Italská vláda přijala další migrační dekret, zpřísní tresty pro pašeráky

Italská vláda schválila ve čtvrtek další dekret týkající se migrace, který mimo jiné zpřísní tresty pro pašeráky lidí. Má rovněž vytvořit systém kvót pro pracovní povolení pro lidi ze zemí, které budou s italskou vládou spolupracovat v boji proti ilegální migraci. Informovala o tom dnes agentura ANSA. 

ANSA rovněž uvedla, že za posledních 48 hodin připlulo do Itálie rekordní množství běženců - na 4600. Dalších 1300 migrantů na třech lodích se nyní snaží italská plavidla zachránit v Jónském moři.

Záchranné operace na moři koordinuje italská pobřežní stráž s armádou, protože v nebezpečí jsou stovky lidí. Zasahuje pět hlídkových plavidel, tři další lodě a jedno letadlo, uvedla ANSA. Organizace Alarm Phone dnes na twitteru napsala, že na záchranu čeká také 500 migrantů, kteří vypluli z Libye a dostali se do potíží v italských vodách u Sicílie.

V noci na dnešek rybářská loď a pobřežní stráž zabránily další tragédii, když u italského ostrůvku Lampedusa zachránily 42 migrantů před utopením. Na Lampeduse je nyní přes 3000 běženců, zatímco tamní středisko má kapacitu jen asi pro 300 osob.

Italská vláda ve čtvrtek zasedala v jihokalábrijském městě Cutro, u něhož koncem února ztroskotala loď s asi dvěma stovkami lidí, z nichž nejméně 73 zemřelo.

"Po této tragédii jsem napsala lídrům Evropské unie a požádala je o okamžitou konkrétní pomoc," připomněla po jednání kabinetu italská premiérka Giorgia Meloniová. Zopakovala, že Itálie nemůže migrační problém zvládnout sama. "Dostala jsem odpověď od (šéfky Evropské komise Ursuly) von der Leyenové, která naznačuje přeřazení na vyšší rychlost," uvedla Meloniová. Šéfka komise jí podle agentury ANSA odpověděla, že důležité jsou tři priority: spolupracovat se zeměmi severní Afriky, odkud migranti do Evropy míří, vybudovat bezpečné humanitární koridory a zlepšit spolupráci při pátracích a záchranných akcích.

Kvůli nehodě lodi s migranty v Kalábrii se na italskou prokuraturu obrátilo na 40 spolků a neziskových organizací, které tvrdí, že vinu nesou i italské úřady. "Existuje podložený důvod k domněnce, že ztroskotání lodi u kalábrijského pobřeží se dalo vzhledem k informacím agentury Frontex předpokládat a šlo mu zabránit, pokud by zodpovědné úřady řádně dodržovaly národní i mezinárodní předpisy o záchraně na moři," citovala z žaloby agentura APA.

Italská vláda ve čtvrtek schválila dekret, který má zvýšit tresty převaděčům za způsobení smrti či vážného zranění běženců až na 30 let vězení. Zavést má systém přidělování vyššího počtu pracovních povolení pro běžence ze zemí, jež budou s italskou vládou spolupracovat v boji proti ilegální migraci. Krátce po únorovém ztroskotání lodi se sedmi desítkami obětí italská vláda uvedla, že plánuje přijmout na 500.000 cizinců, kteří se do země přistěhují legálně.

Italská vláda, která je v úřadu od loňského října a v níž jsou dvě krajně pravicové strany, razí přísnější migrační politiku. Koncem prosince schválila dekret, který se minulý měsíc po potvrzení parlamentem stal zákonem a který podle humanitárních organizací ztěžuje záchranné operace nevládních organizací. Podle nových pravidel musejí jejich posádky okamžitě po nalodění první skupiny běženců požádat o bezpečný přístav a zamířit do něj. V minulosti nalodily více migrantů při několika akcích. Nevládní organizace též kritizují, že nově dostávají přidělen vzdálený přístav, takže jim trvá několik dní, než se mohou vrátit zpět ke břehům Afriky pomáhat běžencům.

Minulý měsíc na základě nových pravidel italské úřady dočasně zadržely loď Geo Barents humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) a uložily jí pokutu 10.000 eur (asi 240.000 Kč). Podle MSF kvůli tomu, že posádka nedodala všechny potřebné informace k vylodění 48 migrantů v přístavu Ancona.

Podle italské vlády tvoří migranti, kteří se do země dostanou na plavidlech nevládních organizací, jen asi deset procent celkového počtu. Zbytek se do země dostává bez jejich přičinění, často díky pomoci pobřežní stráže. Podle ministerstva vnitra letos do Itálie dorazilo na 18.000 běženců, zatímco loni jich za stejné období bylo asi 6000. Jen ve čtvrtek doplulo na 1900 migrantů na Lampedusu, která leží asi 130 kilometrů od tuniského pobřeží. Tento italský ostrov s rozlohou pouhých 20 kilometrů čtverečních disponuje zařízením s kapacitou asi 300 lidí, ale teď je v něm přes 3000 migrantů, uvedla agentura EFE.

Související

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

Více souvisejících

Itálie Giorgia Meloniová uprchlíci migrace

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Ilustrační foto

Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?

Zatímco ve Spojených státech vyvolává překotný rozvoj umělé inteligence obavy z možného ohrožení lidstva, v Číně se obyvatelstvo katastrofických scénářů neobává. Číňané přijímají nové technologie s nadšením a vnímají je především jako praktické nástroje usnadňující každodenní život. Místní veřejnost důvěřuje schopnostem své vlády rizika spojená s vývojem efektivně řídit. Namísto debaty o existenciálních hrozbách se tak země soustředí na masové využití těchto systémů v praxi, píše CNN.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou

Návrh na udělení určité formy přidruženého členství Kanadě ze strany Evropské unie vyvolal hrozbu novými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump prohlásil, že Spojené státy by mohly uvalit těžká cla na Evropskou unii, pokud nový plán na sblížení s Kanadou vyhodnotí jako nepřátelský akt. Kanada čelí obchodnímu napětí se svým největším obchodním partnerem, což výrazně urychlilo její snahy o navázání těsnějších vztahů s evropským blokem.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí

Evropská unie chystá plošný zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší třinácti let a zavádění výrazných omezení pro starší mladistvé napříč celým blokem. Tento záměr ve svém středečním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku oficiálně oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok přichází v době, kdy jednotlivé členské státy samy přijímají vlastní opatření v reakci na celosvětový tlak na omezení přístupu dětí k digitálním technologiím. Jako vůbec první země na světě zakázala sociální sítě mladším šestnácti let Austrálie v prosinci roku 2025.

před 3 hodinami

Počasí

Počasí přineslo do Česka ochlazení, v noci bude až 6 stupňů

Následující dny přinesou na území České republiky proměnlivé počasí s teplotami, které se přes den budou držet nejčastěji kolem dvaceti stupňů Celsia. Už dnes očekávají meteorologové ochlazení a převážně oblačné až polojasné nebe. Srážky se vyskytnou pouze výjimečně v podobě ojedinělých přeháněk.  

včera

Microsoft

Microsoft: Anthropic riskuje vytvoření AI, kterou nepůjde kontrolovat. Může mít katastrofální dopad na lidstvo

Šéf divize umělé inteligence ve společnosti Microsoft Mustafa Suleyman varoval před přístupem konkurenční firmy Anthropic k trénování modelu Claude. Tento postup by podle něj mohl mít katastrofální dopad na lidstvo a jeho blahobyt. Suleyman zdůraznil, že konkurence riskuje vytvoření technologie, kterou bude nemožné kontrolovat, pokud se k ní bude přistupovat jako k lidské bytosti. Reagoval tak na skutečnost, že vývojáři vštípují modelu myšlenku, že by mohl mít vlastní vědomí a nárok na nezávislé rozhodování.

včera

Policie ČR

Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté

Policie České republiky přijala trestní oznámení v souvislosti s nálezem kontaminované lokality na Šumavě. Kriminalisté již zahájili úkony trestního řízení a celou záležitost intenzivně prověřují. Vyšetřování se zaměřuje na podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Strážci zákona zároveň prověřují možné poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. O postupu v případu informovala policie prostřednictvím své oficiální zprávy na sociální síti X.

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie. Cílem tohoto dosud nevídaného kroku je posílit ekonomickou odolnost obou partnerů v reakci na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy. Šéfka komise přednesla svou nabídku během vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle jejích slov je v měnícím se světě nutné urychleně přehodnotit stávající partnerství a budovat globální koalice na podporu demokracie.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se historicky prvním přidruženým členem Evropské unie. Tuto přelomovou nabídku přednesla na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle šéfky komise sdílejí obě strany stejný pohled na svět, demokratické hodnoty i přístup k zásadním výzvám od umělé inteligence přes klimatickou krizi až po válku na Ukrajině. Spolupráci je podle ní nutné posunout na nejvyšší možnou úroveň a neprodleně přehodnotit dosavadní podobu partnerství.

včera

Vladimír Putin

Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu

Nadcházející volby do Státní dumy představují pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina významnou zatěžkávací zkoušku. Přestože se očekává, že vládní strana Jednotné Rusko si svou dominantní pozici v těsně kontrolovaném politickém systému udrží, hlasování prověří schopnost Kremlu vynucovat si svou vůli napříč zemí. 

včera

Ilustrační fotografie.

Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu

Americké úřady vznesly obvinění proti pěti osobám pracujícím pro ruské zpravodajské služby, které čelí obvinění ze spiknutí za účelem financování terorismu a plánování nájemných vražd. Skupina podle prokuratury budovala síť operativců zaměřenou na provádění sledování, cílených likvidací a sabotáží proti spojencům Ukrajiny. Všech pět obviněných zůstává v současné době na svobodě.

včera

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence

Šéf společnosti OpenAI Sam Altman prohlásil, že veřejnost má plné právo obávat se rizik spojených s vývojem umělé inteligence. Lidé by však podle něj měli mít větší důvěru ve schopnosti vývojářských firem postupovat bezpečně a zodpovědně. Na konferenci v San Franciscu zdůraznil, že vývojáři cítí obrovskou zodpovědnost a udělají správnou věc. Rychlý pokrok technologických nástrojů podle nejvyššího představitele výrobce ChatGPT způsobuje, že představivost o možných selháních je dnes mnohem reálnější než v minulosti.

včera

Ursula von der Leyenová

Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém šestém projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení nezávislosti Evropy a přednesla řadu nových iniciativ. Mezi hlavní témata řeči patřila podpora klimatických opatření, rozvoj umělé inteligence, posílení pomoci Ukrajině či zavedení nových krizových pravidel v oblasti migrace. 

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém výročním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení evropské nezávislosti. Podle jejího vyjádření čelí kontinent narůstajícím globálním hrozbám v oblastech ekonomiky, vojenství i technologií. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem zdůraznila, že Evropa se rozhodla jít vlastní cestou v složité době plné velkých možností i rizik. Šéfka unijní exekutivy se tentokrát zaměřila spíše na přímý apel k občanům než na pouhý výčet legislativních návrhů.

včera

Hashim Thaçi, zdroj: Foreign and Commonwealth Office

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi byl zvláštním tribunálem v Haagu uznán vinným z válečných zločinů a odsouzen k pětadvaceti letům vězení. Soudu čelil kvůli činům spáchaným v době, kdy působil jako hlavní velitel etnicky albánské Kosovské osvobozenecké armády. K těmto událostem došlo během násilného odtržení Kosova od Srbska na konci devadesátých let. Odsouzený osmapadesátiletý politik veškerá obvinění od počátku rezolutně odmítal.

včera

včera

Prezident Trump

Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno

Rada kulturního komplexu Kennedyho centra ve Washingtonu, které předsedá americký prezident Donald Trump, rozhodla o uzavření většiny svých prostor z údajně bezpečnostních důvodů. K tomuto kroku přistoupila pouhé hodiny poté, co federální soudce opět zablokoval snahy o umístění jména Trumpa na budovu. Soudce Christopher Cooper ve svém rozhodnutí zdůraznil, že jakékoliv památníky nebo nápisy věnované prezidentovi vyžadují výslovný souhlas amerického Kongresu. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou

Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí

Modely umělé inteligence začaly mezi sebou komunikovat ve zvláštním novém jazyce, který kombinuje básnické metafory s technologickým slangem. Podle nového výzkumu připomíná tato forma komunikace náročný literární styl Jamese Joyce. Samostatně fungující agenti si vytvářejí vlastní dialekty a zkratky, které jsou pro člověka jen obtížně srozumitelné. Tento vývoj výrazně komplikuje snahy odborníků o sledování a kontrolu chování pokročilých systémů.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU

Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země bude usilovat o unikátní bezpečnostní a ekonomickou alianci s Evropskou unií. Ke změně zahraničněobchodní orientace dochází v reakci na vyostřený obchodní spor se Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Carney na investičním summitu v Torontu představil Kanadu jako bezpečný přístav pro zahraniční kapitál. Cílem jeho vlády je výrazně snížit závislost země na obchodu s jižním sousedem.

včera

Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci

Saúdská Arábie oznámila sestřelení dronu vyslaného jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů na předměstí Mekky. Událost vyvolala rychlé odsouzení ze strany zemí v regionu vůči těmto milicím podporovaným Íránem. Podle mluvčího saúdskoarabské vojenské koalice Turkího al-Málikího jde o první případ cílení na toto posvátné město po téměř deseti letech, od zachycení balistické střely v roce 2017. Jemenští povstalci však obvinění z ohrožení Mekky odmítli a prohlásili, že jejich cíle leží daleko od náboženských míst.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy