Boj s koronavirem je záminkou k potlačování lidských práv, tvrdí analytičky

NÁZOR - Ruské úřady minulé úterý zakázaly až do 10. dubna shromáždění více než 5 tisíc lidí s argumentem, že jde o nezbytné opatření k omezení šíření nemoci covid-19, poukazují Allie Funková a Isabel Linzerová v komentáři pro server Washington Post. Analytičky z neziskové organizace Freedom House podotýkají, že takové opatření může být ve zdravotní krizi skutečně zásadní, ale oznámeno bylo v ten samý den, kdy ruský prezident Vladimir Putin podpořil opatření, které mu umožní zůstat v úřadu až do roku 2036.

Cenzura, sledování, umlčení oponentů

V případě ruské metropole, kde opozice dříve zmobilizovala desítky tisíc lidí navzdory snaze vlády shromáždění potlačit, je na uvedené rozhodnutí úřadů za situace, kdy bylo v celém Rusku evidováno jen 20 osob nakažených, nutno nahlížet kriticky, uvádějí analytičky. Dodávají, že Rusko není osamocené a úřady po celém světě využívají nový koronavirus jako záminku k potlačení lidských práv z politických důvodů.

"Ačkoliv některá omezení jsou nepochybně nezbytná k řešení pandemie, existuje skutečné riziko, že tato krize může spustit trvalý celosvětový ústup od základních svobod a ten již začal," píšou Linzerová a Funková. Jako příklad uvádějí skutečnost, že pandemie sice vytváří ideální podmínky pro šíření dezinformací, ale mnoho vlád využilo tuto příležitost k ospravedlnění tvrdé cenzury a spolu s opravdu závadným obsahem dusí nezávislé zdroje informací.  

Írán, který je předním potlačovatelem svobody na internetu, se stal epicentrem epidemie covid-19 na Blízkém východě, připomínají analytičky. Poukazují, že tamní vláda sice reaguje s velkými problémy, ale dočasně zároveň omezila internetové připojení a zablokovala Wikipedii v perštině, podobně jako během rozsáhlých veřejných protestů loni v listopadu.

Také Čína nasadila sofistikovaný cenzurní aparát proti lidem, kteří odmítají vládní stanoviska a snaží se hledat zdravotní informace, upozorňují Funková a Linzerová. Dodávají, že softwarová společnost CitizenLab identifikovala 45 cenzurovaných klíčových slov na streamové platformě YY a dalších 516 v aplikaci WeChat, mezi nimi "Wu-chan", "krize", "Komunistická strana Číny", "Peking", "zásobování", "západní medicína" či "koronavirus", což s ohledem na nadnárodní charakter uvedených platforem přesahuje čínské hranice.     

Singapur zase využil svého kontroverzního zákona o ochraně před manipulacemi a nepravdami na internetu a nařídil Facebooku omezit singapurským uživatelům přístup na stránky States Times Review, konstatují výzkumnice. Doplňují, že stránka sice zveřejnila některé problematické zprávy o koronaviru, ale provozuje ji vládní kritik a singapurské úřady zmíněný zákon opakovaně používají k potlačení nesouhlasných hlasů.

"Úřady navíc odkazují na covid-19, aby mohly rozšiřovat své sledovací prostředky za rámec toho, co je nezbytné ke sledování veřejného zdraví," upozorňují Funková a Linzerovou. Uvádějí, že čínské obyvatelstvo musí používat novou aplikaci, která posuzuje jejich zdravotní stav a přiřazuje jim barevné kódy založené na nejasných kritériích, od kterých se odvíjí jejich možnost svobodného pohybu, přičemž se zdá, že software automaticky sdílí polohu uživatele s policií.

Nutná je transparentnost    

Moskva se řídí stejným postupem a využívá celoplošné realtimové rozpoznávání tváře k identifikaci lidí, kteří poruší karanténu, konstatují analytičky. Podotýkají, že v minulých letech Moskvané čelili zatýkání spojeným s protesty i omezování internetového připojení a  tento nový biometrický systém bude zajisté využíván k rozsáhlejším účelům, než je sledování osob v karanténě, a to i dlouho po skončení stávající epidemie.

Některé vlády, podobně jako ta ruská, v minulém týdnu omezily velká shromáždění k posílení společenské izolace, což mnohdy není nezbytné, kritizují Linzerová a Funková. Poukazují, že toto opatření bylo v neděli vyhlášeno nejen v USA, ale například i v Kyrgyzstánu, kde sice není evidován jediný případ nemoci, ale soud přesto kvůli koronaviru zakázal masová shromáždění v Biškeku, a to jen pár dní po násilných střetech demonstrantů podporujících uvězněného politika s policií, které skončily velkým zatýkáním.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Také v Salvadoru minulou středu zakázali shromáždění více než 500 lidí, ačkoliv v zemi není jediný potvrzený případ covid-19, a veřejná shromáždění zakázal i Irák, kde zuří protesty dlouhé měsíce, poukazují analytičky. Upozorňují, že normalizace mimořádných opatření hrozí i v liberálních demokraciích.

"Například Spojené státy údajně tlačí aerolinky k poskytování telefonních čísel a emailových adres mezinárodních cestujících k mapování infekce," pokračují Linzerová a Funková. Přiznávají, že je důležité monitorovat a kontaktovat infikované pasažéry, ale zdůrazňují, že klíčové je zajistit, aby získaná data nebyla zneužita a praxe nepokračovala po odeznění epidemie.      

Jisté omezení základních svobod je během zdravotní krize nevyhnutelné, ale musí být transparentní, nezbytné a zaměřené na oslabení epidemie, apelují výzkumnice. Tvrdí, že dočasné omezení velkých shromáždění může být oprávněné, dokud úřady postupují transparentně a poskytují informace o tom, kdy platnost opatření skončí, což zesílení sledování a cenzury z posledních týdnu zpravidla nesplňuje.

Pokud se vládám umožní zavést časově nedefinovaná a neadekvátní omezení přístupu k informacím, svobody projevu, shromažďování a soukromí ve jménu zastavení covid-19, negativní důsledky přesáhnou dobu trvání současné pandemie, obávají se analytičky. Konstatují, že lidem budou trvale odpírány základní svobody a dojde ke ztrátě důvěry v instituce, které je mají hájit, což povede k tomu, že během budoucí zdravotní hrozby budou vlády i obyvatelstvo méně připraveny patřičně reagovat.      

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy

Globální pokles volební účasti a narůstající zpochybňování volebních výsledků ohrožují důvěryhodnost demokracie. Podle nového reportu volební účast klesla za posledních 15 let o deset procent a téměř polovina světových demokracií čelí zhoršování klíčových ukazatelů. Nejvíce napadané jsou přitom samotné volební procesy, včetně sčítání hlasů. Dále rostou rizika, jako je polarizace či autoritářství, která zasahují demokracie na celém světě.

Více souvisejících

demokracie Rusko Čína Írán cenzura Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Natankujte ještě dnes. Od zítřka ceny pohonných hmot prudce vzrostou

Řidiče čeká v nejbližších dnech citelné zdražování u čerpacích stanic. Ministerstvo financí ve čtvrtek 30. dubna 2026 zveřejnilo nové cenové stropy, které začnou platit od pátku a potrvají po celý nadcházející víkend i v pondělí. Maximální povolená cena benzinu se posouvá na 43,89 koruny za litr, zatímco u nafty limit vzrostl na 44,55 koruny.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Kim Čong-un

Kim Čong-un ocenil severokorejské vojáky, kteří na Ukrajině raději spáchali sebevraždu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un při slavnostním otevření nového rozsáhlého památníku na okraji Pchjongjangu otevřeně ocenil vojáky, kteří v bojích na Ukrajině zvolili sebevraždu před zajetím. Podle zpráv státní tiskové agentury KCNA jde o dosud nejexplicitnější potvrzení přímého zapojení severokorejských jednotek do ruské agrese a oficiální posvěcení doktríny „vlastního odpálení“.

před 5 hodinami

plasty

Německo drží nelichotivý trend. Výrazně se zhoršila i Británie

Německo se v roce 2025 stalo největším světovým exportérem plastového odpadu. Podle analýzy obchodních dat, kterou pro deník Guardian vypracovaly organizace Watershed Investigations a Basel Action Network, vyvezlo Německo do zahraničí přes 810 000 tun plastů. V těsném závěsu skončila Velká Británie se 675 000 tunami, což je pro ostrovní stát nejvyšší úroveň za posledních osm let.

před 6 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Život na Kubě se v tichosti hroutí. V zemi kolabují základní pilíře společnosti, varuje koordinátor OSN

Energetická krize na Kubě dosáhla kritického bodu a její dopady již dávno překročily rámec pouhého nepohodlí. Francisco Pichón, koordinátor OSN na ostrově, ve svém naléhavém prohlášení varuje, že nedostatek paliva a elektřiny nyní přímo ohrožuje lidské životy. V zemi, kde ulice utichají ještě před setměním a lidé jsou vyčerpáni nekonečnými nocemi bez proudu, se hroutí základní pilíře společnosti, od zdravotnictví až po přístup k pitné vodě.

před 7 hodinami

Pálení čarodějnic

Jak na bezpečné pálení čarodějnic? Hasiči vydali důležitá doporučení

Filipojakubská noc, která připadá na přelom dubna a května, patří k nejoblíbenějším lidovým zvykům v Česku. S oslavami spojenými s pálením velkých vater však každoročně přichází i zvýšené riziko požárů. Aby vaše oslava neskončila příjezdem jednotek v zásahu, je nutné dodržovat základní pravidla bezpečnosti a zákona, na která upozornili hasiči.

před 8 hodinami

Zuzana Mrázová na zasedání nové vlády

Bydlí v obecním bytě, chce legalizovat své černé stavby. Mrázová čelí výzvám k rezignaci, Babiš to neřeší

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) se ocitla pod silným tlakem opozice, který ve čtvrtek vyvrcholil společným voláním po její rezignaci. K původní výzvě Pirátů se nyní přidali také zástupci stran ODS, TOP 09 a Starostů. Důvodem nespokojenosti nejsou jen odborná pochybení, ale i čerstvá zjištění týkající se jejího soukromého života a bydlení.

před 9 hodinami

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chameneí vydal další ostré prohlášení. Trumpovi ustupovat nehodlá

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtaba Chameneí vydal ostré prohlášení, ve kterém zdůraznil, že cizí mocnosti nemají v oblasti Perského zálivu co pohledávat. Ve svém písemném vyjádření, které bylo přečteno ve státní televizi, vzkázal, že pro cizince, kteří do regionu přicházejí s „chamtivostí a zlobou“, existuje jediné místo – dno místních vod.

před 9 hodinami

Fotografie, kterou zveřejnil James Comey

USA řeší zásadní otázku: Pokud je "86 47" trestný čin, skončí za mřížemi tisíce lidí?

Druhá obžaloba bývalého šéfa FBI Jamese Comeyho ze strany Trumpovy administrativy staví americké ministerstvo spravedlnosti na velmi tenký led. Comeyho údajný trestný čin spočívá v tom, že na sociální sítě umístil fotografii mušlí uspořádaných do nápisu „86 47“. Termín „86“ je v americkém slangu běžně používán pro vyhození, odstranění nebo zrušení něčeho, zatímco číslo 47 odkazuje na Donalda Trumpa jakožto 47. prezidenta USA.

před 10 hodinami

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 11 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 12 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 13 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 14 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 15 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem

V květnu se opět uplatní zákon, který omezuje otevírací dobu obchodů během vybraných státních svátků. Supermarkety budou během jednoho z následujících dvou pátků nedostupné. Tento týden ale můžete být v klidu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy