Írán: Nový útok na Izrael je nevyhnutelný

Vysoký představitel íránských Revolučních gard zopakoval hrozbu dalšího vojenského úderu na Izrael, přičemž podrobnosti ohledně operace zůstávají utajeny. 

Alí Fadaví, zástupce hlavního velitele Revolučních gard, uvedl na tiskové konferenci v Teheránu, že nový útok na Izrael je nevyhnutelný. „Není možné vyjádřit se k jejím detailům,“ řekl Fadaví podle íránské tiskové agentury Tasním, která je blízká gardám.

Toto varování přišlo krátce po podobných hrozbách, které v sobotu pronesl íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Eskalující prohlášení podtrhují narůstající napětí mezi Íránem a Izraelem, které zesílilo zejména od dubna tohoto roku.

Situace mezi Íránem a Izraelem se výrazně zhoršila na jaře, kdy Írán poprvé přímo zaútočil na Izrael. Během tohoto útoku, provedeného přes 300 drony a raketami, utrpěly škody izraelské cíle. Tento krok přišel krátce po incidentu v Damašku, kde byl při útoku, údajně připisovaném Izraeli, zasažen íránský diplomatický objekt, přičemž zahynuli dva íránští generálové. Írán následně označil útok za agresi na území islámské republiky.

Napětí mezi těmito dvěma zeměmi není nové, ovšem s narůstající intenzitou vzájemných útoků a vyhrocenými prohlášeními obou stran se situace dále komplikuje. Izrael tradičně vnímá Írán jako jednu z největších hrozeb pro svou bezpečnost a Írán, podporující různé regionální milice, vidí Izrael jako protivníka, který ohrožuje jeho vlastní zájmy na Blízkém východě.

Hrozby nové vojenské operace mohou mít dalekosáhlé důsledky pro stabilitu celého Blízkého východu. Mezinárodní společenství, včetně Spojených států a Evropské unie, sleduje tento vývoj s obavami. Každá eskalace může vyvolat další vlnu ozbrojených střetů mezi oběma zeměmi nebo jejich spojenci v regionu, jako jsou například libanonský Hizballáh či palestinské militantní skupiny.

Podle nejnovějších informací amerického portálu Axios, odvolávajícího se na izraelské tajné služby, se Írán navíc připravuje v nadcházejících dnech zahájit útok na Izrael z území Iráku.

Útok by mohl být spuštěn ještě před americkými prezidentskými volbami, které proběhnou 5. listopadu. Cílem Teheránu je podle Axiosu využít irácké území a proiránské milice, aby se vyhnul dalšímu přímému izraelskému úderu na své strategické cíle.

V očekávaném útoku má Írán podle zdrojů nasadit velké množství dronů a balistických raket, čímž by mohl způsobit výrazné škody. Tento krok následuje po sérii eskalujících akcí mezi oběma státy – 26. října izraelská letadla zaútočila na továrny na rakety a další cíle poblíž Teheránu a na západě Íránu. Izraelský zásah byl odpovědí na předchozí íránský útok, při kterém bylo 1. října vypáleno více než 200 raket na Izrael.

Na izraelskou odvetu reagoval mluvčí íránského ministerstva zahraničí s tím, že Teherán je připraven bránit se „všemi dostupnými prostředky“. Izraelské i americké tajné služby nadále situaci bedlivě sledují, přičemž varují, že riziko přímého střetu mezi Íránem a Izraelem je vyšší než kdy dříve.

Provedení útoku z území Iráku by mohlo představovat strategický krok, jehož cílem je minimalizovat reakci Izraele na samotný Írán. Podle Axiosu by tento útok mohl vést k dalšímu vyostření konfliktu, přičemž termín útoku, načasovaný těsně před volbami v USA, může být pokusem ovlivnit mezinárodní pozornost i politickou reakci. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že poslední útoky výrazně oslabily vojenskou kapacitu Íránu, což umožňuje Izraeli zasáhnout íránské cíle „prakticky kdekoli podle potřeby“. Tento vývoj, jak uvedl deník Times of Israel (TOI), je klíčový pro snahu Izraele zabránit Íránu získat jaderné zbraně, což je dlouhodobý cíl izraelské vlády.

Netanjahu své prohlášení učinil při závěrečném ceremoniálu izraelského důstojnického kurzu, kde zdůraznil nutnost dohody s Libanonem, která by eliminovala hrozbu proíránského Hizballáhu. Odvolal se i na rezoluci OSN č. 1701, která sice stanovuje pravidla pro klid zbraní mezi Izraelem a Hizballáhem, avšak podle Netanjahua má skutečný dopad pouze schopnost Izraele zajistit jeho bezpečnost.

Premiér se vyjádřil také k více než rok trvajícímu konfliktu v palestinském Pásmu Gazy, kde stanovil jasné cíle izraelské armády: zničit vojenskou sílu Hamásu, osvobodit rukojmí a eliminovat potenciální hrozby pro izraelský stát. Pro Izraelce evakuované kvůli konfliktu se Netanjahu zavázal zajistit bezpečný návrat.

„Postaráme se o chapadla i hlavu chobotnice – Írán,“ pronesl Netanjahu v narážce na snahu o změnu rovnováhy moci na Blízkém východě. Připomněl také své dřívější vyjádření o plánu změnit strategickou realitu v regionu, což podle něj nyní přináší výsledky.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.
Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

Více souvisejících

Írán Izrael Armáda Írán

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 6 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán

Ledovka způsobila v pátek ráno a dopoledne velké problémy v automobilové dopravě. Dálnici D1 uzavřela hromadná nehoda nejméně dvou desítek vozidel. V Jihomoravském kraji byl dokonce vyhlášen traumaplán. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy