Jordánský král varuje: Mezinárodní jednotky nebudou chtít v Gaze vynucovat mír

Jordánský král Abdalláh II. sdělil pro BBC, že by státy odmítly vyslání vojsk za účelem „vynucení“ míru v Gaze podle plánu příměří prezidenta Trumpa. Král v exkluzivním rozhovoru pro BBC Panorama řekl, že „nikdo se toho nebude chtít dotknout“, pokud by mandátem bezpečnostních sil v Gaze bylo vynucování míru.

Král doufá, že se bude jednat spíše o udržování míru, což znamená podporu místní palestinské policejní složky. Jordánsko a Egypt jsou připraveny ve velkém počtu Palestince vycvičit, to však vyžaduje čas. Dodal, že žádná země by se nechtěla zapojit do situace, kdy by mezinárodní síly „hlídkovaly po Gaze se zbraněmi“.

Komentáře krále Abdalláha II. odrážejí obavy USA a dalších zemí, že by mohly být zataženy do přetrvávajícího konfliktu mezi Hamasem a Izraelem nebo mezi Hamasem a jinými palestinskými skupinami. Podle OSN vynucování míru zahrnuje donucovací opatření včetně vojenské síly, zatímco udržování míru vyžaduje souhlas stran a jednotky mohou použít sílu pouze v sebeobraně a obraně svého mandátu.

Podle 20bodového mírového plánu amerického prezidenta Trumpa se mají arabské státy a mezinárodní partneři zavázat k vyslání stabilizačních sil. Ty mají „cvičit a poskytovat podporu prověřeným palestinským policejním silám v Gaze“ a konzultovat to s Egyptem a Jordánskem, které mají v této oblasti rozsáhlé zkušenosti. Podmínkou plánu je, aby se Hamas odzbrojil a vzdal se politické kontroly nad územím.

Hamas se však zatím neodzbrojil a mobilizoval tisíce bojovníků, aby si v části území Gazy udržel kontrolu. Izrael navíc provádí letecké údery a další palestinské ozbrojené skupiny operují v částech Gazy pod kontrolou Izraele.

Král Abdalláh II. odmítl vyslat jordánské síly do Gazy s odůvodněním, že jeho země je k situaci „politicky příliš blízko“. Více než polovina obyvatel Jordánska je palestinského původu a za uplynulá desetiletí země přijala 2,3 milionu palestinských uprchlíků. Na otázku, zda důvěřuje Hamasu, že dodrží slib vzdát se politické role, král odpověděl, že hnutí nezná, ale Katar a Egypt, které s ním úzce spolupracují, jsou „velmi optimističtí“. Zároveň varoval: „Pokud tento problém nevyřešíme, pokud nenajdeme budoucnost pro Izraelce a Palestince a vztah mezi arabským a muslimským světem a Izraelem, jsme odsouzeni k zániku.“

Hlavní mediační úsilí během války vedly Katar a Egypt ve spolupráci se Spojenými státy. Jordánsko se zapojilo do mezinárodních snah o dodávání pomoci do Gazy a evakuaci zraněných a nemocných dětí. Král Abdalláh III. se dokonce osobně zúčastnil tří misí, při nichž shazoval zásoby pomoci z letadla.

Jordánský král uvedl, že byl „šokován“ mírou devastace Gazy, kterou viděl z rampy letadla. „Je neuvěřitelné, jak mezinárodní společenství něco takového dovoluje,“ řekl. Požádal proto prezidenta Trumpa o podporu při evakuaci 2 000 vážně nemocných palestinských dětí z Gazy. Trump toto v únoru v Bílém domě označil za „krásné gesto“. Od té doby bylo do Jordánska evakuováno 253 dětí. Celkem bylo lékařsky evakuováno více než 5 000 Gazanů, většina do Kataru, SAE a Egypta. Podle WHO však stále čeká na evakuaci více než 15 000 osob, včetně zhruba 3 000 dětí. Proces schvalování evakuace ze strany Izraele, který vyžaduje komplexní bezpečnostní prověrky, je podle Světové zdravotnické organizace „nesnesitelně pomalý“.

Jordánská královna Ranija, která je palestinského původu, kritizovala mezinárodní společenství za to, že se mu nepodařilo zastavit válku po celé dva roky. Vyzdvihla však prezidenta Trumpa za to, že vyvinul tlak na Izrael a sjednal příměří mezi Hamasem a Izraelem. Královna uvedla, že Trump jako první prezident po dlouhé době „skutečně zatlačil na Izrael“ a přiměl izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k souhlasu s příměřím. Doufá, že se bude v tomto procesu angažovat i nadále.

Izrael opakovaně obviňoval Hamas z prodlužování války odmítáním propuštění izraelských rukojmích a tvrdil, že tato organizace (kterou EU, USA a Spojené království považují za teroristickou skupinu) používá civilisty v Gaze jako lidské štíty. Podle ministerstva zdravotnictví vedeného Hamasem bylo od invaze Izraele do Gazy zabito více než 68 000 lidí. Izraelská invaze následovala po útoku Hamasu ze 7. října, při kterém bylo zabito více než 1 200 lidí, většinou izraelských civilistů, a 251 lidí bylo odvlečeno jako rukojmí do Gazy.

Podpisem Trumpovy dohody o příměří bylo propuštěno 20 žijících izraelských rukojmích z Gazy. Izrael zároveň propustil 250 palestinských vězňů odsouzených za zločiny včetně vražd a smrtících útoků na Izraelce a asi 1 700 zadržených z Gazy, které Izrael držel bez obvinění. Na dotaz, zda věří v trvalý mír, královna Ranija odpověděla, že víra v mír není naivní, ale je spíše formou vzdoru. „Opravdu věřím, že Palestinci a Izraelci mohou existovat bok po boku,“ prohlásila. Upozornila však, že současná atmosféra je plná „přílišné nevraživosti, hněvu, žalu, nenávisti a cynismu“, a bez podpory mezinárodního společenství nemohou obě strany mír vytvořit samy. Uvedla, že i když bylo v posledních dvou letech obtížné udržet si naději, je to jediná cesta, která nezrazuje Palestince ani lidskost.

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 5 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy