Írán: Nový útok na Izrael je nevyhnutelný

Vysoký představitel íránských Revolučních gard zopakoval hrozbu dalšího vojenského úderu na Izrael, přičemž podrobnosti ohledně operace zůstávají utajeny. 

Alí Fadaví, zástupce hlavního velitele Revolučních gard, uvedl na tiskové konferenci v Teheránu, že nový útok na Izrael je nevyhnutelný. „Není možné vyjádřit se k jejím detailům,“ řekl Fadaví podle íránské tiskové agentury Tasním, která je blízká gardám.

Toto varování přišlo krátce po podobných hrozbách, které v sobotu pronesl íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Eskalující prohlášení podtrhují narůstající napětí mezi Íránem a Izraelem, které zesílilo zejména od dubna tohoto roku.

Situace mezi Íránem a Izraelem se výrazně zhoršila na jaře, kdy Írán poprvé přímo zaútočil na Izrael. Během tohoto útoku, provedeného přes 300 drony a raketami, utrpěly škody izraelské cíle. Tento krok přišel krátce po incidentu v Damašku, kde byl při útoku, údajně připisovaném Izraeli, zasažen íránský diplomatický objekt, přičemž zahynuli dva íránští generálové. Írán následně označil útok za agresi na území islámské republiky.

Napětí mezi těmito dvěma zeměmi není nové, ovšem s narůstající intenzitou vzájemných útoků a vyhrocenými prohlášeními obou stran se situace dále komplikuje. Izrael tradičně vnímá Írán jako jednu z největších hrozeb pro svou bezpečnost a Írán, podporující různé regionální milice, vidí Izrael jako protivníka, který ohrožuje jeho vlastní zájmy na Blízkém východě.

Hrozby nové vojenské operace mohou mít dalekosáhlé důsledky pro stabilitu celého Blízkého východu. Mezinárodní společenství, včetně Spojených států a Evropské unie, sleduje tento vývoj s obavami. Každá eskalace může vyvolat další vlnu ozbrojených střetů mezi oběma zeměmi nebo jejich spojenci v regionu, jako jsou například libanonský Hizballáh či palestinské militantní skupiny.

Podle nejnovějších informací amerického portálu Axios, odvolávajícího se na izraelské tajné služby, se Írán navíc připravuje v nadcházejících dnech zahájit útok na Izrael z území Iráku.

Útok by mohl být spuštěn ještě před americkými prezidentskými volbami, které proběhnou 5. listopadu. Cílem Teheránu je podle Axiosu využít irácké území a proiránské milice, aby se vyhnul dalšímu přímému izraelskému úderu na své strategické cíle.

V očekávaném útoku má Írán podle zdrojů nasadit velké množství dronů a balistických raket, čímž by mohl způsobit výrazné škody. Tento krok následuje po sérii eskalujících akcí mezi oběma státy – 26. října izraelská letadla zaútočila na továrny na rakety a další cíle poblíž Teheránu a na západě Íránu. Izraelský zásah byl odpovědí na předchozí íránský útok, při kterém bylo 1. října vypáleno více než 200 raket na Izrael.

Na izraelskou odvetu reagoval mluvčí íránského ministerstva zahraničí s tím, že Teherán je připraven bránit se „všemi dostupnými prostředky“. Izraelské i americké tajné služby nadále situaci bedlivě sledují, přičemž varují, že riziko přímého střetu mezi Íránem a Izraelem je vyšší než kdy dříve.

Provedení útoku z území Iráku by mohlo představovat strategický krok, jehož cílem je minimalizovat reakci Izraele na samotný Írán. Podle Axiosu by tento útok mohl vést k dalšímu vyostření konfliktu, přičemž termín útoku, načasovaný těsně před volbami v USA, může být pokusem ovlivnit mezinárodní pozornost i politickou reakci. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že poslední útoky výrazně oslabily vojenskou kapacitu Íránu, což umožňuje Izraeli zasáhnout íránské cíle „prakticky kdekoli podle potřeby“. Tento vývoj, jak uvedl deník Times of Israel (TOI), je klíčový pro snahu Izraele zabránit Íránu získat jaderné zbraně, což je dlouhodobý cíl izraelské vlády.

Netanjahu své prohlášení učinil při závěrečném ceremoniálu izraelského důstojnického kurzu, kde zdůraznil nutnost dohody s Libanonem, která by eliminovala hrozbu proíránského Hizballáhu. Odvolal se i na rezoluci OSN č. 1701, která sice stanovuje pravidla pro klid zbraní mezi Izraelem a Hizballáhem, avšak podle Netanjahua má skutečný dopad pouze schopnost Izraele zajistit jeho bezpečnost.

Premiér se vyjádřil také k více než rok trvajícímu konfliktu v palestinském Pásmu Gazy, kde stanovil jasné cíle izraelské armády: zničit vojenskou sílu Hamásu, osvobodit rukojmí a eliminovat potenciální hrozby pro izraelský stát. Pro Izraelce evakuované kvůli konfliktu se Netanjahu zavázal zajistit bezpečný návrat.

„Postaráme se o chapadla i hlavu chobotnice – Írán,“ pronesl Netanjahu v narážce na snahu o změnu rovnováhy moci na Blízkém východě. Připomněl také své dřívější vyjádření o plánu změnit strategickou realitu v regionu, což podle něj nyní přináší výsledky.

Související

Eva Taterová

Začalo příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Expertka vidí riziko, roli může sehrát Írán

Od noci na středu zavládlo nad Libanonem příměří mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hizballáh. Jestli příměří bude permanentní, to se teprve ukáže. „Alespoň oficiálně je toto příměří uzavřené na 60 dní s vizí, že povede k deeskalaci napětí a snad i trvalejšímu míru v oblasti,“ říká Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pro EuroZprávy.cz.
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

Více souvisejících

Írán Izrael Armáda Írán

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 37 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy