Děti zavřené za házení kamení, žen jen minimum. Izrael zveřejnil, koho propustí v rámci dohody s Hamásem

Informoval o tom ve středu zpravodajský web Times of Israel, podle něhož toto zveřejnění dává izraelské veřejnosti možnost odvolat se proti propuštění konkrétních vězňů.

Podle dohody s Hamásem má Izrael v prvních čtyřech dnech příměří propustit do 150 palestinských vězňů výměnou za přibližně 50 rukojmí.

Další palestinští vězni ze seznamu 300 jmen se dostanou na svobodu, budou-li propuštěni další rukojmí zadržováni v pásmu Gazy.

Naprostá většina - 287 z 300 - palestinských vězňů, jejichž propuštění je naplánováno, jsou muži ve věku do 18 let. Většina z nich je zadržována za výtržnosti a házení kamenů na Západním břehu nebo ve východním Jeruzalémě.

Dalších 13 vězňů jsou dospělé ženy, které byly většinou odsouzeny za pokusy o teroristické útoky s použitím nožů.

Na základě dohody palestinští militanti propustí nejméně 50 izraelských rukojmích, v Pásmu Gazy bude vyhlášeno čtyřdenní příměří na dodávky humanitární pomoci a Izrael propustí vybrané palestinské vězně.

"Počet propuštěných se zvýší v pozdějších fázích dohody," uvedlo katarské ministerstvo zahraničních věcí ve svém prohlášení.

Jednání o dohodě se zúčastnili představitelé Kataru spolu se zástupci Egypta a USA. Washington předtím uvedl, že provádění dohody začne "přibližně do 24 hodin" od jejího oznámení katarskými úřady.

Dohodu mezi Izraelem a Hamásem mezitím přivítalo několik západních států, jakož i Rusko a Čína, která od čtyřdenní humanitární přestávky v bojích výměnou za propuštění 50 rukojmí očekává i to, že "pomůže zmírnit humanitární krizi, deeskalovat konflikt a zmírnit napětí" .

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.