem svobody na internetu, se stal epicentrem epidemie covid-19 na Blízkém východě, připomínají analytičky. Poukazují, že tamní vláda sice reaguje s velkými problémy, ale dočasně zároveň omezila internetové připojení a zablokovala Wikipedii v perštině, podobně jako během rozsáhlých veřejných protestů loni v listopadu.

Také Čína nasadila sofistikovaný cenzurní aparát proti lidem, kteří odmítají vládní stanoviska a snaží se hledat zdravotní informace, upozorňují Funková a Linzerová. Dodávají, že softwarová společnost CitizenLab identifikovala 45 cenzurovaných klíčových slov na streamové platformě YY a dalších 516 v aplikaci WeChat, mezi nimi "Wu-chan", "krize", "Komunistická strana Číny", "Peking", "zásobování", "západní medicína" či "koronavirus", což s ohledem na nadnárodní charakter uvedených platforem přesahuje čínské hranice.     

Singapur zase využil svého kontroverzního zákona o ochraně před manipulacemi a nepravdami na internetu a nařídil Facebooku omezit singapurským uživatelům přístup na stránky States Times Review, konstatují výzkumnice. Doplňují, že stránka sice zveřejnila některé problematické zprávy o koronaviru, ale provozuje ji vládní kritik a singapurské úřady zmíněný zákon opakovaně používají k potlačení nesouhlasných hlasů.

"Úřady navíc odkazují na covid-19, aby mohly rozšiřovat své sledovací prostředky za rámec toho, co je nezbytné ke sledování veřejného zdraví," upozorňují Funková a Linzerovou. Uvádějí, že čínské obyvatelstvo musí používat novou aplikaci, která posuzuje jejich zdravotní stav a přiřazuje jim barevné kódy založené na nejasných kritériích, od kterých se odvíjí jejich možnost svobodného pohybu, přičemž se zdá, že software automaticky sdílí polohu uživatele s policií.

Nutná je transparentnost    

Moskva se řídí stejným postupem a využívá celoplošné realtimové rozpoznávání tváře k identifikaci lidí, kteří poruší karanténu, konstatují analytičky. Podotýkají, že v minulých letech Moskvané čelili zatýkání spojeným s protesty i omezování internetového připojení a  tento nový biometrický systém bude zajisté využíván k rozsáhlejším účelům, než je sledování osob v karanténě, a to i dlouho po skončení stávající epidemie.

Některé vlády, podobně jako ta ruská, v minulém týdnu omezily velká shromáždění k posílení společenské izolace, což mnohdy není nezbytné, kritizují Linzerová a Funková. Poukazují, že toto opatření bylo v neděli vyhlášeno nejen v USA, ale například i v Kyrgyzstánu, kde sice není evidován jediný případ nemoci, ale soud přesto kvůli koronaviru zakázal masová shromáždění v Biškeku, a to jen pár dní po násilných střetech demonstrantů podporujících uvězněného politika s policií, které skončily velkým zatýkáním.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Také v Salvadoru minulou středu zakázali shromáždění více než 500 lidí, ačkoliv v zemi není jediný potvrzený případ covid-19, a veřejná shromáždění zakázal i Irák, kde zuří protesty dlouhé měsíce, poukazují analytičky. Upozorňují, že normalizace mimořádných opatření hrozí i v liberálních demokraciích.

"Například Spojené státy údajně tlačí aerolinky k poskytování telefonních čísel a emailových adres mezinárodních cestujících k mapování infekce," pokračují Linzerová a Funková. Přiznávají, že je důležité monitorovat a kontaktovat infikované pasažéry, ale zdůrazňují, že klíčové je zajistit, aby získaná data nebyla zneužita a praxe nepokračovala po odeznění epidemie.      

Jisté omezení základních svobod je během zdravotní krize nevyhnutelné, ale musí být transparentní, nezbytné a zaměřené na oslabení epidemie, apelují výzkumnice. Tvrdí, že dočasné omezení velkých shromáždění může být oprávněné, dokud úřady postupují transparentně a poskytují informace o tom, kdy platnost opatření skončí, což zesílení sledování a cenzury z posledních týdnu zpravidla nesplňuje.

Pokud se vládám umožní zavést časově nedefinovaná a neadekvátní omezení přístupu k informacím, svobody projevu, shromažďování a soukromí ve jménu zastavení covid-19, negativní důsledky přesáhnou dobu trvání současné pandemie, obávají se analytičky. Konstatují, že lidem budou trvale odpírány základní svobody a dojde ke ztrátě důvěry v instituce, které je mají hájit, což povede k tomu, že během budoucí zdravotní hrozby budou vlády i obyvatelstvo méně připraveny patřičně reagovat.      

Deník Shopaholičky

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy

Globální pokles volební účasti a narůstající zpochybňování volebních výsledků ohrožují důvěryhodnost demokracie. Podle nového reportu volební účast klesla za posledních 15 let o deset procent a téměř polovina světových demokracií čelí zhoršování klíčových ukazatelů. Nejvíce napadané jsou přitom samotné volební procesy, včetně sčítání hlasů. Dále rostou rizika, jako je polarizace či autoritářství, která zasahují demokracie na celém světě.

Více souvisejících

demokracie Rusko Čína Írán cenzura Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 22 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy