Je premiér Sunak symbol tolerance, nebo fíkový list pro rasismus?

Je pro zpřísnění pravidel přistěhovalecké a azylové politiky, přitom je sám potomkem migrantů. Po jmenování Rishiho Sunaka novým britským premiérem mnozí z jeho indického původu vyvozovali, že bude mít zvláštní citlivost pro menšiny. To se ale spletli, domnívají se pozorovatelé. Sunak a jeho vláda zastávají spíše pravicově konzervativní politiku. Nejlepším příkladem je ministryně vnitra Suella Bravermanová, která má rovněž indické kořeny. Zástupkyně pravého stranického křídla před pár týdny s úsměvem vyprávěla, že "sní" o tom, jak Londýn před Vánoci deportuje žadatele o azyl letadlem do Rwandy, píše agentura DPA.

Zvolením hinduisty Sunaka dokázala poprvé "person of colour" (osoba s jinou než bílou barvou pleti) proniknout do nejvyššího politického úřadu Británie. Pojmem "person of colour" jsou označováni lidé, kteří jsou například na základě barvy své pleti vystaveni rasismu. Napříč stranami byla tato personálie oceňována jako příklad pozitivního vývoje britské společnosti. Americký prezident Joe Biden hovořil o milníku. Mnozí příslušníci velké indické komunity v království jsou hrdí, že jeden z nich se dokázal vyšvihnout do nejvyššího politického úřadu.

Pro ozřejmění dimenze: Když Sunak, jehož matka lékárnice a otec lékař se narodili ve východní Africe, přišel v roce 1980 na svět v Southamptonu, v britském parlamentu nebyl ani jedna "person of colour" - ačkoli v zemi žilo mnoho potomků indických, pákistánských nebo karibských migrantů. Především Sunakova Konzervativní strana se silně plácá po zádech, že jako první do Downing Street vyslala potomka migrantů. Toryové rádi poukazují na to, že nejvýznamnější opoziční strana, labouristé, má sotva nějakého nebělošského vrcholného politika.

Kritici to však považují za zavádějící. "Vyzvedávání příslušníků etnických menšin do prominentních pozic poskytuje fíkový list různorodosti, který má zakrýt rasistickou politiku strany," napsal expert na etnické menšiny, profesor Kehinde Andrews z Birminghamské univerzity, v komentáři pro americkou televizní stanici CNN. Indický spisovatel Pankadž Mišra v deníku The Guardian o Sunakově konzervativcích napsal: "Jeho ukvapené povolání do Downing Street 10 nyní povzbudí nestoudné rasisty, aby se vydávali za zastánce etnické rozmanitosti."

Konzervativci už delší dobu čelí kritice, že drakonickými zákony podrývají demokracii na ostrovech. Chtějí například vyhošťovat žadatele o azyl do Rwandy, bez ohledu na historii jejich útěku. Rovněž výrazně zpřísnili tresty pro lidi, kteří svrhávají sochy sporných osobností, které jsou v očích mnohých odpovědné za zločiny impéria v koloniální době. Protesty lze zakázat, když se vyskytnou obavy, že by obyvatele rušila příliš hlasitá hudba.

"Skutečnost, že je jeho pokožka hnědá a jeho rodiče jsou migranti, neznamená, že cítí automaticky nějakou náklonnost vůči milionům černých a hnědých občanů, kteří jsou oběťmi jeho strany a její politiky," soudí profesor Andrews. Sunakův vzestup pouze dokazuje, že etnický původ není důležitý, když člověk podporuje toryovskou linii. Často se také hovoří o tom, že bývalý investiční bankéř, který se oženil s bohatou indickou podnikatelskou dcerou, kvůli své výchově na soukromé škole vůbec nezná problémy "normálních" potomků přistěhovalců.

Sunak rozhodně není jediný prominentní politik toryů z migračního prostředí. Když strana v létě hledala nástupce skandály provázeného premiéra Borise Johnsona, byla více než polovina uchazečů "person of colour". Postoj k migrační otázce měli ale tentýž, i Kemi Badenochová s předky z Nigérie, nyní ministryně pro záležitosti žen a rovné příležitosti, nebo Nadhim Zahawi, který kdysi přišel jako uprchlík z Iráku. I Sunak se vyslovil pro lety do Rwandy, za které je odpovědná Priti Patelová, předchůdkyně ministryně vnitra Bravermanové a rovněž dítě migrantů.

Proč ale zrovna ti, kteří díky otevřené náruči Británie mohli dělat kariéru, nyní upírají lidem s podobnými osudy tytéž možnosti? Podle spisovatele Mišry v tom hraje důležitou roli koloniální minulost, a zejména dekolonizace Afriky v 60. letech minulého století. Tehdy se stěhovali do Londýna mnozí Indové, které kdysi poslala britská koloniální mocnost do Afriky jako levnou pracovní sílu. Hovořili dobře anglicky, byli pilní a vzdělaní. Sami sebe vnímali jako vítěze na straně "bílé vládnoucí třídy", ale Afričany jako poražené, píše Mišra. A nyní brání své prebendy.

Související

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Volby v Británii: Starmer vystřídá Sunaka, který uznal porážku. Labouristé mají přes 400 křesel

Ve Velké Británii po čtrnácti letech končí vláda konzervativců. Vítěz byl do rána určen v naprosté většině z celkových 650 obvodů, přičemž labouristé mají pohodlnou většinu o nejméně 100 křesel, uvedla televize Sky News. Současný premiér Rishi Sunak uznal porážku a pogratuloval lídrovi opozice Keiru Starmerovi, který se stane příštím předsedou britské vlády. 

Více souvisejících

Rishi Sunak

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy