Italská vláda přijala další migrační dekret, zpřísní tresty pro pašeráky

Italská vláda schválila ve čtvrtek další dekret týkající se migrace, který mimo jiné zpřísní tresty pro pašeráky lidí. Má rovněž vytvořit systém kvót pro pracovní povolení pro lidi ze zemí, které budou s italskou vládou spolupracovat v boji proti ilegální migraci. Informovala o tom dnes agentura ANSA. 

ANSA rovněž uvedla, že za posledních 48 hodin připlulo do Itálie rekordní množství běženců - na 4600. Dalších 1300 migrantů na třech lodích se nyní snaží italská plavidla zachránit v Jónském moři.

Záchranné operace na moři koordinuje italská pobřežní stráž s armádou, protože v nebezpečí jsou stovky lidí. Zasahuje pět hlídkových plavidel, tři další lodě a jedno letadlo, uvedla ANSA. Organizace Alarm Phone dnes na twitteru napsala, že na záchranu čeká také 500 migrantů, kteří vypluli z Libye a dostali se do potíží v italských vodách u Sicílie.

V noci na dnešek rybářská loď a pobřežní stráž zabránily další tragédii, když u italského ostrůvku Lampedusa zachránily 42 migrantů před utopením. Na Lampeduse je nyní přes 3000 běženců, zatímco tamní středisko má kapacitu jen asi pro 300 osob.

Italská vláda ve čtvrtek zasedala v jihokalábrijském městě Cutro, u něhož koncem února ztroskotala loď s asi dvěma stovkami lidí, z nichž nejméně 73 zemřelo.

"Po této tragédii jsem napsala lídrům Evropské unie a požádala je o okamžitou konkrétní pomoc," připomněla po jednání kabinetu italská premiérka Giorgia Meloniová. Zopakovala, že Itálie nemůže migrační problém zvládnout sama. "Dostala jsem odpověď od (šéfky Evropské komise Ursuly) von der Leyenové, která naznačuje přeřazení na vyšší rychlost," uvedla Meloniová. Šéfka komise jí podle agentury ANSA odpověděla, že důležité jsou tři priority: spolupracovat se zeměmi severní Afriky, odkud migranti do Evropy míří, vybudovat bezpečné humanitární koridory a zlepšit spolupráci při pátracích a záchranných akcích.

Kvůli nehodě lodi s migranty v Kalábrii se na italskou prokuraturu obrátilo na 40 spolků a neziskových organizací, které tvrdí, že vinu nesou i italské úřady. "Existuje podložený důvod k domněnce, že ztroskotání lodi u kalábrijského pobřeží se dalo vzhledem k informacím agentury Frontex předpokládat a šlo mu zabránit, pokud by zodpovědné úřady řádně dodržovaly národní i mezinárodní předpisy o záchraně na moři," citovala z žaloby agentura APA.

Italská vláda ve čtvrtek schválila dekret, který má zvýšit tresty převaděčům za způsobení smrti či vážného zranění běženců až na 30 let vězení. Zavést má systém přidělování vyššího počtu pracovních povolení pro běžence ze zemí, jež budou s italskou vládou spolupracovat v boji proti ilegální migraci. Krátce po únorovém ztroskotání lodi se sedmi desítkami obětí italská vláda uvedla, že plánuje přijmout na 500.000 cizinců, kteří se do země přistěhují legálně.

Italská vláda, která je v úřadu od loňského října a v níž jsou dvě krajně pravicové strany, razí přísnější migrační politiku. Koncem prosince schválila dekret, který se minulý měsíc po potvrzení parlamentem stal zákonem a který podle humanitárních organizací ztěžuje záchranné operace nevládních organizací. Podle nových pravidel musejí jejich posádky okamžitě po nalodění první skupiny běženců požádat o bezpečný přístav a zamířit do něj. V minulosti nalodily více migrantů při několika akcích. Nevládní organizace též kritizují, že nově dostávají přidělen vzdálený přístav, takže jim trvá několik dní, než se mohou vrátit zpět ke břehům Afriky pomáhat běžencům.

Minulý měsíc na základě nových pravidel italské úřady dočasně zadržely loď Geo Barents humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) a uložily jí pokutu 10.000 eur (asi 240.000 Kč). Podle MSF kvůli tomu, že posádka nedodala všechny potřebné informace k vylodění 48 migrantů v přístavu Ancona.

Podle italské vlády tvoří migranti, kteří se do země dostanou na plavidlech nevládních organizací, jen asi deset procent celkového počtu. Zbytek se do země dostává bez jejich přičinění, často díky pomoci pobřežní stráže. Podle ministerstva vnitra letos do Itálie dorazilo na 18.000 běženců, zatímco loni jich za stejné období bylo asi 6000. Jen ve čtvrtek doplulo na 1900 migrantů na Lampedusu, která leží asi 130 kilometrů od tuniského pobřeží. Tento italský ostrov s rozlohou pouhých 20 kilometrů čtverečních disponuje zařízením s kapacitou asi 300 lidí, ale teď je v něm přes 3000 migrantů, uvedla agentura EFE.

Související

Ilustrační fotografie.

Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům

Itálií hýbe případ britsko-australské rodiny, které soud odebral tři děti kvůli životu v izolované a hygienicky nevyhovující usedlosti v lesích Abruzza. Zásah následoval po otravě houbami a šetření sociálních služeb. Rodiče zásadně nesouhlasí a tvrdí, že jsou trestáni za volbu žít mimo systém. Kauza vyvolala politické spory i silnou veřejnou podporu rodiny, o jejímž osudu rozhodnou nadcházející posudky.
Sergej Lavrov

Italský deník odmítl publikovat rozhovor s Lavrovem. Moskva zuří

Mezi ruským ministerstvem zahraničí a italským deníkem Corriere della Sera došlo ke sporu ohledně rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který nebyl zveřejněn. Ruská strana to označuje za cenzuru, zatímco vedení italského deníku tvrdí, že Moskva předložila „nezměrný text plný obvinění a propagandistických tezí“ a odmítla novinářský dialog.

Více souvisejících

Itálie Giorgia Meloniová uprchlíci migrace

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy