Izraelská armáda obsadila nejvyšší bod Sýrie jen pár hodin po pádu Asada. Měla k tomu dobrý důvod

Izraelské převzetí nejvyššího vrcholu Sýrie, hory Hermon, po pádu režimu Bašára Asada představuje významný strategický krok v kontextu napjaté situace v regionu. Tento rychlý tah Izraele, který přišel současně s bombardováním stovek syrských vojenských cílů, odráží dlouhodobé bezpečnostní obavy a úsilí o upevnění kontroly nad klíčovými strategickými body v Sýrii. Server CNN vysvětlil, proč izraelská armáda obsadila horu jen několik hodin po pádu Asada.

Hora Hermon představuje se svými 2 814 metry nejvyšší bod v Sýrii a jeden z nejvyšších bodů celého regionu. Díky své výšce poskytuje jedinečný rozhled na okolní území včetně Libanonu, Sýrie a Izraele. Tento geografický faktor činí z hory Hermon cenný bod pro elektronické sledování, včetně včasné detekce potenciálních hrozeb.

Izraelský vojenský analytik Efraim Inbar uvedl, že kontrola nad takovým bodem je klíčová i v éře moderních technologií. Přestože se často tvrdí, že s příchodem raketových systémů význam terénu klesá, vrchol hory umožňuje instalaci robustního sledovacího zařízení, což by letecké systémy nemohly nabídnout.

Izrael již od války v roce 1967 ovládá Golanské výšiny, strategickou náhorní plošinu sousedící s horou Hermon, kterou Sýrie neúspěšně pokusila znovu dobýt během překvapivého útoku v roce 1973. Izrael Golany v roce 1981 anektoval, ačkoliv tato anexe nebyla mezinárodně uznána – s výjimkou Spojených států během administrativy Donalda Trumpa. Vrchol hory Hermon však zůstal pod syrskou kontrolou, ačkoliv jeho nižší svahy Izrael ovládal a dokonce zde provozuje lyžařské středisko.

Izraelské jednotky převzaly kontrolu nad demilitarizovanou zónou, která byla padesát let pod dohledem mírových sil OSN, jako součást větší vojenské operace. Ta zahrnovala bombardování téměř 500 syrských vojenských cílů, včetně zničení syrského námořnictva a údajně 90 % známých syrských protiletadlových raketových systémů.

Izraelský ministr obrany Israel Katz označil kontrolu vrcholu hory Hermon za "zásadní pro bezpečnost" a vydal příkaz k přípravě na zimu v oblasti, což naznačuje dlouhodobější přítomnost izraelských sil na hoře.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zdůraznil, že tato okupace je "dočasná", a uvedl, že Izrael nepřipustí, aby vzniklo bezpečnostní vakuum, které by mohlo být zaplněno džihádistickými skupinami ohrožujícími izraelské komunity. Netanjahu však stanovil podmínku pro stažení: obnovu syrské síly, která by byla schopná zajistit bezpečnost hranic a plnit podmínky dohody z roku 1974. Tento cíl je však za současných okolností velmi nejistý.

Kontrola nad vrcholem hory Hermon přibližuje izraelské vojenské možnosti k Damašku, což vyvolává obavy v regionu. Syrské hlavní město je nyní v dostřelu izraelského dělostřelectva, což může posílit izraelskou pozici, ale současně eskalovat napětí. Mezinárodní právo považuje okupaci syrských území za nelegální, což může vyvolat diplomatický tlak na Izrael.

Izraelské převzetí hory Hermon odráží širší strategii zabezpečení hranic a prevence hrozeb ze strany nestátních aktérů či džihádistických skupin, které by mohly využít mocenského vakua po pádu syrského režimu. Ačkoliv izraelské vedení označuje tuto okupaci za dočasnou, vojenské výhody a strategický význam hory mohou ovlivnit rozhodnutí o jejím dalším osudu na mnoho let dopředu.

Související

Islámský stát (ISIS) Analýza

Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA

Syrský obrat k USA a snaha o mír s Izraelem mohou na první pohled působit jako začátek stabilizace po pádu Asadova režimu. Ve skutečnosti ale otevírají nové mocenské vakuum. Írán formálně ustupuje, jeho sítě v Sýrii však zcela nezmizely a mírová jednání probíhají z hluboce nerovné pozice. Do toho přetrvává hrozba Islámského státu, který z chaosu doslova žije. Bez důsledné kontroly táborů, repatriace zahraničních bojovníků a ochrany menšin hrozí, že koalice dosáhne jen dočasných vítězství a ISIS se vrátí silnější a méně předvídatelný.

Více souvisejících

Sýrie Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy