Italská vláda přijala další migrační dekret, zpřísní tresty pro pašeráky

Italská vláda schválila ve čtvrtek další dekret týkající se migrace, který mimo jiné zpřísní tresty pro pašeráky lidí. Má rovněž vytvořit systém kvót pro pracovní povolení pro lidi ze zemí, které budou s italskou vládou spolupracovat v boji proti ilegální migraci. Informovala o tom dnes agentura ANSA. 

ANSA rovněž uvedla, že za posledních 48 hodin připlulo do Itálie rekordní množství běženců - na 4600. Dalších 1300 migrantů na třech lodích se nyní snaží italská plavidla zachránit v Jónském moři.

Záchranné operace na moři koordinuje italská pobřežní stráž s armádou, protože v nebezpečí jsou stovky lidí. Zasahuje pět hlídkových plavidel, tři další lodě a jedno letadlo, uvedla ANSA. Organizace Alarm Phone dnes na twitteru napsala, že na záchranu čeká také 500 migrantů, kteří vypluli z Libye a dostali se do potíží v italských vodách u Sicílie.

V noci na dnešek rybářská loď a pobřežní stráž zabránily další tragédii, když u italského ostrůvku Lampedusa zachránily 42 migrantů před utopením. Na Lampeduse je nyní přes 3000 běženců, zatímco tamní středisko má kapacitu jen asi pro 300 osob.

Italská vláda ve čtvrtek zasedala v jihokalábrijském městě Cutro, u něhož koncem února ztroskotala loď s asi dvěma stovkami lidí, z nichž nejméně 73 zemřelo.

"Po této tragédii jsem napsala lídrům Evropské unie a požádala je o okamžitou konkrétní pomoc," připomněla po jednání kabinetu italská premiérka Giorgia Meloniová. Zopakovala, že Itálie nemůže migrační problém zvládnout sama. "Dostala jsem odpověď od (šéfky Evropské komise Ursuly) von der Leyenové, která naznačuje přeřazení na vyšší rychlost," uvedla Meloniová. Šéfka komise jí podle agentury ANSA odpověděla, že důležité jsou tři priority: spolupracovat se zeměmi severní Afriky, odkud migranti do Evropy míří, vybudovat bezpečné humanitární koridory a zlepšit spolupráci při pátracích a záchranných akcích.

Kvůli nehodě lodi s migranty v Kalábrii se na italskou prokuraturu obrátilo na 40 spolků a neziskových organizací, které tvrdí, že vinu nesou i italské úřady. "Existuje podložený důvod k domněnce, že ztroskotání lodi u kalábrijského pobřeží se dalo vzhledem k informacím agentury Frontex předpokládat a šlo mu zabránit, pokud by zodpovědné úřady řádně dodržovaly národní i mezinárodní předpisy o záchraně na moři," citovala z žaloby agentura APA.

Italská vláda ve čtvrtek schválila dekret, který má zvýšit tresty převaděčům za způsobení smrti či vážného zranění běženců až na 30 let vězení. Zavést má systém přidělování vyššího počtu pracovních povolení pro běžence ze zemí, jež budou s italskou vládou spolupracovat v boji proti ilegální migraci. Krátce po únorovém ztroskotání lodi se sedmi desítkami obětí italská vláda uvedla, že plánuje přijmout na 500.000 cizinců, kteří se do země přistěhují legálně.

Italská vláda, která je v úřadu od loňského října a v níž jsou dvě krajně pravicové strany, razí přísnější migrační politiku. Koncem prosince schválila dekret, který se minulý měsíc po potvrzení parlamentem stal zákonem a který podle humanitárních organizací ztěžuje záchranné operace nevládních organizací. Podle nových pravidel musejí jejich posádky okamžitě po nalodění první skupiny běženců požádat o bezpečný přístav a zamířit do něj. V minulosti nalodily více migrantů při několika akcích. Nevládní organizace též kritizují, že nově dostávají přidělen vzdálený přístav, takže jim trvá několik dní, než se mohou vrátit zpět ke břehům Afriky pomáhat běžencům.

Minulý měsíc na základě nových pravidel italské úřady dočasně zadržely loď Geo Barents humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) a uložily jí pokutu 10.000 eur (asi 240.000 Kč). Podle MSF kvůli tomu, že posádka nedodala všechny potřebné informace k vylodění 48 migrantů v přístavu Ancona.

Podle italské vlády tvoří migranti, kteří se do země dostanou na plavidlech nevládních organizací, jen asi deset procent celkového počtu. Zbytek se do země dostává bez jejich přičinění, často díky pomoci pobřežní stráže. Podle ministerstva vnitra letos do Itálie dorazilo na 18.000 běženců, zatímco loni jich za stejné období bylo asi 6000. Jen ve čtvrtek doplulo na 1900 migrantů na Lampedusu, která leží asi 130 kilometrů od tuniského pobřeží. Tento italský ostrov s rozlohou pouhých 20 kilometrů čtverečních disponuje zařízením s kapacitou asi 300 lidí, ale teď je v něm přes 3000 migrantů, uvedla agentura EFE.

Související

Více souvisejících

Itálie Giorgia Meloniová uprchlíci migrace

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

Saúdská Arábie

Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje

Ománský ministr zahraničí Bádr Albusajdí vyjádřil hluboké znepokojení nad násilím, které zachvátilo Blízký východ. Albusajdí, který v uplynulém měsíci působil jako zprostředkovatel nepřímých jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem, uvedl, že je zděšen tím, jak byla vážná diplomatická jednání opět podkopána. Ve svém prohlášení na sociálních sítích zdůraznil, že tato situace neslouží zájmům Spojených států ani světovému míru, a vyzval Washington, aby se nenechal vtáhnout hlouběji do konfliktu se slovy: „Toto není vaše válka.“

před 3 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác

V Teheránu a řadě dalších íránských měst byly zaznamenány četné exploze, které otřásly celou zemí. Podle dostupných informací se terčem úderů stala i kancelář nejvyššího íránského duchovního vůdce a prezidentský palác v hlavním městě. Svědci z Teheránu hlásí stoupající dým právě z oblasti, kde se nachází sídlo hlavy státu.

před 3 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět

Světoví lídři a mezinárodní organizace začínají reagovat na zprávy o úderech Spojených států a Izraele proti Íránu i na následnou odvetu Teheránu na Blízkém východě. Záběry ověřené stanicí CNN zachycují útok na komplex íránského ministerstva rozvědky v severní části Teheránu. Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallas označila současný vývoj za nebezpečný.

před 4 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety

Íránské revoluční gardy (IRGC) podnikly v odvetě za útoky na íránská města údery proti čtyřem americkým základnám na Blízkém východě. Podle informací íránské státní tiskové agentury Fars byly terčem raketových útoků základny Al-Udeid v Kataru, Al-Salem v Kuvajtu a Al-Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Zasažena byla také základna páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu.

před 4 hodinami

Pákistánská armáda

Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

Mezi Afghánistánem a Pákistánem propukl otevřený ozbrojený konflikt, který doprovází dělostřelecká palba a raketové útoky napříč jejich hornatou hranicí. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že trpělivost jeho země „přetekla“, a vyhlásil svému sousedovi ovládanému Tálibánem „otevřenou válku“. Jde o vyvrcholení dlouhodobého napětí mezi jadernou mocností a zkušenými bojovníky Tálibánu.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump

Izraelské vojenské síly se připravují na rozsáhlou operaci, která by mohla trvat několik dní. Podle informací z izraelských zdrojů jsou údery naplánovány tak, aby v případě potřeby pokračovaly i v delším časovém horizontu. Podobnou připravenost potvrzuje i americká armáda, přičemž prezident Donald Trump označil probíhající útoky za masivní.

před 7 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu ráno údery proti Íránu. Tuto informaci potvrdil izraelský ministr obrany Israel Katz a dva američtí představitelé. Nad íránským hlavním městem Teheránem byl po explozích spatřen stoupající sloup kouře.

před 8 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní

Začíná víkend, kdy skončí meteorologická zima a zároveň únor a odstartuje meteorologické jaro a březen. Počasí má být podobné jako v posledních dnech, denní maxima budou stoupat nad 10 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa

V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty. 

včera

Jaro, ilustrační fotografie

Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů

Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně

Tragédie, jejíž okolnosti zatím nejsou zcela známé, se v pátek stala v Krnově v Moravskoslezském kraji. U rodinného domu se ozvala střelba. Policisté na místě našli mrtvého muže a dvě zbraně. Případ se vyšetřuje. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy