Jaderné zbraně dnes: Nemá je jen USA a Rusko, jedna země dělá tajnosti. Smetana varuje před vyhrocením konfliktu v Asii

Přesně tento účel jaderné zbraně od roku 1945 plní. Studená válka oficiálně skončila. Otázkou je, zda ta neoficiální část od rozpadu Sovětského svazu nepokračuje. 

Jak již dříve pro EuroZprávy.cz přiblížil mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha, ruské tajné služby jako GRU či FSB od 90. let o Českou republiku zájem neztratily – ba naopak. S válkou na Ukrajině ještě roste. Jeho vyjádření reflektuje stále pokračující studenou válku, která na Ukrajině v únoru tohoto roku přešla do horkého konfliktu. 

Závody skončily, zastrašování nikdy

Tehdejší SSSR provedl svůj první jaderný test roku 1949. Následně se mu nedařilo v počtu jaderných zbraní Ameriku dohnat. V 70.–80. letech přišel průlom a východní supervelmoc překonala svého západního rivala až o 20 tisíc kusů. Tehdy Američané vlastnili zhruba 23 tisíc jaderných hlavic, Sověti přes 40 tisíc.

Tato hrůzná čísla se ještě před koncem studené války podařilo redukovat. Roku 1987 se Washington s Moskvou dohodly na zákazu střel středního dosahu – konkrétně těch s dostřelem mezi 300 a 3400 mílemi.

 K závodu v jaderném zbrojení se postupně přidaly roku 1952 Velká Británie, 1960 Francie, 1964 Čína, 1974 Indie a 1998 Pákistán. Jako poslední svůj test podle informací zpravodajského serveru NY Times oznámila Severní Korea v říjnu 2006. 

Izrael jaderné zbraně ani netají

Jadernými hlavicemi ale k velké nespokojenosti blízkovýchodních zemích disponuje také Izrael. Roku 1986 byl odhalen jaderný program židovského státu, který nyní vlastní zbraní hromadného ničení až 90.

Expert na problematiku jaderných zbraní z Peace Research Center v Praze Michal Smetana označil existenci izraelského arsenálu za nezpochybnitelnou. „Izrael drží politiku vlastnictví jaderných zbraní ani nepřiznávat, ani nepopírat, nicméně existence izraelského jaderného arsenálu je nezpochybnitelná,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz.

Opačný případ je KLDR. „Severní Korea jejich vlastnictví přiznává a opakovaně tuto schopnost demonstrovala podzemními jadernými testy,“ upozornil Smetana.

V případě útoku se počítá s odvetou

V pohotovosti je vždy část jaderného arzenálu dané země. V Evropě jsou dva jaderné státy – Velká Británie a Francie, jak potvrdil Smetana. „Kromě toho jsou v pěti evropských zemích rozmístěné jaderné zbraně Spojených států. Jde o Německo, Nizozemsko, Belgii, Itálii a Turecko,“ upřesnil expert s tím, že jejich počet čítá zhruba stovku.  

Francie má dnes k dispozici necelých 300 jaderných zbraní. „Většina z nich je vyhrazena k použití na balistických raketách odpalovaných z ponorek, zbytek pomocí letounů Rafale,“ přiblížil Smetana.

Velká Británie má jaderných zbraní 225 a podle Smetany plánuje mít k dispozici maximálně 260 kusů. „Všechny jsou vyhrazené k použití na balistických raketách Trident II D5 odpalovaných z ponorek.“

„Dá se očekávat, že v případě jaderného útoku ze strany Ruska by obě země byly své jaderné zbraně schopny použít k odvetnému jadernému útoku, a jaderné doktríny obou zemí s takovým postupem počítají,“ dodal Smetana. Rusko je dnes před Amerikou v náskoku. Moskva k letošnímu roku (pravděpodobně) disponuje 4477 zbraněmi, Washington „zaostává“ se 3708 kusy.

Drama v druhém koutu světa

Další z oblastí z oblastí kritických pro jadernou bezpečnost je jižní Asie. Zde se rozkládají Indie s Pákistánem. Zatímco Indie vlastní 160 jaderných zbraní, její severozápadní soused jich má ještě o pět víc. 

Obě země navíc plánují zintenzivnit své jaderné programy a okolo roku 2025 mít v držení dohromady až 400 zbraní hromadného ničení. Smetana to považuje za velké riziko. „Jižní Asie je z pohledu hrozby použití jaderných zbraní dlouhodobě vnímána jako jeden z nejrizikovějších regionů světa.“

Mezi oběma sousedy dlouhodobě trvá konflikt o Kašmír. Kromě toho, že se mezi pákistánskou a indickou armádou občas strhne přestřelka, je na stole další možná katastrofa. 

Jak vysvětlili experti ze Science Advances, jaderný střet mezi těmito zeměmi může mít na svědomí mezi 50 a 125 miliony zmařených životů. Pokud jsou jejich odhady správné, znamená to během pár hodin více mrtvých než za celou druhou světovou válku. Takto vysoké úmrtnosti by výrazně napomohla silná hustota zalidnění obou zemí.