Izrael souhlasil se zavedením přestávek během bojů proti Hamásu. Nechá civilisty odejít

Spojené státy obdržely ujištění od Izraele, že ve specifikovaných oblastech severního Pásma Gazy nebudou prováděny bojové operace. I přes toto ujištění má Bílý dům obavy, že Hamás může bránit obyvatelům v opuštění této oblasti. Nicméně se domnívají, že tyto čtyřhodinové přestávky představují krok správným směrem.

Izraelská armáda již dříve vyzvala obyvatele severního Pásma Gazy k opuštění této oblasti a přesunu na jih. Avšak vzhledem k řadě faktorů, včetně humanitární krize, snah Hamásu omezení pohybu palestinských civilistů, strachu některých z opuštění, a izraelského tvrzení, že Hamás využívá nemocnic a podzemních prostorů jako velitelská centra, mnoho lidí v oblasti zůstává.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v posledních dnech opakovaně odmítl jakékoli vyhlídky na příměří. Reagoval tak na zprávy o možných jednáních s palestinským militantním hnutím Hamás. 

"Rád bych uvedl na pravou míru všechny možné nepravdivé fámy, které posloucháme z různých směrů, a jasně zopakoval jednu věc: nebude žádné příměří bez propuštění našich rukojmí," řekl Netanjahu.

Spekuluje se přitom o jednáních o propuštění asi 12 rukojmích včetně šesti Američanů výměnou za třídenní příměří v Gaze. Přestávka v bojích by podle tohoto zdroje umožnila Egyptu dodat do pásma Gazy humanitární pomoc a Hamásu propustit rukojmí.

Americký prezident Joe Biden už v pondělí v telefonátu Netanjahuovi řekl, že třídenní zastavení bojů v pásmu Gazy by mohlo pomoci zajistit propuštění části rukojmí. S odvoláním na dva zdroje z Izraele a USA o tom v úterý informoval zpravodajský server Axios.

Americký představitel podle serveru uvedl, že na základě návrhu, o kterém diskutují USA, Izrael a Katar, by hnutí Hamás propustilo deset až 15 rukojmí. Během "přestávky" v bojích by také ověřilo totožnost všech zajatců a poskytlo seznam jejich jmen.

Bílý dům v pondělí oznámil, že Biden a Netanjahu mluvili o možnosti "taktických přestávek", které by umožnily civilistům bezpečně odejít z oblastí bojů, zajistit pomoc pro ně a mohli vést k propuštění rukojmí.

Izrael přitom ještě před pár dny uvedl, že nepřijme žádné dočasné příměří s Hamásem, dokud radikální palestinské hnutí nepropustí více než 240 rukojmích, které zajalo během útoku na jižní Izrael dne 7. října. Sdělil to přímo premiér Netanjahu, uvedl server France24.

Netanjahu zvažuje výzvu USA k humanitárním přestávkám v bojích. Už v minulosti ale podmínil příměří propuštěním všech zajatců, jejichž počet se pohybuje kolem 240 a nadále roste. Izraelská armáda ve čtvrtek večer oznámila, že obklíčila město Gaza, uvedl mluvčí armády Daniel Hagari. Ten také prohlásil, že o příměří se v současnosti vůbec neuvažuje.

Palestinské militantní hnutí Hamás ale uvedlo, že v nejbližších dnech propustí několik rukojmích, které uneslo do pásma Gazy po útoku na Izrael ze 7. října. "Informovali jsme zprostředkovatele, že v nejbližších dnech propustíme určitý počet cizinců," prohlásil v televizním projevu Abú Ubajdá, mluvčí brigád Izzaddína Kasáma (ozbrojeného křídla Hamásu).

Radikálové podle Izraele zadržují přibližně 240 lidí, které unesli během bezprecedentních útoků před více než třemi týdny. Dosud bylo osvobozeno pět rukojmí, přičemž čtyři z nich Hamás propustil a jednu vojáčku zachránila izraelská armáda během pozemní operace.

Hamás také dříve uvedl, že výměnou za propuštění rukojmích požaduje osvobození 6000 palestinských vězňů. Izrael naopak vzkazuje Hamásu, že chystaná pozemní operace v pásmu Gazy bude zrušena, pokud propustí všechny rukojmí a implicitně se vzdá. Uvedl to Jonathan Conricus, mezinárodní mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) v rozhovoru pro australské rádio ABC.

"Pokud by Hamás vyšel ze svých úkrytů, které skrývá pod izraelskými civilisty, což je to, co nyní dělají, vrátil naše rukojmí a bezpodmínečně se vzdal, pak by válka konec. Pokud to neudělají, pravděpodobně budeme muset jít dovnitř a udělat to." řekl.

Conricus neodpověděl, proč byla pozemní invaze odložena, přestože se o ní mnoho dní mluvilo, místo toho uvedl, že izraelské jednotky "zlikvidují Hamas." Dodal, že lidé "by se měli postavit na jednu stranu...podle toho, jakou máte morálku."

Jak ale uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ), Izrael souhlasil s dočasným odložením plánované pozemní ofenzívy v pásmu Gazy, aby umožnil Spojeným státům rychle přesunout protivzdušnou obranu na Blízký východ, s cílem chránit americké vojáky v regionu. 

"Pokud chcete být na straně teroristů nebo na straně Izraele, je to vaše volba," řekl mluvčí IDF. Odpověděl také na otázky týkající se hrozné humanitární situace v Gaze a poznamenal, že nevěří, že by Izrael měl být nucen poskytovat jídlo nepříteli, který "vystřeluje rakety na naše občany a snaží se je zabít."

Izraelská armáda u dříve uvedla, že neplánuje po zničení palestinského militantního hnutí Hamás kontrolovat "život v pásmu Gazy". Uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant. 

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 9227 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 10 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."