Boj s koronavirem je záminkou k potlačování lidských práv, tvrdí analytičky

NÁZOR - Ruské úřady minulé úterý zakázaly až do 10. dubna shromáždění více než 5 tisíc lidí s argumentem, že jde o nezbytné opatření k omezení šíření nemoci covid-19, poukazují Allie Funková a Isabel Linzerová v komentáři pro server Washington Post. Analytičky z neziskové organizace Freedom House podotýkají, že takové opatření může být ve zdravotní krizi skutečně zásadní, ale oznámeno bylo v ten samý den, kdy ruský prezident Vladimir Putin podpořil opatření, které mu umožní zůstat v úřadu až do roku 2036.

Cenzura, sledování, umlčení oponentů

V případě ruské metropole, kde opozice dříve zmobilizovala desítky tisíc lidí navzdory snaze vlády shromáždění potlačit, je na uvedené rozhodnutí úřadů za situace, kdy bylo v celém Rusku evidováno jen 20 osob nakažených, nutno nahlížet kriticky, uvádějí analytičky. Dodávají, že Rusko není osamocené a úřady po celém světě využívají nový koronavirus jako záminku k potlačení lidských práv z politických důvodů.

"Ačkoliv některá omezení jsou nepochybně nezbytná k řešení pandemie, existuje skutečné riziko, že tato krize může spustit trvalý celosvětový ústup od základních svobod a ten již začal," píšou Linzerová a Funková. Jako příklad uvádějí skutečnost, že pandemie sice vytváří ideální podmínky pro šíření dezinformací, ale mnoho vlád využilo tuto příležitost k ospravedlnění tvrdé cenzury a spolu s opravdu závadným obsahem dusí nezávislé zdroje informací.  

Írán, který je předním potlačovatelem svobody na internetu, se stal epicentrem epidemie covid-19 na Blízkém východě, připomínají analytičky. Poukazují, že tamní vláda sice reaguje s velkými problémy, ale dočasně zároveň omezila internetové připojení a zablokovala Wikipedii v perštině, podobně jako během rozsáhlých veřejných protestů loni v listopadu.

Také Čína nasadila sofistikovaný cenzurní aparát proti lidem, kteří odmítají vládní stanoviska a snaží se hledat zdravotní informace, upozorňují Funková a Linzerová. Dodávají, že softwarová společnost CitizenLab identifikovala 45 cenzurovaných klíčových slov na streamové platformě YY a dalších 516 v aplikaci WeChat, mezi nimi "Wu-chan", "krize", "Komunistická strana Číny", "Peking", "zásobování", "západní medicína" či "koronavirus", což s ohledem na nadnárodní charakter uvedených platforem přesahuje čínské hranice.     

Singapur zase využil svého kontroverzního zákona o ochraně před manipulacemi a nepravdami na internetu a nařídil Facebooku omezit singapurským uživatelům přístup na stránky States Times Review, konstatují výzkumnice. Doplňují, že stránka sice zveřejnila některé problematické zprávy o koronaviru, ale provozuje ji vládní kritik a singapurské úřady zmíněný zákon opakovaně používají k potlačení nesouhlasných hlasů.

"Úřady navíc odkazují na covid-19, aby mohly rozšiřovat své sledovací prostředky za rámec toho, co je nezbytné ke sledování veřejného zdraví," upozorňují Funková a Linzerovou. Uvádějí, že čínské obyvatelstvo musí používat novou aplikaci, která posuzuje jejich zdravotní stav a přiřazuje jim barevné kódy založené na nejasných kritériích, od kterých se odvíjí jejich možnost svobodného pohybu, přičemž se zdá, že software automaticky sdílí polohu uživatele s policií.

Nutná je transparentnost    

Moskva se řídí stejným postupem a využívá celoplošné realtimové rozpoznávání tváře k identifikaci lidí, kteří poruší karanténu, konstatují analytičky. Podotýkají, že v minulých letech Moskvané čelili zatýkání spojeným s protesty i omezování internetového připojení a  tento nový biometrický systém bude zajisté využíván k rozsáhlejším účelům, než je sledování osob v karanténě, a to i dlouho po skončení stávající epidemie.

Některé vlády, podobně jako ta ruská, v minulém týdnu omezily velká shromáždění k posílení společenské izolace, což mnohdy není nezbytné, kritizují Linzerová a Funková. Poukazují, že toto opatření bylo v neděli vyhlášeno nejen v USA, ale například i v Kyrgyzstánu, kde sice není evidován jediný případ nemoci, ale soud přesto kvůli koronaviru zakázal masová shromáždění v Biškeku, a to jen pár dní po násilných střetech demonstrantů podporujících uvězněného politika s policií, které skončily velkým zatýkáním.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Také v Salvadoru minulou středu zakázali shromáždění více než 500 lidí, ačkoliv v zemi není jediný potvrzený případ covid-19, a veřejná shromáždění zakázal i Irák, kde zuří protesty dlouhé měsíce, poukazují analytičky. Upozorňují, že normalizace mimořádných opatření hrozí i v liberálních demokraciích.

"Například Spojené státy údajně tlačí aerolinky k poskytování telefonních čísel a emailových adres mezinárodních cestujících k mapování infekce," pokračují Linzerová a Funková. Přiznávají, že je důležité monitorovat a kontaktovat infikované pasažéry, ale zdůrazňují, že klíčové je zajistit, aby získaná data nebyla zneužita a praxe nepokračovala po odeznění epidemie.      

Jisté omezení základních svobod je během zdravotní krize nevyhnutelné, ale musí být transparentní, nezbytné a zaměřené na oslabení epidemie, apelují výzkumnice. Tvrdí, že dočasné omezení velkých shromáždění může být oprávněné, dokud úřady postupují transparentně a poskytují informace o tom, kdy platnost opatření skončí, což zesílení sledování a cenzury z posledních týdnu zpravidla nesplňuje.

Pokud se vládám umožní zavést časově nedefinovaná a neadekvátní omezení přístupu k informacím, svobody projevu, shromažďování a soukromí ve jménu zastavení covid-19, negativní důsledky přesáhnou dobu trvání současné pandemie, obávají se analytičky. Konstatují, že lidem budou trvale odpírány základní svobody a dojde ke ztrátě důvěry v instituce, které je mají hájit, což povede k tomu, že během budoucí zdravotní hrozby budou vlády i obyvatelstvo méně připraveny patřičně reagovat.      

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy

Globální pokles volební účasti a narůstající zpochybňování volebních výsledků ohrožují důvěryhodnost demokracie. Podle nového reportu volební účast klesla za posledních 15 let o deset procent a téměř polovina světových demokracií čelí zhoršování klíčových ukazatelů. Nejvíce napadané jsou přitom samotné volební procesy, včetně sčítání hlasů. Dále rostou rizika, jako je polarizace či autoritářství, která zasahují demokracie na celém světě.

Více souvisejících

demokracie ,  Rusko ,  Čína ,  Írán ,  cenzura ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za mír

Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN

Držitelkou prestižní Nobelovy ceny za mír se stala bývalá vysoká komisařka Organizace spojených národů pro lidská práva a jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová. Norský Nobelův výbor jí ocenění udělil za její celoživotní úsilí při prosazování míru, spravedlnosti a mezinárodního práva. Předseda výboru Jørgen Watne Frydnes při oficiálním vyhlášení v Oslu zdůraznil její výjimečnou odvahu a pevný morální kompas. Oceněná právnička reagovala na zprávu o svém vítězství s nadhledem a zpočátku vyjádřila pochybnosti, zda nejde o žert.

před 56 minutami

Ilustrační foto

Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby

Evropská unie čelí před nadcházející zimou výraznému riziku nedostatku zemního plynu, který by mohl vyžadovat zásadní omezení spotřeby nebo nákladné dodatečné nákupy na energetických trzích. Podle informací webu Politico představuje možný výpadek až čtrnáct miliard metrů krychlových paliva, což odpovídá roční spotřebě více než deseti milionů domácností. Výrazný pokles zásob navíc vystavuje evropský trh riziku prudkého růstu cen energií v případě chladnějšího počasí.

před 57 minutami

před 1 hodinou

Hurikán

Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA

Blížící se hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu na jižním pobřeží Spojených států v době, kdy je globální energetický systém pod extrémním tlakem. Americké rafinérie v oblasti Mexického zálivu v současnosti pracují na hranici svých kapacit, aby nahradily výpadky dodávek způsobené mezinárodními konflikty. Případné odstávky či škody způsobené živlem by tak mohly okamžitě vyvolat další celosvětový růst cen pohonných hmot.

před 2 hodinami

Demonstrace, ilustrační foto

Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení

Francouzští středoškoláci již desátý den pokračují v masivních protestech a blokádách škol napříč celou zemí. Demonstrace namířené proti špatnému stavu národního vzdělávacího systému, chronickému nedostatku učitelů a zchátralým budovám vyvrcholily v čtvrtek průvody ve velkých městech. V Paříži se na náměstí Bastily shromáždilo přibližně dvacet pět tisíc studentů, kteří požadují zásadní reformy. Celkově se čtvrtečních protestních akcí po celé Francii podle úřadů zúčastnilo přes sedmdesát tisíc lidí.

před 3 hodinami

Jednotky ICE

Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna

Při zásahu amerických imigračních úřadů v newyorské čtvrti Bronx byl ve čtvrtek odpoledne postřelen osmadvacetiletý Oscar Belgal z Dominikánské republiky. Muž seděl ve svém automobilu společně se svým pětiletým synem, když na jeho vůz zahájil palbu federální agent. Ke střelbě došlo v rezidenční oblasti Marble Hill během cílené operace Úřadu pro imigraci a clo (ICE). Jedná se o první případ střelby ze strany imigračních agentů na území New Yorku od zahájení nové zpřísněné kampaně administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

před 4 hodinami

Pete Hegseth

Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth

Poprava bývalého majora americké armády Nidala Hasana bude přenášena v přímém přenosu. Oznámil to americký ministr obrany Pete Hegseth s tím, že veřejnost dostane možnost sledovat výkon trestu smrti zastřelením popravčí četou. Hasan v roce 2009 zastřelil na základně Fort Hood v Texasu třináct neozbrojených amerických vojáků.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení

Předpověď počasí na nadcházející víkend slibuje převážně oblačnou oblohu a proměnlivé podmínky. Zatímco první víkendový den přinese na většinu území občasný déšť nebo přeháňky, v následujících čtyřiadvaceti hodinách se srážková činnost znatelně zmírní. Teploty se budou v celostátním průměru držet na podobných hodnotách, i když noční minima v závěru víkendu výrazněji klesnou. 

včera

včera

včera

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

včera

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

včera

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

včera

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

včera

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy