Italská vláda schválila ve čtvrtek další dekret týkající se migrace, který mimo jiné zpřísní tresty pro pašeráky lidí. Má rovněž vytvořit systém kvót pro pracovní povolení pro lidi ze zemí, které budou s italskou vládou spolupracovat v boji proti ilegální migraci. Informovala o tom dnes agentura ANSA.
ANSA rovněž uvedla, že za posledních 48 hodin připlulo do Itálie rekordní množství běženců - na 4600. Dalších 1300 migrantů na třech lodích se nyní snaží italská plavidla zachránit v Jónském moři.
Záchranné operace na moři koordinuje italská pobřežní stráž s armádou, protože v nebezpečí jsou stovky lidí. Zasahuje pět hlídkových plavidel, tři další lodě a jedno letadlo, uvedla ANSA. Organizace Alarm Phone dnes na twitteru napsala, že na záchranu čeká také 500 migrantů, kteří vypluli z Libye a dostali se do potíží v italských vodách u Sicílie.
V noci na dnešek rybářská loď a pobřežní stráž zabránily další tragédii, když u italského ostrůvku Lampedusa zachránily 42 migrantů před utopením. Na Lampeduse je nyní přes 3000 běženců, zatímco tamní středisko má kapacitu jen asi pro 300 osob.
Italská vláda ve čtvrtek zasedala v jihokalábrijském městě Cutro, u něhož koncem února ztroskotala loď s asi dvěma stovkami lidí, z nichž nejméně 73 zemřelo.
"Po této tragédii jsem napsala lídrům Evropské unie a požádala je o okamžitou konkrétní pomoc," připomněla po jednání kabinetu italská premiérka Giorgia Meloniová. Zopakovala, že Itálie nemůže migrační problém zvládnout sama. "Dostala jsem odpověď od (šéfky Evropské komise Ursuly) von der Leyenové, která naznačuje přeřazení na vyšší rychlost," uvedla Meloniová. Šéfka komise jí podle agentury ANSA odpověděla, že důležité jsou tři priority: spolupracovat se zeměmi severní Afriky, odkud migranti do Evropy míří, vybudovat bezpečné humanitární koridory a zlepšit spolupráci při pátracích a záchranných akcích.
Kvůli nehodě lodi s migranty v Kalábrii se na italskou prokuraturu obrátilo na 40 spolků a neziskových organizací, které tvrdí, že vinu nesou i italské úřady. "Existuje podložený důvod k domněnce, že ztroskotání lodi u kalábrijského pobřeží se dalo vzhledem k informacím agentury Frontex předpokládat a šlo mu zabránit, pokud by zodpovědné úřady řádně dodržovaly národní i mezinárodní předpisy o záchraně na moři," citovala z žaloby agentura APA.
Italská vláda ve čtvrtek schválila dekret, který má zvýšit tresty převaděčům za způsobení smrti či vážného zranění běženců až na 30 let vězení. Zavést má systém přidělování vyššího počtu pracovních povolení pro běžence ze zemí, jež budou s italskou vládou spolupracovat v boji proti ilegální migraci. Krátce po únorovém ztroskotání lodi se sedmi desítkami obětí italská vláda uvedla, že plánuje přijmout na 500.000 cizinců, kteří se do země přistěhují legálně.
Italská vláda, která je v úřadu od loňského října a v níž jsou dvě krajně pravicové strany, razí přísnější migrační politiku. Koncem prosince schválila dekret, který se minulý měsíc po potvrzení parlamentem stal zákonem a který podle humanitárních organizací ztěžuje záchranné operace nevládních organizací. Podle nových pravidel musejí jejich posádky okamžitě po nalodění první skupiny běženců požádat o bezpečný přístav a zamířit do něj. V minulosti nalodily více migrantů při několika akcích. Nevládní organizace též kritizují, že nově dostávají přidělen vzdálený přístav, takže jim trvá několik dní, než se mohou vrátit zpět ke břehům Afriky pomáhat běžencům.
Minulý měsíc na základě nových pravidel italské úřady dočasně zadržely loď Geo Barents humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) a uložily jí pokutu 10.000 eur (asi 240.000 Kč). Podle MSF kvůli tomu, že posádka nedodala všechny potřebné informace k vylodění 48 migrantů v přístavu Ancona.
Podle italské vlády tvoří migranti, kteří se do země dostanou na plavidlech nevládních organizací, jen asi deset procent celkového počtu. Zbytek se do země dostává bez jejich přičinění, často díky pomoci pobřežní stráže. Podle ministerstva vnitra letos do Itálie dorazilo na 18.000 běženců, zatímco loni jich za stejné období bylo asi 6000. Jen ve čtvrtek doplulo na 1900 migrantů na Lampedusu, která leží asi 130 kilometrů od tuniského pobřeží. Tento italský ostrov s rozlohou pouhých 20 kilometrů čtverečních disponuje zařízením s kapacitou asi 300 lidí, ale teď je v něm přes 3000 migrantů, uvedla agentura EFE.
Související
Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům
Italský deník odmítl publikovat rozhovor s Lavrovem. Moskva zuří
Itálie , Giorgia Meloniová , uprchlíci , migrace
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák