Izrael v pondělí zintenzivnil vojenské operace v Pásmu Gazy, když vydal nové příkazy k evakuaci desítek tisíc lidí z hustě obydlených oblastí severně od Gazy a provedl sérii ničivých náletů. Podle místních úřadů a zdravotníků přišlo o život přibližně 60 Palestinců. Eskalace přichází v době, kdy má do Washingtonu dorazit blízký poradce izraelského premiéra Ron Dermer kvůli jednání o možném příměří.
Situace v Gaze se zhoršuje s každým dalším dnem. Nové výzvy izraelské armády (IDF) vyzvaly obyvatele severních čtvrtí Gazy, včetně oblasti Gaza City, aby se přesunuli na jih k pobřeží, kde však panují zoufalé podmínky – nedostatek vody, přístřeší i základních potřeb. Podle OSN je dnes zhruba 80 % Pásma Gazy buď pod přímou kontrolou IDF, nebo pokryto evakuačními příkazy.
Izrael tvrdí, že cílí na pozice Hamásu, zejména ve středu Gazy a v okolí města, kde se nachází množství skrýší a velitelských stanovišť radikální organizace. Letecké útoky zasáhly i školy, které sloužily jako útočiště pro stovky rodin. V několika případech byli lidé vyzváni k evakuaci a krátce poté následovaly údery.
Obzvlášť tragický byl pondělní odpolední útok na přeplněnou kavárnu na pobřeží Gazy, kde zemřelo nejméně 22 lidí včetně žen, dětí a místního novináře. Podle IDF byly cílem útoků „teroristické infrastruktury“, přičemž byly údajně podniknuty kroky k minimalizaci civilních obětí.
Do Washingtonu má tento týden přicestovat Ron Dermer, izraelský ministr pro strategické záležitosti a důvěrník premiéra Netanjahua. Očekává se, že bude jednat s vysokými představiteli administrativy prezidenta Donalda Trumpa, mimo jiné o příměří v Gaze, ale i o širších regionálních dohodách po květnovém izraelském útoku na Írán.
Izraelský mluvčí v pondělí uvedl, že Netanjahu usiluje o ukončení války co nejdříve, a to skrze osvobození zbývajících rukojmích a zničení struktury Hamásu. Více než polovina z původních 251 rukojmích je podle dostupných informací již mrtvá. Netanjahu má sám 7. července zamířit do USA na schůzku s Trumpem.
Na izraelské straně roste v posledních dnech politický tlak na ukončení bojů. Předseda opozice Jair Lapid v parlamentu prohlásil, že pokračování války nepřináší Izraeli žádný prospěch, pouze škody. „Armáda už v Gaze nemá žádné další cíle,“ uvedl. Podle průzkumu veřejnoprávní stanice Kan si téměř dvě třetiny Izraelců přejí ukončení války.
Zatímco diplomatická jednání pokračují, humanitární situace v Gaze je katastrofální. V nemocnici v Khan Júnis skončila těla 11 lidí zastřelených při návratu z humanitárního centra podporovaného Izraelem a USA. V severní části Gazy zemřelo deset dalších lidí při útoku na sklad OSN. Izraelská armáda potvrdila, že došlo k obětem mezi civilisty, kteří hledali jídlo, a tvrdí, že vojákům byly vydány nové instrukce na základě „získaných zkušeností“.
Distribuce potravin, paliva a základních potřeb hluboko zaostává za potřebami 2,3 milionu obyvatel Gazy. Izrael obviňuje Hamás z krádeží humanitární pomoci, což radikální skupina popírá. Humanitární organizace tvrdí, že jejich dohledové mechanismy jsou spolehlivé.
Celý konflikt odstartoval útok Hamásu ze 7. října 2023, při němž bylo zabito 1 200 lidí, většinou civilistů, a 251 osob odvlečeno do Gazy. Odvetná vojenská kampaň Izraele si podle palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádala více než 56 500 mrtvých, většinou civilistů, a prakticky celý pás Gazy proměnila v trosky.
Zatímco ve Washingtonu se připravují jednání o příměří, v Gaze se dál střílí a bombarduje. Naděje na mír se střetává s realitou rozbombardovaných ulic a zoufalých civilistů, kteří už nemají kam utéct.
6. prosince 2025 8:27
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
Související
Rada bezpečnosti konečně udělala něco správně. Přesto OSN zůstává zoufale nefunkční
RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Sarkozy strávil ve vězení jen 20 dní. Venku není ani tři týdny a už o tom napsal knihu
před 1 hodinou
Nebudeme na to sami. NATO i Američané popřeli zprávu, že USA od roku 2027 nebudou bránit Evropu
před 2 hodinami
Válka zasáhne každý domov a zničí každou firmu. Dochází nám čas, jsme dalším cílem Ruska, prohlásil Rutte
před 3 hodinami
První evropský stát vrací úder. Po zveřejnění Trumpovy výbušné bezpečnostní strategie označil USA za hrozbu
před 3 hodinami
Otázka, kterou si klade celý svět: Proč Trump nechal zabavit ropný tanker?
před 4 hodinami
Machadová se po roce skrývání objevila v Oslu. Venezuela bude svobodná, slibuje
před 5 hodinami
Týden do klíčového jednání o půjčce Ukrajině: EU hrozí, že Belgii odstaví jako Maďarsko
před 6 hodinami
Zelenskyj dnes uspořádá hovor s třiceti evropskými lídry. Trump hovoří o ztrátě času
před 7 hodinami
VIDEO: Na zabavení tankeru se podílela i FBI. Týdny skrýval svou polohu, jeho ropu si USA nechají
před 8 hodinami
Zelenskyj poslal do Bílého domu odpověď na mírový plán. Trump by mohl o víkendu přiletět do Evropy
před 9 hodinami
Počasí bude příští týden opět připomínat zimu. Teploty klesnou až k nule
včera
Ikonický kamion Coca-Cola odstartoval letošní turné po republice
včera
Tlak na Madura eskaluje. Americké síly zadržely u Venezuely "největší" ropný tanker, oznámil Trump
včera
Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy
včera
Island se připojuje k bojkotu Eurovize kvůli účasti Izraele
včera
Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA
včera
Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry
včera
Evropští lídři kvůli Ukrajině volali Trumpovi. Zelenskyj chystá jednání s Koalicí ochotných
včera
Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci
včera
Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech
Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.
Zdroj: Libor Novák