Hrozba války s Libanonem tříští mocnosti. Erdogan ostře kritizuje Západ, ten chce konfliktu zabránit

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu kritizoval západní mocnosti za podporu údajných izraelských plánů na útok na Libanon a rozšíření konfliktu v celém regionu, uvedla agentura AFP.

"Vidíme, že Izrael nyní zaměřuje svůj pohled na Libanon a západní mocnosti ho v zákulisí poplácávají po rameni a dokonce ho podporují," prohlásil Erdogan před poslanci své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Erdogan varoval, že plány izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření války do regionu by mohly vést k velké katastrofě.

Napětí na izraelsko-libanonských hranicích roste, přičemž posledních osm měsíců pokračuje ostřelování mezi izraelskými silami a militanty z hnutí Hizballáh souběžně s konfliktem v Pásmu Gazy.

Hizballáh, podporovaný Íránem, odpálil před dvěma týdny nejvíce raket a bezpilotních letadel na Izrael v reakci na izraelský nálet, při kterém zahynul vysoký velitel hnutí.

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac minulý týden pohrozil Hizballáhu zničením v případě "totální války". "Jsme velmi blízko momentu, kdy se rozhodneme změnit pravidla hry proti Hizballáhu a Libanonu. V totální válce bude Hizballáh zničen a Libanon bude tvrdě zasažen," řekl.

Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh reagoval varováním, že v případě války nebude v Izraeli ušetřeno "žádné místo". Pohrozil také Kypru, že by se mohl stát součástí konfliktu, pokud by Izraeli poskytl svá letiště a základny.

"Vyhrožování suverénnímu státu Evropské unie je naprosto nepřijatelné," řekl v pondělí řecký ministr zahraničí Jorgos Gerapetritis. "Stojíme při Kypru a budeme všichni společně čelit jakékoli globální hrozbě od teroristických organizací," dodal.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila situaci mezi Izraelem a Hizballáhem za velmi znepokojující a oznámila, že brzy navštíví Libanon. "Další eskalace napětí by byla pro lidi v této oblasti katastrofou," uvedla.

 V posledním týdnu vzrostly obavy, že by dlouho trvající konflikt mezi Hizballáhem a Izraelem, zhoršený izraelskou ofenzivou v Pásmu Gazy, mohl přerůst ve válku. Izraelská armáda v Gaze bojuje proti hnutí Hamás v reakci na jeho teroristický útok na Izrael z 7. října loňského roku. Hizballáh je spojencem Hamásu a obě tato hnutí podporuje Írán, který je dlouhodobým nepřítelem Izraele.

I generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres se obává eskalace napětí mezi Izraelem, libanonským hnutím Hizballáh a mírovými jednotkami OSN. Uvedla to agentura Reuters.

"Jediný ukvapený krok, jediná chyba může zapříčinit katastrofu, která přesáhne hranice zemí, ale i představivosti. Nesmíme dovolit, aby se z Libanonu stalo další Pásmo Gazy," uvedl Guterres.

Hizballáh s podporou Íránu útočí na Izrael již od začátku války v Pásmu Gazy. Vyjadřuje tím solidaritu s hnutím Hamás, které celý konflikt v Pásmu Gazy odstartovalo 7. října. Izrael v reakci na raketovou palbu Hizballáhu následně zaútočil na jih Libanonu.

Íránská mise při OSN v pátek uvedla, že Hizballáh dokáže ochránit své hnutí, jakož i Libanon proti Izraeli. Proto varuje, že "zřejmě nastal čas na to, aby se tento nelegitimní systém sám zničil" .

"Jakékoli neuvážené rozhodnutí izraelského okupačního režimu s cílem zachránit se může uvrhnout region do nové války," uvedla íránská mise OSN na sociální síti X.

Mírové jednotky OSN (UNIFIL), jakož i Dozorčí organizace OSN pro dodržování příměří (UNTSO) jsou rozmístěny na jihu Libanonu, aby kontrolovaly boje podél demarkační linie mezi Libanonem a Íránem.

"Mírové jednotky se na místě snaží snížit napětí a předejít chybě. Svět to však musí říci jasně, okamžitá deeskalace je nejen možná, ale také nezbytná," zdůraznil Generální tajemník OSN.

Spojené státy se také snaží zabránit vzniku rozsáhlejšího konfliktu mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh. V úterý to řekl emisar americké administrativy Amos Hochstein po eskalaci ostřelování v pohraničí na jihu Libanonu.  

Militanti Hizballáhu v Libanonu a izraelské jednotky se navzájem ostřelují ve zvýšené míře posledních osm měsíců – paralelně s válkou v Pásmu Gazy. Hizballáh podporovaný Íránem minulý týden odpálil proti Izraeli dosud nejvíce raket a bezpilotních letadel, čímž reagoval na izraelský nálet, při kterém zahynul vysoce postavený velitel hnutí.

Hochstein podle Times of Israel řekl, že do Libanonu byl vyslán okamžitě po krátké návštěvě Izraele, protože situace je "vážná". "V průběhu uplynulých týdnů jsme byli svědky eskalace. A (americký prezident Joe) Biden chce další eskalaci války zabránit," uvedl.

V úterý ráno se setkal s velitelem libanonských ozbrojených sil i s tamním předsedou parlamentu Nabíhem Barřím, šéfem šíitského hnutí Amal, které je spřízněno s Hizballáhem a také za poslední měsíce odpálilo rakety na Izrael.

Jednal i s libanonským premiérem Nadžíbem Míkátím, který mu podle prohlášení řekl, že Libanon o eskalaci neusiluje.

Spojené státy a Francie se podle Reuters diplomaticky snaží zajistit klid zbraní v pohraničí Izraele a Libanonu. Hizballáh tvrdí, že své útoky zastaví až když se dosáhne příměří v Pásmu Gazy.

Americký vyslanec úterý vyzval Hamás, aby souhlasil s návrhem dohody o příměří v Gaze, kterou podporují USA a která podle něho představuje příležitost ukončit válku podél tzv. amerických vyslanec. modré linie. Jedná se o demarkační linii mezi Libanonem a Izraelem, kterou v roce 2000 vytvořila OSN.

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.

Více souvisejících

libanon Recep Tayyip Erdogan Izrael

Aktuálně se děje

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

včera

1. září 2026 21:58

1. září 2026 20:40

1. září 2026 19:19

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Zdroj: David Holub

Další zprávy