HRW: Za útokem na nemocnici v Gaze zřejmě stojí palestinské ozbrojené skupiny, nikoliv Izrael

Podle HRW je třeba dalšího vyšetřování, aby se zjistilo, kdo raketu odpálil a zda byly porušeny zákony vedení války. Ida Sawyerová z HRW dodala, že oběti a rodiny těch, kteří byli zabiti nebo zraněni, když v nemocnici hledali útočiště před útoky, "si zaslouží komplexní vyšetření (události), aby se zjistilo, co se stalo a kdo je za to zodpovědný."

HRW ve zprávě o tragické události, zveřejněné na svém webu, uvedla, že 17. října v 18:59 místního času zatím přesně neidentifikovaný typ munice zasáhl vydlážděnou plochu v areálu nemocnice, mezi parkovištěm a upravenou oblastí, kde se shromáždilo mnoho civilistů, aby se ukrývali před izraelskými útoky.

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy následně informovalo, že zabito bylo 471 lidí a dalších 342 jich bylo zraněno. HRW nedokázala potvrdit tuto bilanci, která je výrazně vyšší než jiné odhady, a neexistují ani žádné veřejně dostupné záběry jakýchkoli zbytků munice. Identifikaci brání i fakt, že týmy HRW nemohly místo činu navštívit.

Ve zprávě se ale uvádí, že zvuk předcházející výbuchu, ohnivá koule, která jej doprovázela, velikost a typ výsledného kráteru, svědčí o dopadu rakety. Hypotéza o bombě shozené ze vzduchu, které Izrael používal v té době v Gaze, je tak velmi nepravděpodobná. 

Podle HRW zbytky rakety, které by pomohly definitivně určit munici, která vybuchla v nemocnici al-Ahlí, zřejmě uchovávají úřady v Gaze, což naznačuje i fotografie pořízená večer při místě výbuchu, která zachycuje příslušníky specializované palestinské policejní jednotky v oblasti kráteru.

Svědek, který byl večer po výbuchu v nemocnici, řekl HRW, že zaměstnanci "ministerstva vnitra vzali všechny střepiny, které byly na místě." Hamás sice avizoval, že pozůstatky munice budou "brzy ukázány světu", Ghází Hamad ale 22. října uvedl, že "raketa se rozpustila jako sůl ve vodě a nic z ní nezbylo." Podle HRW se ale podstatná část munice po detonaci obvykle zachová.

Krátce po incidentu Hamás z útoku na nemocnici al-Ahlí obvinil Izrael. Ten toto tvrzení odmítl a odpovědnost za incident připsal militantní palestinské organizaci Islámský džihád, která podle izraelské armády pochybila při namíření střely.

Izraelskou verzi podpořily analýzy tajných služeb USA, Francie a Kanady. Americké zpravodajské služby odhadují, že po explozi mohlo zemřít 100 až 300 lidí. Pravděpodobný počet obětí se ale pohybuje kolem stovky. Uvedla to agentura Reuters.

I CNN na základě svého vyšetřování uvedla, že výbuch v nemocnici v Gaze 17. října pravděpodobně způsobila raketa odpálená z pásma Gazy, nikoli izraelský letecký útok. CNN poznamenala, že spolu s řadou odborníků analyzovala desítky veřejně dostupných snímků a videí a také satelitní snímky a získala nějaké vodítka k tomu, co explozi způsobilo.

"Bez možnosti přístupu na místo a shromažďování důkazů ze země nemůže být žádný závěr definitivní," píše server s tím, že podle analýzy byla raketa vypuštěná z Gazy a rozbila se ve vzduchu. Konkrétně se mělo jednat o části rakety přistávající v areálu nemocnice, výsledkem čehož byl výbuch v nemocnici.

Odborníci na zbraně a výbušniny s desítkami let zkušeností s hodnocením poškození bomb, kteří přezkoumali vizuální důkazy, řekli CNN, že se domnívají, že jde o nejpravděpodobnější scénář – ačkoli upozorňují na nepřítomnost zbytků munice nebo šrapnelu.

"Všichni se shodli, že dostupné důkazy o škodách na místě nebyly v souladu s izraelským náletem," píše server. Odpovědnost za tuto událost není ani podle zprávy amerických zpravodajských služeb přisuzována Izraeli. Hodnocení vychází z různých zpravodajských informací, sledování raketové aktivity a analýzy dostupných videí a fotografií z veřejných zdrojů.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael poté zahájil pozemní invazi do Gazy, kterou nyní přerušil v rámci dočasného příměří, během nějž Hamás propouští některé ze zajatých rukojmí.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.