
Podle informací serveru Haaretz mají někteří izraelští činitelé obavy, že by Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) mohl obvinit Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. Jihoafrická republika se na ICJ obrátila v souvislosti s izraelským vojenským postupem v Gaze, kde zemřelo kolem 22 000 Palestinců. Izrael by tak mohl být vyzván k zastavení palby. Sám se přitom připravuje na jeden z nejvýznamnějších procesů v historii, v souvislosti s útokem militantů z Hamásu.
Server informuje o obavách bezpečnostních činitelů a státního zastupitelství a zmiňuje, že vysoce postavený izraelský právní expert varoval vedení izraelské armády před reálným nebezpečím vydání příkazu k zastavení palby.
Pokud by ICJ rozhodl takto, existuje obava, že by to vedlo k izolaci Izraele a možným sankcím či bojkotu izraelských firem. Jihoafrická republika tvrdí, že Izrael v Gaze páchá genocidu a nezabývá se trestem těch, kteří k genocidě pobízejí. Zároveň je přesvědčena, že Izrael se dopouští válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Izrael ale tvrdí, že dodržuje mezinárodní právo. Kvůli vysokému počtu civilních obětí a blokádě dodávek vody, potravin a léků v Gaze je ale už několik týdnů terčem kritiky od mezinárodních organizací i spojenců.
Expertka na mezinárodní právo Shelly Aviv Jeiniová z Haifské univerzity zdůrazňuje, že stížnost Jihoafrické republiky nelze brát na lehkou váhu. Prokázání genocidy vyžaduje dokázat záměr vyhladit určitou skupinu lidí a konkrétní činy, které tento záměr naplňují.
Jihoafrická republika tvrdí, že vyjádření vysoce postavených izraelských činitelů a veřejná atmosféra v Izraeli ukazují na záměr vymazat Gazu z mapy. Zároveň poukazuje na škody způsobené civilistům v Gaze a hlad, který trpí.
Další právnický expert Eliav Lieblich z Telavivské univerzity uznává, že extremistická vyjádření vysoce postavených izraelských činitelů mohou být považována za důkaz záměru ublížit civilním obyvatelům Gazy. Nicméně zdůrazňuje, že pro Jihoafrickou republiku bude složité prokázat přímou souvislost mezi vyjádřeními politiků a vojenskými akcemi izraelské armády.
Na soud se chystá i Izrael
Izrael kromě odvetných útoků v enklávě také vyšetřuje masakr, který loni 7. října na jeho území spáchali palestinští militanti z hnutí Hamás a dalších skupin. Podle médií to může vést k jednomu z nejvýznamnějších soudních případů v poválečném období.
Izraelští vyšetřovatelé v současnosti provádějí rekonstrukci zmíněných událostí na základě zhruba 200.000 fotografií a videí, jakož i 2000 svědeckých výpovědí. Cílem je iniciovat předvedení zodpovědných před spravedlnost, jak uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ).
Izrael dosud identifikoval přibližně 800 civilistů zavražděných během útoků ze 7. října - včetně 37 nezletilých ve věku do 17 let, přičemž šest těchto obětí bylo méně než pět let, píše deník. Podle vedení forenzního centra prokázaly tomografické snímky obětí znaky mučení a poprav.
Forenzní důkazy, které novinám poskytli izraelští představitelé, mimo jiné prokázaly, že některé oběti byly upáleny zaživa.
Bývalý náměstek izraelského generálního prokurátora Roi Sheindorf deníku uvedl, že Izrael ještě nikdy nečelil zločinům ani vyšetřování takového rozsahu. Palestinské militantní hnutí Hamás popřelo, že by jeho bojovníci zabíjeli děti a znásilňovaly ženy.
Podle novin to pravděpodobně bude nejvýznamnější proces v Izraeli od dob soudu s nacistickým zločinem Adolfem Eichmanem v roce 1961, který byl za svůj podíl na holocaustu oběsen. Byla to jediná soudní poprava, kterou Izrael dosud uskutečnil.
Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy, zaměřená na zničení palestinského hnutí Hamás, které zde má kontrolu nad přibližně 2,4 miliony obyvatel, si od 7. října vyžádala životy nejméně 21 822 Palestinců. Kromě toho bylo více než 56 451 lidí zraněno.
Konflikt zuří už téměř tři měsíce. Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálil více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Související

Gazu zasypávají nové letecké útoky. Západ volá po okamžitém ukončení

Palestina má dveře otevřené. Většina ji světa ji uznává, další státy přibývají
Izrael , Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , ICC (Mezinárodní trestní soud)
Aktuálně se děje
včera

Sparta s Araratem prohrávala, ale duel nakonec ovládla. Ostrava viděla vítěznou přestřelku s Austrií
včera

Chorý předvedl jeden z dalších blikanců. Za úder do rozkroku dostal šestizápasový trest
včera

Před 195 lety se narodil Heinrich Mattoni, po němž nese jméno minerální voda
včera

Územní ústupky ve prospěch Ruska povedou ke třetí světové válce, varuje Zelenskyj
včera

Do Washingtonu dorazila Trumpem povolaná Národní garda
včera

Třináctiletý český chlapec, který se ztratil v Německu, je po smrti
včera

Gazu zasypávají nové letecké útoky. Západ volá po okamžitém ukončení
včera

Panika na Ukrajině: Lidé se bojí, že je Trump daruje Rusku
včera

Aktivisté se pokusí prolomit izraelskou blokádu. Do Pásma Gazy pošlou desítky lidí
včera

Sto dní v úřadu: Merz je pod tlakem světového dění, mezi tím se mu v Německu kupí problémy
včera

Sejdu se s Putinem v Rusku, přeřekl se Trump. A odhalil tím víc, než se zdá
včera

Politico: Úředníci zvažují stávku. Vadí jim, že EU ohledně Pásma Gazy nic nedělá
včera

Počasí v Česku bude tropické. Vlna veder klepe na dveře, platí varování
včera

Ukrajinci musí o své vlastní budoucnosti rozhodovat sami, shodli se evropští lídři. Až na jednoho
včera

Pracují 18 hodin denně, nesmí do nemocnice. BBC popsala otřesné praktiky v Rusku
včera

Palestina má dveře otevřené. Většina ji světa ji uznává, další státy přibývají
včera

Obchodní válka oddálena. USA a Čína prodloužily na poslední chvíli příměří ohledně cel
včera

Počasí přinese do Česka extrémní vedra. Teploty vyrostou na 37 stupňů
11. srpna 2025 21:24

Spolupráce autoritářských režimů není ničím novým, říká Bílek. Pakt mezi Čínou a Ruskem tu ale nemusí být navždy
11. srpna 2025 21:23
Trump chce při rozhovoru s Putinem zajistit návrat okupovaného území Ukrajině
Americký prezident Donald Trump naznačil, že by se během nadcházejícího setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mohl pokusit vyjednat návrat části území, které Rusko obsadilo na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák