Izraelská armáda útočí v Pásmu Gazy i po uzavření dohody. Zatím není platná

Izraelská armáda ve středu ráno informovala, že pokračuje ve vzdušných, pozemních a námořních bojových operacích v palestinském Pásmu Gazy. K bojům dochází i přesto, že Izrael a Hamás dospěly k dohodě o dočasném příměří, které má umožnit propuštění rukojmích unesených palestinskými militanty.

Na sociální síti X izraelská armáda informovala, že její vojáci podnikli operaci nedaleko města Džabalíja, přičemž tam zničili několik pozorovacích stanovišť Hamásu. Razie se uskutečnila i v oblasti města Bajt Hanún, kde izraelští vojáci objevili skrýš zbraní.

Izraelské námořnictvo také zaútočilo na objekty Hamásu na pobřeží Středozemního moře. Mezi nimi byl i bytový dům, ze kterého odstřelovači Hamásu útočili na vojáky izraelských pozemních jednotek.

Palestinská tisková agentura WAFA uvedla, že při razii izraelských bezpečnostních složek v uprchlickém táboře Nusajrát v centrální části Pásma Gazy přišlo ve středu ráno o život devět lidí. Kromě toho při dalším útoku na tábor Džabalíja v severní části pásma bylo zabito více než 60 lidí, tvrdí agentura s odvoláním na údaje poskytnuté Hamásem. Informace nelze ověřit.

Izraelská armáda kromě toho ve středu informovala, že její stíhačky opět podnikly nálety v jižním Libanonu, přičemž zasáhly vojenský komplex, ve kterém se shromažďovali agenti proiránského militantního hnutí Hizballáh.

Doporučené články

Dohoda o příměří zatím nevstoupila v platnost a podle egyptské státní televize se očekvá, že se tak stane ve čtvrtek v deset dopoledne místního času (09:00 SEČ). Izraelská vláda schválila dohodu, na základě které má Hamás propustit zhruba 50 rukojmích. Hamás dohodu přivítal s tím, že dojde k osvobození 150 Palestinců a přísun humanitární pomoci do Gazy. 

Podle dohody má Hamás propustit alespoň 50 z celkových asi 240 rukojmích, které zadržuje v Pásmu Gazy od útoku ze 7. října. Izraelská vláda oznámila, že bude prodlužovat přestávku v bojích o jeden den za každých deset propuštěných rukojmích.

"Izraelská vláda se zavázala vrátit všechny rukojmí do jejich domovů. Dnes v noci schválila plán první fáze dosažení tohoto cíle," uvedl v prohlášení úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Nebylo stanoveno přesné datum začátku dočasného příměří. Izrael uvedl, že mezi první propuštěné rukojmí budou patřit ženy a děti.

Doporučené články

Podle dohody mají izraelské úřady propustit 150 palestinských žen a dětí z izraelských věznic. Hamás, který dohodu potvrdil, uvedl, že první budou propuštěny ženy a děti, ale v prohlášení úřadu izraelského premiéra palestinští vězni nebyli zmíněni.

Před hlasováním o dohodě uvedl Netanjahu, že Izrael po skončení dočasného příměří bude pokračovat v ofenzivě proti Hamásu.

Dohodu schválil izraelský kabinet výraznou většinou. Podle Times of Israel dohodu podpořila většina z 38 členů kabinetu, proti byli jen ti za krajně pravicovou stranu Židovská síla (Ocma Jehudit).

Podle vysoce postaveného představitele Bílého domu, který si přál zůstat anonymní, má Hamás začít propouštět rukojmí asi 24 hodin po schválení dohody všemi stranami. Izraelská média naznačují, že první rukojmí by mohli být propuštěni nejdříve ve čtvrtek.

Doporučené články

Mezi 50 propuštěnými zajatci, které Hamás drží v Pásmu Gazy, jsou i tři Američané, včetně jednoho dítěte, uvedla agentura Reuters.

Představitelé Spojených států, Evropské unie a Ruska dohodu vítají. Termín klidu zbraní, který by měl být podle Kataru znám do 24 hodin, plánuje EU využít k poskytnutí humanitární pomoci do Pásma Gazy, jak uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Americký prezident Joe Biden vyjádřil mimořádnou radost nad zprávou o příměří. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) zdůraznil svou ochotu pomoci. I Evropská komise udělá vše pro to, aby využila tuto přestávku k poskytnutí humanitární pomoci do Gazy.

"Jsem nesmírně potěšen, že některé z těchto statečných duší, které prožily týdny zajetí a nevýslovného utrpení, se po úplném naplnění této dohody shledají se svými rodinami," uvedl Biden. Poděkoval představitelům Kataru, Egypta a Izraele za jejich úsilí a zdůraznil důležitost dodržení všech aspektů dohody, s tím, že hodlá zůstat v kontaktu s představiteli těchto států.

Izraelský prezident Jicchak Herzog vyjádřil podporu dohodě o propuštění rukojmích. "Je to morální a etická povinnost, která správně vyjadřuje židovskou a izraelskou hodnotu vykoupení zajatců, a doufám, že to bude významný první krok pro návrat všech rukojmí domů," řekl Herzog.

Související

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

před 2 hodinami

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

před 2 hodinami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 5 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 6 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 7 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 8 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 8 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 8 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 9 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy