Sýrie se po pádu dlouholetého prezidenta Bašára Asada ocitla v centru mezinárodní pozornosti. Asad, který v neděli uprchl do Moskvy, zanechal zemi v chaosu, kdy se regionální a globální mocnosti pokoušejí rychle zajistit své zájmy a ovlivnit budoucnost této válkou zničené země. Mezi hlavní aktéry, kteří okamžitě zareagovali vojenskými operacemi, patří Spojené státy, Izrael a Turecko. Zároveň se začínají formovat nové politické struktury pod vedením povstalecké organizace Hayat Tahrir al-Šám (HTS).
Pád režimu, který vládl od roku 1971, otřásl celým regionem. Asadovo opuštění Damašku vedlo k osvobození tisíců vězňů, včetně těch z nechvalně známé věznice Saydnaya, přezdívané „jatka“.
Povstalci HTS ihned oznámili všeobecnou amnestii pro vojenské odvedence režimu, zatímco bývalý syrský premiér Mohammed al-Jalali přislíbil předání moci „vládě spásy“, kterou vedou povstalci, uvedl server The Guardian.
V reakci na změny v Sýrii provedly Spojené státy letecké údery na cíle spojené s Islámským státem (IS) ve střední Sýrii. Turecko mezitím zaútočilo na kurdské síly podporované USA na severu země. Ankara následně dosáhla dohody o stažení kurdských jednotek z města Manbidž, což signalizuje strategické přeskupení na severovýchodě.
Izrael rovněž rozšířil své vojenské aktivity, když vyslal své síly do nárazníkové zóny za Golanskými výšinami a provedl nálety na bývalé režimní pozice, včetně chemických a raketových zařízení. Za posledních 48 hodin izraelské útoky zasáhly letiště, sklady zbraní a další vojenské cíle po celé zemi.
Spojené státy varovaly před rizikem, že Islámský stát využije této situace k obnovení svých kapacit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken zdůraznil, že stabilní přechod k inkluzivní vládě je klíčem k budoucnosti země. Podobný apel zazněl i na půdě OSN, kde se bezpečnostní rada shodla na potřebě respektovat suverenitu a územní celistvost Sýrie.
Povstalci v čele s lídrem HTS Abú Mohammedem al-Džoláním se snaží zajistit stabilitu a obnovit důvěru obyvatel. Na schůzi v damašské mešitě Umajjovců al-Džolání prohlásil, že Sýrie se může stát „majákem islámského národa“. Zároveň slíbil odměny za informace o osobách zodpovědných za válečné zločiny během Asadovy vlády.
Rusko, jeden z hlavních spojenců Asada, poskytlo bývalému prezidentovi azyl, což signalizuje jeho snahu minimalizovat ztrátu vlivu v regionu. Írán, který během syrské občanské války podporoval Asadův režim, okamžitě navázal komunikaci s povstalci s cílem zabránit eskalaci konfliktu. Obě země však čelí rostoucím výzvám při ochraně svých strategických zájmů.
Sýrie stojí před obrovským úkolem rekonstrukce. Města jsou zničena, hospodářství devastováno a humanitární krize pokračuje. Povstalecká vláda se zavázala k vytvoření spravedlivé a demokratické společnosti, ale mnozí experti varují, že cesta k dlouhodobé stabilitě bude náročná. Sýrie bude potřebovat miliardy dolarů na obnovu infrastruktury a zajištění základních potřeb obyvatel.
Pád Asada představuje obrat v historii Blízkého východu. Zatímco regionální mocnosti soupeří o vliv, budoucnost Sýrie zůstává nejistá. Povstalci čelí výzvě sjednotit různé frakce a vytvořit inkluzivní vládu, která by dokázala překonat dědictví násilí a rozdělení.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák