Irák je zaklíněn přímo mezi americkými a íránskými snahami o prosazování moci na Blízkém východě. Obě země mají na Bagdád podstatný vliv a tamní premiér Mohammed Shia al-Sudani je díky tomu pod drobnohledem.
Ukázalo se to například v dubnu, kdy Írán vyslal proti Izraeli několik stovek bezpilotních letounů a raket. Premiér byl právě v tu chvíli ve Spojených státech, kde jednal o balíčku pro hospodářský rozvoj a s Joem Bidenem hovořil také o strategických zájmech Washingtonu.
Pro Irák je předmětem největšího sporu přítomnost 2500 amerických vojáků na jeho území. Írán podle amerického listu New York Times opakovaně využíval svého vlivu, aby Iráčany přesvědčil k odsunu těchto jednotek.
Irák k tomuto kroku přistoupil během minulého týdne, a to při posledním kole jednání ve Washingtonu. Vyzval ke stažení mnohonárodnostních sil pod vedením USA „přibližně do jednoho roku“ a zdůraznil tak odhodlání snížit americkou přítomnost na svém území.
Írán pomocí kultivace a pomoci iráckým milicím dosáhl jejich integrace do pravidelné armády Iráku. Právě tyto milice „tvoří síť íránské sítě zástupných sil na Blízkém východě, včetně Hizballáhu v Libanonu a Hamásu v Gaze,“ jak píší NY Times.
Irácké jednotky se dokonce připojily k dubnovému íránskému útoku na Izrael. Udělaly to navzdory apelům premiéra al-Sudaniho, aby se do konfliktu nezapojovaly.
Přístup al-Sudaniho je ale v rozporu s náčelníkem štábu iráckých Lidových mobilizačních sl Abdulem Azízem al-Mohammedávím. Ten ještě před útokem na Izrael prohlásil, že jeho síly „čekají na rozkazy ajatolláha“ Alího Chomejního. Mohammedávího organizace zahrnuje až 170 tisíc bojovníků a je z velké části věrná Íránu.
Podle NY Times al-Sudani nikdy veřejně neprojevil výraznější vůli postavit se lidem, kteří podporují bližší vztahy mezi Bagdádem a Teheránem. Premiérovi se ale dlouhodobě daří držet pod kontrolou konkurenční požadavky Američanů i Íránců. Obě země Bagdád výrazně podpořily v jejím boji proti Islámskému státu.
Američané se původně z Iráku kompletně stáhli v roce 2011, tamní vláda je ale sama požádala o návrat právě kvůli boji s IS. Mnoho Iráčanů je tehdy přivítalo jako potřebnou protiváhu íránského vlivu – šlo dokonce o vysoce postavené členy vládního kabinetu.
Jako jedna z variant se nabízí „částečné stažení“ amerických vojáků s tím, že jich setrvá dostatek k tomu, aby mohl pokračovat výcvik tamní armády. Tím by Iráčané dokázali zčásti uspokojit požadavky proíránských politických frakcí, píší NY Times.
Obyvatelé i politici z Iráku jsou Američany údajně zklamaní. „Generace roku 2003 doufala a snila o tom, že USA změní realitu v zemi. Jak se však přítomnost amerických vojáků v průběhu let prodlužovala, Iráčané se nedočkali proměny, v niž doufali,“ vysvětlil stratég proíránské politické strany Asa’ib Ahl al-Haq, Mahmúd al-Rubaí.
Tyto názory znatelně posílily v roce 2020, kdy byl po americkém atentátu v Bagdádu zabit vysoce postavený íránský generál Kásim Sulejmání. Ten vedl zahraniční složku Íránských revolučních gard – Quds. „Jednou z hlavních slabin Iráku je, že nemáme soudržnou vládu ani soudržnou politiku, a proto naše země reaguje na vnější vlivy,“ poznamenal irácký politický expert Sajad Jiyad.
Související
Exploze osvítily oblohu nad Dauhá. Írán provedl odvetu za americký útok
"Ukončili jsme jeho mizerný život." Trump oznámil likvidaci jednoho z lídrů IS
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 39 minutami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 1 hodinou
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 2 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
včera
Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje
Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.
Zdroj: Libor Novák