Izrael zvažuje útok proti Íránu. Netanyahu hledá podporu u Trumpa

Sa'ar zdůraznil, že Izrael preferuje diplomatické řešení, ale šance na jeho úspěch jsou podle něj malé. "Pokud se nepodaří zastavit íránský jaderný program, bude to katastrofa pro bezpečnost Izraele," prohlásil. Dále upozornil, že jaderně vyzbrojený Írán by spustil zbrojní závody v regionu, přičemž zmínil Egypt, Saúdskou Arábii a Turecko jako země, které by mohly reagovat vlastním jaderným programem.

Napětí kolem íránského jaderného programu přichází v době, kdy izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že je připraven "dokončit práci" na zamezení jeho dokončení – a to s podporou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten sice uvedl, že by preferoval dohodu s Teheránem před přímým vojenským zásahem, ale jeho bezpečnostní poradce Mike Waltz zdůraznil, že "všechny možnosti jsou na stole".

Dalším bezpečnostním rizikem je podle Sa'ara rostoucí íránský vliv na palestinských územích. Varoval, že Teherán financuje pašování zbraní na Západní břeh Jordánu, což podle něj může vést k eskalaci napětí v oblasti. "Vidíme obrovské snahy Íránu o financování a dodávky zbraní s cílem rozdmýchat nepokoje," řekl.

Napětí v mezinárodní diplomacii se odrazilo i v posledním hlasování na půdě Organizace spojených národů. Izrael se rozhodl zdržet hlasování o rezoluci kritizující Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. Přestože Netanyahu dříve označil Rusko za agresora, Izrael nyní následoval postoj Spojených států, které se také zdržely.

Sa'ar tento krok vysvětlil tím, že Izrael chce udržet pevné vztahy s Washingtonem. "Hlasovali jsme s Američany. Neměníme svůj postoj k tomu, kdo je agresorem, ale chceme podpořit americkou iniciativu k dosažení mírového řešení," uvedl.

Ministr zahraničí také komentoval napjaté vztahy mezi Izraelem a Evropskou unií, které vyvrcholily uzavřením izraelské ambasády v Irsku. K tomuto kroku došlo kvůli silné kritice izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy ze strany Irska, Španělska a Belgie.

Přesto Sa'ar označil jednání s EU v Bruselu za "konstruktivní" a vyzdvihl pozitivní přístup nové šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové. Na rozdíl od jejího předchůdce Josepa Borrella ji označil za "férovějšího" partnera pro dialog. Kallasová by měla koncem března navštívit Izrael, přičemž jedním z hlavních témat jednání bude normalizace vztahů se Sýrií.

Sa'ar také varoval, že bezpečnostní situace v Sýrii je stále nestabilní, a přestože EU i Izrael uvítaly pád režimu Bašára Asada, jeho nástupci uplatňují tvrdá opatření proti alávitům, což by mohlo vést k novým nepokojům a násilí.

"Evropa je ráda, že Asad skončil, a my také. Ale nová vláda v Damašku se k alávitům chová represivně, což vyvolává pocit pomsty. Dochází k mimosoudním popravám a bezpečnostní situace se může velmi rychle vymknout kontrole," varoval izraelský ministr.

Napětí v regionu tak zůstává vysoké a Izrael se snaží zajistit si podporu Spojených států nejen v otázce Íránu, ale i v širším geopolitickém kontextu.