"Jsme v Rusku, nebo kde?" Moskva ignoruje utrpení lidí v Bělgorodské oblasti

Do Ruska dorazila plnohodnotná válka, upozornil nezávislý ruský server Meduza. Má obrovské dopady na život ve městě Šebekino v Bělgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou. Čtyřicetitisícové město údajně už několik týdnů prožívá neustálou palbu, na začátku června místní úřady rozhodly o evakuaci obyvatel. Federální pomoc z Moskvy ale nepřichází, šéf wagnerovců Prigožin se dokonce „obává“ nasazení jaderné zbraně. 

První ostřelování město ležící asi 30 kilometrů od Bělgorodu zasáhlo v říjnu loňského roku. Střela zasáhla nákupní centrum Galereja a zabila dva lidi, dalších 14 zranila. 

Server Meduza spolupracuje s družstvem nezávislých novinářů Bereg. Ten poskytuje řadu vyjádření místních obyvatel a je aktivní v zasažené oblasti. 

Řada obyvatel města se rozhodla odejít už dříve. „V prvních dnech ostřelování, kdy ještě nebylo tak intenzivní, se lidé kvůli pocitu nejistoty schovávali v koupelnách, ve sklepích, na chodbách. Postupně si ale zvykli. Střely obvykle dopadaly na určité a stejné oblasti. Někdy se vyskytly výjimky,“ poznamenala Aljona, jejíž jméno redakce kvůli bezpečnosti změnila. 

Situace se radikálně zhoršila s příchodem jara. Na podzim údajně ostřelování ustalo i na dva až tři týdny. Během května úřady v Bělgorodu ale hlásily až 130 případů ostřelování. „Když se začalo mluvit o ukrajinském protiútoku, všechno napětí rostlo a v posledních dnech jara to začalo být dost hrozné – už zasahovali obytné oblasti,“ vylíčila další obyvatelka s krycím jménem Nikita. 

Nová série ostřelování začala 26. května a do pěti dní už lidé ze Šebekina houfně utíkali. Lidé se z města museli dostávat na vlastní pěst, úřady jim nepomáhaly. Některé oblasti mají výrazně poškozenou infrastrukturu, a tak pro uprchlíky v současné době nepřipadá návrat v úvahu. Mnozí z nich navíc museli utéct velmi nalehko. 

Další útoky přišly v noci 1. června. Byla zničena ubytovna a budova místní správy. Osm lidí ostřelování zranilo, jednomu utrhlo ruku. Místní obyvatelé dokonce začali na sociálních sítích používat hashtag #ShebekinoThisRussia, aby upozornili federální média a úředníky na těžkou situaci. 

Obyvatele Šebekina ignorace Moskvy rozzuřila. „Nejklidněji je v Moskvě, tam se jich ta speciální vojenská operace netýká,“ zmínil pro nezávislé novináře z Beregu jeden z místních. „K*rva, jsme v Rusku nebo kde? Postaví se za nás?“ nešetřil s vulgarismy další. 

Pomyslnou korunu utrpení obyvatel Bělgorodské oblasti nasadil šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Server New York Post s odvoláním na Prigožinův rozhovor pro Donbass Sejčas na telegramu upozornil, že velitel skupiny se „bojí“ nasazení jaderných zbraní Kremlem. „Obávám se, že by mohli dostat hnusný nápad hodit malou jadernou bombu na své vlastní území,“ řekl. 

EuroZprávy.cz na nuznou situaci obyvatel Bělgorodské oblasti upozorňovaly začátkem června. „Je smutné, že jsme se rok a půl snažili oslovit úředníky a federální televizní kanály a říct jim, že naše město je ostřelováno a nejsme v bezpečí,“ řekl jeden z místních.

Ruská Bělgorodská oblast se stala terčem útoků protikremelských jednotek, které se skládají z ruských občanů a provádějí přeshraniční nálety, pravděpodobně s podporou ukrajinských ozbrojených sil. 

Související

Více souvisejících

Rusko Rusko Belgorod válka na Ukrajině Ukrajina Jevgenij Prigožin Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 7 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy