Rusko zaútočí, varuje NATO Evropu. Generálové mluví o válce s Ruskem do 36 měsíců

Armády NATO se od začátku ruské invaze na Ukrajinu sice připravují na variantu války s Ruskem, vyhlídka na eskalaci války, která by vyústila v totální střet mezi NATO a Ruskem ale byla prozatím odvrácena. Sollfrank se proto obává, že Západ zatím nepřijal možnost, že by k masivnímu vojenskému střetu mohlo skutečně dojít.

Několik velitelů NATO a dalších vůdců aliance přitom v posledních měsících stále důrazněji varuje před nebezpečím takové války a jejím dopadem na celou Evropu. Poručík admirál Rob Bauer, předseda Vojenského výboru NATO, pro britský portál The Telegraph uvedl, že země NATO by měly být připraveny na možnost totální války s Ruskem, k níž může dojít během příštích 20 let.

Takový konflikt by podle něj vyžadoval rozsáhlou mobilizaci civilistů a průmyslové základny napříč aliančními zeměmi, řekl Bauer s tím, že civilisté by se na takovou možnost měli připravit. "Musíme si uvědomit, že mír není samozřejmý. A proto se my (NATO) připravujeme na konflikt s Ruskem," dodal.

Rusko přitom stále více staví svou ekonomiku na zbrojním průmyslu, Evropa naopak nesplnila ani své sliby dodat Ukrajině zbraně, natož připravit vlastní armády na válku. Evropské dodávky vojenského vybavení Ukrajině jsou zatěžkávací zkouškou pro její kapacity zásoby a objevují se obavy, že jejich doplnění může trvat roky.

"Musíme být připraveni napříč celým spektrem," podotkl Bauer. "Musíme mít zavedený systém, abychom měli k dispozici více lidí, ať už na válku dojde, nebo ne. Mluvíme o mobilizaci, záložácích nebo odvodech," dodal.

Sollfrank a další generálové NATO ale vidí vyhlídky na nadcházející roky pesimističtěji. Obávají se, že k přímé vojenské konfrontaci s Ruskem by mohlo dojít už během příštích tří let. Polský národní bezpečnostní úřad odhaduje, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO za méně než 36 měsíců, řekl šéf tamního Národního bezpečnostního úřadu v rozhovoru pro polské médium Nasz Dziennik.

Od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu Rusko pravidelně vyhrožuje Polsku a pobaltským státům vojenskou silou, přičemž při mnoha příležitostech chrastí zbraněmi a hrozí i použitím jaderných zbraní.

"Pokud se chceme vyhnout válce, měly by země NATO na východním křídle počítat s tříletým obdobím na přípravu na konfrontaci," míní Jacek Siewiera, který vede Národní bezpečnostní úřad. Podle jeho názoru by se Rusko mohlo zaměřit na členy NATO ve východní Evropě, tedy na země jako Polsko, Estonsko, Rumunsko a Litva. 

Pokud by ke konfliktu mezi NATO a Ruskem došlo, stěžejní roli by pravděpodobně sehrálo Německo, které by se zřejmě stalo centrální logistickou základnou NATO ve střední Evropě. Německo ale tvrdí, že bezprostřední vojenský útok Ruska momentálně nehrozí. Tamní ministr obrany Boris Pistorius to uvedl v nedávném rozhovoru s deníkem Der Tagesspiegel.

Pistorius považuje za reálnou možnost ruského vojenského útoku na některou ze zemí NATO v příštích pěti až osmi letech. Zdůraznil ale potřebu probuzení společnosti a dodal, že německá armáda musí být schopna čelit válečnému střetu. Jako preventivní opatření navrhl úpravu branné povinnosti, posílení obranných kapacit, větší efektivitu zbrojního průmyslu a případné otevření armády i pro ty, kteří dosud nemají německý pas.

Zároveň varoval, že v případě, že by Rusko vyhrálo konflikt a obsadilo Ukrajinu, vzroste hrozba pro území Severoatlantické aliance. Němečtí odborníci se ale také obávají, že válka b na území NATO mohla dorazit mnohem dříve.

Krok za krokem: Jak by mohl probíhat ruský útok na NATO?

Podle dokumentu, k němuž získal přístup deník Bild, by ruská mobilizace mohla začít v únoru a scénář končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německo předpokládá, že Rusko by nejprve mobilizovalo 200 000 mužů do armády. Následně by, díky váznoucí západní podpoře pro Ukrajinu, dosáhlo významného úspěchu v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám.

Moskva by poté pokračovala rozsáhlými kybernetickými útoky v Pobaltí a provokacemi využívajícími ruskou menšinu v pobaltských republikách.

Rusko by v září využilo společné manévry s Běloruskem k rozmístění 50 000 ruských vojáků na západě Ruska a v Bělorusku. Scénář počítá s další eskalací v říjnu, kdy by Rusko přemístilo rakety středního doletu do Kaliningradu mezi Polskem a Litvou. Zároveň by začalo masivní propagandu tvrdící, že země NATO se připravují na invazi.

Německý scénář přikládá zvláštní pozornost suwalskému průsmyku, strategickému úseku země podél polsko-litevské hranice oddělujícímu Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu. Uměle vyvolaný pohraniční konflikt by v prosinci vedl ke sporu s řadou obětí.

Následovala by mimořádná zasedání Rady bezpečnosti OSN a rozmístění vojáků NATO v Polsku a Pobaltí, což by Rusko reagovalo dalším posílením své vojenské přítomnosti v regionu.

V reakci na Den X, což je v dokumentu označení pro odstrašující opatření, by aliance povolala 300 000 vojáků, včetně 30 000 Němců, do Polska a Pobaltí. Scénář končí 30 dní po Dni X, kdy by se proti sobě postavilo přes půl milionu ruských a aliančních vojáků, přičemž není jasné, zda by Rusko ustoupilo nebo by došlo k válečnému střetu.

Německá armáda proto poprvé od studené války pracuje na vytvoření nového komplexního plánu obrany země v reakci na současné hrozby. Generálporučík André Bodemann, velitel sil územní obrany Německa, oznámil, že operační plán, který se zaměřuje na společnou akci v případě regionálního napětí, bude obsahovat stovky stran a zahrnuje přísně tajné informace.

Generál Bodemann zdůraznil, že německá armáda se připravuje na čtyři typy hrozeb, včetně dezinformačních kampaní, kybernetických útoků na energetická a telekomunikační zařízení, špionáže a sabotáže. Posledním hrozbám by mohly být balistické rakety zaměřené na kritickou infrastrukturu. V reakci na tyto výzvy Německo také zlepšuje svou protivzdušnou obranu.

Plán na obranu bude pravděpodobně výrazně odlišný od dřívějších plánů z doby studené války, kdy byla hranice mezi Německou spolkovou republikou a Německou demokratickou republikou považována za možnou frontovou linii.

Nyní se Německo podle NATO nachází "v zadní oblasti" potenciálního konfliktu. Předpoklad centrálního logistického uzlu jej ale zavazuje k možnosti starat se o dopravní trasy pro spojenecké jednotky a zásobovací konvoje. Bundeswehr ostatně již zahájil intenzivní cvičení v této oblasti.

Německá příprava na možný konflikt není v Evropě výjimkou. I další státy NATO včetně Švédska zkoumají různé scénáře potenciální války. Německý dokument ale poukázal na potřebu diskutovat o obraně a i když zdůraznil, že válka s Ruskem není pravděpodobná, podle expertů není ani nepředstavitelná.