Izrael v pondělí zintenzivnil vojenské operace v Pásmu Gazy, když vydal nové příkazy k evakuaci desítek tisíc lidí z hustě obydlených oblastí severně od Gazy a provedl sérii ničivých náletů. Podle místních úřadů a zdravotníků přišlo o život přibližně 60 Palestinců. Eskalace přichází v době, kdy má do Washingtonu dorazit blízký poradce izraelského premiéra Ron Dermer kvůli jednání o možném příměří.
Situace v Gaze se zhoršuje s každým dalším dnem. Nové výzvy izraelské armády (IDF) vyzvaly obyvatele severních čtvrtí Gazy, včetně oblasti Gaza City, aby se přesunuli na jih k pobřeží, kde však panují zoufalé podmínky – nedostatek vody, přístřeší i základních potřeb. Podle OSN je dnes zhruba 80 % Pásma Gazy buď pod přímou kontrolou IDF, nebo pokryto evakuačními příkazy.
Izrael tvrdí, že cílí na pozice Hamásu, zejména ve středu Gazy a v okolí města, kde se nachází množství skrýší a velitelských stanovišť radikální organizace. Letecké útoky zasáhly i školy, které sloužily jako útočiště pro stovky rodin. V několika případech byli lidé vyzváni k evakuaci a krátce poté následovaly údery.
Obzvlášť tragický byl pondělní odpolední útok na přeplněnou kavárnu na pobřeží Gazy, kde zemřelo nejméně 22 lidí včetně žen, dětí a místního novináře. Podle IDF byly cílem útoků „teroristické infrastruktury“, přičemž byly údajně podniknuty kroky k minimalizaci civilních obětí.
Do Washingtonu má tento týden přicestovat Ron Dermer, izraelský ministr pro strategické záležitosti a důvěrník premiéra Netanjahua. Očekává se, že bude jednat s vysokými představiteli administrativy prezidenta Donalda Trumpa, mimo jiné o příměří v Gaze, ale i o širších regionálních dohodách po květnovém izraelském útoku na Írán.
Izraelský mluvčí v pondělí uvedl, že Netanjahu usiluje o ukončení války co nejdříve, a to skrze osvobození zbývajících rukojmích a zničení struktury Hamásu. Více než polovina z původních 251 rukojmích je podle dostupných informací již mrtvá. Netanjahu má sám 7. července zamířit do USA na schůzku s Trumpem.
Na izraelské straně roste v posledních dnech politický tlak na ukončení bojů. Předseda opozice Jair Lapid v parlamentu prohlásil, že pokračování války nepřináší Izraeli žádný prospěch, pouze škody. „Armáda už v Gaze nemá žádné další cíle,“ uvedl. Podle průzkumu veřejnoprávní stanice Kan si téměř dvě třetiny Izraelců přejí ukončení války.
Zatímco diplomatická jednání pokračují, humanitární situace v Gaze je katastrofální. V nemocnici v Khan Júnis skončila těla 11 lidí zastřelených při návratu z humanitárního centra podporovaného Izraelem a USA. V severní části Gazy zemřelo deset dalších lidí při útoku na sklad OSN. Izraelská armáda potvrdila, že došlo k obětem mezi civilisty, kteří hledali jídlo, a tvrdí, že vojákům byly vydány nové instrukce na základě „získaných zkušeností“.
Distribuce potravin, paliva a základních potřeb hluboko zaostává za potřebami 2,3 milionu obyvatel Gazy. Izrael obviňuje Hamás z krádeží humanitární pomoci, což radikální skupina popírá. Humanitární organizace tvrdí, že jejich dohledové mechanismy jsou spolehlivé.
Celý konflikt odstartoval útok Hamásu ze 7. října 2023, při němž bylo zabito 1 200 lidí, většinou civilistů, a 251 osob odvlečeno do Gazy. Odvetná vojenská kampaň Izraele si podle palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádala více než 56 500 mrtvých, většinou civilistů, a prakticky celý pás Gazy proměnila v trosky.
Zatímco ve Washingtonu se připravují jednání o příměří, v Gaze se dál střílí a bombarduje. Naděje na mír se střetává s realitou rozbombardovaných ulic a zoufalých civilistů, kteří už nemají kam utéct.
Související
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
před 2 hodinami
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
před 2 hodinami
Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: Silné mrazy vystřídá výrazné oteplení
včera
OBRAZEM: Olympijská atmosféra v Miláně
včera
Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem
včera
Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku
včera
Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko
včera
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
včera
Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení
včera
Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti
včera
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
včera
Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích zachvátil tragický požár. Jedna osoba zemřela
včera
Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty
včera
Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají
včera
Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy
včera
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
včera
Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu
včera
Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0
včera
Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.
Zdroj: Libor Novák