Boj s koronavirem je záminkou k potlačování lidských práv, tvrdí analytičky

NÁZOR - Ruské úřady minulé úterý zakázaly až do 10. dubna shromáždění více než 5 tisíc lidí s argumentem, že jde o nezbytné opatření k omezení šíření nemoci covid-19, poukazují Allie Funková a Isabel Linzerová v komentáři pro server Washington Post. Analytičky z neziskové organizace Freedom House podotýkají, že takové opatření může být ve zdravotní krizi skutečně zásadní, ale oznámeno bylo v ten samý den, kdy ruský prezident Vladimir Putin podpořil opatření, které mu umožní zůstat v úřadu až do roku 2036.

Cenzura, sledování, umlčení oponentů

V případě ruské metropole, kde opozice dříve zmobilizovala desítky tisíc lidí navzdory snaze vlády shromáždění potlačit, je na uvedené rozhodnutí úřadů za situace, kdy bylo v celém Rusku evidováno jen 20 osob nakažených, nutno nahlížet kriticky, uvádějí analytičky. Dodávají, že Rusko není osamocené a úřady po celém světě využívají nový koronavirus jako záminku k potlačení lidských práv z politických důvodů.

"Ačkoliv některá omezení jsou nepochybně nezbytná k řešení pandemie, existuje skutečné riziko, že tato krize může spustit trvalý celosvětový ústup od základních svobod a ten již začal," píšou Linzerová a Funková. Jako příklad uvádějí skutečnost, že pandemie sice vytváří ideální podmínky pro šíření dezinformací, ale mnoho vlád využilo tuto příležitost k ospravedlnění tvrdé cenzury a spolu s opravdu závadným obsahem dusí nezávislé zdroje informací.  

Írán, který je předním potlačovatelem svobody na internetu, se stal epicentrem epidemie covid-19 na Blízkém východě, připomínají analytičky. Poukazují, že tamní vláda sice reaguje s velkými problémy, ale dočasně zároveň omezila internetové připojení a zablokovala Wikipedii v perštině, podobně jako během rozsáhlých veřejných protestů loni v listopadu.

Také Čína nasadila sofistikovaný cenzurní aparát proti lidem, kteří odmítají vládní stanoviska a snaží se hledat zdravotní informace, upozorňují Funková a Linzerová. Dodávají, že softwarová společnost CitizenLab identifikovala 45 cenzurovaných klíčových slov na streamové platformě YY a dalších 516 v aplikaci WeChat, mezi nimi "Wu-chan", "krize", "Komunistická strana Číny", "Peking", "zásobování", "západní medicína" či "koronavirus", což s ohledem na nadnárodní charakter uvedených platforem přesahuje čínské hranice.     

Singapur zase využil svého kontroverzního zákona o ochraně před manipulacemi a nepravdami na internetu a nařídil Facebooku omezit singapurským uživatelům přístup na stránky States Times Review, konstatují výzkumnice. Doplňují, že stránka sice zveřejnila některé problematické zprávy o koronaviru, ale provozuje ji vládní kritik a singapurské úřady zmíněný zákon opakovaně používají k potlačení nesouhlasných hlasů.

"Úřady navíc odkazují na covid-19, aby mohly rozšiřovat své sledovací prostředky za rámec toho, co je nezbytné ke sledování veřejného zdraví," upozorňují Funková a Linzerovou. Uvádějí, že čínské obyvatelstvo musí používat novou aplikaci, která posuzuje jejich zdravotní stav a přiřazuje jim barevné kódy založené na nejasných kritériích, od kterých se odvíjí jejich možnost svobodného pohybu, přičemž se zdá, že software automaticky sdílí polohu uživatele s policií.

Nutná je transparentnost    

Moskva se řídí stejným postupem a využívá celoplošné realtimové rozpoznávání tváře k identifikaci lidí, kteří poruší karanténu, konstatují analytičky. Podotýkají, že v minulých letech Moskvané čelili zatýkání spojeným s protesty i omezování internetového připojení a  tento nový biometrický systém bude zajisté využíván k rozsáhlejším účelům, než je sledování osob v karanténě, a to i dlouho po skončení stávající epidemie.

Některé vlády, podobně jako ta ruská, v minulém týdnu omezily velká shromáždění k posílení společenské izolace, což mnohdy není nezbytné, kritizují Linzerová a Funková. Poukazují, že toto opatření bylo v neděli vyhlášeno nejen v USA, ale například i v Kyrgyzstánu, kde sice není evidován jediný případ nemoci, ale soud přesto kvůli koronaviru zakázal masová shromáždění v Biškeku, a to jen pár dní po násilných střetech demonstrantů podporujících uvězněného politika s policií, které skončily velkým zatýkáním.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Také v Salvadoru minulou středu zakázali shromáždění více než 500 lidí, ačkoliv v zemi není jediný potvrzený případ covid-19, a veřejná shromáždění zakázal i Irák, kde zuří protesty dlouhé měsíce, poukazují analytičky. Upozorňují, že normalizace mimořádných opatření hrozí i v liberálních demokraciích.

"Například Spojené státy údajně tlačí aerolinky k poskytování telefonních čísel a emailových adres mezinárodních cestujících k mapování infekce," pokračují Linzerová a Funková. Přiznávají, že je důležité monitorovat a kontaktovat infikované pasažéry, ale zdůrazňují, že klíčové je zajistit, aby získaná data nebyla zneužita a praxe nepokračovala po odeznění epidemie.      

Jisté omezení základních svobod je během zdravotní krize nevyhnutelné, ale musí být transparentní, nezbytné a zaměřené na oslabení epidemie, apelují výzkumnice. Tvrdí, že dočasné omezení velkých shromáždění může být oprávněné, dokud úřady postupují transparentně a poskytují informace o tom, kdy platnost opatření skončí, což zesílení sledování a cenzury z posledních týdnu zpravidla nesplňuje.

Pokud se vládám umožní zavést časově nedefinovaná a neadekvátní omezení přístupu k informacím, svobody projevu, shromažďování a soukromí ve jménu zastavení covid-19, negativní důsledky přesáhnou dobu trvání současné pandemie, obávají se analytičky. Konstatují, že lidem budou trvale odpírány základní svobody a dojde ke ztrátě důvěry v instituce, které je mají hájit, což povede k tomu, že během budoucí zdravotní hrozby budou vlády i obyvatelstvo méně připraveny patřičně reagovat.      

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy

Globální pokles volební účasti a narůstající zpochybňování volebních výsledků ohrožují důvěryhodnost demokracie. Podle nového reportu volební účast klesla za posledních 15 let o deset procent a téměř polovina světových demokracií čelí zhoršování klíčových ukazatelů. Nejvíce napadané jsou přitom samotné volební procesy, včetně sčítání hlasů. Dále rostou rizika, jako je polarizace či autoritářství, která zasahují demokracie na celém světě.

Více souvisejících

demokracie Rusko Čína Írán cenzura Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Ministerstvo zemědělství

Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží

Obce mohou již od 7. září začít podávat žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění vodních nádrží. Žádosti o dotace se budou přijímat do 7. října. Ministr zemědělství Martin Šebestyán podepsal výzvu, podle které si obce mezi sebou rozdělí 300 miliónů korun v rámci programu Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. 

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz

Koupací sezóna pokračuje za příznivých podmínek a většina sledovaných přírodních koupacích lokalit v České republice vykazuje vyhovující kvalitu vody ke koupání. Přírodní koupací vody nadále představují oblíbené místo letní rekreace a v uplynulém týdnu se na jejich zvýšené návštěvnosti podílelo také velmi teplé počasí s teplotami často přesahujícími 30 °C.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letní počasí

Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko

Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

včera

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

včera

7. srpna 2026 22:04

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

7. srpna 2026 20:55

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy