Je premiér Sunak symbol tolerance, nebo fíkový list pro rasismus?

Zvolením hinduisty Sunaka dokázala poprvé "person of colour" (osoba s jinou než bílou barvou pleti) proniknout do nejvyššího politického úřadu Británie. Pojmem "person of colour" jsou označováni lidé, kteří jsou například na základě barvy své pleti vystaveni rasismu. Napříč stranami byla tato personálie oceňována jako příklad pozitivního vývoje britské společnosti. Americký prezident Joe Biden hovořil o milníku. Mnozí příslušníci velké indické komunity v království jsou hrdí, že jeden z nich se dokázal vyšvihnout do nejvyššího politického úřadu.

Pro ozřejmění dimenze: Když Sunak, jehož matka lékárnice a otec lékař se narodili ve východní Africe, přišel v roce 1980 na svět v Southamptonu, v britském parlamentu nebyl ani jedna "person of colour" - ačkoli v zemi žilo mnoho potomků indických, pákistánských nebo karibských migrantů. Především Sunakova Konzervativní strana se silně plácá po zádech, že jako první do Downing Street vyslala potomka migrantů. Toryové rádi poukazují na to, že nejvýznamnější opoziční strana, labouristé, má sotva nějakého nebělošského vrcholného politika.

Kritici to však považují za zavádějící. "Vyzvedávání příslušníků etnických menšin do prominentních pozic poskytuje fíkový list různorodosti, který má zakrýt rasistickou politiku strany," napsal expert na etnické menšiny, profesor Kehinde Andrews z Birminghamské univerzity, v komentáři pro americkou televizní stanici CNN. Indický spisovatel Pankadž Mišra v deníku The Guardian o Sunakově konzervativcích napsal: "Jeho ukvapené povolání do Downing Street 10 nyní povzbudí nestoudné rasisty, aby se vydávali za zastánce etnické rozmanitosti."

Konzervativci už delší dobu čelí kritice, že drakonickými zákony podrývají demokracii na ostrovech. Chtějí například vyhošťovat žadatele o azyl do Rwandy, bez ohledu na historii jejich útěku. Rovněž výrazně zpřísnili tresty pro lidi, kteří svrhávají sochy sporných osobností, které jsou v očích mnohých odpovědné za zločiny impéria v koloniální době. Protesty lze zakázat, když se vyskytnou obavy, že by obyvatele rušila příliš hlasitá hudba.

"Skutečnost, že je jeho pokožka hnědá a jeho rodiče jsou migranti, neznamená, že cítí automaticky nějakou náklonnost vůči milionům černých a hnědých občanů, kteří jsou oběťmi jeho strany a její politiky," soudí profesor Andrews. Sunakův vzestup pouze dokazuje, že etnický původ není důležitý, když člověk podporuje toryovskou linii. Často se také hovoří o tom, že bývalý investiční bankéř, který se oženil s bohatou indickou podnikatelskou dcerou, kvůli své výchově na soukromé škole vůbec nezná problémy "normálních" potomků přistěhovalců.

Sunak rozhodně není jediný prominentní politik toryů z migračního prostředí. Když strana v létě hledala nástupce skandály provázeného premiéra Borise Johnsona, byla více než polovina uchazečů "person of colour". Postoj k migrační otázce měli ale tentýž, i Kemi Badenochová s předky z Nigérie, nyní ministryně pro záležitosti žen a rovné příležitosti, nebo Nadhim Zahawi, který kdysi přišel jako uprchlík z Iráku. I Sunak se vyslovil pro lety do Rwandy, za které je odpovědná Priti Patelová, předchůdkyně ministryně vnitra Bravermanové a rovněž dítě migrantů.

Proč ale zrovna ti, kteří díky otevřené náruči Británie mohli dělat kariéru, nyní upírají lidem s podobnými osudy tytéž možnosti? Podle spisovatele Mišry v tom hraje důležitou roli koloniální minulost, a zejména dekolonizace Afriky v 60. letech minulého století. Tehdy se stěhovali do Londýna mnozí Indové, které kdysi poslala britská koloniální mocnost do Afriky jako levnou pracovní sílu. Hovořili dobře anglicky, byli pilní a vzdělaní. Sami sebe vnímali jako vítěze na straně "bílé vládnoucí třídy", ale Afričany jako poražené, píše Mišra. A nyní brání své prebendy.